Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 16

OSVČ má v DIČ v České republice i v Německu.V roce 2018 měl 90 % zdanitelných příjmů v Německu. Ale v roce 2018 si pořídil formulář A1, dle kterého platí zálohy zdravotního a sociálního pojistného v České republice. Jak postupovat při ročním zdanění příjmů v roce 2018? Které příjmy bude danit v ČR a které příjmy budou zohledněny v přehledech zdravotního a sociálního pojištění 2018?

Fyzická osoba (občan ČR) koupil umělecké dílo v Německu. Nechal jej fyzicky v Německu a na rok 2019 má kupce, kterému jej hodlá se ziskem prodat, rovněž v Německu. Časovým testem je prodej v Německu osvobozen od daně z příjmu. Jak to je v ČR, když se zisk realizoval v Německu a majitel požaduje výnos z prodeje převést do ČR? Nejde o pravidelný příjem, ale o jednorázový případ.

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Následující příspěvek se zabývá analýzou nové směrnice rady EU 2016/1164 a její implementací do české legislativy. V článku je nejprve stručně představena v současnosti platná úprava daňové uznatelnosti finančních nákladů, na kterou navazuje přehled daňových dopadů v případě finančních nákladů tak, jak je uvedeno ve směrnici rady EU 2016/1164. Článek dále předkládá současný stav implementace této směrnice do daňového práva České republiky. V samotném závěru jsou shrnuty nejdůležitější dopady této směrnice na podnikatelské subjekty.

Společnost s r. o., tuzemský plátce pronajímá hmotný majetek slovenskému neplátci, osobě povinné k dani. Majetek je umístěn na Slovensku. Jaké má povinnosti v souvislosti s DPH a daní z příjmů?

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti v USA, kde pracuje celý kalendářní rok. Současně má pravidelně měsíčně příjmy z pronájmu nemovitých věcí v ČR. Jak proběhne zdanění jeho příjmů a jaká přiznání k dani z příjmů je povinen podat?

Zapůjčili jsem si stroj ze Švédska. Švédkská firma nám fakturuje za zapůjčení nulovou částku (tedy zdarma) a dopravu chce uhradit. Bude částka za dopravu podléhat srážkové dani, když se týká zapůjčení stroje? 

Od doby, kdy začaly ve větší míře vznikat nadnárodní korporace, tedy v období mezi světovými válkami, začaly státy řešit problém, jakým způsobem a v jakém státě zdanit zisky těchto korporací, respektive jak správně tento zisk, který byl generován v různých zemích, alokovat mezi všechny zainteresované země. Státy tedy započaly do smluv o zamezení dvojímu zdanění vkládat i článek zabývající se tzv. principem tržního odstupu, tedy právě nastavením cen mezi spojenými podniky. Tento princip se poprvé objevil v roce 1936 v materiálu zpracovaném Společností národů (předchůdce OSN) a následně s rozmachem mezinárodního obchodu v článku 9 Modelové smlouvy OECD1). Jako výkladové pravidlo k článku 9 modelové smlouvy OECD vznikla v roce 1979 zpráva „Transfer Pricing and Multinational Enterprises“, která v roce 1995 vyústila ve „Směrnici OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy“ (dále také „Směrnice o převodních cenách“ nebo „Směrnice“).2)Touto Směrnicí o převodních cenách, jejíž poslední vydání je z července 2017, se většina států světa včetně České republiky řídí dodnes.

Profesionální sportovec (Čech) má od listopadu 2018 smlouvu o spolupráci při výkonu sportovní činnosti se slovenským basketbalovým klubem na období 2018-2019. V letošním roce byl u nás veden jako „svobodné povolání“. 1) Kde daní příjmy ze Slovenska - na Slovensku nebo v Česku? 2) Kde odvádí zálohy sociálního a zdravotního pojištění? 

Potřebuji poradit se zdaněním zahraničních příjmů ze závislé činnosti. Budu vyplňovat daňová přiznání za rok 2018, protože budu uplatňovat úroky z hypotečního úvěru. Mám pouze příjmy ze závislé činnosti, a to: v lednu 2018 jsem byl zaměstnancem české firmy v České republice a v únoru až prosinci 2018 jsem zaměstnancem slovenské firmy na Slovensku, kam denně dojíždím z České republiky. Od obou firem budu mít potvrzení o zdanitelných příjmech. Plat dostávám ze Slovenska v eurech. Slovenský zaměstnavatel za mě odvádí ze mzdy sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň. Příjem ze Slovenska přepočtu jednotným kurzem, stanoveným za rok 2018, který bude zveřejněn v lednu 2019? Ř. 31 DAP – příjmy od českého a slovenského zaměstnavatele Ř 32 - úhrn povinného pojistného – tj. 34 % příjmů ze Slovenska plus pojistné dle Potvrzení od českého zaměstnavatele Ř. 33-36a už nevím. Kde si v DAP započtu daň zaplacenou na Slovensku? Musím také vyplnit Přílohu č. 3 DAP? Děkuji 

České divadlo si objedná u zahraničního umělce jeho veřejné vystoupení v ČR, kdy je zároveň umělci proplacena letenka do ČR – faktura za letenku směřuje přímo na divadlo. Řešíme, kdy nám vzniká povinnost srazit českou daň z tohoto nepeněžního příjmu (v souladu s mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění) – zda v okamžiku, kdy letenku proplatíme, nebo v okamžiku, kdy fakturu za letenku účtujeme, nebo v okamžiku, kdy umělec přiletí (v tomto okamžiku konzumuje nepeněžní plnění). Nebo v nějakém jiném okamžiku?

