FKSP, cestovní náhrady - strana 7

V poslední době se velmi často objevují pochybnosti vztahující se k otázce, jaké náhrady cestovních výdajů náleží osobám v mimopracovních vztazích, konkrétně společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným a členům kolektivních statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Tato otázka je částečně zkomplikována tím, že úprava poskytování cestovních náhrad byla zařazena do základního pracovněprávního předpisu, tj. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce.

Jako místo nástupu a ukončení pracovní cesty je poměrně často určováno nádraží (zastávka) autobusu nebo vlaku, případně při zahraničních pracovních cestách letiště a jako začátek pracovní cesty je pak považován odjezd vlaku, autobusu, odlet letadla apod. a jako konec pracovní cesty jeho příjezd (přílet) příslušného dopravního prostředku. Za součást pracovní cesty není považován průjezd obcí, která je pravidelným pracovištěm zaměstnance ani průjezd obcí, ve které má zaměstnanec pravidelné pracoviště. Takové postupy nejsou v souladu zejména s § 153 a § 159 zákoníku práce .

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme svému zaměstnanci uhradit fakturu za rekreaci i v hotovosti? Dovolená a rekreace (§ 8) Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Příspěvek z fondu může získat zaměstnanec, který je v pracovním poměru déle než jeden rok a jeho rodinní příslušníci. Příspěvek lze čerpat pouze bezhotovostně, a to ve výši Kč 3 600 na 1 zaměstnance a 1 rok. Podmínkou je faktura, vystavená na adresu zaměstnavatele. Zaměstnanec nejdříve uhradí zaměstnavateli rozdíl mezi částkou na faktuře a nárokovým příspěvkem z FKSP. Následně uhradí zaměstnavatel celou fakturu. Přispíváno může být pouze na akce, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizace zaměstnavatel. Zaměstnanci, kteří budou čerpat tento příspěvek, nemohou využívat příspěvku na penzijní připojištění a obráceně. Příspěvek je možno uplatnit nejpozději do 10. prosince daného roku. Nyní v období koronaviru mají zaměstnanci strach si dovolenou zamlouvat dopředu. Bylo by možné nechat vystavit fakturu na zaměstnavatele a uhradit ji v hotovosti? Velmi Vám děkuji za odpověď.

S. r. o. má v předmětu činnosti masáže - thajské masáže. Může dát do nákladů letenky z Thajska do ČR pro svého budoucího zaměstnance? Zároveň může nárokovat DPH? Zaměstnanec bude v ČR 12 měsíců a pak zase odletí zpět do Thajska.

Společnost provozuje autodopravu. Chceme se zeptat, když mají řidiči ve smlouvě místo výkonu Karlovy Vary a vyjíždějí po celém území Karlovarského kraje, náleží jim proplacení cestovních náhrad (při práci nad 5 hodin mimo město)?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme mít ve svých zásadách FKSP v odstavci Dary (§ 14) toto znění? „Celková částka na dary může činit nejvýše 15 % ze základního přídělu za běžný rok a nevyčerpanou část limitu z let minulých (lze tak činit od roku 2002). Dary jsou poskytovány při: a) 50 let věku … maximálně Kč 5 000,  b) při prvním odchodu do důchodu … maximálně Kč 10 000. Plná výše odměny je podmíněna minimální délkou pracovního poměru u zaměstnavatele v trvání 5 roků. Při kratším trvání pracovního poměru se odměna poměrně snižuje. Dary mohou být peněžní i nepeněžní.“   Nebo je tam vhodnější uvést, že plná výše odměny je podmíněna mimořádnou aktivitou ve prospěch zaměstnavatele nebo něco podobného?   

