Školství - strana 40

Jsem absolventem magisterského studia obor pedagogika - občanská nauka a absolventem střední pedagogické školy obor vychovatelství. Je mi více než 50 let, pracuji jako ředitel dětského domova. Dle Vyhlášky č. 317/2005 bych měl v rámci celoživotního vzdělávání realizovaném vysokou školou absolvovat další studium zaměřené na speciální pedagogiku. Postačí mně ke splnění kvalifikace studium na pedagogické fakultě a to: Studium speciální pedagogiky pro učitele praktického vyučování, odborného výcviku a vychovatele (3 semestry)? Nebo musím mít rozšiřující studium: Speciální pedagogika pro absolventy vysokých škol učitelského směru (6 semestrů)? Podotýkám, že svou přímou výchovnou činnost s dětmi v DD realizuji jako vychovatel.

Jsme střední škola - příspěvková organizace, zřízená krajem. Dotaz se týká proplácení lyžařského výcvikového kurzu (LVK). Učitel s pracovním režimem po-pá 8-16 hod. odjíždí v sobotu ráno se žáky na LVK. Vrací se následující sobotu odpoledne. Na horách plní funkci učitele i vychovatele-hlídače po dobu odpočinku. 1) Náleží učiteli příplatek za práci přesčas ve výši 25 %/hod. za dobu 16-8 hod. ve všední den? 2) Zhruba 2x za dobu kurzu připadne na učitele i noční služba. Má nárok na příplatek za noční práci ve výši 20 %/hod. za dobu 22-8 hod.? 3) Za sobotu + neděli + sobotu dostane učitel příplatek za přesčas 25 %/hod. (za které hodiny?) + navíc dalších 25 %/hod. jako příplatek za so+ne (za které hodiny?). A pokud na něj vyjde o víkendu i noční služba? 4) Po noční službě má učitel nástup v 16 hod. Týká se ho příplatek za rozdělenou směnu 30 %/hod.? 5) A aby to bylo ještě zamotanější – je třeba rozlišovat přímou (výuka na svahu) a nepřímou (po dobu odpočinku) činnost? Je možné písemně se zaměstnancem sjednat, že si místo příplatků za práci přesčas, v so+ne, rozdělenou směnu a noční práci vybere náhradní volno?

Jsme nezisková organizace - v.v.i.,vedeme účetnictví,jsme plátci DPH. V prosinci 2007 jsme obdrželi a uhradili fakturu vystavenou naší firmě za školné našeho zaměstnance, který si zvyšuje kvalifikaci dle § 231 zákoníku práce. Má se zaměstnanci toto školné přidanit? Jedná se o zaměstnance se středoškolským vzděláním zvyšující si kvalifikaci bakalářským studiem.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Jsou nějaké změny v poskytování příspěvků na rekreace z FKSP vzhledem z daňovým změnám? Nebo se tyto změny týkají jen podnikatelů?

Zaměstnáváme učitele na částečný úvazek - 15 hodin přímé vyučovací povinnosti týdně. Tento úvazek má stanovený v pracovní smlouvě. V případě, že mu dáme v určitém týdnu suplování 1 hodinu, přináleží mu příplatek za přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává nad rozsah hodin stanoveným ředitelem školy ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku? Jedná se vlastně o 16. hodinu a není tím naplněn 100% úvazek učitele základní školy. Jak se počítá průměrný hodinový výdělek takového pracovníka? V našem případě to činíme takto: měsíční mzda/(15: 22) x měsíční fond pracovní doby (8 hodin denně). Co se míní slovy \\\"rozsah stanovený ředitelem školy\\\" - míní se tím 22 hodin úvazku učitele ZŠ anebo 15 hodin stanovených ve smlouvě?

Jak postupovat u přímé pedagogické činnosti ve školství, kde je přímá výchovná práce 22 vyučovacích hodin. V první třídě stanoví ředitel učiteli 20 hodin, je každá další hodina hodinou navíc? Podle § 132 ZP, kde je psáno, že se jedná o každou hodinu, vykonávanou nad rozsah hodin stanovených ředitelem školy je i 21 hodina hodinou placenou dvojnásobkem hodinového výdělku. Totéž je i vých. poradců, kteří mají menší počet hodin než učitelé.

Kdo bude hradit u lékaře od roku 2008 poplatek za žáka, který se zraní během školního vyučování a je nutno ho vyslat na ošetření k lékaři? Má zaplatit škola a vyžadovat zpětně tuto částku po zákonných zástupcích žáka?

Má kvalifikaci absolvent Fakulty tělesné kultury - magisterské studium - studijní obor - aplikovaná tělesná výchova, pro výuku ve škole pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Jedná se o detašované pracoviště (jedna třída pro všechny žáky základní a zvláštní školy- 8 dětí) při základní škole při nemocnici. Bude vyučovat základní předměty. Má státní zkoušku z : - pedagogiky a psychologie - teorie a didaktiky TV - teorie a didaktiky aplikované TV - teorie a didaktiky speciální pedagogiky - diplomová práce a obhajoba V případě, že nemá kvalifikaci, co si musí doplnit,aby ji získal?

Jsme škola při zdravotnickém zařízení. Dle vyjádření MŠMT nemají učitelé vykonávající práci s nemocnými dětmi nárok na třídnictví( nejedná se o třídnické práce v klasické třídě). Máme detašované pracoviště - jednu třídu pro žáky v krizových situacích. Zde setrvávají žáci několik měsíců, učitel zde pak vykonává veškeré třídnické práce - vede tř. knihu, má styk s kmenovou školou, píše závěrečné zprávy o průběhu výuky na kmenovou školu atd. Má nárok na příplatek za třídnictví i když se jedná o detašované pracoviště patřící ke škole při nemocnici? Proč nemají nárok na třídnictví i učitelé ve škole při nemocnici, jsou zde i žáci několik měsíců. Učitelé při léčebnách tento příplatek mají.