Jakým způsobem se bude zdaňovat daní z příjmů a vůbec uzavírat dohoda o provedení práce s cizincem, rezidentem USA, který by prováděl pro českou firmu na území USA korekce a překlady odborných textů. Je potřeba nějaké pracovní povolení? Je vůbec nutné uzavírat pracovněprávní vztah?

Zaměstnankyně (Slovenka) má otevřenou živnost na Slovensku (kde měla z počátku roku minimální příjmy) a zároveň je zaměstnaná zde v Česku (jen jako zaměstnanec, zde v Česku nepodniká), její příjmy v Česku jsou tudíž více než 90 % + je studentkou VŠ (česká škola). Jak je to případně s ročním zúčtováním/daňovým přiznáním? Může si příjmy ze zaměstnání vyřešit zde v Česku nebo musí komplet vše řešit jen na Slovensku, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění?

Vlastním byt v USA. Mimořádně jsem ho pronajal občance Kanady na dva měsíce za 8 000 dolarů. Jak a kde všude mám zdanit tento příležitostný příjem z nájmu? Zdaním tento příjem v USA a uplatním potom na základě smlouvy o dvojím zdanění v v přiznání v ČR „prostý zápočet“? 

Jsme umělecká agentura, právní forma s. r. o. Zajišťujeme vystoupení devítičlenného uměleckého souboru. Vedoucí souboru je majitel agentury (společník a jednatel). Ostatní členové souboru jsou OSVČ, agentuře své honoráře fakturují na základě umělecké smlouvy. Soubor každoročně účinkuje v Německu. Letos se vystoupení konalo v červenci. Počátkem srpna agentura vystavila fakturu německému odběrateli. V průběhu srpna agentura vyplatila umělce z vlastních zdrojů. V září však německý odběratel oznámil, že z fakturované částky musí strhnout daň z příjmů zahraničních umělců (18,8 %) s tím, že německý finanční úřad vystaví umělcům potvrzení a umělci na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění již nebudou tento příjem zdaňovat v ČR. To je vcelku jasné. Odběratel ale chce tuto daň doplatit německému FÚ i zpětně za tři roky. Daň chce strhnout z letošní fakturované částky, kterou nám doposud neuhradil. Požaduje po nás, abychom si tuto částku následně vyžádali po českém finančním úřadu pomocí dodatečných daňových přiznání. Náš dotaz zní: Je možné, aby umělci, kterým byl honorář letos i v minulých letech vyplacen nezdaněn německou daní a tito umělci ho řádně uvedli ve svých přiznáních a zdanili v ČR, nyní podávali dodatečná přiznání, kde by museli nově vyplňovat přílohu č. 3 a uvádět zde jakési dodatečné sražení daně, které však v tuto chvíli není ani vyčísleno ani provedeno (zřejmě by museli nejprve část honoráře vrátit agentuře). Je vůbec možné srážet daň jindy než při výplatě? Jak postupovat ? Druhá část dotazu zní: Z jaké částky by měl německý odběratel srážet daň? Smluvní částka, kterou naše agentura fakturuje německému odběrateli, se skládá ze tří položek: 1. honoráře umělců, 2. doprava firemním mikrobusem ze sídla agentury na místo vystoupení, 3. provize agentury. Dle našeho názoru by se daň měla srážet pouze z honoráře umělců, odběratel chce srážet z celé částky. 

Český občan je zaměstnancem společnosti z 3. země jako obchodní zástupce působící na území České republiky, zahraniční společnost zde nemá žádnou provozovnu ani pobočku. Vzniká jemu jako osobě nějaká povinnost vůči českému finančnímu úřadu? Bude mzdu ze zahraniční firmy, která mu chodí na bankovní účet, ještě nějak danit v ČR? 

Slovenská akciová společnost (A) koupila v červenci 2017 20% podíl na české společnosti s ručením omezeným. V říjnu 2017 byly ze strany této společnosti (A) veškeré akcie české společnost prodány jiné slovenské společnosti (B). Rádi bychom se zeptali, zda tento převod je předmětem zdanění ve smyslu příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SK či podle českého zákona o daních z příjmů? Pokud ano, jak má dojít ke zdanění – má společnost A podat daňové přiznání k DPPO v ČR?

Ukrajinka, která zde má trvalé bydliště – daňový rezident na rodičovské dovolené, začíná podnikat jako OSVČ – hostinská činnost - od října otevírá pronajatou restauraci. 1) Předpokládám, že jde o zahraniční fyzickou osobu, která je povinna vést účetnictví (podvojné) a je nutno respektovat pravidla podvojného účetnictví a HV k 31. 12. pak je základ daně OSVČ? 2) Do června 2019 pobírá rodičovský příspěvek (má 2 děti nyní 4 a 2,5 roku staré), ale musí se přihlásit na sociální a zdravotní? Předpokládám, že na vedlejší činnost (hlavní péče o dítě), zálohy na sociální platit nebude a v Přehledu za rok 2018 pak vyjde, zda bude platit sociální. A jak v tomto případě zdravotní? 3) Předpokládaný obrat je cca 450 000 měsíčně. Jakmile dosáhne obrat 1 mil., zaregistruje se jako plátce DPH a bude postupovat dle zákona, měsíční plátce DPH, kontrolní hlášení? 4) Ale EET se na ni vztahuje, i když není plátce DPH, tržby v hotovosti musí tedy evidovat od prvního dne otevření restaurace?