Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 14

Významnou změnou zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “), která proběhla v roce 2019, je implementace směrnic Evropské unie v otázce přímých daní označovaných jako ATAD. ATAD je zkratka anglického názvu Anti-Tax Advoidance Directive a jedná se o Směrnici rady (EU) 2016/1164, ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice schválené 21. 2. 2017 (dále jen „ATAD 1“) a Směrnici rady (EU) 2017/952, ze dne 29. 5. 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164 , pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi (dále jen „ATAD 2“)1). Při přípravě směrnic se Evropská unie inspirovala iniciativou BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), kterou zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V iniciativě BEPS je popsáno celkem 15 akčních oblastí, tedy zpráv a doporučení státům v boji proti vyhýbání se daňové povinnosti. Z těchto 15 oblastí Evropská unie vybrala 5 témat, která rozpracovala ve směrnicích ATAD 1 a ATAD 2 jako minimální úroveň ochrany vnitřního trhu Evropské unie proti agresivnímu daňovému plánování. Jedná se konkrétně o: – Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů (Interest Limitation Rule). – Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví (Exit Taxation). – Zdanění ovládané zahraniční společnosti (Controlled Foreign Companyrules). – Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace (Hybrid Mismatches). – Obecné „protizneužívací“ pravidlo (General Anti-Abuse Rule), které se implementovalo do zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „daňový řád “ nebo „DŘ “).

Mám ještě druhý dotaz, a to ohledně zdanění příjmů ze zahraničí, konkrétně ze Švýcarska. Můj klient, opět fyzická osoba, pracuje jako IT, a to tedy pro firmu sídlící v Curychu. Jeho činnost spočívá v tom, že pro ně ověřuje a testuje počítačové programy, přičemž pracuje v České republice a pro švýcarskou firmu vystavuje pravidelně faktury. Jak se má postupovat v případě daně z příjmů v této situaci?

Jsem daňový poradce a mám klienta — fyzickou osobu pracující na území Rakouské republiky. Tato osoba zde podává daňové přiznání, avšak má rovněž příjem z pronájmu v České republice. Kde se bude zdaňovat příjem z tohoto nájmu v ČR?

Všechny právnické i fyzické osoby, které jsou spolu navzájem spojené, tedy splní podmínky dané § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) a v případě přeshraničních transakcí podmínky vymezené v článku 9 smluv o zamezení dvojímu zdanění (dále jen „SZDZ“), musejí mít všechny transakce, které mezi sebou uskuteční, nastaveny v souladu s principem tržního odstupu. Aby bylo celosvětově zajištěno, že budou stejné transakce oceňovány stejným způsobem, přistoupila OECD1) k sepsání Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále také „Směrnice o převodních cenách“ nebo „Směrnice“)2), která popisuje, jak by měl fungovat princip tržního odstupu a jakými metodami docílit správného nastavení převodních cen.

Směrnice ATAD V roce 2016 byla v rámci Evropské unie schválena Směrnice Rady (EU) 2016/1164 , kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „Směrnice ATAD“). Směrnice ATAD (Anti Tax Avoidance Directive) si dala za cíl „zajistit, aby daně byly placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota.“1) Za tímto účelem upravuje 4 daňové oblasti, které by měly umožnit státům lépe zasáhnout proti daňově optimalizačním praktikám a dává členským státům za povinnost je implementovat do svých vnitrostátních předpisů tak, aby jejich úprava byla v celé EU jednotná. Česká republika Směrnici ATAD implementovala daňovým balíčkem – zákonem č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále jen „novela“), jenž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 27. 3. 2019 a mění mimo jiné i zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ či „zákon o daních z příjmů “). Podstatné je si říci, že všechny změny, které jsou v souladu s implementací Směrnice ATAD se týkají pouze právnických osob.

S účinností od 1. 4. 2019 byl přijat zákon č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále také „zákon č. 80/2019 Sb. “ nebo „novela č. 80/2019 Sb. “).

Cizinec (Brazilec) žije s rodinou počínaje lednem 2018 v České republice v pronajatém bytě, zároveň zde má uzavřen pracovněprávní poměr. Jeho status jsme vyhodnotili jako daňový rezident České republiky. Manželka nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, dítě splňuje obecné podmínky § 35c zákona o daních z příjmů. Je v takovém případě nutné pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě v daňovém přiznání za rok 2018 žádat předem na finančním úřadě o potvrzení o daňovém domicilu poplatníka v České republice, nebo zda stačí ve formuláři DAP uvést, že poplatník je daňový rezident České republiky, resp. že není daňový nerezident?

