Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 15

Česká společnost s ručením omezeným bude vyplácet podíl na zisku svému jedinému společníkovi, rakouské fyzické osobě (rezident Rakouska). Jaká výše srážkové daně se v tomto případě uplatní - 15 % dle českého ZDP, či 10 % dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a Rakouskem?

Dlouho očekávaný tzv. daňový balíček se v pátek 15. 3. 2019 dočkal podpisu prezidenta.

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v měsících 1-10/2018 příjmy ze závislé činnosti v ČR. V měsících 11-12/2018 měl příjmy ze závislé činnosti v Irsku (byly tam zdaněny dle tamní právní úpravy). Předpokládám, že tyto příjmy ze zahraničí jsou ze zdanění v ČR vyňaty dle § 38f odst. 4. Je však v této situaci třeba podávat daňové přiznání? A pokud ano, je třeba přiložit potvrzení o výši příjmu od zahraničního zaměstnavatele? 

V minulém článku „Úvod do převodních cen“ jsem popisoval důvody pro speciální zacházení s nadnárodními podniky ve vztahu k místu zdanění a rozdělení jejich zisků, které je zachyceno v tzv. principu tržního odstupu, jak jej popisuje Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále také „Směrnice o převodních cenách“ nebo „Směrnice“)1) a také v § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále také „ZDP “), tedy principu, který ve stručnosti říká, že navzájem propojené osoby by mezi sebou měly obchodovat za obdobných podmínek jako dvě nezávislé společnosti. Rovněž jsem se na příkladech pokusil vymezit tu skupinu poplatníků, na něž se tato pravidla vztahují, a jakým způsobem by tito poplatníci měli mít zdokumentovány své postupy při cenotvorbě.

V rámci licence DAUC a EXPERT nově uveřejňujeme příspěvky, v nichž prakticky poradíme, jak uplatnit zahraniční daň z příjmů, podíváme se na chystané změny ve spotřebních daních a na návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů. Přinášíme také test nadměrných výpůjčních nákladů.

Paní z České republiky se vdala do Anglie za anglického občana. V roce 2015 se jí v Anglii narodila dcera, a společnou domácnost mají v Anglii. Paní je v Anglii zaměstnána a v České republice má byt, který pronajímá. Dle těchto informací je paní v České republice nerezident, a proto budeme v ČR zdaňovat jen příjmy z pronájmu? V roce 2016 měla příjmy z pronájmu ve výši 6násobku minimální mzdy (6 x 9 900,00). Můžeme dodatečným daňovým přiznáním uplatnit daňový bonus na dceru? Co všechno musíme doložit? V roce v 2018 už to nejde, když má jen příjmy podle § 9 ZDP.

1) Zaměstnanec (Slovák) má příjem ze závislé činnosti za rok 2018 jen u naší firmy. Požaduje udělat roční zúčtování daně a uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Doložil rodný list dítěte a potvrzení od manželky, která pracuje na Slovensku, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Můžeme mu v ročním zúčtování uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? 2) Zaměstnanec (Slovák) u nás pracuje od 14. 6. 2018. Od 12. 9. 2018 je nemocen. Požaduje udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu ze závislé činnosti. Pokud doloží potvrzení o tom, že do 13. 6. 2018 byl student, můžeme mu udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu?

Česká firma fakturuje licence softwaru na Slovensko. Slovenský odběratel sráží 10% daň a odvádí ji na Slovensku. V Česku bude daň započtena na celkovou daň z příjmů v daňovém přiznání metodou prostého zápočtu. V kterém zdaňovacím období je možno sraženou daň započíst v Česku do daňového přiznání v situaci, kdy: faktura byla českou firmou vystavena v 10/2018, tato faktura byla uhrazena v 11/2018 ve výši 90 %, slovenský odběratel podal na příslušný daňový úřad žádost o vystavení potvrzení o zaplacení srážkové daně v 12/2018, ale daň uhradil opožděně až v 01/2019, na základě této žádosti slovenský daňový úřad vystavil v únoru 2019 potvrzení, kde v záhlaví uvádí: „Potvrdenie… za 12/ 2018“ a v textu potvrzení „dátum zaplatenia dane 14. 1. 2019“.

