Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 2

Český plátce DPH "A" provádí zámečnické práce pro českého plátce DPH "B" v Rakousku. Český plátce "B" fakturuje rakouským plátcům DPH. Fakturuje bez DPH a uvádí plnění na ř. 21 DP. Jak fakturuje český plátce "A", českému plátci "B"? S přenesenou daňovou povinností?

Jsem český plátce a obdržím fakturu za reklamní předměty od jiného plátce CZ - uplatním si odpočet. Následně potřebuji část kusů přefakturovat slovenskému plátci. Jaký je prosím v tomto případě postup? V jakém režimu bychom měli fakturovat? Jde o dodání zboží v rámci EU? 

OSVČ, plátce DPH, dopravce fakturoval službu firmě v Arménii, vezl zboží z Čech do polské Lodzi. Jak zařadit tuto službu v přiznání k DPH? Faktura se vystaví do 3. země. 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 6. 2023 ve věci C-108/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej versus C. sp. z o.o.

Dodavatel (plátce z Polska) chybně vystavil fakturu s polským DPH vůči naší společnosti (plátce DPH v ČR) - jde o pořízení zboží z EU (mělo být osvobozeno od DPH). Pokud nebude vystaven z jeho strany opravný daňový doklad a vráceno DPH, příjemce zboží (tedy naše společnost) musí přiznat toto plnění do DPH navýšeno o polské DPH? A jak to bude účetně, pokud zboží účtujeme na 501 budeme na tento účet dávat hodnotu materiálu vč. polského DPH, které tam je chybně navíc?

Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupí materiál - konkrétně kovový odpad, šrot - ve třetí zemi (Bosna a Hercegovina) a je přepraveno odtud přímo do JČS (Itálie plátce DPH), přeprava zajištěna společností z Bosny a Hercegoviny. V jakých řádcích přiznání k DPH se vykáže nákup/pořízení (společnost z Bosny a Hercegoviny vystavuje pro českou společnost) a následně prodej/dodání (česká společnost vystavuje pro italskou). Pokud by přepravu zajišťovala česká firma, byl by postup stejný?

Jak správně postupovat v případě: Jsem český plátce a obdržím fakturu za ubytování zaměstnance naší dceřiné slovenské společnost. Ubytování je v Německu. Místo plnění je v Německu a faktura je tedy vystavena s německou daní. Potřebuji toto ubytování přefakturovat dceřiné společnosti = slovenskému plátci. Musím fakturovat s německou daní a registrovat se v Německu kvůli odvodu DPH? Byl by stejný postup i v případě ubytování ve 3. zemi? 

Stavební firma, plátce DPH, provádí na Slovensku práce pro slovenského plátce. Materiál nakupuje na Slovensku. Faktury jsou vystaveny se slovenskou DPH. Jak se s tím vypořádat v českém přiznání k DPH? Vyčetla jsem, že např. paragony na PHM a materiál hrazené vč. DPH přímo na Slovensku (hotově nebo platební kartou) se dají do nákladů celé a do DPH se vůbec neuvádějí. S fakturami za materiál nakoupený i spotřebovaný na stavbě na Slovensku je to jinak?

X, plátce DPH, uhradí zálohu plátci Y z EU za poradenské služby v oblasti softwaru, a informačních systému firmy. Poradenská činnost proběhla v ČR, tudíž předpokládám že se jedná o službu dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Poskytovatel služby Y by tedy měl vyhotovit danový doklad k přijaté platbě. Částka bude uvedena bez DPH, společnost X provede samovyměření a dá na řádek 5 a 43 v přiznání k DPH, a KH A2 (pokud je zdanitelné plnění dostatečně známo = pokud víme, za co toto plnění je?) 

Máme firmu - pekařství, která na Slovensko dováží pečivo do základní školy na Slovensku - neplátci DPH na SLovensku. Pečivo dováží z ČR vlastními dodávkami a fakturuje pečivo Slovenské základní škole s českou DPH. Za rok překročí objem 10 000 EUR. Má se klient zaregistrovat do systému OSS, nebo k plátcovství DPH na Slovensku? Nebo může nadále fakturovat s českou DPH? 

Novela zákona o DPH zesílí kontrolu nad e-shopy a dalšími subjekty, které poskytují své zboží či služby do zemí Evropské unie. Poslanci ji schválili 27. října a účinnosti má nabýt hned počátkem roku 2024. Poskytovatelé platebních služeb, tedy především banky, budou muset začít sdělovat informace o nákupech ze zahraničí, respektive ze zemí EU, finanční správě. Ta si od opatření slibuje účinnější dohled nad odváděním DPH a zachycení případných nekalostí či nesrovnalostí. Tématu se v komentáři věnuje Petr Linx, senior manažer daňového oddělení společnosti BDO.

Článek se zabývá stanovením místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci. Podle § 10 zákona o dani z přidané hodnoty je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci místo, kde se nemovitá věc nachází. V praxi to znamená, že se místo plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci stanoví podle umístění nemovité věci bez ohledu na to, kdo je příjemcem této služby. Podle toho, kdo je příjemcem služby vztahující se k nemovité věci, se potom správně uplatní daň z přidané hodnoty. Mezi služby vztahující se k nemovité věci patří služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru.