Zahraniční fotbalista ze Srbska působil v průběhu roku v českém fotbalovém klubu a byly mu poskytnuty nepeněžní výhody, které byly zdaněny dle § 22 odst.1 písm. f) bod 2 ZDP a na které od finančního úřadu obdržel potvrzení o sražené dani. Může si rok za 2018 podat přiznání v ČR a uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %, popř. další nezdanitelné částky či slevy?

Občanka České republiky v roce 2018 pracovala a dosud pracuje jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii. V ČR má příjmy z pronájmu nemovité věci. Tímto je v ČR jako daňový nerezident. Za rok 2018 musí podat daňové přiznání z příjmů z nájmu v ČR. Měla povinnost daňové přiznání dodat na FÚ do 31. 3. 2019? Co vše musí vyplnit v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2018?

Fyzická osoba (občan SRN s trvalým pobytem v ČR) je zaměstnanec české firmy a podává daňové přiznání. Nyní by měl dostat výplatu dividend či podílů na zisku z firmy ve Švýcarsku. Jak se toto daní, pokud to je a nebo pokud to není daněné ve Švýcarsku (mimo jiné s ohledem na smlouvu o zamezení dvojího zdanění)? Kam se to uvádí v přiznání DPFO? Má to dopad na sociální a zdravotní pojištění?

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), je jedním z nejvíce novelizovaných tuzemských předpisů. Časem jsme si tak nějak zvykli na to, že většina změn byla z dílny tuzemských zákonodárců, a tak se převážně jednalo o úpravy poplatné tomu, kdo měl ve Sněmovně většinu, nebo blížícím se volbám. Poslední novela (daná zákonem č. 80/2019 Sb. ) je v tomto směru výjimkou, neboť těch „tradičních“ změn je minimum. Převažují novinky mající původ na mezinárodním poli – jde o implementaci pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem. A právě těmto změnám se věnuje následující text.

Mám klinta = irskou (limited) společnost, kterou vlastní a řídí jediný pan X. Pan X je ředitelem/jednatelem společnosti. Pan X je pilot, a je dlouhodobě realokován do Prahy (více než 2 roky, možná i permanentně). Lítá na mezinárodních linkách z Prahy. Kde bude platit daň z příjmů? Není v Praze na základě vyslání, a má pracovní smlouvu s irskou společností. Dle smlouvy o dvojím zdanění (čl. 15 odst. 3) chápu, že bude platit daň z příjmu v Irsku, je to to tak? V Česku bude platit jen důchodové pojištění a zdravotní pojištění? 

Fyzická osoba v roce 2019 bude část roku zaměstnaná v České republice a část roku na Novém Zélandu. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za tento rok? Pokud ano, jaké podklady bude potřebovat z této třetí země? 

OSVČ poskytuje své služby - připravuje projektové dokumentace - pro zahraniční klienty - zejména Francouze, Němce a Slováky. Tyto služby poskytuje občanům, ale i podnikatelům. Vše dohaduje on-line ze své kanceláře z ČR - pobývá tedy fyzicky u nás v ČR a zde má i rodinu atd. Poměr fakturovaných služeb je přibližně 80 % zahraničí x 20 % fakturace do ČR.  Bude česká OSVČ z pohledu zákona o dani z příjmů považována za rezidenta ČR pokud tyto služby poskytuje on-line z ČR převážně do zahraničí? Změnila by se nějak situace, kdyby OSVČ vyjížděla do zahraničí na konzultace za klienty např. na 10 dnů v měsíci za předpokladu, že by nikde v zahraničí neměla kancelář, ale pouze vždy probíhaly konzultace „na půdě“ klienta?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, čj. 1 Afs 292/2017-37

Ministerstvo financí ČR oznamuje, že dne 9. dubna 2019 byla v Biškeku podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Kyrgyzské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti.

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

Přinášíme vám informaci o nové smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Ghanou.

Jsme město a pořádáme několikadenní slavnosti, na kterých budou: 1. v rámci bitvy účinkovat zahraniční vojáci, kteří tvrdí, že finanční honorář, který dostanou, jim pokryje náklady spojené s dopravou; 2. italská skupina praporečníků a trubačů, kteří budou v průběhu slavností organizovaně vystupovat a tvrdí, že odměna, která jim má být vyplacena je na: cestovní výlohy, pojištění, poplatky skupiny a daně (tvrdí, že jsou obecně prospěšná společnost a nemají v Itálii povinnost platit daň). Je nutné z odměny strhnout srážkovou daň a dále našemu finančnímu úřadu uhradit DPH?