Cizinec má trvalé bydliště v Německu, ale již několik let pobývá v ČR. Tady i pracuje a jiné příjmy ze zahraničí nemá. Podává daňové přiznání k dani z příjmů. Ze zaměstnání od české s. r. o. má několik dohod a pracovní poměr. 1) Může uplatnit celou slevu na poplatníka a slevu na studenta, ačkoliv je to cizinec, a vznikne-li mu vratka má na ni nárok? 2) Na webu daňové správy - v EPO - nelze vyplnit datum narození a hlásí kritickou chybu - chce to rodné číslo - jak toto vyřešit, pokud bychom chtěli podat elektronicky a rodné číslo nebylo v ČR přiděleno? 3) Poplatník má adresu hlášeného místa pobytu v Praze - je tedy jeho místně příslušný FÚ pro hlav. město Prahu dle § 13 daňového řádu? 4) A dále v přiznání na řádku 16. Obec - kde se obvykle zdržoval - může být obec dle adresy hlášeného místa nebo kde nejčastěji pobýval? Pokud by nejčastěji pobýval v Brně, pak na ř. 16 bude Brno a Praha zůstane stejná, tj. místo, kam podá přiznání, je pořád Praha dle § 13 daňového řádu? Zjišťuje toto někdo, kde se poplatník a kolik dní přesně pohybuje - tj. vyplnění řádku 16?

Společnost se sídlem v ČR uzavřela se společností se sídlem ve Velké Británii smlouvu, jejímž předmětem je tvorba webových stránek. Ve smlouvě je uvedeno, že tvůrce stránek (britská společnost) převede autorská práva ke svému dílu na českou společnost. Z toho usuzujeme, že se jedná o poskytnutí autorských práv, a tudíž o příjem ze zdrojů na území ČR [§ 22 odst. 1 písm. g)], a proto by měla být z plateb sražena srážková daň ve výši 10 % (dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Velkou Británii). Britská společnost proti tomuto protestuje a tvrdí, že se jedná o pouhé poskytnutí služby, které není převodem licence. Prosím o vyjádření, zda je náš postup správný.

Česká občanka v do dubna 2018 žila ve Švýcarsku. Zde měla příjmy jako OSVČ v oboru design. V dubnu 2018 tyto příjmy ve Švýcarsku zdanila a daň zde i zaplatila místnímu finančnímu úřadu. Na začátku května spolu se spolu s dětmi (českými občany) vrátila zpět do České republiky a je zde od té doby zaměstnaná a má zde trvalé bydliště a všechny zdanitelné příjmy jí od té doby plynou z území ČR. Za rok 2018 si bude podávat daňové přiznání. Musí v tomto daňovém přiznání zohlednit i švýcarský příjem, když daň byla zaplacena? Může si uplatnit daňový bonus na děti za celý kalendářní rok, když byl splněn její celoroční příjem, který přesáhl částku 73 200 Kč , přičemž má pouze příjmy ze závislé činnosti a je samoživitelka?

V následujícím příspěvku aktualizujeme informace o průběhu schvalování tzv. daňového balíčku, rozsáhlé novely daňových a souvisejících zákonů, která bude mít dopady do stěžejních oblastí jako je daň z příjmů, DPH, spotřební daně nebo správa daní.

Pokud mateřská česká s. r. o. půjčuje své slovenské dceřiné společnosti 100% vlastněné peníze formou smlouvy o zápůjčce, je v pořádku, že je smlouva sjednána bezúročně? Obě dvě společnosti účtují pouze samotnou půjčku, žádné úroky. Jedná se o zápůjčku v hodnotách od 1 mil. do 4 mil. Kč, které mateřská společnost dle potřeby zasílá na účet dceřiné společnosti, která je zase dle svých možností vrací zpět. Ke konci roku je stav půjčky 3 mil. Kč. Je možné tyto převody realizovat bezúročně formou zápůjčky? Nebo případně je nějaká jiná forma, kterou zvolit, aby mohlo být vše sjednáno bez úroku?    

Poplatník podává daňové přiznání, kde má za rok 2018 příjmy z Německa 8 000 Euro. Vyjme-li příjmy ze zdanění - budou uvedeny na jakém řádku daňového přiznání? Na ř. 31 - 8 000 Euro, ř. 32 8 000 + naše pojistné, tj. + 0,34 %? ř. 33 - nic? A řádek 34 součet 31. a 32? A ř. 35 bude vyplněn nebo ne? Kde se dočtu zda řádek 35 vyplnit - měl by tam být příjem 8 000 Euro + naše pojistné nebo nic? Jaký kurz použiji pro přepočet daně?