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Můžeme mít ve svých zásadách FKSP v odstavci Dovolená a rekreace (§8) toto znění: Dovolená a rekreace (§ 8) Z fondu lze přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na dovolenou, včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízeních nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí. Příspěvek z fondu může získat zaměstnanec, který je v pracovním poměru déle než jeden rok a jeho rodinní příslušníci. Příspěvek lze čerpat pouze bezhotovostně, a to ve výši Kč 3 600 na 1 zaměstnance a 1 rok. Podmínkou je faktura, vystavená na adresu zaměstnavatele. Zaměstnanec nejdříve uhradí zaměstnavateli rozdíl mezi částkou na faktuře a nárokovým příspěvkem z FKSP. Následně uhradí zaměstnavatel celou fakturu. Přispíváno může být pouze na akce, které organizuje, spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizace zaměstnavatel. Zaměstnanci, kteří budou čerpat tento příspěvek, nemohou využívat příspěvku na penzijní připojištění a obráceně. Příspěvek je možno uplatnit nejpozději do 10. prosince daného roku. Důchodcům nebude poskytováno, pracujícím důchodcům však ano. Velmi Vám děkuji za odpovědi.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Pro své zaměstnance pořádáme různé kulturní akce hrazené z FKSP. Jednou z akcí je např. akce na závěr školního roku, kde zaměstnancům poskytujeme občerstvení. Můžeme na tuto akci zakoupit z prostředků FKSP i alkoholické pivo, případně víno? 

V letošním roce jsme zaměstnanci poskytli příspěvek na rekreaci, která nebyla a do konce roku 2020 nebude realizována. Zaměstnanec obdržel od CK voucher v hodnotě již zaplacené zálohy. Má v tomto případě zaměstnavatel požadovat vrácení příspěvku a od koho, od zaměstnance, kterému nebyly peníze vráceny nebo od CK? Na základě voucheru si může zaměstnanec vybrat náhradní zájezd v roce 2021 a v tomto roce též uhradí doplatek rekreace. Může zaměstnanec obdržet v roce 2021 opět příspěvek na rekreaci i v případě, že se bude jednat o stejnou rekreaci, jaká měla být realizována v roce 2020?

Zaměstnanec odpracoval celou směnu (7-15:30) a po směně jel na služební cestu. Vrátil se až další den. Má první den nárok jak na stravenku, tak i na stravné? 

Jeden z důležitých zdrojů pro poskytování benefitů zaměstnancům představuje pro zaměstnavatele sociální fond, případně další složky vlastního kapitálu podobného charakteru. První velkou skupinu těchto zaměstnavatelů tvoří subjekty, u kterých je tvorba a hospodaření s fondem podrobně upravena vyhláškou ministerstva financí č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“). Sem patří – státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Společnost s r. o. má dva společníky - jednatele s uzavřenou smlouvou o výkonu funkce. Oba používají pro cestovní náhrady svá vlastní vozidla. Vozidlo společníka A má průměrnou spotřebu podle TP 6,7 l/100 km, zatímco vozidlo společníka B má průměrnou spotřebu 11,4 l/100 km. Je možné do smlouvy o výkonu funkce stanovit strop pro čerpání cestovních náhrad např. na 30 000 Kč měsíčně?

Odborová organizace VŠ pořádá letní dětské tábory. Činnost je vedena samostatně, v rámci této činnosti je plátcem DPH. V únoru se otvírají přihlášky. Na základě přihlášek rodiče obdrží zálohový doklad. Po zaplacení je vystaven daňový doklad, DPH je odvedeno ke dni přijetí platby. V důsledku korona viru a hygienických nařízení, je každý táborový turnus (původně 20 dnů) rozpůlen na 2x 10 dnů, aby se snížil počet dětí v kolektivu. Část úhrady za stravu a mzdy se rodičům vrací. Vystavujeme opravné daňové doklady. - 90 % rodičů zaplatí ze svého, nejsou plátci DPH, neuplatňují do nákladů, fakturu na platbu nežádají. Vystavený opravný daňový doklad musí mít účtárna od rodičů podepsaný nebo můžeme uplatnit vratku DPH na základě opravného daňového dokladu bez podpisu rodičů o převzetí? - 10 % případů, hradí původní částku zaměstnavatelé z FKSP, tedy bez nároku na odpočet, hrazeno ze zisku, po zdanění, bez možnosti uplatnění nákladů. Opět: opravný daňový doklad musíme mít potvrzený odběratelem, přestože nejde o možnost uplatnění DPH na straně odběratele? Potvrzení odběratele není nutné v případě vystavení ODD ze zákonných důvodů, což je v našem případě § 42 odst. 1 písm. a). Vracíme část platby za dětský letní tábor - strava, mzdy vedoucích, část režie. Jedná se zhruba o 20 % celkové platby za tábor. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Z FKSP byl zakoupen pro potřeby zaměstnanců kávovar. Z jakých prostředků máme hradit případné náhradní díly k tomuto kávovaru, např. nový filtr nebo opravu kávovaru? Můžeme to hradit z FKSP, nebo se to již musí hradit z provozních prostředků organizace? 