Učitel 2. stupně ZŠ učící fyziku a výpočetní techniku, je zaměstnancem školy od roku 2003. Je vystudovaný bakalář v nepedagogickém oboru měřící a výpočetní technika, studijní obor elektronika a informatika. Co musí dostudovat, aby splňoval zákon o pedagogických pracovnících?

Jsme příspěvková organizace s právní subjektivitou - základní škola. Vychovatelka školní družiny má maturitní zkoušku na Střední průmyslové škole - obor oděvnictví a dále složením závěrečné zkoušky na Pedagogické fakultě získala pedagogickou způsobilost pro obor Mistr odborné výchovy (při závěrečné zkoušce úspěšně složila zkoušky z didaktiky odborné výchovy, z pedagogiky a psychologie). a) Splňuje tato vychovatelka podmínky Zákona o pedagogických pracovnících pro obor vychovatelka školní družiny na základní škole? b) Pokud ne, jaké další studium musí absolvovat, aby podmínky zákona splnila?

Paní ředitelka mateřské školy je v dlouhodobé pracovní neschopnosti - od června, do konce kalendářního roku nenastoupí. Jako zástupkyně ředitelky ji zastupuji po celou dobu její nepřítomnosti v plném rozsahu. Pobírám příplatek za vedení 1 000 Kč - jako zástupkyně ředitelky. Náleží nebo mi nenáleží příplatek za vedení nemocné ředitelky, kdo mi případně tuto finanční částku navrhuje - ředitelka nebo zřizovatel - obec?

Jsme škola, zřizovatelem je město, nejsme plátci DPH a Krajský úřad nám poskytl investiční příspěvek na novou podlahu v tělocvičně ve výši 100 000 Kč s tím, že naše spoluúčast bude 25 000 Kč. Peníze od KÚ nám již přišly na účet. Budova, ve které se tělocvična nachází patří městu - my jí vedeme v podrozvahové evidenci. Zbytek investice cca 700 000 Kč bude hradit město. Jak mám zaúčtovat předpis, následně příjem inv. příspěvku a pak investici samotnou, včetně příp. proúčtování fondů? Zda to odpisovat, nebo a jakým způsobem to předat-převést na město?

Podnikatel-fyzická osoba - masérské služby, přistavěl ke svému RD místnost, která bude sloužit jako masérna. Dále bude pro podnikání používat ještě jednu místnost v domě. Podnikatel chce tyto dvě místnosti nějakým mně neznámým způsobem vyčlenit jako nebytový prostor a zařadit do majetku a odpisovat. Není mi jasné, jak by tuto část nemovitosti ocenil, abychom ji mohli odpisovat. Je vůbec možné z rodinného domu oddělit část a tu odpisovat? To by asi muselo proběhnout nějak přes katastr. Existuje nějaké řešení?

Nemohu najít, podle čeho se nemovité kulturní památky účetně neodpisují?

Každý měsíc vybíráme od žáků školní družiny a mateřské školy školné. Tyto peníze navyšují položku náklady. K čemu vybrané prostředky slouží? Jsou určeny pouze pro nákup pomůcek pro žáky ŠD a MŠ, nebo mohou sloužit pro opravy, úhradu za energie atd. pro celou příspěvkovou organizaci? Musíme nějakých způsobem odděleně sledovat přesný pohyb těchto peněz? Jestliže je v daném roce nevyčerpáme, mohou být převedeny do rezervního fondu?

Od 1. 9. 2007 u nás vznikla MŠ ze 4 subjektů MŠ. Tato MŠ má 13 tříd z toho 4 třídy speciální. Chtěla bych se informovat, jaká je míra přímé pedagogické činnosti u ředitelky a její zástupkyně. V nařízení vlády o stanovení rozsahu přímé pedagogické činnosti se udává nejvyšší počet tříd 7 a více. Je však nad lidské síly skloubit pedagogickou činnost v uváděném rozsahu a administrativu takového velkého komplexu 4 odloučených pracovišť, za těchto podmínek (13 hodin pedagogické práce ředitel a 17 hodin jeho zástupce). Jak dále řešit přímou pedagogickou činnost u ved. jednotlivých pracovišť? Měla bych jako ředitelka tak velkého právního subjektu nárok na požadavek pracovního místa-administrativní pracovnice, údržbáře?

Podle školského zákona má ředitel školy vydat školní řád, jehož součástí jsou také pravidla hodnocení prospěchu a chování. Pokud škola má tato pravidla ještě postaru v dokumentu s názvem Klasifikační řád, který není přílohou školního řádu, a byl vydán v roce 2003, dá se říci, že tento dokument je neplatný, přestože obsahuje vše, co by měla obsahovat pravidla hodnocení podle platného školského zákona?

Patří do kompetence školního inspektora ČŠI přešetřování oprávněnosti udělení důtky ředitele školy (při šetření stížnosti)?

Když pedagogický pracovník učí třeba jen dvě hodiny, má nárok na oběd? Lze tam započítat i nepřímou vyučovací povinnost? Má-li pedagogický pracovník celý úvazek, ale třeba ve středu nemá žádné hodiny a není ve škole, má v tu středu nárok na oběd za zvýhodněnou cenu?