Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 17

Úvodní informace Dne 25. 5. 2018 došlo k přijetí Směrnice Rady 2018/822, kterou se mění Směrnice 2011/16/EU , pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (dále jen „Směrnice DAC 6“). Jedná se v pořadí již o šestou novelizaci Směrnice 2011/16/EU , o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS . Směrnice DAC 6 navazuje na doporučení OECD v rámci projektu BEPS, konkrétně na Akci 12, která upravuje povinné oznamování daňově optimalizačních schémat, přičemž tuto povinnost zakládá vůči zprostředkovatelům těchto uspořádání (zejména daňovým poradcům, advokátům apod.), případně samotným daňovým poplatníkům.

Nezisková společnost organizuje koncerty v rámci své hlavní, ale i ekonomické činnosti. Za tím účelem si zve umělce z Anglie, Maďarska, Rakouska a USA. Má nezisková společnost povinnost srážet daň z příjmu v případě že: 1) S umělci sepíše smlouvu na vystoupení, na základě které jim vyplatí odměnu a případně proplatí i jízdné a ubytování. Pokud ano, v jaké výši, co tvoří základ pro výpočet srážkové daně a je k této dani nutné vyplnit nějaký zvláštní formulář? 2) Na vystoupení obdrží fakturu od umělce či agentury z EU či třetí země. Pokud bude povinné srážet daň, co potřebuje umělec k tomu, aby si mohl sraženou daň započítat ve své zemi do daňového přiznání? V jakém případě není nutné daň srážet?

Může daňový nerezident (zaměstnanec z Ukrajiny, který v ČR pracuje pouze 2 měsíce) podepsat prohlášení k dani a uplatňovat základní slevu na poplatníka?

Poznámka: Tento text byl zpracován v rámci projektu studentského vědeckého výzkumu „Finance a informační technologie jako hybatelé právní regulace v zemích Evropské unie a jejich trestněprávní aspekty“ realizovaného v letech 2017–2019 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, SVV 260 360/2017. orcid.org/0000-0002-9864-6947 a orcid.org/0000-0002-7443-4157 Článek přibližuje návrh obecného pravidla proti zneužití práva v oblasti daní, které je součástí daňového balíčku 2019 předloženého Ministerstvem financí vládě. Článek shrnuje důvody vedoucí k navržení tohoto pravidla a následně se zabývá jeho konstrukcí a koncepcí navržené právní úpravy tohoto pravidla, která má být zakotvena mezi základními zásadami správy daní vyjádřenými v daňovém řádu .

Američan, který se přestěhuje do ČR, je zaměstnán americkou firmou. V ČR pro ni nadále pracuje a dostává plat. Žije tu víc než půl roku, hodlá tu žít natrvalo (stává se českým daňovým rezidentem). Jaký má toto vliv na jeho daň z příjmů? Může podávat sám daňové přiznání a uvést metodu vynětí, či se musí americká firma registrovat v ČR jako zaměstnavatel? Jde o poradenskou činnost. Američan radí klientům v USA. V ČR nemají žádnou jinou činnost. Američan pracuje z domova.

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

České s. r. o. má společníka vlastnícího 100% obchodní podíl společnost z Lichtenštejnska, podíl vlastní od roku 2002. Za rok 2017 chce společník vyplatit od českého s. r. o. podíl na zisku. Našla jsem podle článku 10 smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Lichtenštejnskem, že pokud společník drží víc než 1 rok víc než 10 % základního kapitálu, tak že srážková daň je 0 procent hrubé částky dividend, tady fakticky se žádná daň nesráží. Můžete mi potvrdit, že tento závěr je správný nebo uvést správný způsob zdanění výplaty podílů na zisku, pokud je to jinak?

