Veřejná správa - strana 6

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů, a je vidět i logika uvažování správců daně. Koordinační výbory jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Obec koupila budovu prodejny "Jednoty", aby zůstal pro obec zachován obchod. Nevím, zda mám budovu začít odpisovat znovu od začátku, nebo jsem někde četla, že je možné začít odpisovat už jen počet měsíců, který je aktuální dle odpisového plánu "Jednoty"? Prosím Vás tedy o radu, zda pro odpisy nastavit odpisování navazující už jen počet měsíců zbývajících po "Jednotě" (pokračovat v jejich odpisovém plánu), či začít od znova. Pokud začít od znova, tak prosím ještě o radu do které odpisové skupiny prodejna Jednoty a. s. patří? 

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále také „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečná daňová řešení, která zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů, a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Přinášíme vám opět čerstvou várku odborného čtení, kterým si můžete krátit nadcházející sváteční chvíle. Tematicky převládá především daňový balíček, nechybí ale ani problematika pravomocí starosty coby jednoho ze správních orgánů obce.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jedenkrát za rok, vždy v měsíci prosinci, odvádíme na účet penzijního připojištění některých našich zaměstnanců, kteří mají sjednáno příslušné penzijní připojištění částku 3 600 Kč. K této částce není zaměstnancům poskytován státní příspěvek. Proto si myslíme, že se na tyto částky nevztahuje věta z § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, kde se praví: „...nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit“. Tak bychom nemohli zaměstnanci, který si spoří např. 300 Kč měsíčně, přispívat 3 600 Kč za rok, ale maximálně 3 240 Kč.

Obec má dceřinou společnost, která je plátcem DPH, obec je 100% vlastníkem. Dceřiná společnost vybuduje bazén z peněz poskytnutých obcí. U výstavby uplatní odpočet DPH, protože jde o komerční využití. V případě, že by v budoucnu byl bazén pronajat jinému subjektu (nájemné s DPH), byť za symbolické nájemné, není důvod krátit nárok na odpočet DPH. Je tomu tak?

Bylo správné, že obec požadovala úhradu za poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy jsem si nemohla při zadaném dotazu na informace dopředu orientačně spočítat, kolik zaplatím, jelikož nebyla nikdy na webových stránkách obce v Sazebníku zveřejněna částka - sazba za hodinu za mimořádné vyhledávání požadovaných informací? Našla jsem informaci z jiné podobné zkušenosti o tom, že obec nemůže v tomto případě požadovat úhradu. Pouze za pořízení kopií a poštovní služby dle konkrétního případu odeslání. Bylo pouze obcí sděleno v sazebníku, že to bude vypočteno podle loňských mezd úředníků, ale nikdy to nebylo během roku doplněno. Zaplatila jsem několikrát sazbu 390 Kč/hod., což nemá ani Ministerstvo financí! Poprvé tuto sazbu schválila rada obce až 28. 12. 2018, když už mi takovou sazbu dali během roku 2018, a na dotaz z čeho se sazba skládá, mi nebylo zodpovězeno. Mám právo tedy požadovat zaplacené úhrady zpět jako neoprávněné obohacení obce?  

SVJ dostalo od obce bezúročnou půjčku na opravu domu ve výši 300 000 Kč. Tato částka byla převedena od obce na účet SVJ. Následně byla z účtu SVJ zaplacena faktura za opravu domu. Jak tuto půjčku zaúčtovat?

Přinášíme nové články s neziskovou tematikou. Pokračujeme seriálem k pečovatelské službě, podíváme se na náklady SVJ, na nájem z pohledu DPH u neziskových subjektů a také na novelu insolvenčního zákona a zákona o státní službě. Novinkou je test, v němž si vyzkoušíte své znalosti!

Náš pozemek je zařazený v územním plánu do DRZ, což je v pořádku a pak ještě, že spadá pod limity, a to konkrétně do krajinné zóny s dominantními přírodními funkcemi. Problém je ten, že v územním plánu (textová část právní stav) zcela chybí popis tohoto konkrétního limitu. Veškeré další plochy a limity jsou popsané - je uvedeno - hlavní využití, přípustné a nepřípustné využití a atd. Jen limit krajinná zóna s dominantní přírodní funkcí chybí. V hlavním výkresu je náš pozemek do tohoto limitu zařazený, ale v územním plánu o něm není ani zmínka. Když jsem byla na městském úřadu, tak mi bylo řečeno, že díky tomuto limitu na pozemku nesmím naprosto nic, ale kde bych si toto mohla přečíst a něco k tomu zjistit, mi nebyli schopni říct. Existuje nějaký zákon, dle kterého bych mohla napadnout platnost územního plánu a chtít, aby můj pozemek byl vyřazen z tohoto limitu z důvodu toho, že v územním plánu není o něm nic napsáno? Dnes již vím, že na městském úřadu mi neporadí, nemají zájem mi nějak pomoci.

Při dotazu na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy obec měla nařízeno jejím nadřízeným orgánem poskytnout informace dle žádosti občana do 15 dní (po stížnosti na nečinnost), 15. den bylo odesláno obcí oznámení o výši úhrady. Je to správně, když do 15 dní má žadatel už informace obdržet? Oznámení na úhradu nemá být s dostatečným předstihem? Záměrně je toto poskytnutí prodlužováno, jelikož žádost měla být vyřízena již 3. 1. 2019 a požadované informace připraveny? Proč ta prodleva? 

