FKSP, cestovní náhrady - strana 8

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V letošním roce 2020 jsme z fondu FKSP poskytli našim zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat v současné situaci, kdy jsou rekreace kvůli koronaviru rušeny? Máme po zaměstnancích požadovat vrácení příspěvku?

Zaměstnanec předložil dodatečně již po uzavřeném vyúčtování pracovní cesty (cestovního příkazu) doklad za úhradu výpůjčky auta na pracovní cestě v zahraničí. Jaký je správný postup? Proplatíme doklad pokladnou samostatně (pokud je již cestovní příkaz vyúčtován) nebo musíme otevřít vyúčtování cestovního příkazu? Jak tedy postupovat i při přepočtu měny? Pokud budeme proplácet doklad samostatně, použijeme kurz z původního vyúčtování cestovního příkazu, kdy byl použit kurz ze dne vyplacení zálohy nebo lze použít kurz ze dne vystavení dokladu za vypůjčené auto? 

Cestovní náhrady a karanténa Ing. Karel Janoušek Výkon práce v bydlišti zaměstnance Zaměstnanec se vrátil z dovolené v Itálii a zaměstnavatel mu nařídil, aby 14 dní nechodil na své...

Od 1. 1. 2020 se v Ostravě nedají v místní hromadné dopravě (dále jen MHD) koupit papírové jízdenky. Uhradit jízdné MHD v Ostravě lze podle informací Dopravního podniku Ostrava, a. s. provést buď platební kartou Visa či MasterCard, ODISkou, SMS zprávou z mobilu, anebo tzv. kreditní jízdenkou. Tato kreditní jízdenka je v podstatě kartička nabitá na určitý počet jízd. Lze ji zakoupit v automatech nebo v prodejnách dopravního podniku. Její nejnižší cena je 100 Kč a je použitelná v zásadě pro 5 jízd, je přenosná, může být použita i pro více osob a má platnost 180 dní (má ale i jiné možnosti použití).

Firma zaměstnává stavbyvedoucího, který pracuje v kanceláři i na stavbě. Na stravenku má nárok v případě, že je v kanceláři déle než 3 hodiny a zároveň nevznikne nárok na stravné při pracovní cestě (déle než 5 hodin). V kanceláři je 2 hodiny, odjede na stavbu, kde je 4 hodiny a znovu se vrátí do kanceláře, kde je do konce pracovní směny. Lze hodiny strávené v kanceláři sčítat pro nárok na stravenku?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V letošním roce 2020 jsme z fondu FKSP poskytli našim zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat v současné situaci, kdy jsou rekreace kvůli koronaviru rušeny? Máme po zaměstnancích požadovat vrácení příspěvku? 

Níže přinášíme dvě aktuální odpovědi na dotazy, které se týkají nároku zaměstnance na náhrady v případě karantény nařízené zaměstnavatelem, a dále účtování zrušené pracovní cesty do Itálie.

V praxi se při poskytování cestovních náhrad podle části sedmé zákoníku práce v etapě vyúčtování cestovních náhrad a jejich vypořádání se zaměstnancem vyskytují často chyby, o kterých pojednává následující příspěvek. V dalších číslech časopisu podrobně rozebereme jednotlivé případy.