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, vyplatí podíly na zisku třetí osobě - fyzické osobě (daňovému rezidentovi Irska) -, která není v s. r. o. ani jednatelem, ani společníkem, ani zaměstnancem dle definice zákona o daních z příjmů. Tuto výplatu schválí valná hromada, společenská smlouva to umožňuje. Bude tento podíl podléhat standardně 15% srážkové dani z příjmů dle § 8 a 36 zákona o daních z příjmů (Smlouva o zamezení dvojího zdanění nižší sazbu nestanoví), kterou odvede jako plátce česká s. r. o.? 

Jsme firma s. r. o. na výrobu motorů, registrace k DPH jen v České republice. Koupili jsme stroje z Německa. Dodavatel je německý plátce DPH se sídlem v Německu a s výrobní pobočkou na Slovensku. Vyfakturované stroje (náš hmotný majetek) byly vyrobeny na Slovensku, kde i zůstanou, a slovenská pobočka na nich bude pro nás vyrábět díly k výrobě motorů. Dodavatel na faktuře uvedl svoje a naše DIČ a napsal umístění na Slovensku. Jak je to v tomto případě s DPH?

Proč si vést evidenci k převodním cenám? Problematika převodních cen se ve většině případů týká více než jen jednoho státu a nedostatečná evidence může v budoucnu způsobit řadu potíží. V praxi řeším celou řadu případů, kdy v jednom ze států dojde k doměření daně a vzhledem k tomu, že transakce byla již jednou zdaněna ve druhém státě, došlo tímto doměrkem k mezinárodnímu dvojímu zdanění. Naštěstí je na tyto situace myšleno v mezinárodních smlouvách a je možné je řešit dohodou kompetentních orgánů smluvních států. V některých státech, například v Německu, je lhůta, po kterou je možné daň doměřit, mnohem delší než 3 roky, které pro většinu situací platí v České republice a dohadovací řízení samotné běžně trvá cca 2 roky. Když se všechny tyto roky posčítají, stává se, že se řeší i případy dvojího zdanění, které jsou například staré více než 7 let. Když k této situaci dojde, potřebují mít oba kompetentní orgány k dispozici dostatek informací o předmětné transakci. První zmiňovaný stát, který doměrek provedl, má informace získané z provedené kontroly u svého subjektu, ale druhá daňová správa, která spravuje například sesterskou společnost, je musí během dohadovacího řízení teprve získat. Je samozřejmostí, že obdrží výsledek kontrolního zjištění z prvního státu, ale je logické, že si bude chtít tyto informace ověřit a udělat si na věc vlastní názor, takže bude potřebovat získat veškeré relevantní informace od svého daňového subjektu. A zde se dostáváme k jádru problému. Pokud subjekt správně a úplně vede dokumentaci k převodním cenám ke všem svým transakcím uskutečněným vůči spojeným osobám, tak je situace relativně snadná, neboť dokumentaci předloží správci daně a ten by z ní měl být schopen získat dostatek informací. Naprosto ideální situace je, pokud v podniku ještě ve vedení pracuje někdo, kdo si řešené transakce pamatuje. Bohužel, po tolika letech často už tito lidé pracují jinde a řada českých společností stále ještě dokumentaci k převodním cenám nevede, nebo vede jen formálně, což je pro praktické použití v podstatě stejné, nebo někdy i horší, než když ji nevede vůbec, neboť neposkytuje úplný a věrný obraz transakcí.

Jako pracovní agentura, vysíláme svoje zaměstnance pracovat na zakázkách v Norsku. Zaměstnanci jsou odměňování hodinovou sazbou dle norských předpisů, zdaňováni daní ze závislé činnosti jsou v ČR. Norská firma hradí za tyto zaměstnance daně v Norsku, nám je strhává proti naší fakturaci. Jak si můžeme tyto daně uplatnit do svých nákladů? Norský finanční úřad nám zaslal vyúčtování těchto daní, kde je evidován měsíčně předpis této daně a její úhrada. Toto potvrzení zní na naši firmu, nikoliv na jednotlivé zaměstnance.

