Účtování pohledávek, závazků - strana 5

Naše společnost s r. o. uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky. Jako postupník převezmeme postoupené pohledávky. Vzniklé pohledávky z titulu postoupení budou vůči našemu společníkovi – účetní jednotka uplatňující podstatný vliv (50 %). Prosím o informaci, zda účtovat jako při běžném podstoupení pohledávky na účet 315 anebo na účet 352, abychom zachytili pohledávku za účetní jednotkou pod podstatným vlivem. Pohledávka bude dlouhodobého charakteru. 

Z Garančního systému finančního trhu bychom měli obdržet náhradu pohledávky z vkladů vedených u Sberbank. Jak tuto situaci správně promítnout do účetnictví, abychom neudělali chybu? Náhradu pohledávky bychom měli obdržet na bankovní účet.

Firma, plátce DPH, obdržela na účet EURa. Po obdržení opisu dokladů firma zjistila, že se jedná o doklady z roku 2018. Jednalo se o vratku zálohy, o které nebylo v roce 2018 účtováno, a o vrácení nespotřebovaného mýta. Při zaúčtování dokladů se použije kurz z jakého dne? Firma používá denní kurz ČNB.

Firma B (plátce DPH) nájemce nebytových prostor zaplatila 15. 4., 15. 7. a 2. 11. 2021 vždy zálohu ve výši 1 500 Kč na elektrickou energii firmě A (plátce DPH, pronajímatel). Firma A vystavila daňový doklad k přijaté platbě k 15. 4. a 15. 7. (DPH 21 %) a k 2. 11. (DPH 0 %). Firma A dostává měsíčně od energetické společnosti fakturu za elektřinu vždy do 10. dne následujícího měsíce. Firma A bude na základě podepsané nájemní smlouvy přefakturovávat elektřinu firmě B jedenkrát za rok. Faktura bude vystavena např. 11. 1. 2022, DUZP 31.1 2. 2021, za období 1. 4. - 31. 10. 2021 DPH 21 %, za období 1. 11. - 31. 12. 2021 DPH 0 % a odpočet záloh. Je to správně? Je možné přefakturovávat pouze jedenkrát za rok?

Společnost s r. o., plátce DPH, má v účetnictví vystavené faktury za služby slovenskému plátci. Jedná se o faktury v celkové výši 45 000 Kč (1 700 EUR), tyto faktury (i přes veškerou naši snahu) nakonec zaplaceny již nebudou. Jelikož jsou tyto faktury z roku 2017, tak jsou nyní už i promlčené. Mohu tyto faktury „jen“ účetně odepsat (opravné položky vytvořené nebyly), tzn. že je zaúčtuji nedaňově na MD 546/D 311? Je ještě něco, na co nesmím zapomenout v souvislosti s odpisem těchto faktur?

Specifické místo mezi dlouhodobými pohledávkami má odložená daňová pohledávka. O této pohledávce se v praxi příliš často neúčtuje. V textu se zaměříme na vyjasnění pojmu odložená daňová pohledávka, na její účtování a také na to, proč se o ní v praxi příliš často neúčtuje.

Všechny tři firmy mají právní formu s. r. o. Firma A = prodala část podniku 1 000 00 Kč (fakturace bez DPH), vlastníci jsou matka a syn. Firma B = koupila část podniku (splatnost na splátky) s tím, že poslední splátka činí 400 000 Kč. Nebyla uhrazena a je po datu splatnosti. Firma C = firma na poskytování služeb (vlastníkem je syn). Firma C uskutečnila služby pro firmu B ve výši 400 000 Kč (fakturace základ 371 880 Kč + 78 120 Kč DPH), dostala zaplaceno. Následně kvalitu služeb firma B rozporuje a žádá vrácení Kč 400 000. Právníci se dohodli na uzavření smíru a vyhotovení dokumentu o vzájemném zápočtu. Lze vyřešit takto? Firma C vystaví pro firmu B dobropis – 371 880 a –78 120 = –400 000, Kč? Zároveň firma A bude kompenzovat dobropis s nedoplatkem faktury o prodeji s firmou B?

Základní rozdělení pohledávek v rozvaze je členění na dvě velké skupiny – na dlouhodobé a krátkodobé. S účinností od 1. 1. 2018 je dána možnost zahrnout mezi pohledávky v rozvaze ještě třetí skupinu, kterou je časové rozlišení aktiv. V textu se zaměříme nejprve na umístění pohledávek v rozvaze a následně na vybrané pohledávky, tj. pohledávky z obchodních vztahů, jejich účtování a oceňování.

V minulém čísle časopisu jsme se zamýšleli nad ekonomickou podstatou kursových přepočtů cizoměnových pohledávek k rozvahovému dni (interpretace NÚR I-42). Interpretace NÚR I-43 je volným pokračováním, které se odvíjí z velmi podobné ekonomické podstaty. Pojednává o zálohách, které účetní jednotka vede v cizí měně. Obvykle se jedná o zálohy, které byly v cizí měně přímo poskytnuty, případně byly zaplaceny v české měně, ale na cizoměnovou hodnotu budoucího plnění. Pro zjednodušení je budeme dále nazývat „cizoměnové zálohy“.

Součástí účetních operací, které souvisí s účetní závěrkou, je také výpočet kursových rozdílů k rozvahovému dni. Přepočet hodnot korunového vyjádření se týká nejen zůstatku valutových pokladen a devizových kont, ale také pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně.

