Pracovní právo, mzdy a platy - strana 228

Fyzická osoba, zabývající se výstavářskou činností je velmi často služebně v zahraničí. Může si do nákladů dávat zahraniční stravné a kapesné ve výši jako zaměstnanci v podnikatelské sféře?

Zaměstnankyně - důchodkyně, má sjednán pracovní poměr na dobu určitou 1 rok (dovolená 4 týdny). Nástup byl 18. 9. 2006, od 15. 11. 2006 do 9. 4. 2007 byla nemocná. Na kolik dnů dovolené bude mít nárok za předpokladu, že již nebude nemocná? Krátí se dovolená až po prvých 100 zameškaných pracovních dnech o jednu dvanáctinu i u důchodců pobírajících důchod?

Je možné, aby zaměstnankyně, které skončila mateřská dovolená 21. 5. 2007 a hned nastoupila na rodičovskou dovolenou (do tří let věku dítěte), čerpala dovolenou na zotavenou po skončení této rodičovské dovolené?

Jsme škola zřízená městem. Lze hradit z prostředků dalšího vzdělávání školné na pedagogické fakultě, kde si zaměstnankyně zvyšuje kvalifikaci tím, že studuje učitelství anglického jazyka pro 1. stupeň? Její původní vzdělání je magisterské - učitelství pro 1. stupeň ZŠ. V případě, že ano, musíme sepsat dohodu o zvýšení kvalifikace a tyto prostředky jí zdanit? Bylo by možné uhradit školné z prostředků od zřizovatele (pro nás obec)?

Poskytuje zaměstnavatel za přesčasovou práci v sobotu a v neděli v souvislosti s § 152 písm. c) zákoníku práce v rámci cestovních náhrad i stravné, nebo může poskytnout stravenku? V odborných publikacích se v této souvislosti objevují 2 názory. 1) Stravné se neposkytuje, neboť přísluší náhrada výdajů při cestě v souvislosti s takovou mimořádnou prací, nikoliv za dobu jejího výkonu. (Abeceda mzdové účetní na r. 2007 od firmy ANAG) 2) Zaměstnavatel v rámci této cesty uhrazuje zaměstnanci jízdní výdaje, poskytuje stravné a uhrazuje popř. i nutné vedlejší výdaje, které v souvislosti s touto cestou zaměstnanci vznikly. (Cestovní náhrady od firmy ANAG)

Za jakých podmínek lze zařadit nepedagogického zaměstnance (provozní) - hospodářka a zároveň ekonomka do 10. platové třídy, má-li úplné středoškolské vzdělání s maturitou? Musí si doplnit vzdělání nebo začít studium, splňuje-li praxi v oboru nad 15 let a 50 let věku. Za nesplněné vzdělání má odpočet praxe 3 roky.

Jsme příspěvková organizace - základní škola, nejsme plátci DPH, účetnictví si vedeme sami. Dotaz se týká nároku na stravné u pedagoga, který je ve škole v přírodě, celodenní stravu má hrazenou fakturou. Má přesto po vyplnění cestovního příkazu nárok ještě na stravné (podle délky hodin pracovní cesty)? Jak je to u školního výletu, kde si pedagog zakoupí jídlo během dne sám a vyplní si cestovní příkaz.

Jsme společnost s ručením omezeným a provádíme montážní práce v tuzemsku i v zahraničí. 1) V § 172 zákoníku práce je uvedeno: bylo-li sjednáno místo výkonu práce, popřípadě i pravidelné pracoviště mimo území České republiky, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za dny cesty z České republiky do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště a zpět cestovní náhrady jako při zahraniční pracovní cestě. Je možno v případě sjednání místa výkonu práce (pravidelného pracoviště) mimo území ČR poskytnout zaměstnanci a) buď \"pouze\" cestovné do zahraničí a zpět do ČR, b) nebo kromě cestovného do zahraničí a zpět do ČR i diety a kapesné za dobu pobytu v zahraničí? 2) Má vliv doba trvání zahraniční pracovní cesty (např. 1 rok) na daň z příjmů fyzických osob - tzn., zda zaměstnanec platí zálohy na daň z příjmů fyzických osob v ČR, nebo též v zahraničí?

Je rozdíl mezi pojmem odměna jednatele a mzda jednatele? Jednatel pracuje pro společnost a za práci je odměňován. Hrubá mzda podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění. Předpokládám, že je taková mzda daňovým nákladem. Pracovní smlouvu však jednatel nemá, ale dává na VZP a ČSSZ prohlášení o tom, že pracuje pro společnost. Jaké výdaje jsou daňově neúčinné u jednatele, který je též společníkem a u jednatele, který společníkem není a vykonává jen práci pro společnost jako zaměstnanec?

Zaměstnanec ukončí u svého zaměstnavatele pracovní poměr v pátek 18. 5. 2007. K naší společnosti nastoupí v pondělí 21. 5. 2007. Jaký bude mít nárok na dovolenou u nás? Bude mít nárok i na 1/12 dovolené za květen, i když u nás nebude pracovat celý kalendářní měsíc? Jedná se v tomto případě o bezprostřední navázání pracovních poměrů (§ 212 odst. 3), i když je mezi tím víkend? A jak by se v tomto případě postupovalo, kdyby se nejednalo o víkend, ale o svátek?