Slovenská firma má v ČR zřízenu stálou provozovnu, která poskytuje v ČR montážní služby. Současně ale tato slovenská firma fakturuje některé montážní práce do ČR přímo ze Slovenska a tyto faktury nejdou přes účetnictví stálé provozovny. Je tento postup správný? Vyplývá z nějakého právního předpisu, že po vzniku stálé provozovny se musí všechny práce do ČR fakturovat přes stálou provozovnu?

Fyzická osoba, OSVČ (neplátce DPH), vykonává práci v Německu. Za celý rok 2017 měl příjem jen od německé firmy, které vystavoval faktury za uvedené práce (práce s hliníkem) v Německu. Tato fakturace tvořila 100% jeho příjmů. V Německu měl přechodný byt, rodinu má v Česku. Jak bude tento příjem danit? Klasicky v § 7 v českém daňovém přiznání v českém daňovém přiznání?

Občan byl v 1-6/2017 zaměstnán v ČR, pak odjel na Island, kde oficiálně pracoval zbytek roku (a podává tam také daňové přiznání). V ČR je odhlášený ze ZP, neplatí zde ani zdravotní ani sociální pojištění. Musí tento občan v Čechách podat daňové přiznání za r. 2017? A pokud ano, jak se v něm promítnou příjmy z Islandu?

Česká s. r. o. přijala úročené zápůjčky od rezidentů Slovenska a Ruska. Bude muset při výplatě úroků z těchto půjček podat o této výplatě nějaké speciální hlášení?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně z příjmů dle § 6 ZDP za rok 2017. Do 31. 3. měl příjmy ze zaměstnání ve Velké Britanii. Od 2. 4. do 2. 9. bylv evidence ÚP s podporou v nezaměstnanosti na 5 měsíců. Od 4. 9. zaměstnán u nás dosud. Mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování, nebo je povinen si daňové přiznání podat sám? Dosud předložil jen potvrzení o celkových příjmech ze zahraničí za 12 předcházejících měsíců datu 31. 3. 2017 a o sražené dani. Jedná se o daňového rezidenta ČR. Není známo, zda bude moci doložit tyto příjmy připadající jen na r. 2017. Výplatní pásky pravděpodobně nebudou dostačující. Dále předložil potvrzení o době evidence na ÚP a výši podpory.

OSVČ má živnostenské oprávnění od r. 2015, pobyt v ČR, státní příslušnost je Tunis. Uplatňuje výdaje procentem z příjmu - nižší limit. Může si uplatnit daňové zvýhodnění na své 2 vyživované děti, školkovné, slevu na manželku, která je na RD a má příjem za zdaňovací období cca 56 000 Kč?

Daňový rezident OSVČ v České republice podniká i v Polsku jako fyzická osoba. Příjmy ze zahraničí musí vyčíslit v českém daňovém přiznání. Příjmy v Polsku se zdaňují dle polských zákonů. Polská přiznání se odevzdávají do 30. 4. 2018, česká do 31. 3. 2018. Nevím jak postupovat. Cituji: pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka stanovují Smlouvy obecně 4 základní metody. Když budu mít v ruce polské daňové přiznání, můžete mi srozumitelně představit, jak postupovat při vypisování daňového přiznání? Nebo kterou metodu ze 4 základních metod použít? Jestli příjmy ze zahraničí mají být v příloze 1 nebo příloze 3 nebo v řádcích daňového přiznání? Obdobný případ mám u daňového rezidenta OSVČ, který v roce 2017 měl i příjmy v Německu. Musí být polské, německé daňové přiznání přeložené do češtiny?

Poskytování služeb v Rakousku (servis programů). Pokud zaměstnanci poskytující služby pracují déle než 6 měsíců, vzniká obchodní společnosti na území Rakouska stálá provozovna. Jak provést výpočet dnů, ve kterých jsou služby poskytovány? Na služební cestě jsou např. 3 zaměstnanci 4 dny, dále 1 zaměstnanec 2 dny. Práce není vykonávaná souvisle, cesty jsou nepravidelné.