Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 5

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-247/21 Luxury Trust Automobil

Český plátce DPH provádí stavební práce na Slovensku pro slovenského plátce DPH. Jako subdodavatel pro českého plátce DPH provádí práce jiný slovenský plátce DPH. Jaký bude tok faktur? Slovenský plátce DPH v roli subdodavatele vystaví fakturu na českého plátce DPH se slovenskou DPH z důvodu místa zdanitelného plnění na Slovensku? A český plátce DPH fakturuje na svého zákazníka, slovenského plátce DPH, v režimu reverse charge?

Následující článek se zabývá stanovením místa plnění při dodání zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Aby bylo dodání zboží předmětem daně, musí být podle § 2 zákona o DPH splněna podmínka uskutečnění tohoto plnění s místem plnění v tuzemsku. Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty je proto podstatné stanovení místa plnění.

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

Slovenská firma (plátce daně na Slovensku se slovenským DIČ) prováděla stavební a montážní práce (výroba, dodávka a montáž konstrukce pro umývací linku) v ČR českému plátci a vystavila mu fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti [dle § 69 odst. 12 písm. j) zákona č. 222/2004 Z.z.]. Je možné vystavit fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti i přeshraničně? Český plátce to pak uvede v přiznání k DPH na řádku 10. Neměla by se slovenská firma registrovat v ČR, aby to pro českého plátce mohlo jít na ř. 10?

Český plátce DPH poskytuje službu v podobě kontroly rozpočtu stavby pro slovenskou s.r.o., která je slovenský plátce DPH. Půjde dle § 10 zákona o DPH o službu vztahující se k nemovité věci? Tzn. registrace k DPH na Slovensku pro českého plátce DPH?

Naši zaměstnanci se zúčastnili semináře v Maďarsku s tím, že ubytování tam pro ně zařídila naše sesterská pobočka v Maďarsku. Ta nám toto ubytování teď fakturuje - na dokladu je 0 % DPH. Bude částka uvedena na ř. 5/6 a 43/44 daňového přiznání k DPH nebo se tam nebude vůbec vykazovat? Pokud bychom ubytování v Maďarsku zařídili my (plátci DPH v ČR) pro naši sesterskou pobočku v Maďarsku, tak by následná fakturace nákladů na ubytování do EU byla uvedena na ř. 21 přiznání k DPH? Pokud bychom ubytování v Maďarsku zařídili my (plátci DPH v ČR) pro naši sesterskou pobočku v ČR, tak by následná fakturace nákladů na ubytování v tuzemsku byla uvedena na ř. 1/2 přiznání k DPH?

Společnost A (CZ-plátce DPH) podepsala obchodní smlouvu se společností B (CZ-plátce DPH). Společnost A bude pro společnost B zajišťovat montáž strojů v EU a ve třetí zemi (Vietnam). Společnost A dodávky prací bude zajišťovat prostřednictvím OSVČ z ČR (plátce DPH), nebude vysílat vlastní zaměstnance, ale s OSVČ uzavře smlouvu o dodávkách prací. OSVČ tyto práce bude fakturovat společnosti A a společnost A je dále bude fakturovat společnosti B. Jaké povinnosti z pohledu DPH (např. registrace DPH v jiných zemích) plynou pro společnost A, pro společnost B a jaké povinnosti pro OSVČ? Nedojde ke vzniku provozovny v jiných zemích EU?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2023, čj. 6 Afs 125/2021-56

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

Pro slovenskou firmu, plátce DPH, zpracováváme účetnictví české firmy (jedná se o zákazníka té slovenské firmy). V průběhu roku od ledna do prosince odevzdáváme měsíčně DPH, provedené práce si zapisujeme. Na konci roku zaúčtujeme na MD 388/D 602. V následujícím roce po zpracování DPPO předáme jako kompletní, vystavíme daňový doklad na zpracování účetnictví, poradenské služby DUZP ke dni dokončení např. 31. 3. zaúčtujeme MD 311/D 388. Je to správně z hlediska zákona o daních z příjmů a DPH? V přiznání k DPH, kontrolním i souhrnném hlášení máme uvedeno až po dokončení kompletního účetnictví za předchozí rok, např. ve 3. měsíci následujícího roku.

