Pracovní právo, mzdy a platy - strana 9

Zaměstnanec pracuje ve firmě jako řidič. Řidiči jsou odměňováni měsíční tarifní mzdou a osobním ohodnocením. Zaměstnanec byl dlouhodobě nemocný (nepracovní úraz) a po nástupu do práce zjistil, že všichni řidiči mají zvýšenou základní tarifní mzdu a jemu zaměstnavatel zvýšení mzdy nepřiznal i když splňuje všechny podmínky. Může zaměstnavatel zvyšovat měsíční tarifní mzdu jen někomu nebo je zvýšení mzdy pro všechny zaměstnance. Osobní ohodnocení je nenároková složka mzdy. Pokud zaměstnavatel odebere zaměstnanci osobní ohodnocení , existují nějaká pravidla i pro zaměstnavatele. Musí mu sdělit, na jak dlouho mu odebírá osobní ohodnocení nebo vše záleží na vůli zaměstnavatele.

Je správný výpočet pro splnění nepřetržitého odpočinku za sedm dnů po sobě jdoucích: první pracovní den a pracovní směna je určena na pondělí ranní od 6:00 hod, zaměstnanec odpracuje pondělí až pátek, pak odpracuje přesčas v sobotu od 6:00 hod do 17:00 hod. Počítá se jeho nepřetržité volno od soboty od 17:00 hodin až do pondělí 6:00 hodin, tj. 37 hod nepřetržitého volna? 

Zaměstnanec se po dlouhodobé nemoci (nepracovní úraz) vrátil do práce, kde mu dal zaměstnavatel najevo, že už s ním nepočítá. Z důvodu špatné komunikace dostal zaměstnanec od zaměstnavatele výtku, kterou ale zaměstnanec proti požadovanému podpisu nepřevzal a na výtku se odvolal. Podle jeho názoru byly ve výtce uváděné informace jednostranné, které nebraly v úvahu skutečný stav podle zaměstnance. Na odvolání zaměstnavatel vůbec nereagoval. Existují pro podání výtky a odvolání nějaké pravidla? Zaměstnavatel předložil zaměstnanci dohodu o ukončení pracovního poměru, kterou zaměstnanec nepodepsal. Zaměstnavatel ale sám výpověď dát zaměstnanci nechce a to z důvodu vyplacení odstupného.

Tento příspěvek obsahuje stručný přehled změn, ke kterým dojde (by mělo dojít) od 1. 1. 2023 oproti roku 2022 v oblasti mezd a platů, a to především co se týká pracovního práva, zdaňování příjmů, odvodů pojistného, nemocenských dávek, zaměstnanosti a důchodů apod. Jedná se zejména o zavedení slevy na pojistném, dále jde o změny, které mají charakter každoročních valorizačních úprav různých sazeb a parametrů. Některé z těchto změn jsou ještě poněkud nejisté, aktuální a podrobnější informace k těmto změnám budou uvedeny v lednovém čísle časopisu DHK č. 1-2/2023.

Zaměstnanec byl u nás zaměstnán od 1.3 2019 do 31.12. 2021 na dobu určitou, opět nastoupil 1.3. 2022, a to na dobu neurčitou. Je možné mu dodatkem změnit pracovní poměr na dobu určitou ???

Zaměstnankyně je v současnosti na neplaceném volnu po rodičovské dovolené. Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí, z důvodů nahlášené péče o dítě do věku 4 let. Dítě nyní začalo chodit do školky na 4 hodiny dopoledne. Může si zaměstnankyně na neplaceném volnu přivydělat na dohodu o provedení práce do 10 tis. Kč u stejného zaměstnavatele, jen na jiný druh práce než má sepsanou HPP? Pokud ano, může v DPP pokračovat i po dosažení věku 4 let dítěte nebo musí zaměstnankyně nastoupit zpět do práce na HPP i třeba na kratší pracovní úvazek po dohodě se zaměstnavatelem? Bude se muset nahlásit změna na ZP a SP v případě přivýdělku na DPP za zaměstnance?

Jaký je rozdíl mezi pracovním poměrem uzavřeným na poloviční úvazek (20 hod týdně) a DPČ na 20 hodin týdně? Musí být v pracovním poměru uvedeno počet hodin týdně? A je pro pracovní poměr na 1/2 úvazek stanoveno také 20 dnů dovolené, tj. jakoby 20 dnů x 4 hod? Jak se přesně počítá, kolik má zaměstnanec odpracovat hodin v měsíci, když má měsíc např. 22 pracovních dnů či 21 dnů, tj. 4 hod denně, tj. 22 x 4 a 21x4? 

