Sazba, základ a výpočet daně z příjmů - strana 1

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

V roce 2022 fyzická osoba poskytovala služby v oblasti správy, údržby a pronajmu objektu (bytová jednotka), vlastníkem kterého je. Cena služby je 2 000 Kč/ měsíčně + záloha na služby podle zálohovou faktury, vystavenou správou nemovitosti. Příjem za svoje služby 12 000 Kč (nezahrnuta částka záloh na služby) fyzická osoba dostala na začátku roka 2023. Příjem ve výši 12 000 Kč fyzická osoba zdaňuje v roce 2022 nebo roce 2023? Fyzická osoba pracuje na HPP, prohlášení poplatníka podepsané.

V roce 2021 uhradil poplatník plátce DPH vedoucí daňovou evidenci zálohu na materiál, tuto zálohu má v daňových výdajích roku 2021. Materiál obdržel v roce 2022 a použil ho k zakázce roku 2022. V roce 2022 dojde ke změně zdaňování na paušální výdaje. Bude tento poplatník podávat dodatečné daňové přiznání za rok 2021 - zvýšení daňového základu o tuto zálohu?

OSVČ - vede daňovou evidenci - uplatňovala v roce 2021 skutečné výdaje. Za rok 2022 je pro ní výhodnější uplatnit výdaje procentem z příjmů. V příloze daňového přiznání za rok 2021 má vykázané pohledávky ve výši 4 195 Kč, závazky a zásoby ke konci roku neměla. Pohledávky tvoří přeplatek na dani z příjmů a přijatý opravný daňový doklad k nákupu materiálu. Jak se nahlíží na tyto pohledávky vzhledem k úpravě základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP?

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity, které jsou ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 465/2022 Sb. a průměrná mzda 40 324 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Ke změně daňových limitů v ZDP došlo dále na základě zákona č. 366/2022 Sb. , sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. a na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. V článku si s využitím příkladů blíže objasníme tyto změny daňových parametrů pro rok 2023.

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), související se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém zvoleném pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na tuto skutečnost, bude rozdílně vysoká i paušální daň a paušální veřejná pojistná.

Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?

Článek seznamuje s hlavními novinkami roku 2023 a podrobněji se věnuje změnám v daních z příjmů a DPH.

Sazba platná v roce 2004 2005 2006–2007 2008 2009 2010 2011–2012 2013–2014 2015–2023 A. sazba daně z příjmů právnických osob1) 28 % 26 % 24 % 21 % 20 %...

Spolupracující osoba Délka spolupráce ve zdaňovacím období5) Podíl na příjmech a výdajích3) Max. výše převáděné částky pouze manžel4) celé zdaňovací období max. 50 % 540.000 Kč pouze manžel4) část...

  rok 2021 rok 2022 Výše Záloha (měsíčně) Celkem (rok) Záloha (měsíčně) Celkem (rok) paušální daň 100 Kč 1.200 Kč 100 Kč 1.200 Kč sociální pojištění1) 2.976 Kč 35.712...

Rok Sazba daně Sazba solidárního zvýšení Sazba pro samostatný základ podle § 16a ZDP 2008 až 2012 15 % solidární zvýšení nezavedeno nezavedeno 2013 až 2020 15 % 7 %1) nezavedeno 2021...

Popis příjmů Výše 2022 a 2023 Výše podle ZDP příjmy podnikatele ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP] 80 %1) § 7...

Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.

Dárce má v úmyslu darovat svému vzdálenému příbuznému nemovitost (více parcel, které fakticky tvoří jeden celek - orná půda, sad a ostatní plocha - cesta). Stupeň příbuzenství není takový, aby se uplatnilo osvobození na straně obdarovaného z bezúplatného příjmu. Jak se určí cena nemovitosti pro účely daně z příjmu - je potřeba znalecký posudek, nebo si obdarovaný stanoví cenu sám např. podle cenové mapy nebo něčeho podobného - lze vyjít z ceny, která je uvedena u BPEJ na katastru? Pro případ, že by cena daru byla menší než 15 000 Kč (pozemky jsou relativně malé), a tudíž by byl dar od daně osvobozený, uvádí se v daňovém přiznání? Bylo by daňově výhodnější a realizovatelné, pokud by "dárce" nemovitosti místo darování prodal za nízkou cenu, např. za 1 000 Kč?

Od nového roku čekají daňové poplatníky poměrně velké změny (pokud navrhovaná novela zákona o daních z příjmů , která je aktuálně projednávána Poslaneckou sněmovnou ČR, úspěšně projde legislativním procesem), přičemž jednou z těchto změn je stanovení nových pravidel a pásem pro vstup a uplatňování paušálního režimu. Tato změna nebyla vyvolána potřebou předešlá pravidla měnit, ale souvisí s jinou projednávanou daňovou změnou, a to konkrétně navýšením limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že stávající i budoucí pravidla pro vstup do paušálního režimu nepovolují poplatníkům, aby byli plátci DPH, chtěl zákonodárce udržet logiku této spojitosti a bylo navrženo navýšení nejen limitu pro povinnou registraci k DPH, ale souvztažně i maximální povolený limit příjmů pro vstup do paušálního režimu.

Dne 10. 11. 2022 nám náš dodavatel zaslal ODD, který byl vystaven v 8/2021. Celková částka s DPH je -1 400 Kč. Můžu tento ODD zaúčtovat v 11/2022 následujícím způsobem: Základ daně (daňový náklad s mínusem) -1 217 Kč MD 501/D 321 DPH(15 %) -183 Kč MD 343/D 321?

Fiirma ABC s. r. o., plátce DPH, by chtěla věnovat dar zoologické zahradě na nějaké konkrétní zvíře. Zoologická zahrada vystaví firmě potvrzení pro FÚ a firma bude uveřejněna na veřejné informační tabuli u daného zvířete jako sponzor. Bude se jednat o dar snižující základ daně? Popř. o reklamu, když bude firma zapsána na veřejné tabuli.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2022, čj. 8 Afs 170/2020-49

Nájemce provedl technické zhodnocení v rodinném domě pronajímatele (zároveň s jeho souhlasem), jehož součástí byla také dodávka a montáž vestavěného nábytku, faktura od dodavatele nábytku je v režimu přenesené daňové povinnosti, může být použita sazba DPH 15 %, protože jde o rodinný dům nebo to musí být pro určení sníženého sazby zároveň objekt pro sociální bydlení tj. rodinný dům s podlahovou plochou do 350 m2?