Existuje situace, kdy by ve výše uvedeném případě nešlo o přemístění majetku? A šlo by o: „dočasné použití tohoto zboží po dobu nepřekračující dvacet čtyři měsíce na území jiného členského státu, v němž by na dovoz stejného zboží z třetí země pro dočasné použití bylo možní uplatnit režim dočasného dovozu s úplným osvobozením od daní při dovozu". Je hlavním důvodem že jde o přemístění majetku skutečnost, že majetek bude účetně evidován na organizační složce? Pokud by majetek (stroje, vozidla, zařízení staveniště, kancelářský nábytek, počítače...) nebyl evidován v účetnictví složky a převezen jenom na slovenskou stavbu, kterou sice realizujeme prostřednictvím naší organizační složky, ale doba použití na Slovensku by byla do 24 měsíců , a tento majetek by byl jenom interně dočasně pronajat/převeden na stavbu na SK z jiné stavby z ČR. Pak by se vracel po uplynutí lhůty zpátky do ČR. Spadal by tento případ pod výjimku z přemístění a tento přesun obchodního majetku by se nepovažoval za dodání zboží? Nebo platí, že když máme na Slovensku organizační složku, jejímž prostřednictvím realizujeme stavbu, tak vždy jde o přemístění majetku, i kdyby majetek nebyl účetně veden na složce? Jako majetek přesouváme velké množství vybavení, jednorázově i 90 položek různého majetku, a to třeba jenom na dobu trvání stavby např. 5 měsíců a pak vše opět pojede zpátky na stavbu do ČR. Nechceme se vyhnout DPH, ale je to po všech stránkách velké vykazování. Je potřeba vše vykázat na ř. 20 (26?) DPH, SH, Intrastat, kdy nám tímto přesunem roste objem. Dále musíme zaevidovat vše do účetnictví složky, a pak po 5 měsících opět stejný proces při vrácení majetku do ČR. Bylo by řešením interní normou stanovit, že o přemístění majetku se bude jednat až v případě, že bude zřejmé, že majetek bude na Slovensku využíván po dobu delší než 24 měsíců, a majetek se tedy přemístí na složku, zaeviduje se do účetnictví složky, bude vystavena faktura na dodání zboží – do té doby se bude jednat o interní pronájem?

Náš dodavatel zboží je registrovaný v Belgii a má belgické VAT. Zboží je zasíláno z Bulharska do ČR , kde má dodavatel výrobnu a sklad a registraci s bulharským VAT. Jaké VAT musí být uvedeno na daňovém dokladu belgické nebo bulharské?

Následující příspěvek se nezabývá vzdělávací činností poskytovanou na školách, ale aktivitami v oblasti vzdělávání směřovanými ke komerčním subjektům. Vzhledem k tomu tvoří stěžejní část článku určení místa plnění a zkoumání činností, které je možné od daně osvobodit. Tato část je doplněna judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Fyzická osoba, neplátce DPH, provádí fotografické služby. Fotí různě po světě dle zadání odběratele. Fotky poté zpracuje, upraví atd. a následně vyfakturuje. Odběratelé jsou mimo ČR i firmy v Anglii (třetí země). Může se poskytováním těchto služeb stát plátce DPH nebo identifikovanou osobou mimo ČR? A jak by to bylo v případě poskytování do EU?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 11. 2022 ve věci C-458/21 CIG Pannónia Életbiztosító

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 11. 2022 ve věci C-607/20 GE Aircraft Engine Services

Klient pracuje prostřednictvím zahraničního portálu na mikropracech (online služby administrativní povahy pro různé klienty). Faktury za klienta vystavuje zahraniční portál, který je odesílá přímo odběrateli služby. Odběratelé jsou plátci DPH z EU nebo neplátci (nemají platnou registraci na území EU) ze třetích zemí mimo EU. Bude některé z těchto plnění vstupovat do limitu registrace k DPH jako plátce? Nyní je klient registrován jako identifikovaná osoba ve vztahu k poskytování služeb s místem plnění mimo tuzemsko. 

Český plátce má zákazníka z Anglie, který chce posílat zboží přímo z našeho skladu jeho zákazníkům v rámci EU. Na faktuře by byl naším odběratelem zákazník z Anglie, ale zboží by šlo od nás přímo do země EU. Mělo by zboží projít celnicí? Jakým způsobem bude řešeno DPH v případě, že zákazník nebude registrovaný v EU, kam se bude zboží zasílat koncovému zákazníkovi? Budou plnění uvedená při naší registraci v rámci OSS?

Autosalon, plátce DPH, při prodeji vozu prodává i prodlouženou záruku k vozu. Tato záruka je fakturována samostatně. Pokud se bude fakturovat plátci DPH na Slovensko, bude se fakturovat bez DPH jako přenesená daňová povinnost?