Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 2

Fyzická osoba neplátce DPH nakoupí z Číny zboží za 400.000 Kč. Stává se identifikovanou osobou?

Slovenská s. r. o. (registrovaná podle § 7a slovenského zákona o DPH) fakturuje programátorské služby pro českou firmu (plátce DPH) s přenesením daňové povinnosti na českou firmu. Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH na Slovensku po překročení obratu za posledních 12 měsíců 49 790 EUR, nebo se tento limit nevztahuje na obrat s přenesenou daňovou povinností do ČR? Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH v ČR po překročení obratu za posledních 12 měsíců 2 000 000 Kč. A dokud nepřekročí slovenská s. r. o. částku 2 000 000 Kč za posledních 12 měsícům, není potřeba žádná registrace?

Eviduje se identifikovaná osoba zvlášť z titulu přijetí služby a zvlášť z pořízení zboží z EU nad limit – tedy pokud příjmu službu z EU, jsem registrovaná jako identifikovaná osoba, služba podléhá v ČR DPH? Pokud pořídím zboží z EU do limitu, např. za 1 000 EUR a již jsem v této době identifikovanou osobu z titulu poskytnutí služby od osoby neusazené v tuzemsku, znamená to, že z pořízení zboží neodvádím DPH, protože nemám překročený limit 326 000 Kč, nebo to znamená, že pokud jsem již identifikovaná osoba z titulu poskytnutí služby z EU a v té době nebo později pořídím zboží z EU za 1 000 Kč, budu odvádět DPH i z tohoto zboží?

Můj klient, neplátce DPH, vystoupí se svou šermířskou skupinou v Lucembursku. Příjemce služby je osoba povinná k dani, neplátce DPH. Jak bude fakturovat? Předpokládám , že se místo plnění určí podle § 9 odst. 1 zákona o DPH a bude to u příjemce služby. Musí se ale zaregistrovat jako identifikovaná osoba? A jak by to bylo, kdyby byl příjemce služby plátcem DPH? 

OSVČ s trvalým pobytem v ČR se přestěhuje za svou ženou a rodinou do Belgie. OSVČ je plátcem DPH a také zaměstnancem české s.r.o. (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na SP a ZP ). Podniká v oblasti webdesignu, služby poskytuje převážně přes internet, zčásti zajišťuje zprostředkovaně tisk reklamních materiálů. OSVČ se tedy stane daňovým rezidentem Belgie. Nicméně kvůli jazykové bariéře nepředpokládá změnu ve zdrojích příjmů (nyní 95 % plyne od zákazníků v ČR, malé procento zákazníci z jiných členských zemí EU). 1. OSVČ si nepřeje být plátcem DPH v Belgii (protože jeho čeští zákazníci – neplátci by se stali identifikovanou osobou), zároveň by si přála zachovat status plátce daně v ČR. Je toto možné? 2. Jak bude OSVČ danit svoje příjmy pocházející z ČR? Jde tedy o příjmy podle § 7 a § 6. Bude podávat daňové přiznání v ČR a v Belgii také? Nebo nebude příjmy podle § 6 vykazovat v Belgii, protože budou řešeny zaměstnavatelem? (V Belgii vzhledem k nízkým příjmům by OSVČ po uplatnění osobní slevy žádnou daň neodváděla, v ČR ano). 3. OSVČ je nyní sociálně i zdravotně pojištěna v ČR. Protože ale ze zaměstnání malého rozsahu odvody neplatí, zdravotní pojištění bude platit zde, předpokládám. Z hlediska nároku na důchod, jak je toto řešeno? Bude se přihlašovat zde a v ČR se odhlásí? Bude se mu započítávat odpracovaná doba? 4. OSVČ má dále příjmy z pronájmu, které v současné době daní dle § 9, uplatňuje výdaje skutečné (odpisy). Nemovitost je v SJM. Bude moci jeho žena (pracuje pro Evropskou Komisi, příjmy nepodléhají zdanění ani v ČR, ani v Belgii, jsou daněny podle speciálního režimu) podávat daňové přiznání k dani z příjmů z pronájmu podle § 9 stávajícím způsobem i s uplatněním odpisů (do současnosti toto přiznávala OSVČ)?

Česká s. r. o., neplátce DPH, doveze zboží z Holandska do částky 326 000 Kč. Předpokládám, že do této částky se s. r. o. nestává Identifikovanou osobou a cena včetně holandské daně vstupuje do nákladů firmy. Jak by se postupovalo: a) pokud by hned první obchod překročil částku 326 000 Kč, b) v okamžiku překročení částky 326 000 Kč (např. při druhém obchodě se překročí tento limit o 10 000 Kč)? Z jaké částky se bude odvádět DPH – z částky, za kterou se doveze z Holandska a překročí částku 326 000 Kč, nebo až z částky, za kterou se dané zboží prodává? 

Identifikovaná osoba z ČR poskytuje dopravní služby v Německu (fakturuje pouze německým společnostem), podává souhrnné hlášení. Od německé společnosti Union tank odebírá PHM na fakturu. Jednou je fakturace za PHM nakoupené v Německu (s DIČ DE a s 19% DPH), podruhé je faktura na PHM nakoupené v ČR s českým DIČ s 21% DPH). Na faktuře s PHM je uvedené naše DIČ, přesto je vždy fakturováno s DPH. Ani z jedné faktury nevyměřujeme DPH a neplatíme DPH českému FÚ. Je to tak v pořádku? Bylo by v tomto případě předpokládám vhodné registrovat se dobrovolně k plátcovství DPH? A existuje nějaký limit, kdy je nutné registrovat se k německé DPH?

