Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 18

Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.

Zdanění mzdy (Bruttoarbeitslohn einschl. Sachbezuge) 1 000 EUR, v tabulce je vedle částky EUR uvedena zkratka „ct“? Co by mohla znamenat značka „ct“? Dále je v potvrzení uvedena daň ze mzdy a solidární přirážka, bezplatné stravné, sociální a zdravotní pojištění. Bude zaměstnanec v daňovém přiznání uvádět jen hrubou mzdu (Bruttoarbeitslohn); stravné, sociální a zdravotní pojištění se uvádět nebude? Na jakém řádku přiznání vyloučí zdanění mzdy ze zahraničí? Použije se metoda vynětí? Jakým kurzem přepočítá hrubou mzdu z Německa, pokud ji dostal vyplacenou ve třech měsících?

Poplatník, daňový rezident ČR, měl příjem z Německa. V ČR má povinnost podat přiznání, neboť má příjmy z SVČ a nájmu a příjmu od zaměstnavatele v ČR. Mohu vyjmout příjmy z Německa na základně potvrzení? Je to nejlepší řešení dle smluv s Německem a ZDP? Dále v přiznání k DPFO na ř. 31 uvedenu mzdu z Německa (Bruttoarbeitslohn) + mzdu z ČR na ř. 32 mzdu z Německa "nabrutuji" o české pojistné + pojistné od českého zaměstnavatele? A dále na ř. 33 uvedenu daň ze mzdy z Německa (Eingehaltene Lohnsteuer) a uvedu i tzv. solidární příplatek (Einbehaltener Solidaritatszuschlag), nebo nikoliv? Dále přepočet z EUR provádím jakým kurzem? Musí být k přiznání překlad z německého potvrzení? Pokud musí být, kým musí být vyhotoven?

Příjmy českých občanů a firem ze zahraničních zdrojů jsou v praxi poměrně časté, ovšem stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k české dani z příjmů musí daňový rezident ČR obecně uvést veškeré své příjmy – a to v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje příjmu) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy u nás zdaníme podruhé, tomu totiž efektivně čelí velká flotila smluv o zamezení dvojího zdanění. Souvisejícím druhým častým omylem bývá podcenění rizika odhalení příležitostných malých příjmů ze zahraničí, např. ze sběru jahod v Anglii. Věřte tomu, že ohledně zdanění příjmů jsou finanční úřady téměř celého světa vzájemně spolčeny a nic před nimi neutajíme.

Můj klient je český daňový rezident a přijimá z USA důchod, který dle dohody o zamezení dvojího zdanění může být zdaněn i v ČR. Může být takový důchod být snížen v ČR o částku 396 000 Kč (pro rok 2017) - nezdanitelné části důchodu?

Profesionální sportovec, OSVČ, podnikající na základě živnostenského oprávnění podle § 7 zákona o daních z příjmů, využívá výdaje paušálem ve výši 60 %. V 1–6/2017 pravidelně fakturoval svému klubu v ČR, SP a ZP si platil jako při hlavní činnosti. V 7–12/2017 byl zaměstnancem klubu v Dánsku, kde za něj zaměstnavatel odváděl sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. V té době občas vystavil fakturu i českému klubu za účast na utkání, nicméně fakturace již nebyla pravidelná. Vzhledem k tomu, že si nebyl jistý, zda je možno zaměstnanecký poměr v Dánsku považovat za hlavní činnost, zatím pokračoval v platbách SP a ZP v ČR jako z hlavní činnosti. Dotazy: 1) Sportovec bude podávat DPFO v ČR. Bude příjem ze zahraničí promítat do DPFO - a pokud ano, jakým způsobem a pod jakým ustanovením zákona? 2) Může být na něj pohlíženo kvůli SP a ZP jako na OSVČ vedlejší v ČR za 2. pololetí roku 2017?

Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?

Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?

Od 1. 3. 2017 jsme na HPP zaměstnali Ukrajince, který má trvalé bydliště v ČR. Za rok 2017 mu budu zpracovávat daňové přiznání. Má nárok na slevu poplatníka, slevu na dítě a na nepracující manželku? (Dítě i manželka s ním žije v jedné domácnosti od 1. 6. 2017, všichni mají ukrajinské občanství.) Co vše musím doložit k přiznání pro uplatnění případných slev?

Směrnice ATAD je dalším z řady právních předpisů, jejichž primárním cílem je boj proti daňovým únikům. Cílem článku je obecně představit jednotlivá opatření uvedená ve směrnici ATAD, která musí být v brzké době transponována do právního řádu České republiky, a zhodnotit možnosti této transpozice.