Společnost s. r. o. bude zavádět program pro zpracování cestovních příkazů. Zaměstnanci (obchodníci cestující velmi často po světě, mají minimálně 10 pracovních cest měsíčně) budou v průběhu měsíce vkládat do programu sami své pracovní cesty a účtenky z pracovních cest, každý zaměstnanec má firemní platební kartou s uvedením svého jména a zaměstnavatele, 90 % cestovních výdajů hradí touto firemní kartou, ale vždy jsou mu dopláceny diety přepočtené na CZK (nikdy se nevyplácí záloha, za vyplacenou zálohu se považuje poskytnutí platební karty, zároveň ale zaměstnanci nikdy přes platební kartou nevybírají hotovost). Jednou měsíčně výkaz uzavřou a měsíční výkaz bude automaticky zaúčtován do účetnictví a bude jim vyplacen doplatek, tj. náklady které nebyly hrazeny firemní platební kartou. Problémem programu je, že může být použit pouze jeden kurs pro všechno, tj. v tomto kursu bude výkaz účtován a ze stejného bude vznikat doplatek zaměstnanci. Program nabízí pevný kurs nebo denní kurs Čnb nebo ECB. Rozhodně nejde používat kurs ze dne zahájení cesty nebo vyplacení zálohy, není v silách zaměstnanců v množství cest a dokladů toto po nich požadovat. Je možné používat denní kurs? Myslím, že v rámci možností by to bylo nejlepší řešení. Tento program bude fungovat cca v 20 zemích, nikde s denním kursem nemají problém. 

Společnost podle vnitřního předpisu o sociálním fondu přispívá svým zaměstnancům na sportovní a kulturní akce. Probíhá tak, že zaměstnanec si koupí vstupenku a předloží ji do pokladny, kde mu je částka za vstupenku proplacena. V takovém případě nejde dle našeho názoru o nepeněžní plnění a zaměstnavatel musí částku zdanit ve mzdě zaměstnance a odvést pojistné jak za zaměstnance, tak za podnik. Jak by byla posuzována situace z hlediska peněžního nebo nepeněžního plnění, pokud by společnost poskytla (půjčila) zaměstnanci podnikovou platební kartu a zaměstnanec by provedl platbu za vstupenku při jejím nákupu touto kartou? 

Jsme spol. s r. o., chtěli bychom ze sociálního fondu přispívat zaměstnancům popř. rodinným příslušníkům na preventivní péči na úseku dentální hygieny, preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče. Novelou byl vložen nový odstavec: Příspěvek lze poskytnout, není-li plnění ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem. Jaké náležitosti musí mít vystavený doklad od lékaře, že na tato léčebná péče nebyla hrazena ze zdravotního pojištění? Lze přispět třeba na zubní náhradu zaměstnance, na kterou by měl zaměstnanec doplácet 5 000 Kč (přitom ověřeno u lékaře příspěvek pojišťovny je cca 400 Kč). Jakým způsobem můžeme ověřit výše uvedené?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Naši žáci a učitelé jezdí na lyžařský výcvikový kurz. Pak dostáváme fakturu zvlášť za žáky a zvlášť za učitele za ubytování a stravování na tomto kurzu. Faktury hradí škola. Ale od žáků jsou náklady proplaceny. Máme požadovat i po učitelích, aby částku za stravné na lyžařském výcvikovém kurzu si sami uhradili a my jim po té spočítáme stravné v cestovním příkazu dle u nás stanovené výše? Nebo jaké je správné řešení?

Může si OSVČ, provozovatel tuzemské nákladní autodopravy, uplatnit do daňově uznatelných výdajů stravné, pokud je na cestě déle než 12 hodin? Pokud ano, jak se posuzuje splnění tohoto časového limitu - posuzuje se každá jízda samostatně nebo lze jednotlivé jízdy uskutečněné pro různé odběratele v jednom dni sečíst?

Může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP za zaměstnance se zdravotním postižením, který je poživatelem starobního důchodu? Potvrzení OSSZ o tom, že se jedná o osobu s trvalým těžkým zdravotním postižením máme, ale nejsme si jisti, jestli podmínkou pro uplatnění slevy dle § 35 ZDP není pobírání invalidního důchodu.

A) OSVČ vlastní osobní automobil nezařazený v obchodním majetku. Pokud by OSVČ uplatnila výdaje ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované PHM je povinna se registrovat k silniční dani a platit zálohy? B) Pokud by OSVČ použila os. automobil např. od přítele, tak pro výpočet může použít pouze výdaje ve výši náhrady výdajů za spotřebované PHM? Musí mít sepsanou smlouvu o výpůjčce? Je v tomto případě povinnost registrovat se k silniční dani a platit zálohy? Pokud ano, komu v tomto případě vzniká povinnost registrovat se k SD a platit zálohy? C) V případě, že OSVČ se podle bodu A) měla zaregistrovat k SD a neučinila tak, výdaje ve výši sazby uplatnila, jak tuto situaci vyřešit? Musí se registrovat zpětně?

