Veřejná správa - strana 5

Prosím o radu, co účtovat na účet 527. Narážím na rozpory v účtování dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. Osobní ochranné pomůcky, které mají dobu použitelnosti delší 12 měsíců, by se dle § 33 odst. 1 písm. a) měly účtovat na účet 501 (např. boty) nebo § 33 odst. 6 písm. e) na účet 558 (např. zimní bundy), ale také dle § 33 odst. 2 písm. d) na účet 527 bez cenového omezení. Které hledisko vybrat za závazné – účet 527 a vést na účtech 901 a 028? Další problém mám s účtem 521, na který se zachycují náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti, ale na účet 527 máme zachycovat práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy. Ta u nás upravuje osobní příplatky, příplatky za vedení, odměny za pracovní pohotovost, zaměstnanecké benefity, příspěvky na životní pojištění, ozdravný program. Znamená to, že vše, co upravuje kolektivní smlouva, se účtuje na účet 527?

Publikovali jsme nejnovější články především pro neziskový sektor, v nichž upozorníme na důležité skutečnosti související s podáním daňového přiznání k DPPO u veřejně prospěšných poplatníků, dále se podíváme na přehled změn pro obce a kraje v souvislosti s novelou rozpočtové skladby.

Co znamená pojem v příloze G.II. Tvorba fondu, G.II.1 Přebytky hospodaření z minulých let?

Publikovali jsme nejnovější články především pro neziskový sektor, v nichž vás provedeme například náležitostmi stanov spolku a jednotlivými složkami platu.

Chtěli bychom vylepšit celou parkovou plochu zeleně na sídlišti. To znamená, že přidáme lavičky (1 ks za 10 000 Kč), stromy, keře, skalku (za 80 000 Kč), ztracené chodníky atd., v celkové hodnotě 800 000 Kč. Je nutné celou akci účtovat jako investici a nebo mohu napsat, že jde o jednotlivé úpravy již stávajícího parku, a tedy účtovat tuto akci jako neinvestiční?

Jak správně zaúčtovat v účetnictví obce službu na rozvoz jídel? Obec má zřízeny příspěvkové organizace (MŠ a ZŠ). V jedné ze škol je zřízena velkokapacitní vývařovna. Z důvodu ekonomického využití vývařovny obec zařídila rozvoz jídel do výdejen i pro žáky ostatních příspěvkových organizací (MŠ a ZŠ) zřízených obcí pomocí cizí organizace. S touto organizací má sepsanou smlouvu o poskytování služeb, podepsanou primátorem a schválenou radou. Jedná se o náklad obce účtovaný na účet 518 (RS 5169) nebo se jedná o náklady příspěvkové organizace, které jsou hrazeny obcí za příspěvkovou organizaci? Jak správně zaúčtovat a jakou RS použít?

Publikovali jsme nejnovější články především pro neziskový sektor, v nichž vás provedeme například účetní závěrkou, ale i několika novelami.

Obec má zaměstnance na dohodu o provedení práce - odměna je za vedení redakční rady časopisu vydávaného obcí. Dále má obec také člena výboru a člena komise, kterým náleží odměna za výkon těchto funkcí. Těmto třem „zaměstnancům“ chce obec vyplatit finanční dar za celkový přínos pro město, za rozvoj kultury apod. Je nutné zahrnout u těchto zaměstnanců finanční dar rovněž do výplaty a zdanit? Pokud by neměli s obcí podepsaný žádný pracovněprávní vztah, zdaňovali by finanční dar sami v daňovém přiznání (do částky 15 000 Kč osvobozeno). V případě souběhu nelze vyloučit, že spolu činnosti zcela nesouvisí. 

Z jakých zdrojů lze hradit odvod do rozpočtu za porušení rozpočtové kázně v případě, že se jedná o nesprávné čerpání FKSP? Jedná se o právnickou osobu zřízenou obcí.

