Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 3

Klient, osoba povinná k dani, neplátce DPH, registrovaná identifikovaná osoba, přijímá služby z třetích zemí. Jedná se o elektronicky poskytované služby. Měsíčně zdaňuje služby, podává daňová přiznání, odvádí DPH. Pro přepočet u služby používá kurz ČNB ke dni vystavení faktury. V měsíci červenec 2025 přijala opět služby, ze kterých by měla odvádět DPH. Nicméně přijala také dobropis na službu, která nebude uskutečněna, kterou zaplatila a přiznala v měsíci květnu 2025. V součtu za měsíc vzhledem k tomuto dobropisu vychází odpočet. Dobropis převyšuje odvody. Jak v tomto případě postupovat? Podat daňové přiznání na odpočet a bude jí tato částka automaticky vrácena, nebo musí žádat o vrácení? Je správně použitý kurz ke dni vystavení faktury u služby?

OSVČ, neplátce DPH, má živnost na masérskou činnost. Vlastní 20 let pozemky. Nyní by chtěla pozemky zasíťovat (cca 6 pozemků). Jeden zasíťovaný pozemek potom daruje dceři, jeden daruje synovi a jeden chce prodat. Tři zasíťované pozemky si ponechá. Ovlivní toto nějakým způsobem podnikání OSVČ? Bude problém s DPH? Nyní má obrat kolem 1,5 mil. Kč.

Mám klienta českou s. r. o., neplátce DPH. Tato firma poskytuje IT služby české firmě s. r. o., plátci DPH. Její mateřská společnost sídlí v Anglii a nyní chce, aby fakturace chodila přímo na anglickou firmu, plátce DPH. Mají ošetřeno i ve smlouvě, že službu vyžívá jen česká s. r. o. Je má doměnka správná, že tímo je místo plnění v ČR a faktura do Anglie by tedy byla vystavována bez DPH s poznámkami, že místo plnění je v ČR s názvem české společnosti. Je v tomto případě nutné se registrovat jako osoba identifikovaná k DPH? Bohužel mateřskou firmu nemůžeme přesvědčit, aby fakturace zůstala tady v Čechách, neboť mám obavy, až se česká s. r. o. stane plátcem DPH, může FÚ napadnout, že DPH by mělo být daněno zde v Čechách. Jak nejlépe tuto situaci v rámci DPH vyřešit?

Česká s. r. o., neplátce DPH, plánuje vyrábět elektrické a elektronické zařízení a zahájit prodej do členských států fyzickým a právnickým osobám. Z pohledu prodeje fyzickým osobám po překročení limitu 10 000 EUR se česká s. r. o. registruje k OSS, podává čtvrtletní přiznání. Jak to bude z pohledu prodeje / dodaní výrobků (zboží) právnickým osobám, které mají sídlo a registrace v jiných členských státech? Existuje nějaký limit prodeje výrobků (zboží) právnickým osobám v jiných členských státech? Nebo se má česká s. r. o. registrovat jako identifikovaná osoba, podávat přiznání k DPH a souhrnné hlášení? 

Česká s. r. o., neplátce DPH, koupila zboží v Číně. Zboží dovezla do přístavu v Belgii, kde teď leží na skladě. Kde by firma měla zaplatit DPH: v ČR nebo v Belgii? 

Obchodní společnost může být založena územním samosprávným celkem k plnění jeho úkolů, zejména k hospodářskému využívání jeho majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. V případě kapitálových obchodních společností, tedy společností s ručením omezeným a akciových společností, může být obec jediným zakladatelem a společníkem. V této situaci je potřeba promítat a respektovat jak ustanovení zákona o obcích týkající se pravomocí jednotlivých obecních orgánů, tak ustanovení zákona o obchodních korporacích upravující strukturu a pravomoci orgánů obchodních společností.

Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost novela zákona o DPH, která přináší nové povinnosti pro zahraniční osoby registrované k DPH v České republice. Za klíčové změny lze považovat zejména povinnost zvolit zmocněnce pro doručování a uvést e-mailovou adresu při registraci nebo dodatečné splnění těchto povinností zahraničními osobami registrovanými před 1. 1. 2025. Upozorňuje také na následné povinnosti při nastalých změnách a možné sankce za nesplnění těchto povinností. Informace jsou určeny zahraničním subjektům bez sídla v EU, které působí v oblasti DPH v ČR.