Jsme společnost, která se zabývá zasilatelstvím. V pracovním poměru máme kurýry, jejichž pracovní náplní je rozvoz zásilek, a to i na rozsáhlejším území, např. na území jednoho kraje. Mzda jim byla sjednána již s ohledem na tuto skutečnost. Nechceme jim tedy vedle mzdy vyplácet cestovní náhrady v případě, kdy rozváží zásilky po území, které mají stanoveno jako svoji \"spádovou oblast\". Je možné toto nějakým zákonem přípustným způsobem ošetřit? Je např. možné si v pracovní smlouvě platně sjednat jako pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad území větší než je obec (např. Pardubický kraj)? Také by nás zajímalo, jestli by bylo možno si dohodnout vyloučení použití úpravy obsažené v § 34 odst. 2 zákoníku práce anebo se od ní v dohodě odchýlit?

Zařízení mateřské školy - příspěvková organizace spojuje tři mateřské školy a jedny jesle. Nedávno byly připojeny k našemu zařízení. V jeslích pracují dvě zdravotní sestry, jedna pěstounka, jedna pradlena. Zdravotní sestry mají střední zdr. školu s maturitou a 30 let odpracovaných v oboru. Podle katalogu prací platného od 1. 1. 2004 by dle mého názoru měly být zařazeny do 7. třídy/12. stupeň. Ale nejsem si jista platovým tarifem: - dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb. přílohy č. 2b) - zdr. prac., který vykonává pedagogickou činnost - nebo přílohy č. 3d) - zdr. prac. a vykonává zdravotnické povolání. Co je správně?

Poskytuje se zaměstnanci s měsíční mzdou, kterému odpadla směna z důvodu svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku? Pokud má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu např. od 1. 5. 2007 s počátkem výkonu práce od 2. 5. 2007, má nárok na proplacení tohoto svátku? Jakým způsobem se stanoví vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojistného? U zaměstnanců s hodinovou mzdou? U zaměstnanců s měsíční mzdou?

Zaměstnanec bude pracovat ve svátek. Jaká mzda zaměstnanci náleží za práci ve svátek včetně příplatků?

Jsem společníkem ve společnosti s ručením omezeným a současně zaměstnancem této společnosti. Kromě toho vlastním živnostenský list na účetní práce, které vykazuji jako vedlejší činnost. Chtěla bych ukončit pracovní poměr ve společnosti a účetní práce v této společnosti účtovat na základě živnostenského listu. Můžu obdržet odstupné dle ZP? Slyšela jsem, že jako společník veškerá moje práce je automaticky považována za práci ze závislé činnosti.

Jsme malé muzeum - příspěvková organizace, zřízená městským úřadem a tvoříme fond kulturních a sociálních potřeb. Našim zaměstnancům poskytujeme stravenky SYAS v hodnotě 40 Kč s tím, že každý se stravuje v libovolném stravovacím zařízení (muzeum nemá s žádnou organizací smlouvu o závodním stravování - nemá tedy dohodnutou cenu hlavního jídla). a) Prosím o konkrétní rozúčtování nákladů na jednu stravenku: a. jakou část si může organizace dát do nákladů, b. jakou maximální částkou může přispět z FKSP, c. jakou částku zaplatí zaměstnanec? b) Při nákupu stravenek nám dodávající firma účtuje za služby 1,19 Kč za 1 stravenku - jakou část z této ceny můžeme zahrnout do daňově uznatelných nákladů? c) Obecně prospěšná společnost zřízená městským úřadem, která netvoří FKSP, poskytuje svým zaměstnancům za stejných podmínek, jako předcházející příspěvková organizace. a. Jakou částku si může o. p. s. dát do nákladů? b. Jakou částku uhradí zaměstnanci?

Je daňově uznatelný náklad, vykazovaný na účtech 512 a 501, jako cestovní náhrady a stravné u členů orgánů v případech: 1) Nakoupené pohonné hmoty do služebního automobilu, kterým jezdí jednatel s. r. o nebo předseda družstva, mají-li uzavřen pracovní poměr s organizací? 2) Stravné na služebních cestách a stravenky za dny, kdy nemají přiznané stravné?

Odvádí zaměstnavatel u dohody o pracovní činnosti za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění a v jaké výši?

Pro neziskovou organizaci zdarma pracují dobrovolní pracovníci. V případě, že práce byla vykonána mimo místo trvalého bydliště dobrovolníka, nezisková organizace s ním uzavřela dohodu o provedení práce, s tím, že práce byla vykonána zdarma a dobrovolník měl nárok jen na úhradu cestovních nákladů (jízdné a ubytování). Je tento způsob možný i od 1. 1. 2007, nebo je vhodnější poskytovat cestovní náhrady pracovníkům jiným způsobem tak, aby to pro dobrovolníky nemělo žádné daňové dopady?

Má zaměstnavatel povinnost vždy oznámit volné pracovní místo úřadu práce? (Zákon o zaměstnanosti § 35.)