Pracovní právo, mzdy a platy - strana 227

Jsem osoba samostatně výdělečně činná, chov koní a účetnické práce. Mohu zaměstnat u své firmy dceru, které je 16 let, na nepravidelnou výpomoc během prázdnin? Jednalo by se o brigádu ve stáji u koní. Stačila by uzavřená smlouva o provedení práce?

Zaměstnavatel chce dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. c), ale zaměstnanec chce dohodou uplatnit výpověď dle § 52 písm. d). V den podání výpovědi musí zaměstnanec již mít lékařský posudek vydaný cituji § 52 písm. d) ... nesmí-li zaměstnanec, podle lékař. posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu.... Zaměstnavatel nemá smluvní zdravotnické zařízení. Konkrétně, co je to zařízení pracovnělékařské péče, nebo správní úřad, který tento lék. posudek vydá tak, aby zaměstnavatel nemohl říci, že to není ten správný posudek od správného úřadu? Zaměstnavatel chce dát výpověď dle § 52 písm. c), ale zaměstnanec se chce dohodnout písemně na výpovědi dle § 52 písm. d).

Ráda bych se informovala na správnost postupu při následujícím výpočtu mzdy: Jedná se o zaměstnance, který nastoupil do zaměstnání 9. 5. 2007 - do té doby byl zcela bez příjmů a bez registrace na úřadu práce. Zaměstnanec podle pracovní smlouvy je zaměstnán na 1/2 úvazek a základní plat 4 000 Kč. Fond pracovní doby zahrnuje svátky (za květen 21+2, tj. 92 hodin). Odpracoval v 5/07 17 pracovních dní (tj. 68 hodin). Průměrný výdělek: 4 000/23 = 173,92 Kč/den, tj. 173,92/4 = 43,48 Kč/hodina Hrubý výdělek činí tedy 173,92 x 17 = 2 957 Kč Ale program uvedl další částku do hrubé mzdy - jako dopočet hodin do minimální mzdy - ve výši 869 Kč. Celkovou hrubou mzdu mi tedy program vyčíslil na 3 826 Kč? Podle mého výpočtu by tato částka měla činit 1 043 Kč. Prosím, o posouzení vypočtené částky, dopočtu hodin, a stanovení postupu výpočtu. Dále bych se chtěla informovat ohledně odvodu zdravotního pojištění za tohoto pracovníka. Stanovili jsme poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, tj. (23/31) x 8 000 = 5 936 Kč a z toho odvod 13,5 % tj. 802 Kč Může se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout písemně, že poměrnou část odvodu do minimálního vyměřovacího základu bude hradit zaměstnavatel? Zaměstnanec si samozřejmě odvede z hrubého výdělku. Poslední otázka je na správnost výpočtu dovolené pro tohoto zaměstnance. Samozřejmě v případě, že odpracuje příslušný počet dní, aby mu vznikl nárok na řádnou dovolenou. Výpočet: (28/12) x 7 = 16,5 dne?

Ve firmě je pružné rozvržení pracovní doby ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Zaměstnavatel požaduje odpracování 160 hodin nejen v tomto období, ale i v kalendářním měsíci. Tím může nastat případ, kdy zaměstnanec odpracuje 160 hodin v čtyřtýdenním období, ale vzhledem k tomu, že nový měsíc začíná např. ve čtvrtek, nesplní daný fond pracovní doby v měsíci (požadovaný pro mzdové účely). Je tento postup přípustný?

Jedna naše zaměstnankyně je od 21. 5. v pracovní neschopnosti (neschopenka od lékaře byla naší společnosti doručena až začátkem června), pracovní neschopnost stále trvá. Dne 30. 5. nám byla od této zaměstnankyně doručena písemná výpověď. Protože nebyla dohodnuta jiná výpovědní lhůta, tak od 1. 6. začala běžet zákonná 2-měsíční lhůta. Bude pracovní poměr řádně ukončen po uplynutí výpovědní lhůty (31. 7.), ačkoliv od zaměstnankyně neobdržíme před tímto datem ukončení pracovní neschopnosti?

Fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence. Naše firma získala zakázku cca 150 km od místa podnikání. Zaměstnanci firmy byli přes týden ubytováni v penzionu v místě akce (cca 3 měsíce). Lze úhradu za ubytování zaměstnanců zahrnout do nákladů?

Jsme úplná základní škola a provádíme doplňkovou činnost - poskytování školských tělovýchovných služeb -výuku plavání škol v učebně plavání, kterou máme ve své správě. Nejsme zaregistrováni jako Plavecká škola. Zaměstnáváme ve 12. platové třídě učitelku tělesné výchovy, která na část úvazku 0,4 vykonává funkci učitelky ve škole (14 hodin přímé práce a 11 hodin nepřímé) a 0,6 úvazku (15 hodin) vykonává funkci vedoucí bazénu. Pokládáme si otázku, zda i tato práce na bazéně by neměla být přepočítávána na přímou a nepřímou. 2) Protože nejsme plavecká škola, ale v Rejstříku zaregistrováni jako učebna plavání, ptám se, jestli je někde dáno, jakou kvalifikaci musí mít člověk, který v dopoledních hodinách vyučuje žáky škol plavat. Zatím zaměstnáváme tyto vyučující jako pedagoga volného času (2.16.4 v katalogu prací), nemají VŠ. Můžete mi sdělit, kde by se bylo možno obrátit s podobnými dotazy?

Jsme Základní umělecká škola (PO) a v současné době se potýkáme s problémem, jak správně posoudit výkon práce na pracovní cestě. Podle zákona o cestovních náhradách je výkon práce pouze činnost sjednaná v pracovní smlouvě, popř. účast na školení za účelem prohlubování kvalifikace. Nejsme si jisti, zda postupujeme správně při posuzování výkonu práce při výjezdech na koncerty. Je výkonem práce i dozor? Správný výklad je nutný pro stanovení doby přesčasů a pro vyplácení příplatků za práci v sobotu a v neděli. Příklad 1: V sobotu se koná koncert mimo místo výkonu práce např. v Šumperku. Dva učitelé a 30 dětí odjíždí v 10.00 hod dopoledne, v Šumperku je zkouška od 11.00 - 12.00 hod, vystoupení 14. - 15.00. Návrat do školy je v 16.00. Cestovní náhrady jsou posuzovány za dobu od 10.00 - 16.00, ale problémem je posouzení výkonu práce u obou učitelů. Je výkonem práce doba od 10.00 - 16.00 (dozor i v autobuse), nebo pouze doba koncertů? V pracovní smlouvě je uveden druh práce učitel - učitelka hudebního oboru. Příklad 2: Dva učitelé odjíždí na výměnný zahraniční zájezd s 20 dětmi. Odjezd je stanoven na pátek v 8.00 hod ráno s příletem do Anglie v 16.00. Od 17.00 mají děti zajištěno ubytování v rodinách (s písemným souhlasem rodičů) v sobotu od 12.00 - 14.30 je zkouška na koncert. Rodina zajistí příjezd na zkoušku o odjezd po zkoušce, program pro děti zajišťuje rodina u které jsou děti ubytovány. V neděli od 14.00 - 16.00 hodin je koncert, učitelé mají děti od 10.00 do 17. 00. V pondělí učitelé i děti mají poznávací zájezd po Anglii od 8.00 do 22.00 a v úterý od 17. 00- 19.00 mají druhý koncert. Ve středu v dopoledních hodinách je pro děti uspořádán zájezd a odpoledne odlétají zpět. Návrat je plánován na čtvrtek ve 2.00 hod. Můžeme výkon práce v sobotu a neděli posuzovat takto? Je výkon práce i let domů když učitelé zajišťují dozor i na letišti a v letadle? 1. učitel: sobota 12.00. - 14.30 - 2,5 hod neděle 10.00 - 12.30, 14.00 - 16.00 - 4,5 hod 2. učitel: sobota 12.00 - 14.00 - 2,5 hod neděle 12.30 - 17.00 - 4,5 hod V pracovní dny je učiteli proplácena pouze pracovní směna 8 hodin bez nároku na přesčas. Dobu koncertů v sobotu a neděli bereme jako výkon práce pro oba učitele, dozor jako výkon práce uznáváme jen 1 učiteli, i když jsou přítomni oba dva. Cestovní náhrady jsou vypláceny za celou dobu pracovní cesty, tj. od pátku 8.00 hod. do čtvrtka ve 2.00 v noci. Příklad 3: Dechový orchestr odjíždí 1. - 10. 6. 2007 na koncertní zájezd do Itálie, který je organizačně zajištěn 4 pedagogy. Žáci i učitelé jsou ubytováni v apartmánech, to znamená, že odpovědnost pedagogů za bezpečnost dětí musí být zajištěna 24 hodin denně. Každý den budou mít žáci koncert a s tím souvisí i zkoušky orchestru. Tato doba bude posuzována jako výkon práce pro všechny pedagogy. Volný čas budou děti pod dozorem učitelů trávit koupáním, výlety aj. činností. Jak posuzovat tuto dobu? A co dozor v noci? Je to výkon práce? Jestliže je to pracovní pohotovost, jak máme proplatit odměnu?