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil m.j. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře - většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můj dotaz směřuje k tomu zajištěnému stravování. Můžeme dát jeho hodnotu do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá "bezplatná" jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit? 

Jsme příspěvková organizace ÚSC a poskytli jsme příspěvek z FKSP na rekreaci zaměstnanci v zahraničí, která se měla uskutečnit v červenci 2020. V souvislosti s opatřeními proti COVID-19 cestovní kancelář rekreaci zrušila a poskytla zaměstnanci voucher platný do 31. 8. 2021. Zaměstnanec tedy tento voucher využije až v následujícím kalendářním roce, musí příspěvek z FKSP určený na rok 2020 organizaci vrátit? Lze příspěvek z FKSP na rok 2021 poskytnout již v roce 2020?

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tuto částku však odeslal na bankovní účet svých zaměstnanců a ne na účet penzijní společnosti. Dle § 6 odst. 9 písm. p) má být příspěvěk na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti. Jedná se tedy stále o daňově uznatelný náklad firmy a u zaměstnance o osvobozené plnění? Dále tato společnost má hospodářský rok od 1.4.-31.3. Je možné, aby společnost zaměstnancům vyplatila penzijní připojištění ve výši 50 000 Kč např. 6/2020 a následně dalších 50 0000 Kč v 3/2021? Budou náklady pro s.r.o. stále daňově uznatelné a pro zaměstnance osvobozené?

a) Česká s. r. o. zaměstnává řidiče kamionu, který pendluje po celý rok 4-5 pracovní dny mezi ČR a Německem. Sice jsou v Německu déle než 183 dnů v kalendářním roce, ale české s. r. o. nevznikla v Německu stálá provozovna. Zdanění mezd tedy probíhá v ČR (jsme v souladu s čl. 15 SZDZ ČR-SRN). b) Pokud ale tato česká s. r. o. přidělí řidiče do Německa dle § 43a zákoníku práce a řidiči zase pendlují CZ-DE 4-5 dnů v týdnu? Mzdy vyplácí česká s. r. o., řidiči jsou řízeni od německého uživatele, kamiony má v majetku německý uživatel, CZ řidič musí mít stejné mzdové podmínky jako DE řidič (§ 43a ZP).

V případě, kdy zaměstnavatel povolil zaměstnanci použít na pracovní cestě místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy soukromé vozidlo, není při vyúčtování náhrady jízdních výdajů k ceně jízdného určeným hromadným dopravním prostředkem dálkové přepravy připočítávána cena jízdného MHD. Z čeho tato povinnost vyplývá?

Zaměstnanci ruší z vlastního rozhodnutí (prozatím bez objektivních příčin) zájezdy a rekreace, které byly hrazeny ze sociálního fondu. Cestovní kanceláře vrací zpět na účet sociálního fondu částky ponížené o stornopoplatky. Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmu osvobozeny mj. nepeněžní příspěvky na rekreaci a zájezdy zaměstnavatelem zaměstnanci. Je možné stornopoplatek ponechat jako osvobozený výdaj sociálního fondu? Nebo je nutné výši stornopoplatku dodanit, popř. nechat jej uhradit zaměstnance zpět na jeho osobní účet sociálního fondu? Vnitřní předpis o čerpání sociálního fondu tuto problematiku nijak neřeší.