1.Článek 9 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že za osobu povinnou k dani z přidané hodnoty (DPH) vykonávající samostatně ekonomickou činnost může být považována osoba, která převede pozemek, který byl původně součástí jejího osobního majetku, přičemž pověří přípravou prodeje profesionálního podnikatele, který jakožto příkazník této osoby provádí aktivní obchodní kroky k prodeji nemovitostí a za účelem tohoto prodeje využívá prostředky podobné prostředkům používaným výrobcem, obchodníkem nebo osobou poskytující služby ve smyslu tohoto ustanovení.2.Článek 9 odst. 1 směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci prodeje kvalifikovaného jako ekonomická činnost ve smyslu této směrnice nebrání tomu, aby za osobu povinnou k dani vykonávající samostatně ekonomickou činnost bylo považováno zákonné společenství tvořené manžely spoluvlastníky, pokud se tito manželé třetím osobám jeví jako osoby, které společně uskutečnily prodej pozemku patřícího do jmění tohoto společenství, který představuje ekonomickou činnost, a pokud uvedené zákonné společenství jmění nese ekonomické riziko spojené s výkonem této činnosti.

Článek 213 odst. 1 první pododstavec a článek 273 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, jakož i zásady právní jistoty a proporcionality musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která, jak je vykládána vnitrostátními daňovými orgány a soudy, stanoví možnost příslušného daňového orgánu vymazat osobu povinnou k dani z registru daně z přidané hodnoty (DPH) z důvodu, že nesplnila povinnosti z titulu DPH, aniž je analyzována povaha porušení, k nimž došlo, a chování dotčené osoby povinné k dani.

Budeme se věnovat identifikovaným osobám. Stručně řečeno, identifikované osoby jsou subjekty, které nejsou běžnými plátci DPH (např. nemají povinnost přiznávat DPH pravidelně), ale přesto jsou pro účely DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), evidovány a registrovány u správce daně. Jsou to osoby povinné k dani, registrované k dani z přidané hodnoty buďto ze zákona, anebo dobrovolně.

V první zprávě vydané druhý den letošního roku slíbilo Generální finanční ředitelství celou řadu samostatných informací vysvětlujících pohled daňové správy na změny, které přinesla novela zákona o DPH účinná od 1. 1. 2025. Postupně si tyto informace představíme. První na řadu přichází ta, která se věnuje zejména vzniku plátcovství, otázce registrace a registračnímu řízení. Přehled oblastí, k nimž mají vyjít samostatné informace: přeshraniční režim pro malé podniky, skupinová registrace, nedobytné pohledávky, nárok na odpočet, režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku, vracení daně osobám se zdravotním postižením, dodání nemovité věci a změny ve stavebnictví.

Osoba povinná k dani, která se stane plátcem DPH v průběhu kalendářního roku, má od 1. 1. 2025 povinnost uvést v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stala plátcem, rovněž hodnoty plnění uvedených v § 76 odst. 1 písm. b) ZDPH uskutečněných od 1. 1. daného kalendářního roku do dne předcházejícího dni, kdy se stala plátcem. Tato plnění je nutné vykázat na řádku 50 a rovněž na řádku 51 daňového přiznání k DPH.

Neplátce si musí dát s ohledem na registraci podle nových pravidel pozor na změnu v období, za něž se počítá obrat, respektive dva obraty. Po jejich překročení musí vždy, pokud ještě není plátcem, podat přihlášku k registraci. Plátce má od letošního roku nárok na odpočet i z nedokončeného majetku, pokud k jeho dokončení dojde 12 měsíců přede dnem registrace nebo kdykoliv později. Novela přinesla i časový posun v registraci identifikované osoby. Jak se následně postavit k tomu, když v jednom měsíci vznikne povinnost registrace identifikované osoby i plátce? Více informací a podrobnější vysvětlení je v následujícím článku.

