Pracovní právo, mzdy a platy - strana 230

1. Máme dvě vychovatelky ŠD v pracovním poměru do úvazku 1 na dobu neurčitou. Souběžně podle potřeby školy vykonávají po dobu školního roku učitelky urč. výchov. Zajímá mě, jestli mohou mít pracovní smlouvy na dobu určitou nebo musí splňovat: pracovní smlouva na dobu určitou do 2 let a pak smlouva na dobu neurčitou. Dále jestli mohou vykonávat tuto funkci, i když nezačaly a nezačnou si doplňovat potřebné vzdělání? Jedné pracovníci je více než 50 let a učitelství vykonává už řadu let. 2. Nově nastupující účetní má zkrácený pracovní úvazek. Její mzda je nižší než zaručená mzda. Podle platového tarifu má více než minimální mzdu. Musím vyplatit zaručenou mzdu?

Po anonymním telefonickém oznámení budu potřebovat provést kontrolu tašek zaměstnankyň odnášených z pracoviště. Jedná se mi o jídlo - nevydané porce svačiny, oběda například z důvodu nemoci a tedy nepřítomnosti dítěte v mateřské škole. Jak přesně postupovat, abych neporušila právní normy, ale zároveň ověřila opodstatněnost tohoto sdělení. Lze považovat vynášení nezaplaceného jídla z pracoviště za hrubé porušení pracovní kázně?

V novém zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnavatel je oprávněn za každé bezplatně poskytnuté jídlo zaměstnanci během pracovní cesty, krátit stravné až o hodnotu uvedenou v zákoně. Pokud se zaměstnavatel nerozhodne stravné krátit, bude celé stravné poskytnuté zaměstnanci daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele a je nutné dodaňovat příjem ze závislé činnosti zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmu?

Chtěl bych si ověřit, zda postupuji správně při srážkách ze mzdy: Příklad č. 1 Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má 3 srážky ze mzdy - všechny jsou dohody o srážkách ze mzdy, tj. nepřednostní. 1) srážky ve výši 3 334 Kč 2) 2 778 Kč 3) 10 323 Kč Čistá mzda činí 21 932 Kč. Základní nezabavitelná částka činí 6 750 Kč (3 856,67 + 2 892,51 /3 x 964,67/) druhá a třetí třetina bude vyplacena povinnému tj. 10 606 Kč (6 750 + 3 856 Kč) 2 x 1928)) Částka 11 326 Kč bude odvedena na dohody o srážkách podle jejich pořadí. Příklad č. 2 Svobodný muž má následující srážky: 1) exekuce na nepřednostní pohledávku celkem 40 tis. 2) exekuce pro FÚ - nedoplatek na daních 20 tis. 3) exekuce pro FÚ - nedoplatek na daních 18 tis. Čistá mzda 17 157 Kč. Základní nezabavitelná částka činí 3 857 Kč Povinnému se vyplatí částka 5 785 Kč, tj. 3 857 Kč + 1 928 Kč (třetí třetina). Na nepřednostní pohledávku bude odvedena pouze první třetina, tj. 1 928 Kč Zůstatek ve výši 9 444 Kč bude odveden na úhradu první exekuce pro FÚ. Druhá exekuce bude srážena až po doplacení celkové výši ze starší pohledávky pro FÚ. Nepřednostní pohledávka bude srážena ve výši první třetiny až do doby vyrovnání exekucí pro FÚ?

Má nárok zaměstnanec na náhradu mzdy, když jeho družka jde k lékaři a on hlídá doma jejich dítě?

Jakým způsobem se v poslední době vyvíjí názory na poskytování náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za svátek, který připadl na obvyklý pracovní den u zaměstnanců, kteří pracují v jednosměnném provozu od pondělí do pátku v ranních 8h směnách a jsou odměňování měsíční mzdou (nikoli hodinovou)? Je nám známo, že MFČR prosazuje výklad, že i těmto zaměstnancům je nutné měsíční mzdu krátit a poskytnout za den svátku náhradu mzdy s odůvodněním, že mzda přísluší za vykonanou práci. Na druhé straně se objevují výklady, že tato náhrada naopak nepřísluší, neboť mzda je zaměstnancům stanovena bez ohledu na počet pracovních dnů a svátků v kalendářním měsíci, takže těmto zaměstnancům mzda v důsledku svátku neušla.