Akciová společnost v ČR vlastní 100 % ve švýcarské společnosti (GmbH). Tato společnost vstoupila do likvidace na začátku roku 2017. V průběhu roku 2017 švýcarská společnost v likvidaci po částech zasílá do ČR likvidační zůstatek. Likvidace však na konci roku 2017 stále není ukončena. Tzn. v roce 2018 pravděpodobně ještě část zůstatku bude inkasována. Jak v tomto případě částečná inkasa zaúčtovat - jako zálohu nebo jako výnos? Kdy se má tento příjem danit zvláštní sazbou daně ve výši 15% (předpokládám, že osvobození se na tento likvidační zůstatek vztahovat nebude). Budou dani podléhat jednotlivá inkasovaná plnění podle data obdržení - tzn. v roce 2017 část a v roce 2018 zbývající inkasa? Nebo je rozhodující datum ukončení likvidace, kdy k tomuto datu zaúčtujeme celkový likvidační zůstatek bez ohledu na to, kdy jsme inkasovali. Tzn., že by ke zdanění došlo až v roce 2018. K odpisu podilu z účtu 06. dojde až k datu ukončení likvidace. Tzn. o tento odpis se snižuje výše likvidačního zůstatku ke zdanění. 

V současné době je poměrně aktuálním tématem snaha Evropské komise o harmonizaci v oblasti přímých daní, konkrétnější informace však většinou nejsou známy. Tento článek popisuje hlavní rysy návrhu Směrnice o společném základu daně z příjmů, který je v současné době projednáván v pracovních skupinách Komise EU, a nastiňuje i některé problémy spojené s jeho eventuálním přijetím.

Podnikající fyzická osoba, plátce DPH, uhradil na účet vedený v USA poplatek za datové úložiště, faktury jsou v dolarech. Kde je server umístěný, plátce netuší. Podle mého názoru se nejedná o poskytnutí software [§ 22 ods. 1 písm. g) bod 1 ZDP] a nevztahuje se na něj povinnost srážkové daně ani zajištění daně ani DPH, plnění se neobjeví v přiznání k DPH a nebude provedeno zajištění daně ani srážka daně. Je má domněnka správná?

Fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy z ČR, které nedosahují poloviny minimální mzdy, a k tomu příjmy z Rakouska, použila jsem metodu vynětí. Po sečtení příjmů z ČR i z Rakouska vychází daňový bonus. Má dvě děti. Je to takto správně nebo se daňový bonus počítá jen z příjmů z ČR? A druhý případ - fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy jen z Rakouska, ale je daňový rezident ČR, může si udělat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti? V případě, že ano, má použít metodu vynětí nebo zápočtu? 

Poskytli jsme službu naší dceřiné společnosti do Kanady. Služba podléhá srážkové dani v místě. Nám bude uhrazeno o tuto daň méně. 1) Jakým způsobem zaúčtovat tuto daň, aby faktura byla vyrovnaná? 2) Budeme si moci tuto daň uplatnit v českém daňovém přiznání? 3) Pokud ano, jaký je postup (jak má vypadat potvrzení, kdo o něj požádá)? V jakém řádku se tato daň objeví? Jakým kurzem má být převedena do českého účetnictví?

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?

Je možné zaměstnat cizince ze země mimo EU na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč bez odvodů? 

Jak to bude s daněním, sociálním a zdravotním pojištění za rok 2017, jestliže podnikatelka - OSVČ - má příjmy z ČR, Slovenska a Rakouska? Budou se všechny příjmy danit v ČR? 

Právnciká osoba se sídlem v ČR chce zaměstnat na hlavní pracovní poměr občana Itálie, který má trvalý pobyt v Itálie, je nerezidentem ČR. Tento zaměstnanec bude provádět technické poradenství pro firmu v Brazílii. Práce bude vykonávat v Brazílii i v ČR. Má tento zaměstnanec povinnost platit sociální a zdravotní pojištění v Itálii? Má povinnost podat daňové přiznání v ČR? Nebude mít jiný zdroj příjmů. 

CFC pravidla Ing. Mgr. Stanislav Kouba Úvod CFC pravidla, neboli Controlled foreing company rules, tj. volně přeloženo pravidla o kontrolované zahraniční společnosti, jsou specifickými protizneužívajícími pravidly, jejichž cílem je...