Jak máme postupovat v následujícím případě? Zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou do 15. 7. 2007. V dubnu absolvovala počítačový kurz a vzhledem k této situaci, přerušila čerpání rodičovského příspěvku, protože měla dítě ve školce celých 8 hodin denně. Zaměstnavateli tuto skutečnost neoznámila, byla tedy stále evidována jako zaměstnanec na rodičovské dovolené. Po absolvování kurzu ukončila k 30. 4. 2007 s firmou pracovní poměr dohodou. Jedná se mi o zdravotní pojištění - v měsíci dubnu za ní toto pojištění neplatil stát vzhledem k tomu, že přerušila rodičovský příspěvek - má toto zdravotní zaplatit zaměstnavatel, i přesto, že nám tuto skutečnost neoznámila a do práce nenastoupila? V tomto případě mě napadá jenom to, že by se jí muselo dát neplacené volno a dodatečně nahlásit přerušení rodičovské dovolené.

1) Výpočet dovolené při pracovním poměru na dobu určitou: např. pracovnici končí pracovní poměr na dobu určitou 31. 10. 2007, má v tomto případě nárok na dovolenou za celý rok, tj. v našem případě 25 dnů, anebo se musí krátit 25 : 12 x 10? 2) Problematika dovolené při mateřské dovolené: Pracovnice je v současné době v pracovní neschopnosti a předpokládá se, že na ni naváže mateřská dovolená. Zbývá jí nevybraná dovolená r. 2007. Jak se dále postupuje? Po návratu pracovnice do práce si může vybrat veškerou dovolenou za r. 2007 a další roky, nebo je možné dovolenou proplatit a kdy?

Fyzická osoba, majitel pohostinství, zaměstnává 2 číšníky, kterým je stanovena měsíční mzda. V zaměstnání se střídají zhruba po 3 dnech služby. V evidenci docházky jsou vykázány odpracované hodiny (denní směna nepřesáhne 12 hodin, týdenní počet hodin nepřesáhne 40 hodin), které souhlasí s měsíčním fondem pracovní doby. Ve dnech, kdy zaměstnanci nepracují, si vybírají náhradní volno. Případné dny, na které připadají svátky a nepracují, jsou jim propláceny jako odpracované v rámci měsíční mzdy. Je celý postup, který popisuji, správný?

Vychovatelka školní družiny na speciální základní škole, má pracovní smlouvu na dobu určitou do 30. 6. 2010. Nastupovala jako nekvalifikovaná, proto má v pracovní smlouvě podmínku doplnit si potřebné vzdělání. V únoru roku 2007 studium úspěšně dokončila, kvalifikační požadavky pro výkon práce vychovatelky nyní tedy splňuje. Má právo na změnu pracovní smlouvy na dobu neurčitou?