Dodavatel (s. r. o. - český plátce DPH) uskuteční dodání strojů s instalací slovenskému odběrateli registrovanému k DPH na Slovensku. Ze smlouvy vyplývá, že dodání strojů je včetně instalace, kterou zajistí dodavatel. Podle mého názoru jde o plnění mimo tuzemsko, tedy není předmětem našeho DPH. Má být v tomto případě na faktuře uvedena nějaká poznámka o DPH - myslím tím „Daň odvede zákazník“, případně i slovensky „prenesenie daňovej povinnosti“, případně ještě něco dalšího? 

Naši techničtí pracovníci se zúčastnili školení BOZP v Polsku, aby tam mohli pracovat na zakázce. Po skončení školení získali osvědčení o jeho úspěšném absolvování. Obdrželi jsme daňový doklad od polského školitele, označený jako "faktura VAT" (faktura eksportowa), kde je uvedena cena v PLN (netto), jako cílová země je uvedena Česká republika, u sazby VAT je uvedena zkratka "zw.", a je zde i poznámka "Zgodnie z art. 43 ust. 1 pkt 2 ustawy o VAT". Na náš dotaz, zda je faktura vystavena v režimu reverse-charge, nám polský dodavatel odpověděl, že školení BOZP je v Polsku osvobozeno od DPH. Jak máme nyní postupovat ohledně přiznání k DPH a kontrolního hlášení? Můžeme to školení brát jako "vzdělávací službu", u které je místem plnění Polsko, a tento doklad do přiznání k DPH a do KH nemáme uvádět? Nebo i přes to, že je plnění osvobozeno od DPH v Polsku, musíme provést "samovyměření", zároveň si uplatníme nárok na odpočet + doklad uvedeme v KH? 

Společnost s  r. o., český plátce DPH, kupuje apartmán ve Španělsku, který tam bude pronajímat. Nyní přišla faktura od španělského plátce DPH, kde si účtuje poradenskou činnost k vybavení nemovitosti nábytkem. Faktura je bez španělské DPH, fakturováno na české DIČ sro. Kde je v tomto případě místo plnění? Klasicky jako u služby poskytnuté plátcem z EU plátci ČR, tedy v ČR, pak v ČR přiznání přiznat českou DPH a uplatnit nárok na odpočet? Nebo je to služba vztahující se k nemovitosti, pak je místo plnění ve Španělsku a uvedení do českého přiznání k DPH by byla chyba a uplatněný nárok na odpočet by byl neoprávněný? Nebo úplně jinak? 

Společnost s r.o., český plátce DPH, registrovaný v režimu OSS EU, by chtěl uzavřít smlouvu o reklamě s amatérským cykloklubem - občanským sdružením registrovaným na Slovensku (není plátce DPH). Smlouva by byla uzavřená na 1 rok a určovala by, na jaký účel budou použity poskytnuté finanční prostředky. Jednalo by se o umístění loga na dresy, reklama na jejich FB a instagramu, reklama při pořádání závodů na Slovensku. Jak toto plnění uvést do přiznání k DPH a kdy dojde ke zdanitelnému plnění? k datu uzavření smlouvy?

V Německu jsme montovali ocelovou konstrukci. Po montáži zůstal odpad, který jsme prodali do tamní sběrny. Sběrna vystavila kreditní doklad s datem 30.9.2023. Doklad je v pořádku, bez vyčíslené daně a je na něm uvedeno: "25-Dodávka probíhá bez daně z obratu. Je dáno osvobození od daně podle § 4 odst. 1b ve spojení s § 6a UStG". Je to tedy reverse charge, vykazuje se v řádku 26 přiznání DPH? K tomu patří do Souhrnného hlášení za 9/2023? A ještě prosím o radu, jak zaúčtovat? 

OSVČ, plátce DPH, pravidelně nakupuje pro svojí ekonomickou činnost zboží v Německu. Německý dodavatel, kterému poskytl svoje DIČ, je také plátce DPH. Tato plnění se uvádí na ř.3 a ř.43 přiznání k DPH. V r.2021 nakoupil zboží pro svoji osobní potřebu. O tomto nákupu vůbec neúčtoval. Ovšem doklad byl vystaven se všemi náležitostmi bez DPH. Německý dodavatel tento prodej uvedl v jejich daňovém přiznání jako běžný prodej plátci DPH v jiném členském státě EU. Nyní český FÚ po OSVČ požaduje, aby podal na příslušné období r.2021 dodatečné přiznání k DPH, plnění uvedl na ř.3 a odvedl v ČR DPH. Je postup FÚ správný? 

Český plátce DPH fakturuje českému plátci DPH provedení vodorovné dopravní značení silnice na Slovensku. Jak to bude s DPH? Bude se fakturovat v rámci přenesené daňové povinnosti, jako kdyby proběhla tato služba v ČR?

Jsme česká firma s. r. o., plátci DPH, máme vyfakturovat dodání zboží na Slovensko české firmě plátci DPH, fimra je zaregistrována jak na území ČR, tak na území Slovenska k plátcovství DPH - SK DIČ. Přepravu uskutečňuje naše s. r. o. - dodavatel na místo určení na Slovensko pro odběratele. Chápeme správně, že dodání zboží na Slovensko bude osvobozeno od DPH a dané skutečnosti uvedeme do souhrnného hlášení?