Dnes se vrátím k novele zákona o dani z přidané hodnoty , věnovat se budu daňovým subjektům. S ohledem na skutečnost, že novela je skutečně rozsáhlá, zvolil jsem dnes netradiční formu příspěvku. Daný paragraf popisuje, kdy a za jakých podmínek se osoba stává plátcem daně. Klíčové body: – Hranice obratu: 2 000 000 Kč (základní limit) a 2 536 500 Kč (vyšší limit). – Volitelnost registrace: Osoba se může dobrovolně zaregistrovat jako plátce – podá přihlášku k registraci. – Typ plnění: Důležité je, zda osoba uskutečňuje plnění, u kterých má nárok na odpočet daně. – Opětovné stání se plátcem: Pokud osoba přestala být plátcem, může se znovu stát plátcem, pokud splní stanovené podmínky.

Mám dotaz týkající se povinnosti registrace k DPH u českého podnikatele (neplátce), který chce fakturovat služby (stavební dozor) na nemovitosti nacházející se na území Polska pro polského odběratele, plátce DPH v Polsku. Je dostačující registrace u FÚ ČR jako identifikovaná osoba, popř. je možnost využití tzv. „malého podniku" anebo se tento podnikatel nemusí vůbec registrovat. V případě, že je registrace nutná, kdy je termín této registrace?

Česká s. r. o., neplátce DPH, plánuje vyrábět elektrické a elektronické zařízení a zahájit prodej do členských států fyzickým a právnickým osobám. Z pohledu prodeje fyzickým osobám po překročení limitu 10 000 EUR se česká s. r. o. registruje k OSS, podává čtvrtletní přiznání. Jak to bude z pohledu prodeje / dodaní výrobků (zboží) právnickým osobám, které mají sídlo a registrace v jiných členských státech? Existuje nějaký limit prodeje výrobků (zboží) právnickým osobám v jiných členských státech? Nebo se má česká s. r. o. registrovat jako identifikovaná osoba, podávat přiznání k DPH a souhrnné hlášení? 

Podnikatel fyzická osoba, neplátce DPH, pouze identifikovaná osoba, poskytující služby taxislužby přes Bolt. Na účet mu přijde např. 30 000 Kč, ale vydělal více peněz. Část peněz si ponechá firma Bolt jako provizi (cca např. 5 000 Kč) Z jaké částky odvádět DPH a musí podávat přiznání?

Fyzická osoba, plátce DPH začala poskytovat služby do Německa. Faktury začala vystavovat v eurech, v režimu reverse charge. Nyní si zřídila devizový účet, který bude sloužit na příjem těchto fakturací. Jsme povinni oznámit tento účet Finančnímu úřadu na základě Oznámení o změně registračních údajů? Měl by být tento účet určen ke zveřejnění na DPH?

Pod č. 461/2024 Sb. byla zveřejněna novela zákona o DPH . Jedná se o rozsáhlou novelu, která má neuvěřitelných 460 změn a k tomu 32 bodů přechodných ustanovení. Hlavní změny zahrnují nové možnosti pro malé podniky, úpravy v definici obratu, změny v identifikaci osob a místo plnění u virtuálních služeb. Taktéž dojde k novelizacím v oblasti staveb pro bydlení, sazeb daně i možnosti osvobození od DPH. Tento přehled poskytuje komplexní náhled na nadcházející legislativní úpravy a jejich vliv na daňovou povinnost subjektů operujících v rámci českého trhu. Zaměříme se zejména na změny, které mohou být zajímavé z pohledu neziskových subjektů.

Dne 1. 1. 2025 nabyla účinnosti významná novela zákona o dani z přidané hodnoty . V minulém článku jsem představil klíčové změny, které budou mít dopad na činnost územních samosprávných celků a příspěvkových organizací. Nyní se budu věnovat podrobněji jednotlivým oblastem. V tomto příspěvku se zaměřím na problematiku sledování obratu z hlediska DPH, stanovení okamžiku, kdy se příslušný subjekt stává plátcem DPH při překročení jednotlivých limitů dle ZDPH , a některé související povinnosti. V závěru upozorňuji také na změnu § 79 ZDPH týkající se pravidel pro nárok na odpočet DPH při registraci nového plátce. Řešenou problematiku na úvod stručně představím a dále jednotlivé situace popíšu prostřednictvím praktických příkladů.