Právnická osoba provozuje pracovní agenturu. Zaměstnává montážní dělníky ze zahraničí, převážně z třetích zemí. Pracovní poměr je zpravidla sjednáván na dobu trvání povolení k zaměstnání, většinou na 3 měsíce. Poté pracovní poměr ve většině případů končí a zaměstnanec se vrací do své rodné země. Zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance po dobu trvání pracovního poměru ubytování, buď formou ubytování v ubytovně, nebo v pronajatých bytových jednotkách. Může zaměstnavatel v těchto případech využít ustanovení § 152 písm. f) zákoníku práce a hradit tak zaměstnancům cestovní výdaje související s „přijetím do zaměstnání v pracovním poměru“ v podobě poskytnutí ubytování po dobu trvání pracovního poměru? Za zajištění ubytování inkasuje od každého zaměstnance měsíčně částku, která je výrazně nižší než částka hrazená za toto ubytování vlastníkům ubytovacích zařízení a bytových jednotek. Jsou výdaje za ubytování hrazené zaměstnavatelem jeho daňovým výdajem? Není zaměstnavatel povinen zvýšit svůj základ daně dle § 23 odst. 17 ZDP nebo z jiného obdobného důvodu? Má zaměstnavatel v těchto případech nárok na odpočet, pokud je ubytování s DPH? Jaký je daňový a odvodový dopad na straně zaměstnance?  

Zaměstnanci dostávají benefit - plně hrazené stravenky, za odpracované dny. Počet stravenek za prosinec, je znám až v lednu, kdy jsou stravenky, respektive nahrání bodů na stravenkové karty, objednány, zaplaceny a nahrány na karty zaměstnanců. Jedná se o náklady prosincové (spadající do minulého roku) nebo lednové (spadající do nového roku)?

Jediný společník a jednatel v s. r. o. pracuje pro s. r. o. jako řidič mezinárodní dopravy. Může jednatel a zaměstnanec v jedné osobě uzavřít pracovní smlouvu na řidiče mezinárodní dopravy? Bude mít z tohoto titulu nárok na tuzemské a zahraniční diety? Má mít také uzavřenu smlouvu na výkon funkce jednatele? Jak ošetřit, aby byl nárok na případný pracovní úraz (na silnici hrozí stále)?

Dnem 1. 1. 2020 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. 12. 2019 č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 19. 11. 2019, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020, a to pod číslem 310/2019 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 333/2018 Sb. a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 254/2018 Sb.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době přispíváme svým zaměstnancům z FKSP na penzijní připojištění částku Kč 3.600 za rok. Platbu provádíme na začátku prosince daného roku. Od 1. 7. 2020 nesmí být tato platby vyšší než platba, kterou si na svůj účet přispívá sám zaměstnanec. Znamená to tedy prosím to, že naši zaměstnanci si musí hradit na účet minimálně Kč 300, tzn. za rok 3.600, abychom jim my mohli také přispět částkou Kč 3.600. Nebo mohou případně do termínu naší platby vložit částku individuálně, tzn. např. doplatit 1.200? Pokud si hradí měsíčně jen např. 200, můžeme jim přispět částkou Kč 2.400? Jak můžeme zjistit, kolik si zaměstnanec aktuálně platí na své spoření? Můžeme po nich požadovat nové předložení smluv – jak víme, že jsou platné? Je to dostačující, nebo si máme nějakým čestným prohlášením nechat potvrdit výši jejich spoření a závazek, že v případě snížení nás budou informovat? Vždyť smlouvu si mohou kdykoliv změnit.