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Zaměstnanec, má uzavřenou smlouvu na HPP - hodinová mzda, vykonávané práce řidič VZV a nákladního automobilu, dělník na strojovně, lakovně a balírně, montážní dělník, pracovní doba 37,5 hod, místem výkonu práce je provozovna sídliště firmy, pro účely pracovní pozice montážní dělník je místem výkonu práce celá ČR. Cca 2-3x týdně vykonává práce řidiče nákladního automobilu (do Rakouska), zbytek týdne vykonává ostatní práce uvedené ve smlouvě v místě sídliště pracoviště. Dotaz zní, např. pracovní den, ve který vyráží na pracovní cestu do Rakouska, začíná v 6:00, kdy nakládá zboží do kamionu, v 8:00 vyráží, vrací se např. 15:30, tzn. pracovní doba 9,5 hod, u řidičů jsou placené přestávky? Jak tedy proplácet řidiče kamionu když má pracovní dobu 7,5 hod, denně?? Základ mzdy 7,5 hod v hodinové mzdě + 2 hod přesčasu? Nebo z pracovně právního hlediska má být pracovní poměr uzavřen jako 8 hod pracovní doba, aby se „nevyužívalo“ proplácení přesčasů, když většinou půlka týdne jsou cesty do zahraničí, tudíž přesčasy?

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů? Např. dar - poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či dle jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnanec? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Zaměstnanec má ve smlouvě uvedeno, že odpracuje týdně 20 hod (je to hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek). Musí být ve smlouvě rozpis hodin týdně (stačí to) nebo i hodiny denně (např. 5 x 4 hod)? Zaměstnanec nyní nemá stanoveno, že musí přijít do práce např. 5 dnů v týdnu po 4 hod a je pouze na něm, jak si úvazek a počet odpracovaných hodin denně rozloží. Je možné, bude-li pracovat zaměstnanec např. jeden týden 28 hod, aby si vzal druhý týden 8 hod volno? Tj. bude-li v jednom týdnu pracovat více, může si vzít v druhém týdnu volno (placené x neplacené)? Pokud je to možné, jak se toto vykazuje v docházce? A pokud to možné není, pak by byl zaměstnanec bit na tom, že odpracuje v nějakém týdnu více hodin a nikdy si tyto přesčasy nebude moci vybrat?

Zaměstnanec je zaměstnán na plný úvazek 42 hodin týdně, na pozici prodavače na jednu směnnu-pracovní doba rovnoměrně rozvržená. Od 12. 12. 2022 by chtěl pracovat na zkrácený pracovník úvazek z důvodu mimořádné rodinné události-péče o nemocnou osobu (matku), která bude trvat i v dalších měsících roku 2023. Lze toto z pohledu zaměstnavatele akceptovat a dodatkem smlouvy zkrátit pracovní úvazek již od 12. 12. 2022?

Pokud je v DPP, kterou obě strany podepíší, uvedeno: „Pracovní úkol a činnosti budou provedeny v době: od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022. Sjednaná odměna za celkový rozsah práce: 25 000 Kč. Sjednaná odměna byla stanovena dohodou.“ Je to tak v pořádku? 

Tři společníci a zároveň jednatelé s. r. o. pracují na DPP jako truhláři 25 hodin měsíčně, na DPČ pracují 1 den v týdnu na stavbě nové výrobní haly pro truhlařinu (aby ušetřily peníze, svépomocí). Smlouvu o výkonu fce jednatele nemají - vykonávají bezúplatně. Dle vnitropodnikové směrnice mají jako benefit stravenkový paušál, který pobírají i ostatní zaměstnanci na HPP. Zároveň jsou OSVČ (dle výpisu z OR ta samá činnost - truhlařina, kde ale fakticky pronajímají stroje s.r.o., protože chtějí ukončit), kde odvádí na hlavní činnost ZP a SP. Je možné mít tolik dohod a pobírat stravenkový paušál na všechny dohody (práce v jednom dni trvá více než 4 hodiny a je stanoveno, kolik týdně odpracují hodin) ?

Zkušební doba je tradičním institutem pracovního práva a přináší jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům možnost otestovat vzájemnou spolupráci. Z pozice zaměstnanců si ji obvykle spojujeme zejména s vysokou mírou nejistoty, je proto účelné si připomenout, že právo se zkušební dobou spojuje i jiná pravidla než jen možnost bezdůvodného skončení pracovního poměru. Specifika zkušební doby jako přechodné fáze budou předmětem tohoto textu.

Pokud si zaměstnanec vezme neplacené volno, platím mu náhradu mzdy za svátek? Např. listopad - vyčerpá 9 dnů dovolené a od 14. 11 má neplacené volno až do konce roku. Platím mu svátek 17. 11. a v prosinci 25. 11.? 

Zaměstnankyni po třech letech končí rodičovská dovolená, je těhotná a na doporučení lékaře bude po ukončení rodičovské nastupovat rovnou na nemocenskou. Jaký bude pravděpodobný výdělek pro výpočet náhrady mzdy v prvních dvou týdnech nemoci a poté i nemocenské? Bude vycházet z výše její smluvní mzdy před třemi roky?

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Učitel základní školy je převeden na funkci zástupce ředitele. Stačí tuto změnu provést pouze na základě dohody o změně pracovní smlouvy nebo bude dotyčný do funkce jmenován ředitelem školy?

Jsme příspěvková organizace, základn škola. Musíme vyžadovat od externích zaměstnanců, které přijímáme na dohodu o provedení práce a na pedagogickou činnost (instruktoři na lyžařském výcviku, apod.), výpis z rejstříku trestů?

Pokud se se zaměstnancem dohodneme na ukončení pracovního poměru dohodou - bez výplaty odstupného - jaký důvod napsat, aby neměl případně krácenou podporu v nezaměstnanosti, aby bral vyšší procenta?