Jsem ředitelka mateřské školy. Krátí se mi příplatek za vedení v době čerpání dovolené popř. krátkodobé nemoci?

Se svými zaměstnanci jsem uzavřela dohodu, o jiném místě výkonu práce - výkon práce stanoven od - do. Tento výkon práce je na odpovědnost zaměstnavatele a na jeho náklady. Jsem povinna proplácet zaměstnancům náklady spojené s dohodou, nebo se těchto nákladů zaměstnanec může vzdát a nepožadovat jejich proplacení?

Zaměstnanec je placen hodinovou mzdou, 8 hodinová pracovní doba je rozložena pravidelně na pondělí až pátek. Na všední den připadne svátek. Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na mimořádné práci ve svátek. Jedná se v tomto případě o práci přesčas? Podle mého názoru mají nárok pouze na mzdu za odpracovanou směnu a náhradní volno (popř. po dohodě 100% příplatek) a náhrada za svátek se jim neproplácí. Proti svátku připadajícím např. na sobotu jsou však značně znevýhodněni - v tomto případě jim náleží dosažená mzda + příplatek za práci přesčas + příplatek za sobotu a neděli + náhradní volno (popř. 100% příplatek za svátek). Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde skutečně o dost velký rozdíl, zaměstnanci se ohrazují, že ve všední den šlo o práci přesčas a že jim náleží i příplatek za práci přesčas.

Všichni zaměstnanci naší firmy mají uzavřené pracovní smlouvy s pracovní dobou 37,5 hod/5 dní týdně, ať pracují v dvousměnném nebo jednosměnném provozu. Nyní přišel německý majitel s požadavkem, aby určení vedoucí pracovníci (cca 5), měli týdenní pracovní úvazek 40 hodin. Stanovenou týdenní pracovní dobu dle ZP § 79 tím nepřekročíme, úpravu pracovního úvazku bychom řešili dodatkem pracovní smlouvy, asi by bylo nutné nahlásit změnu úvazku na OSSZ (uvádí se na přihlášce). Prosím o posouzení, zda bychom tímto neporušili nějaký předpis, popř. to nebylo považováno za diskriminaci. Předpokládám, že v pracovní smlouvě lze dohodnout vše, co zákon nezakazuje.

Je možno uzavřít ve vlastní firmě dohodu o provedení práce a) se společníkem s. r. o, který jinak pro společnost nepracuje, b) s jednatelem společnosti na jiný druh práce než je práce jednatele (např. jednorázové mytí oken), c) s vlastním zaměstnancem na práci, která není součástí hlavního pracovního poměru (např. sekání dřeva na otop kanceláře)? Je možno k dohodě o provedení práce sjednat jako další ujednání náhradu cestovních výloh např. za použití soukromého vozidla pro práce uvedené v dohodě?

Jsme příspěvková organizace (SOU zřizované Krajským úřadem) a potřebujeme uzavřít pracovní poměr na funkci domovníka v naší tělocvičně, který má na starosti i zpřístupnění tělocvičny při různých sportovních (i víkendových) akcích. Nevíme, jak stanovit v pracovní smlouvě rozvržení pracovní doby, protože u této funkce záleží na objednání tělocvičny a tyto objednávky lze i zrušit a to 1 den předem. Velice těžko se zde dá naplánovat a rozvrhnout pracovní doba.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v pracovním poměru (pracovní úvazek 40 hodin týdně) stravenky v hodnotě 80 Kč/den. Mají nárok na poskytnutí stravenek též zaměstnanci pracující na poloviční úvazek, tedy 20 hodin týdně? Má vliv, zda mají pracovní poměr na dobu určitou? Nebo zaměstnavatel může některým zaměstnancům stravenky poskytovat a některým ne?

Lze poskytnou studijní volno pracovníkovi, i když s ním nebyla sepsána dohoda o poskytování pracovních úlev a hmotném zabezpečení? Jedná se o pedagogického pracovníka, který si doplňuje vzdělání na základě § 7 zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících.