Pracovní právo, mzdy a platy - strana 229

Zaměstnankyně nastoupila dne 18. 10. 2006 na peněžitou pomoc v mateřství. Termín 28 týdnů ji uplyne dne 1. 5. 2007. Ona poslala čestné prohlášení, že žije sama a je svobodnou matkou, tím jí vzniká nárok na delší PPvM o 9 týdnů. Tato bude ukončena 3. 7. 2007 a od 4. 7. 2007 žádá o čerpání řádné dovolené dle § 217 odst. 5 zákoníku práce. Chtěla bych vědět: 1) Zda po 37 týdnech může nastoupit bezprostředně na řádnou dovolenou? 2) A protože jsou tam dva dny svátky (5. - 6. července), zda se jí o tyto dva dny dovolená prodlouží?

V roce 2004 jsem jako ředitelka školy uzavřela se zaměstnankyní pracovní smlouvu na vedlejší pracovní poměr. Nyní potřebuji tento pracovní poměr ukončit a zaměstnankyně by měla už jen jeden pracovní poměr (dříve ten hlavní). Musí jí organizace při skončení toho dříve vedlejšího pracovního poměru vyplatit nyní odstupné?

Jde o zaměstnance, který pracuje dlouhodobě v zahraničí, tam onemocní. Vzhledem k zdravotnímu stavu nemůže být hned převezen do ČR, je nějakou dobu v nemocnici a pak v domácím ošetřování v zahraničí. Náleží mu za tuto dobu stravné? My si myslíme, že ne, i když je pořád v zahraničí. V ČR má nárok na nemocenskou.

Jsme příspěvková organizace, základní škola, plátci DPH, řídíme se zákonem o platu. Pracovníci jsou zařazeni do tříd podle nejnáročnější práce, kterou vykonávají. Ekonomka kromě mezd, sestavování kalkulací, rozpočtů atd. vede účetnictví školy. Finance získáváme zejména z dotace (krajský úřad), dále z příspěvku na provoz (od města), dále máme vlastní příjmy (ze stravování, za školné v družině, z pronájmů atd.). V neposlední řadě také z doplňkové činnosti (stravování cizích strávníků). Na základě katalogu prací je možné zařadit ekonomku do 11. platové třídy dle bodu 1.2.5 finanční referent (financování org. prostřednictvím více zdrojů financování)?

Je možné zaměstnat cizince, který má již hlavní pracovní poměr, na dohodu o provedení práce? O této možnosti se zmínila pracovnice úřadu práce hlavního města Prahy. Uchazeč má na území ČR pouze dlouhodobý pobyt (vízum VC § 61), proto si vyžádal na úřadu práce povolení k zaměstnání u firmy, která mu k povolení vyhotovila potvrzení, že s ním hodlá uzavřít pracovní poměr. Z tohoto pracovního poměru předpokládám, že je odváděno zdravotní a sociální pojištění (i když uchazeč kartu zdravotního pojištění údajně nemá). Společnost s ručením omezeným má zájem zaměstnat tohoto uchazeče (nejde o totožný druh práce) a rovněž mu dle zákona č. 435/2004 Sb. § 91 vystavila potvrzení o budoucím zaměstnání. Bude moci tento uchazeč pracovat na dohodu o provedení práce, tzn. bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění?

Jsme společnost s ručením omezeným, naši zaměstnanci často chodí na různé semináře a školení, na kterých se podává občerstvení. Na daňovém dokladu se zpravidla občerstvení neuvádí. Pak účtujeme 518/211 (321). Jak to ale správně zaúčtovat, pokud je na daňovém dokladu občerstvení uvedeno zvlášť? Je nutné dát občerstvení vč. DPH do nedaňových nákladů? V případě vícedenního školení jsou možné 2 varianty. 1) Školící středisko zajistí celodenní stravu do výše celodenního stravného, pak ji můžeme dát do daňových výdajů a zaměstnancům nepřísluší náhrada za stravné. 2) Školicí středisko zajistí stravu (uvede zvlášť na daňovém dokladu) ve vyšší částce, pak ji můžeme dát do nedaňových nákladů a zaměstnancům můžeme dát ještě stravné? Která z variant bude správnější?

Zdravotní sestra pracuje rovnoměrně 2 dny v týdnu po 6 hod. a je odměňována měsíční mzdou. Je správné, že tato mzda zůstává stejná, když sestra odpracuje jeden měsíc např. 8 dnů, jiný 9 dnů? Jaký je nárok na dovolenou?

Od 1. 1. 2006 mám jeden poloviční pracovní úvazek, od 1. 10. 2006 mám souběžně druhý poloviční úvazek u stejného zaměstnavatele. Zároveň jsem OSVČ a od 1. 1. 2006 si platím nemocenské pojištění. Dne 30. 4. 2007 nastupuji na mateřskou dovolenou (6 týdnů před očekávaným porodem). Je pravda, že mohu žádat o peněžitou pomoc v mateřství pouze z prvního pracovního úvazku, který trvá od 1. 1. 2006, a z činnosti OSVČ, protože u druhého pracovního úvazku nesplňuji podmínku pojištění 270 dnů před porodem, ačkoliv se jedná o stejného zaměstnavatele? Pokud mi z druhého pracovního úvazku, kde nesplňuji podmínku pojištění 270 dnů před porodem, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství, náleží mi nemocenská 6 týdnů před očekávaným porodem a 6 týdnů po porodu? Pokud bude peněžitá pomoc v mateřství v součtu s nemocenskou nižší, než rodičovský příspěvek, náleží mi po porodu dorovnání do výše rodičovského příspěvku? Mohu si po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství a eventuelně nemocenské z druhého úvazku přivydělat například na dohodu o provedení práce?

