Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 19

Česká společnost (s.r.o.) má zapsaný základní kapitál ve výši 10 mil. Kč. Tento základní kapitál nebyl nikdy navýšen z vlastních zdrojů a od okamžiku založení společnosti je tedy stále stejný. Společnost je od roku 2005 vlastněna ze 100 % slovenskou a. s., která jej pořídila úplatně za částku 7 mil. Kč. Nyní v roce 2017 bylo rozhodnuto o snížení ZK této české společnosti na úroveň 1 mil. Kč, dochází tedy k výplatě slovenskému vlastníku ve výši 9 Mil. Kč. Jakým způsobem má dojít ke zdanění, pod jaký článek mez. smlouvy mezi ČR a Slovenskem je příjem podřazen? Lišila by se situace, pokud by česká s.r.o. byla vlastněna českou společností a došlo by k identickému snížení ZK?

Fyzická osoba měla vždy vedle celoročních příjmů ze závislé činnosti v zahraničí-Rakousko i tuzemské příjmy. Daňové přiznání: u zahraničních příjmů použito vyloučení dvojího zdanění metodou vynětí podle § 38f odst. 4, po započítání tuzemských příjmů byly uplatněny nezdanitelné části ZD (penzijní, životní, úroky), základní sleva a daňové zvýhodnění na dítě. Pokud bude mít FO letos pouze příjmy ze závislé činnosti v zahraničí, bude si moci uplatnit formou daňového přiznání pouze daňové zvýhodnění na vyživované dítě? 

Společnost se sídlem na Slovensku uzavře pracovní smlouvu s fyzickou osobou (slovenským daňovým rezidentem) na dobu určitou na časové období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018, přičemž předmětem činnosti je pracovní činnost výhradně na území České republiky, a to za účelem shromažďování informací pro svého slovenského zaměstnavatele (tj. je zde předpoklad, že slovenské společnosti nevznikne na území ČR stálá provozovna ve smyslu zákona o daních z příjmů a zároveň předpokládáme, že fyzická osoba bude po celou dobu klasifikována jako slovenský daňový rezident).  1) Jakým způsobem má dojít ke zdanění odměny této fyzické osobě v časovém období od počátku uzavření zmíněné pracovní smlouvy? Je nutné s ohledem na objektivní fakt, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu delší než 183 dní již z odměny za první měsíc provést odvod daně ze závislé činnosti? Nebo pro období nepřesahující v úhrnu 183 dnů je odměna fyzické osoby zdaněna jen na území druhého smluvního státu (zde tedy Slovenska) a až po uplynutí tohoto období bude odměna fyzické osoby předmětem zdanění v ČR? 2) Jaký subjekt je v pozici plátce daně z příjmů v daném případě?

Fyzická osoba žijící trvale v Německu, nemá bydliště v ČR, ale má v ČR příjmy z pronájmu nemovitých věcí. Musí tyto příjmy zdanit v ČR a podat daňové přiznání? A k jakému finančnímu úřadu se toto daňové přiznání podává? A může si odečíst odčitatelnou položku a uplatnit výdaje procentem z příjmů?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, sídlo v ČR má stálou provozovnu v Německu. Veškeré operace jsou účtovány v účetnictví v ČR, na konci roku rozdělíme co patří do ČR a co do SRN a zpracujeme daňové přiznání. Otázka zní, zda zisk po zdanění, vytvořený z činnosti stálé provozovny v SRN, můžeme použít na výplatu podílů na zisku v ČR a zdanit srážkovou daní 15 % v ČR.

Jak bude posuzováno přijetí služby od osoby ze Švýcarska z hlediska daní (DPH a srážkové daně)? 1) Poskytovatel služby má daňový domicil ve Švýcarsku, není registrován k DPH a je osobou vykonávající ekonomickou činnost. 2) Poskytovatel služby má daňový domicil ve Švýcarsku, není registrován k DPH a není osobou vykonávající ekonomickou činnosti.

Když si český občan platil penzijní pojištění v Německu a v současné době mu je ročně vyplácena určitá část tohoto pojištění, musí podat v tuzemsku přiznání k dani z příjmů, kde tyto výnosy zdaní? Je případně tento výnos ošetřen ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Německem?

Společnost (Ltd. ekvivalent s. r. o.) se sídlem ve Velké Británii má dva společníky, kteří jsou zároveň jednateli a prostřednictvím těchto dvou lidí provozuje svou činnost. Jeden ze společníků dlouhodobě bydlí v České republice a odtud činnost pro tuto společnost vykonává. Britská společnost poskytuje IT poradenství pro německou firmu se sídlem v Německu a pro britskou firmu se sídlem ve Velké Británii. Vznikne britské společnosti stálá provozovna v ČR z toho důvodu, že činnost vykonává společník na území ČR, přestože služby jsou poskytovány pro německou firmu? Společník pro výkon činnosti používá pouze vlastní notebook, jiné vybavení nepotřebuje. 

Česká s. r. o. platí nerezidentovi - hudební skupině ze Švédska za vystoupení na valné hromadě v České republice, vyplývají české s. r. o. nějaké daňové povinnosti při výplatě za hudební vystoupení?

Mnohostranná daňová úmluva Ing. Václav Zíka Dne 7.6.2017 byla v Paříži, u příležitosti ministerského setkání na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), slavnostně podepsána Mnohostranná úmluva o...

Směrnice o zamezení vyhýbaní se daňovým povinnostem Ing. Mgr. Stanislav Kouba 1 Úvod - projekt BEPS Poslední legislativní záměry EU (Evropské Komise) byly iniciovány v návaznosti na projekt OECD...