Slovenská právnická osoba, plátce DPH v SK, která v tuzemsku není registrovaná k DPH, prodává zařízení umístěné v ČR další slovenské právnické osobě, rovněž plátci DPH v SK, zde neregistrované k DPH. Zařízení neopustí území ČR. Předpokládáme, že místo plnění bude zde v ČR. Jaké povinnosti z toho vyplývají prodávajícímu, a jaké kupujícímu co se týče DPH zde v ČR?

Článek si klade za cíl nabídnout pohled z perspektivy správce daně na problematiku (nejen) podvodů na DPH, na aktuální související judikaturu a její uchopení, přičemž nabízí i přímou reakci na příspěvek Ondřeje Lichnovského s názvem Podvody na DPH a jejich prokazování III, který uvedeným článkem vybízel k doktrinální diskusi. Účelem tohoto příspěvku není rozporovat rozsudky soudů či oponovat odborné veřejnosti nebo daňovým subjektům, potažmo jejich zástupcům, avšak je vhodné korigovat některé, ve výše uvedeném článku prezentované, názory neoprávněně kladené na vrub správce daně (nejen v oblasti daňových podvodů) a rovněž nabídnout i reálný pohled na možnosti Finanční správy. 1)

Unijní obchod se zbožím zavazuje osobu registrovanou k DPH nejprve sledovat obraty zboží u odeslání či přijetí. Pokud dojde k překročení hodnotového prahu, stává se takový subjekt zpravodajskou jednotkou. Víte, kdy a za jakých podmínek se osoba registrovaná k dani z přidané hodnoty stává zpravodajskou jednotkou statistiky Intrastat?

Česká s. r. o., identifikovaná osoba, objedná službu (reklamu) od společnosti ze třetí země: reklama na online služby, školeni, kurzy. Bude muset česká s. r. o. zaplatit DPH v tomto případě? 

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upravuje registraci osoby povinné k dani za plátce. Této problematice je věnován i následující příspěvek.

Jsme nezisková organizace a od února jsme se stali identifikovanou osobou z důvodu přijetí služby z JČS. Nakoupili jsme zboží v hodnotě 3 000 Kč z Nizozemí. Na faktuře jsme zapomněli uvést DIČ a uhradili fakturu za zboží i s DPH. Nyní žádáme o opravu dokladu. Pokud nám doklad neopraví, musíme tedy podávat přiznání k DPH a zaplatit ho podruhé i v ČR? I když jsme nakoupili zboží od plátce z EU, kde je DPH odvedeno, viz. sazba uvedená na faktuře?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2022, čj. 10 Afs 513/2021-48

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely DPH. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. 1. příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

OSVČ pronajímá přes portál booking.cz apartmán v Itálii. Je daňový rezident ČR. Příjem z pronájmu bude danit v Itálii podle místní legislativy, která krátkodobý pronájem z nemovitostí neřadí do příjmů z podnikání. Jak má k tomuto příjmu ale přistupovat v daňovém přiznání v České republice, zahrne jako celosvětový příjem a bude k němu přistupovat jako k příjmu z podnikání, dle naší legislativy, nebo příjmu podle § 9 ZDP? Stane se dnem přijetí služby od společnosti booking.cz osobou identifikovanou k dani, i když pronájem neposkytovala na IČ? 

Společnost s.r.o. plátce DPH měla kamenný krámek s obuví. Kupovala obuv z Itálie/v DPH Pořízení zboží z jiného státu EU. V roce 2020 uzavřela obchod z důvodu Covidu a prakticky ukončila prodej. Společnosti zůstalo na skladě zboží v hodnotě přes 30 mil. Kč, které je tam doposud. Společnost chce ukončit registraci DPH. Když nebude plátce a bude chtít zboží/obuv zlikvidovat, nebo pod cenou prodat, bude muset vracet rozdíl DPH z nakoupeného zboží? Zboží bylo naposledy nakoupeno v zahraničí v roce 2019.

Spolek provozuje činnost na kterou má akreditaci MŠMT udělenou na dobu tří let. Jedná so o činnost osvobozenou od DPH dle § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH. „Pod svým názvem a značkou XXXXX spolek zajišťuje, pořádá a organizuje nepravidelné i pravidelné školení, lekce, výukové kurzy a workshopy zejména, nikoli však výlučně, z oblasti terénní cyklistiky a cyklistiky obecně, a to zejména za účelem školení a vzdělávání profesionálních instruktorů a průvodců, kteří provozují výuku jízdy na horském kole. V této souvislosti spolek pořádá a organizuje vzdělávací kempy a další související akce a po splnění podmínek účastníků uděluje příslušné licence." Na tyto kurzy se přihlašují i účastníci ze Slovenska - osoby nepovinné k dani a dále i s. r. o. ze Slovenska - osoby povinné k dani. Musí se spolek registrovat jako osoba identifikovaná k dani?

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Velké Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH? Nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely nějaké osvobození? Jaké máme další povinnosti? Stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Výhodou propojení firem pod jedno DIČ je, že si členové skupiny svá plnění navzájem nezatěžují DPH. Ušetří tak především ti, kteří mají krácený nárok na odpočet. Pozitivní vliv má skupina z pohledu majitele firem i na cash flow. Nevýhodou je zvýšená administrativa spojená s přerozdělováním celkového odpočtu nebo s odvodem společné daně.