Je povinností zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci, se kterým byla uzavřena DPČ či DPP, zákonné příplatky, pokud vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 110 ZP) jako ostatní zaměstnanci?

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnankyně do organizace nastoupila 2. 1. 2003 na místo mzdové účetní a předložila dosavadní praxi, kde byla mimo jiné i doba 15 let praxe mzdové účetní. Tehdejší ekonom jí při nástupu (dle mne chybně) krátil celou dosavadní praxi čtyřmi pětinami. Na základě nové vyhlášky č. 564/2006 Sb. platné od 1. 1. 2007 se ji (v rámci přepočtu praxe všech zaměstnanců) její patnáctiletá praxe mzdové účetní (pro zařazení do platového stupně) od 1. 1. 2007 uznala v plné výši. Zaměstnankyně se však cítí být za roky 2003-2006 finančně poškozena a žádá nápravu. Můžeme zpětně za tyto roky vyplatit finanční rozdíl, který vznikl chybným krácením praxe, která měla být uznána v plném rozsahu?

PSSZ požaduje u dohod o provedení práce evidenci docházky. Tyto dohody využíváme zcela minimálně a připadá mi nesmyslné, abychom kvůli cca 4-5 hodinám, odpracovaným za celý měsíc, někdy i rok, evidenci vedli. Našla jsem pouze v zákoníku práce § 94 povinnost, vést evidenci pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců, což dodržujeme. Pro DPP platí toto ustanovení rovněž, nebo výše uvedenou povinnost ukládá jiný právní předpis?

Žádám o jednoznačnou odpověď (ne citaci zákona): Firma má stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně. Zaměstnává však i zaměstnance s kratší pracovní dobou, např. na 25 a 30 hodin týdně. Když tento zaměstnanec na kratší pracovní dobu odpracuje místo 25 svých \"úvazkových\" hodin např. 28 hodin. Jsou tyto hodiny přesčasem, nebo nikoliv? Dostali jsme rozdílnou odpověď z úřadu práce a z inspektorátu práce.

Mohu jako ředitel upravit vnitřním předpisem výši příspěvků z fondu kulturních a sociálních potřeb v závislosti na velikosti úvazku (přirozeně vyjma stravování), nebo všichni zaměstnanci mají právo na stejnou výši? Krácení v závislosti na velikosti úvazku mi přijde spravedlivější.

Společnost s ručením omezeným, zaměstnává cca 90 zaměstnanců. Jsme plátci DPH, vedeme účetnictví. Ve firmě působím jako mzdová a personální účetní. V nařízení vlády č. 108/1994 § 40 1d (doufám, že se nemýlím), je uvedeno, že pokud je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou, v případě, že svátek připadne na všední den, mzda se nekrátí a za dobu svátku nepřísluší náhrada mzdy. V časopise Práce a mzda 1/2007 JUDr. Šubrt uvádí \"zaměstnancům odměňovaným mzdou nemůže být za svátek, který připadl na jejich obvyklý pracovní den, poskytována mzda (přísluší jim náhrada mzdy)\". Co je tedy správné? Zjistila jsem, že mzdové účetní, které znám, toto prohlášení vyvedlo z míry.

Při poskytnutí stravného na pracovní cestě zaměstnance společnosti s ručením omezeným je dle ZP stanovena minimální částka při 5-12 hod. cestě 58 Kč, max. výše není stanovena. Platí tedy jako maximální limit částka stravného jako pro zaměstnance veřejného sektoru, aby nebyla zdaněna u zaměstnance daní z příjmů a vystavena odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Na základě jakého předpisu? Znamená to, že při poskytnutí výše stravného 70 Kč a více při cestě 5-12 hod. částka nad 69 Kč vstupuje na straně zaměstnance jako příjem a povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění?

Společnost s ručením omezeným má 4 společníky, z toho 2 jednatele. Všichni mají uzavřenu mandátní smlouvu podle § 566 obchodního zákoníku. Odměny mají každý měsíc jiné, mzdová účetní je spočítá dle předloženého soupisu, který předkládají každý měsíc. Znění smlouvy: „mandantář podle této smlouvy bude pro mandanta vykonávat funkci jednatele, provádět jednání s obchodními partnery a vykonávat odborné práce (týkající se prací dle ŽL firmy). Bude používat soukromé motorové vozidlo (§ 119/1992 Sb.). Odvody na zdravotní a sociální jsou odváděny, jsou řádně přihlášeni, jiné zaměstnání nemají. Jak je to s minimální mzdou? Některý měsíc ji nedosáhnou. Zdravotní je dopočítáno. Všichni jsou poživateli výsluhových důchodů. Docházkové listy nepředkládají. Jsou považovány tyto plnění jako odměny za výkon funkce, i když evidentně jezdí vykonávat práce související s náplní firmy? Nebo mají mít uzavřenu pracovní smlouvu? Může mít mand. smlouvu uzavřenou i společník? (ne jednatel).

1) Osoba samostatně výdělečně činná, vlastní osobní automobil nezahrnutý do OM. Od září si pořídil další automobil nákladní, zahrnutý do OM, se kterým vyjíždí na asi týdenní práce do Rakouska. Doma zůstává automobil nezahrnutý + manželka. Manželka není nijak podchycena v podnikání, ale jezdí pro podnikatele. Mohla by si uplatnit cestovní náhrady, tj. km+3,80 náhrady za dobu od září do konce roku. K dani silniční jsou registrovány obě vozidla. 2) A ještě ve věci podnikání jezdí bratr podnikatele a to svým automobilem. Tento ale také není nijak podchycen ve vztahu k podnikání. Stačilo by s ním sepsat př. DPP na asi 3 000 Kč za práce řidiče na 1 rok? + náhradu za spotřebovaný benzín na počet ujetých km? On totižto nemůže kvůli nějaké dávce mít příjem, a vyrovnávají se tím, že si navzájem pomáhají.

Fyzická osoba, podnikatel, podniká v kamionové dopravě. Má nárok na stravné?

Je možné proplácet zaměstnancům u podnikatele cestovní náhrady při přijetí do pracovního poměru po dobu 4 let od nástupu do zaměstnání? Uvažujeme o proplácení paušální náhrady cestovních výdajů spojených s cestou do zaměstnání. Pokud ano, tak jaký daňový dopad bude mít vyplácení výše uvedených cestovních náhrad u zaměstnance a zaměstnavatele?

Jsme příspěvková organizace, tudíž jsme na konci roku povinni účtovat dohadné položky. Problém máme s dohadnou položkou za nevyčerpané dovolené. Dle auditorky a zákona o účetnictví jsme povinni tuto dohadnou položku účtovat. Jsme jediní na okrese a máme potíže s nadřízeným krajským úřadem. Ráda bych znala stanovisko odborníka.

Jsme příspěvková organizace a našim zřizovatelem je město. Můžeme z fondu kulturních a sociálních potřeb uhradit naší odborové organizaci výrobu nového razítka - z položky příspěvek odborové organizaci? Je možno poskytnout z fondu kulturních a sociálních potřeb peněžní dar k ocenění pedagogického pracovníka u příležitosti Dne učitelů?

Jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Jedna zaměstnankyně - důchodkyně, dlouhodobě zastupuje za nemocnou kolegyni po dobu její nemoci. Můžeme zastupující zaměstnankyni poskytnout příspěvek na rekreaci, když nevíme, zda v době rekreace bude ještě naší zaměstnankyní? Má pracovní smlouvu za dlouhodobě nemocnou pracovnici, nejpozději do 30. 6. 2007 a na rekreaci by jela až v červenci, případně ještě v červnu 2007. Je možné, že bude pokračovat v zástupu, ale není to jisté. Má tato zaměstnankyně nárok na příspěvek na stravování? Stravování je zajišťováno poskytováním stravenek (odpracuje více než 3 hodiny denně).