Transferové ceny (ceny mezi podniky ve skupině, též převodní ceny) jsou velmi zdůrazňované téma několika posledních let. Z pohledu účetního auditu se jedná o potenciální nástroj kreativního účetnictví (podvodu), a tedy možné riziko významné (materiální) nesprávnosti v účetní závěrce. Shrnout téma transferových cen do jednoho článku jednoduše nelze – dokumentace k transferovým cenám, metody cenotvorby, arbitrážní konvence, funkční a riziková analýza, legislativní vývoj transferových cen apod. – to vše by mohlo tvořit vlastní náplň samostatného článku. Cílem tohoto článku je proto jen poukázat na základní aspekty transferových cen v účetnictví a v daních. Článek je rozdělen na dvě části. První část se věnuje tématu transferových cen z hlediska účetnictví a auditu. Druhá část se potom věnuje transferovým cenám ve vztahu ke správci daně.

Občan žijící v Anglii, kde má i příjmy, vlastní v ČR byt, který pronajímá. Příjmy z tohoto pronájmu daní v ČR v § 9 ve výši 15 % daňové povinnost. Údajně musí v Anglii dodaňovat do výše 40 % celkových příjmů. Není to tak, že je v Anglii progresivní zdanění? Zná anglický zákon pojem spoluvlastnictví manželů nebo společné jmění manželů a pokud ano, je mezi těmito pojmy při zdanění příjmů rozdíl jako u nás (Při SJM zdaňuje příjmy z nájmu jen jeden z manželů).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2017, čj. 2 Afs 166/2016-35

České s. r. o. s lichtenštejnskou matkou má přijatou půjčku od této matky a ta se rozhodla, že pohledávku z titulu půjčky postoupí svému společníkovi, což je rakouský občan. Jak bude postupovat české s. r. o., když bude novému věřiteli do Rakouska vyplácet úroky z půjček, má tam nějaké povinnosti srážet daň nebo si tento příjem celý zdaňuje rakouský občan v Rakousku a české s. r. o. nemusí nic řešit ani nikam nic hlásit ani při postoupení ani při vyplácení úroků? A v té souvislosti ještě potřebuji ověřit, zda úroky v českém sro budou daňově účinné až jejich uhrazením fyzické osobě, nikoli v roce předpisu úroků. A předpokládám, že se bude muset počítat test nízké kapitalizace, zda úroky při vyplacení budou daňové, můžete mi k tomu také doplnit informaci, zda tyto úvahy jsou správné. 

Fyzická osoba podnikatel, měla do 7/2016 příjmy v ČR. Od 8/2016 podniká v Anglii, kde bylo podáno daňové přiznání, ve kterém byly zdaněny pouze příjmy na území EU. Otázka: V ČR budu za rok 2016 podávat daňové přiznání, do kterého budou zahrnuty příjmy z ČR i Anglie. Mohu uplatnit k příjmům ze zahraničí paušální výdaje ve výši 60 %, jako u příjmů z ČR? 

Mám jednu firmu v Hongkongu (registrovali jsme živnost/IČ v Hongkongu) a podnikáme v bitcoinech, máme hodně klientů z evropských i asijských zemí. Nakupujeme bitcoiny od lidí a prodáváme dál těm, kdo chtějí koupit. Nyní založím účet v ČR, aby klienti z celého světa mohli zaplatit, uhradit a udělat příkazy. Budu mít nějaké povinnost ohledně daní v ČR? 

Nejsme plátci DPH, nakoupíme zboží od plátce DPH (velká částka, včetně DPH). Ponecháme ho na skladě, protože chceme dále prodávat (vývoz zboží mimo EU – Čína, Vietnam). Když se chováme jako neplátce a prodáváme zboží do Číny, povinnost odvést DPH nám nevzniká, je to tak? Chceme se ale registrovat jako plátce DPH, abychom uplatnili nárok na odpočet DPH (ze zásob), musíme potom také odvést DPH (když prodáváme do Číny) nebo ne? Která z variant je pro nás lepší, abychom dostali zpět DPH a nemuseli platit DPH z vývozu, ale jen clo?

Švýcarská mateřská společnost vyslala do české společnosti svého zaměstnance. Pracovní smlouvu bude mít tento švýcarský zaměstnanec nadále uzavřenu se švýcarskou společností, přičemž jeho pracovní náplní bude zejména dohled a koordinace stavebních prací souvisejících s výstavbou nové výrobní haly, kterou bude mít v majetku česká společnost, pomoc s implementací nové výroby v této výrobní hale, optimalizace nákladů a celkového cash flow české společnosti (tato činnost bude fyzicky probíhat na území ČR po dobu delší než 12 měsíců). Tento vyslaný švýcarský zaměstnanec bude nadále účasten systému sociálního pojištění ve Švýcarsku. V souvislosti s výše uvedeným bychom se rádi dotázali na tyto věci:   Švýcarská společnost bude z titulu vyslání svého zaměstnance požadovat po české společnosti úhradu mzdových nákladů tohoto zaměstnance s odůvodněním, že vyslaný zaměstnanec pracuje jen a pouze pro českou společnost. Jakým způsobem je vhodné nastavit tuto úhradu – např. na úrovni celkových výdajů, které švýcarská společnost tomuto zaměstnanci platí – čistá mzda + povinné odvody v oblasti zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň? Švýcarský vyslaný zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že česká společnost mu bude platit ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel) – může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu? Předpokládáme, že švýcarská společnost se bude muset v ČR registrovat jako plátce daně z příjmů a odvádět ze zúčtované mzdy svého zaměstnance zálohu na daň z příjmů fyzických osob? Vznikne švýcarské společnosti v ČR stálá provozovna z pohledu daně z příjmů?