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v § 5 odst. 2 uvádí, že veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně. Uvolněný starosta obce je členem dozorčí rady akciové společnosti, v níž má obec majetkovou účast a podíl na hlasovacích právech (vodárenská společnost) a akciová společnost vyplácí starostovi měsíčně odměnu 7 500 Kč za výkon funkce člena dozorčí rady. Jedná se v případě osoby starosty o střet zájmů ve smyslu uváděného zákona? V případě že ano, může mít tato skutečnost (vyplácení odměn uvolněným členům zastupitelstva) akciovou společností na tuto společnost?  

Jsme s. r. o., které hospodaří s místními lesy na základě pachtovní smlouvy s městem. Město je též naším jediným společníkem. Pořádáme akce pro dobrovolníky na sázení nových stromků. Sazenice nakupujeme, dobrovolníci od nás dostanou za svou práci jen občerstvení. Občerstvení účtujeme jako nedaňový náklad na reprezentaci. Obáváme se, že jako právnická osoba máme v podobě práce dobrovolníků zdarma bezúplatný příjem. Jejich práce by se dle našeho názoru měla ocenit obvyklou cenou a tento nepeněžní příjem uvést v přiznání k dani z příjmů na ř. 30. O tomto nepeněžním příjmu nebudeme účtovat, pouze jej uvedeme v přiznání. Je náš postup správný? Pokud by akce pro dobrovolníky pořádalo přímo město - vlastník lesa - byl by postup odlišný?

Přinášíme vám aktuální články věnující se oblasti neziskového sektoru!

Město hodlá založit společnost, která bude provozovat veřejně prospěšnou činnost – ztrátové sportoviště – jež bude dotovat a dále společnost, která bude provozovat klasickou – ziskovou - podnikatelskou činnost. Nabízí se tři možnosti (jejich existenci jsem si ověřila na obchodním rejstříku): • Příspěvková organizace pro sportoviště a s. r. o. pro ziskovou činnost. • Dvě s. r. o., jedna bude zisková, druhá díky dotacím „na nule“. • Jedna s. r. o., kde zisky jedné činnosti budou pokrývat ztrátovou druhou činnost a případná výsledná ztráta bude dotována. Jde mi hlavně o poslední alternativu. Je možné bez daňových rizik takto postupovat - tedy dotovat ztrátu sportovišť ziskovými středisky? Je možné tyto činnosti daňově kompenzovat? S dopadem, dceřiná společnost města bude ve ztrátě nebo s nulovým základem daně? Je žádoucí dosáhnout alespoň kompromisu - tedy ztrátu sportovišť částečně kompenzovat ziskovými středisky a zároveň poskytnout menší dotaci a tím obhájit „přiměřený“ zisk?

Jedná se o teoretický propočet daňových příjmů jednotlivých obcí na rok 2020 založený na vyhlášce č. 219/2019 Sb. a rozpočtové predikci inkasa daní na rok 2020.

Svou žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. jsem požádala o poskytnutí přílohy ze zasedání rady obce - z jeho usnesení, kde se navrhovaly roční odměny podle dohod o provedení práce, za r. 2016 a 2017. Toto mi bylo rozhodnutím obce zamítnuto s odvoláním na ústavní právo na ochranu soukromí, viz rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 As 189/2014-50 a cit. další. Běžně se lze na webových stránkách jiných obcí a měst dočíst o schvalování mimoř. odměn (v minulosti to byly peněžní dary) a v jaké výši např. starostům uvolněným a jiným zastupitelům neuvolněným i jmenovitě. Jedná se opravdu o ochranu soukromí a osobnosti ve střetu dvou zaručených práv, podle názoru povinného subjektu, když zastupitelé mají za výkon své funkce zákonné měsíční odměny určené nařízením vlády? Má občan právo znát výši ročních odměn a komu byla přiznána nebo mohu znát alespoň celkovou výši ročních odměn? To pak bychom jako občané nemohli zjistit, za co a komu byla peněž. odměna schválena. Z usnesení rady toto vyplývá, na zastupitelstvu obce však nebylo o ročních odměnách vůbec jednáno ani samostatným bodem projednáno.