Zaměstnanec německé společnosti s trvalým pobytem v Německu v příhraničí, ale stále ještě občan ČR, byl vyslán na pracovní cestu do Čech (do dceřiné společnosti svého zaměstnavatele). Každý den dojíždí do práce v ČR a zase se zpět vrací do Německa, kde tráví svůj volný čas (tj. víkendy či dovolenou). Bydlí v Německu, je účasten zdravotního a sociální pojištění v Německu, v Německu má také svojí přítelkyni. Jeho mzda je za dny, které odpracuje v ČR, přefakturovávána české společnosti. Jak správně postupovat v otázce zdanění jeho příjmů, jestliže jeho pobyt v ČR není souvislý. Za jakých podmínek by mohl zdaňovat v Německu, kde je jeho středisko životních zájmů? A jak správně počítat kalendářní dny, které strávil v ČR, když je v ČR pouze část pracovního dne (tj. 8,5 hod.)? 

Student VŠ se po dobu cca 3 měsíců zúčastnil programu Work and Travel v USA. Ze zákonů USA vyplývá povinnost podat daňové přiznání v USA a studentovi bude vrácena část daní zpět. Student je daňovým rezidentem ČR, tudíž by měl i tyto příjmy uvést ve svém daňovém přiznání v ČR. Student má ještě příjmy ze závislé činnosti v ČR. Jakým způsobem má student tyto příjmy zdanit v ČR a bude možný zápočet daně? Případně lze použít metodu úplného vynětí?

Podnikatel (dotaz se týká jak právnické podnikající osoby, tak fyzické podnikající osoby v pozici odběratele), rezident ČR, odebere právní službu vykonanou na území ČR od firmy usazené na Seychelách. Seychelské firmě nevznikne v ČR stálá provozovna, ani službová stálá provozovna. Je český podnikatel povinen v ČR odvést 35% srážkovou daň dle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP? Spadají Seychely do kategorie poplatníků vymezených v § 36 odst. 1 písm. c) bod 2 ZDP, jinak řečeno jsou Seychely smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná? Pokud by takovou právní službu odebrala nepodnikající fyzická osoba, vztahovala by se na ni povinnost odvést srážkovou daň dle uvedeného ustanovení nebo tato nemůže být nikdy v pozici plátce a srážkovou daň proto nemůže z platby seychelské firmě odvádět?

Český občan podniká v USA (přechodně zde žije i se svojí rodinou), podává daňová přiznání v USA, v ČR vlastní nemovitou věc, kde bydlí při pobytu v ČR. Rozhodl se ji prodat a pořídit novou, příjem z prodeje musí zdanit v ČR, jelikož nesplňuje podmínky pro osvobození. Jak v daňovém přiznání zohlednit příjem z podnikání USA, kde platí federální daň?

Poplatník, v minulosti státní zaměstnanec České republiky, který řil následně delší dobu v Norsku, také ve státních službách. V současné době trvale žijící v Česku. Modelová situace, přepočtený důchod z Norska 800 000 Kč + český důchod 80 000 Kč ročně. Norský důchod podléhá dani z příjmu v Norsku = státní zaměstnanec. Jak bude zdaněn český roční důchod? Součet důchodů překročí nezdaněný limit a podle všeho oba státy Česko i Norsko si činí nárok na daň z důchodu. Norsko sráží automaticky, jen žádá daňový domicil z Česka. Daňové přiznání v Česku se bude danit procentem ze součtů obou důchodů ve stejném poměru? Nebo samostatně posouzený jako nadlimitní a bude se danit český důchod celých 80 000 Kč 15 %?

Po svém otci jsem zdědila autorská práva na hudbu. Každoročně dostávám od OSA výpisy z celého světa a mám problém s Rakouskem. V Rakousku mi srazili jejich daň a já jsem si ji dříve započetla na vlastní daňovou povinnost (podala jsem daňové přiznání, § 10). teď jsem se ale dozvěděla, že prý došlo k nějaké změně Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ČR - AT a FÚ mi nechce zápočet sražené rakouské daně uznat. Můžete mi k tomu, prosím, podat nějaké vysvětlení?