Kurzový přepočet je běžnou uzávěrkovou operací. Jedná o rutinní operaci, obzvláště pro účetní jednotky operující v cizí měně. Jednoduše řečeno, aktuálním kurzem se přepočtou všechny cizoměnové zůstatky – odborněji řečeno – otevřené položky peněžního charakteru v jiné než české měně. To, že tomu tak zcela není, je nasnadě.

Na fakturách od telefonních operátorů jsou také platby třetím stranám, bývají to např. jízdenky, parkovné apod. Není k nim ale doloženo žádné podrobné vyúčtování, co konkrétně to bylo, ani příp. daňový doklad na DPH. Jak správně účtovat tyto platby?

Firma provádí opravy a instalace strojů a účtuje o zásobách způsobem B. Odběratel reklamoval jeden vadný díl stroje, reklamace byla uznána naším japonským dodavatelem/výrobcem a tento výrobce nám zaslal náhradní díl zdarma. Díl došel z Japonska a nám bylo dopravcem vyfakturováno clo, poplatky a skladné. Na náš dotaz, zda nemohou i toto vyfakturovat odesílateli, bylo odpovězeno dopravcem záporně. Tyto faktury jsme tedy akceptovali, zaúčtovali na účet 504 a uhradili. Díl jsme naskladnili v pořizovací ceně pouze v hodnotě těchto poplatků (cca 4 000 Kč) a za pár dní vyskladnili pro výměnu u odběratele. Následně ale japonský výrobce dodatečně uhradil dopravci i naše clo, poplatky a skladné a na základě toho jsme od dopravce obdrželi dobropisy v plné částce k daným poplatkům. Jak postupovat dál, když náhradní díl už na skladě nemáme? Stačí, když „mimo sklad“ zaúčtujeme dobropisy minusem na 504?

Společnost v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19 využila možnosti prodloužení leasingové smlouvy o 6 měsíců, tj. z původních 60 měsíců na 66 měsíců. Do konce leasingu zbývalo 11 měsíců. Po ukončení leasingu má společnost právo odkupu předmětu leasingu za částku 1 000 Kč bez DPH. Původní splátkový kalendář (zároveň daňový doklad) měl splátky ve stejné výši. Po uzavření dodatku k leasingové smlouvě byly splátky po dobu 6 měsíců sníženy na minimální hodnotu. Jak postupovat při účtování do nákladů? Je možné, že bychom zbývající splátky, tj. 17 splátek, rovnoměrně rozpouštěli do nákladů 17 měsíců nebo můžeme 6 měsíců účtovat snížené splátky a zbývajících 11 splátek už v původní výši?

V účetnictví evidujeme přijaté a zaplacené zálohy za vratné obaly, o nichž víme, že nám je nikdy nikdo nevrátí a my je také nevrátíme, protože je už na skladě nemáme (zákazník nám je nevrátil). Můžeme tyto zálohy rozpustit do účetnictví MD 324/D 648 a MD 548/D 314 daňově?

Nedobytná pohledávka není zrovna lehké ani příjemné téma, ale plátce daně z přidané hodnoty (dále jen plátce DPH), coby dobrý hospodář se snaží průběžně sledovat úhrady svých pohledávek. Neuhrazená pohledávka je problém, ale když se bude dlužný odběratel nacházet v exekučním nebo v konkurzním řízení, může dodavatel – plátce DPH po splnění zákonných podmínek provést opravu základu daně ze své nedobytné pohledávky, a tak uplatnit nárok na DPH, která při uskutečnění zdanitelného plnění byla odvedená státu.

Společnost dala pohledávku vymáhat advokátovi. Prodlužuje se tím doba promlčení? Pokud ano, mohu pohledávku i přesto daňově odepsat, pokud k ní nejdříve vytvořím opravnou položku? Pokud by později došlo k vymožení pohledávky, dali bychom ji do daňových výnosů. Odepsanou pohledávku bychom vedli v podrozvahové evidenci.

Firma A dluží firmě B 600 000 Kč z titulu peněžité zápůjčky. Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že tato půjčka bude vrácena, tak firma B postoupí pohledávku firmě C. Cena za postoupenou pohledávku je 5 000 Kč. Tato cena je uhrazena. Následně dojde k dohodě o narovnání, kde je uvedeno, že se strany dohodly na narovnání a společnost A uhradí společnosti C částku ve výši 30 000 Kč. Jak zaúčtovat dohodu o narovnání ve všech třech firmách?

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému závazku a plně je uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Společnost A (s. r. o.), plátce DPH, uzavřela nájemní smlouvu na pronájem nebytových prostor se společností B (s. r. o.), neplátcem DPH. Společnost B se dostala do likvidace a následně došlo k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Společnost B i po výmazu z obchodního rejstříku prostory fakticky užívala. Společnost A se o výmazu společnosti B z obchodního rejstříku dozvěděla až s několikaměsíčním zpožděním. Společnosti A tak zůstaly v účetnictví neuhrazené pohledávky, které vznikly z faktur vystavených, jak před datem výmazu z obchodního rejstříku, tak po datu výmazu z obchodního rejstříku. Co by nyní měla společnost A s pohledávkami udělat a jaké to bude mít daňové dopady?