Naší obci byla prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu poskytnuta dotace na vestavbu základní školy. Zakázka je dokončena a nyní řešíme vyúčtování dotace. V žádosti o podporu bylo ve finančním plánu rozděleno vyúčtování následovně: Investiční: Stavební úpravy Vybavení učeben IT, jazyková, konektivita a výukové programy Venkovní přírodovědná učebna vč. zeleně. Neinvestiční: Výdaje spojené s přípravou výběrového řízení a následná administrace. Náš daňový poradce nás nyní upozornil na rozdělení těchto položek a domnívá se, že došlo k chybnému zahrnutí u vybavení učeben IT, jazyková, konektivita a výukové programy do investic. Níže vám posílám jeho doporučení pro posouzení jednotlivých položek movitého majetku a určení jeho zařazení. Naše projektantka nám vysvětlila, že tak jak bylo zažádáno (vybavení dáno do souboru místo rozdělení položek), tak je to v pořádku. Potřebovali bychom zjistit na které straně je pravda. Bojíme se, že by chybné rozdělení majetku mohlo v době udržitelnosti ohrozit poskytnutou dotaci, jak uvádí náš daňový poradce. Vyjádření našeho daňového poradce: „Obecně lze říci, že dlouhodobý hmotný movitý majetek (investiční) je takový, který přesáhne za jednotlivý kus hodnoty 40 000 Kč a není pevně spojen s budovou. To, co je pevně spojeno s budovou, je také investiční, ale je to součástí budovy. Pak je nehmotný dlouhodobý majetek, který přesáhne za kus hodnotu 60 000 Kč. Dále lze tvořit soubory, ale jen z věcí, které mají samostatné technickoekonomické určení, jinými slovy jeden majetek bez druhého nelze použít, nefunguje. To bývá problém. Účelové soubory mohou být ze strany kontrolního orgánu posouzeny jako porušení účetních předpisů a následně podmínek poskytovatele dotace. Vše ostatní je drobný majetek a tedy neinvestiční. Takový pohled by měl na celou problematiku být. Samozřejmostí je, že nelze investiční dotaci čerpat na neinvestiční majetek. Poskytovateli je to jedno, ten ani nemůže takovou kontrolu provádět, to je plně na odpovědnosti žadatele. Kontrolu správnosti posouzení majetku vykonává finanční úřad, který pak při případné kontrole a zjištění pochybení nařizuje odvod dotace, ať už části, nebo celé. Takovou kontrolu může vykonat kdykoli po dobu udržitelnosti, bývá 5 let a více. Nevím, jak je to ve Vašem případě. Pokud se nepletu, tak dotaci čerpáte z IROP. Tam je změna prostředků ne neinvestiční a naopak možná do doby dokončení projektu, a to žádostí o změnu v systému ms2014+. Pokud tedy uvedené projednáte se zprostředkovatelem dotace, popř. s poskytovatelem dotace a změna ještě bude možná, tak bych doporučil posouzení jednotlivých položek movitého majetku a určení jeho zařazení. Jako příklad neinvestičního majetku lez uvést židle, lavice apod.“

Publikujeme nejnovější příspěvky zaměřené především na neziskový sektor.

Prosím o názor podepřený ustanoveními příslušných zákonů, zda v současné době je právně platná možnost svěřovat majetek vlastním školským organizacím na základě smlouvy o výpůjčce, která obsahuje specifikaci tohoto majetku a podmínky (práva a povinnosti) vztahující se k používání tohoto majetku a je sjednána na dobu neurčitou. Jestliže ano, prosím o výčet, co tato smlouva musí obsahovat, aby byla platná. 

Jaké je správné zaúčtování odvodu nařízeného zřizovatelem dle § 28 odst. 9 zákona o rozpočtových pravidlech? Zřizovatel může své PO uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba. Jde o odvod nespojený s porušením rozpočtové kázně. Bude účtování jedno, nebo se rozlišuje z jakého fondu bude?

V nejnovějších příspěvcích pro předplatitele verze UNES informujeme o chystané novele zákona o pobytu cizinců, dále se věnujeme zdanění odměny svěřenského správce, problematice mlčenlivosti zastupitelů, právní úpravě obecní policie a také judikatuře z oblasti DPH.