Jsme společnost s ručením omezeným, měsíční plátce DPH. Všichni zaměstnanci mají pracovní smlouvu ve znění dělník ve výrobě plastů. Montáž výrobků probíhá po celé republice, v některých případech i v zahraničí. Nikdo ze zaměstnanců nemá smlouvu jako řidič. Při přesunu zaměstnanců na místo montáže dostávají za dobu strávenou cestováním ve své řádné pracovní době (pondělí - pátek pracovní doba 6 -14,30) mzdu placenou průměrnou hodinovou sazbou. Dobu strávenou v automobilu mimo řádnou pracovní dobu zaplacenou nedostávají. Jak postupovat v případě, kdy se přesouvají na místo montáže v sobotu nebo neděli? Tyto dny nespadají do řádné pracovní doby a v automobilu stráví při přesunu třeba 12 hodin. Jak správně počítat mzdu?

Žádám o vzorový výpočet exekuce našich dvou zaměstnankyň, dle nových předpisů platících v roce 2007. První: Čistá mzda 10 490 Kč. Žije ve společné domácnosti s manželem a třemi dětmi do 15 let. Má platit dle rozhodnutí exekutora asi 50 000 Kč - nepřednostní pohledávka. Druhá: Čistá mzda 18 966 Kč + nemocenské dávky 1 044 Kč. Je rozvedená a žije se synem 15,5 roku. Má platit dle rozhodnutí soudu asi 4 500 Kč na zdravotní pojištění - přednostní pohledávka a asi 30 000 nepřednostní pohledávky. Všem zaměstnancům zaměstnavatel sráží měsíčně cca 500 Kč na stravenky dle dohody, která se uzavírá při nástupu do pracovního poměru (dříve než dojdou exekuční rozhodnutí).

Jsme PO zřízená ÚSC. Zaměstnanec s ukončeným středoškolským vzděláním začal studovat na vysoké škole, kde si zvyšuje kvalifikaci nutnou pro výkon funkce. Lze mu uhradit školné z fondu kulturních a sociálních potřeb? Pokud ano, dle jakého paragrafu?

Můžeme poskytovat plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb i osobám zaměstnaným u nás na dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou?

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Na druhý pracovní poměr zaměstnáváme pracovníka, jehož mzdu nám hradí úřad práce (kromě 2 % příspěvku z hrubých mezd do FKSP - ten hradíme z vlastních zdrojů). Jak účtovat tuto mzdu? a) Jako refundaci = přes účet 316 a tudíž se tato mzda nepromítne v nákladech, výnosech nebo b) jako normální mzdu = přes mzdové náklady = účty 521, 524 a úhradu od úřadu práce (respektive od zřizovatele, který tuto částku dostane od úřadu práce a následně nám ji převede) účtovat například jako mim. výnos = 649?

Vzniká mezi ředitelem příspěvkové organizace - základní školy, který je do své funkce jmenován zřizovatelem - městskou částí dle § 33 odst. 3 zákoníku práce pracovněprávní vztah?

Učitelka absolvuje distanční studium učitelství pro 1. stupeň. Nyní je v pracovní neschopnosti, poté nastoupí na mateřskou a dále na rodičovskou dovolenou. Studium by měla ukončit v roce 2008. Pravděpodobně ale studovat dále nebude. Jakým způsobem je možné s ní ukončit pracovní poměr?

Jsme společnost s ručením omezeným, měsíční plátce DPH. Chtěla bych se zeptat na výši příplatku za práci v sobotu. Podle nového ZP náleží za práci v sobotu a neděli příplatek k dosažené mzdě ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku - rozumím tomu tak, že zaměstnanci náleží za práci v sobotu hodinová mzda + 25 % průměrného výdělku za práci přesčas + 10 % průměrného výdělku za práci v sobotu?

Je možno uvádět na výplatní pásce rodné číslo zaměstnance? Program toto automaticky dělá. Od zaměstnanců máme podepsáno prohlášení, že souhlasí s uváděním rodného čísla. \"Souhlasím, aby zaměstnavatel zpracovával mnou poskytnutá data pro účely personální činnosti a pro plnění úkolů uložených zákonem, a to na dobu nezbytnou k zajištění práv a povinností plynoucích z pracovního poměru a k jeho navázání\".... Na pracovní smlouvě se neuvádí rodné číslo a jak je to tedy se smlouvami uzavřenými před platností tohoto zákona?

Jsme akciová společnost, plátci DPH, vedeme účetnictví a zaměstnancům proplácíme mzdu dle zákona o mzdě. Zaměstnáváme zaměstnance v nepřetržitém provozu. Mají 11 hod. pracovní dobu a pracují vždy 4 dny v týdnu (dva dny od 6 hod. do 18 hod. a dva dny od 18 hod. do 6 hod.) a další 4 dny mají volno. V době svého pracovního klidu někdy musí jít zastupovat. Jakou náhradou mzdy máme proplácet tyto dny volna? Někdy vyjdou na sobotu a neděli někdy nikoli. Náhradní volno si nikdy nevybírají. Je brán den pracovního klidu na rovinu sobotě a neděli nebo nikoli?

Jedná se o právnickou osobu. Máme jednatele, který u nás nemá jiný zaměstnanecký poměr a práci jednatele vykonává na mandátní smlouvu, jak se mu bude vypočítávat mzda?

Jak zařadit od 1. 1. 2007 pracovníka, který pracuje ve funkci vyučeného číšníka v restauračním zařízení a inkasuje zajištění tržeb. Zda do pracovní skupiny č. 2 bod 3 nebo do pracovní skupiny č. 3 bod 10? Musí být na jednotlivé profese vypracován popis jeho náplně práce s odůvodněním, proč je mu vyplácena tato mzda?