Při dotazu na obec, jak je evidováno používání služebních vozidel v majetku obce, mi nebylo na toto vůbec ze strany starostky odpovězeno, pouze zaslána kopie Směrnice o cestovních náhradách, která mne vlastně nezajímala a za kterou jsem zaplatila. Při dotazu na ZO v prosinci 2018 na to, zda je vedena kniha jízd v rozlišení na služební i soukromé cesty (v konkrétních dnech jsem zaznamenala soukromé jízdy starostky s rodinnými příslušníky a o dovolené i s jinými občany obce někam k vodě s dětmi) mi bylo odpovězeno, že je kniha vedena. Mohu jako občan obce žádat o nahlédnutí do této knihy jízd? Je možná vedena až od 9/2018, kdy jsem se v měsíci červenci o tuto záležitost zajímala a informace jsem právě nedostala. Náš místostarosta na ZO něco poznamenal, že to snad může je celní správa? Dočetla jsem se na webových stránkách u jiných obcí, že to občané žádají a jsou jim informace poskytnuty. Dále by mě zajímalo, zda mohu nahlédnout do pracovních smluv na dělnických pozicích u obce, příp. i na měsíční výpočet mzdy naší starostky, zda je jí dle zákona navýšena mzda o 1 % z kupní ceny služebního osobního auta? Nebo jak toho dosáhnout?

Nové články pro předplatitele verze UNES a EXPERT informují o legislativních novinkách, o postupech účtování pro vybrané účetní jednotky, upozorňují na výpočty ve zdravotním pojištění a na možné chyby v postupech plátců daně. Objasňují také pravidla hlasování tzv. per rollam.

Na školení daně z příjmů právnických osob pro veřejnoprávní subjekty bylo sděleno, že i obce, kraje a svazky obcí se považují dle § 19 zákona o daních příjmů za mateřské společnosti a převod dividend z obchodních společností založenými těmito subjekty při dodržení ostatních podmínek je osvobozen od daně (dříve obchodními společnostmi daněno srážkovou daní). Je tato informace správná a platí pro všechny výše uvedené subjekty veřejné správy?

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále také „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Město (plátce DPH) bude kupovat nemovitou věc - budovu mateřské školky i s přilehlými pozemky (cca za 11 000 000 Kč), kterou si do této doby pronajímá od právnické osoby, plátce DPH. Má v kupní smlouvě být cena uvedena - s DPH, bez DPH či nějaká jiná zmínka o DPH? Je mi jasné, že si město případnou DPH nemůže uplatnit. 

Jsme střední škola, zřízená krajem. Máme internát a školní jídelnu. Předpis tržeb stravného a ubytování účtujeme na konci měsíce, dle předaných podkladů od vedoucí školní jídelny zápisem MD 311/D 602, následně pak uděláme zúčtování záloh MD 324/D 311. U vystavených faktur účtujeme předpis pohledávky dle zdanitelného plnění. Slyšeli jsme, že se musí na začátku příslušného měsíce účtovat pohledávka o předpokládané tržbě za stravování. Jak by se potom účtovalo a dorovnala skutečná pohledávka?

Na stránkách tohoto časopisu jsme se postupem času seznámili s bezpečnou účetní metodikou řešení vybraných problémů, na které nenajdeme odpověď v účetních předpisech ani v Českých účetních standardech. Jednalo se o tzv. Interpretace od v Česku nejpovolanější účetní autority, kterým je nezávislá Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) tvořená Komorou auditorů ČR, Komorou daňových poradců ČR, Svazem účetních a Vysokou školou ekonomickou, zastoupenou Fakultou financí a účetnictví. Jejich koncepce vyžaduje, aby doporučené řešení daného účetního problému mělo obecnou platnost, obdobně jako právní předpisy. Jde zkrátka o metodiku využitelnou všemi účetními jednotkami a nikoli o odpověď na konkrétní dotaz jedné z nich. Ovšem firemní účetní obvykle a přirozeně hledá individuální řešení právě toho jeho problému, resp. účetní nejasnosti. Přičemž v administrativou zavalené každodenní praxi nebývá čas promýšlet konkrétní uplatnění obecně sepsaných Interpretací NÚR, které tak zbytečně často účetní odkládá stranou spolu s účetními předpisy a nezbývá mu (jí), než opět poněkud nejistě improvizovat a vymýšlet vymyšlené jen proto, že metodika nebyla správně pochopena. Naštěstí si jsou členové NÚR vědomi rychlosti a přepracovanosti běžné účetní praxe a pro usnadnění využitelnosti jejich metodických Interpretací je doprovázejí ilustrativními příklady, kde se snaží názorně ukázat jejich uplatnění. Z doposud vydaných 37 Interpretací ale bohužel najdeme příklady pouze v devíti z nich, neboť jejich příprava samozřejmě znamená další práci navíc a hlavně čas, kterého dotyční účetní experti jistě nemají nazbyt. V tomto prakticky pojatém příspěvku se zaměříme na příklady doprovázející zmíněných 9 Interpretací NÚR. Před samotným příkladem si pro připomenutí vždy ve stručnosti shrneme to hlavní z doporučeného řešení.

Jsme město a v roce 2018 jsme zaměstnancům zajišťovali 1x za 3 týdny masáž, kterou si z 50 % platili (srážkou ze mzdy). S masérkou máme smlouvu a není to zdravotnice. Zřejmě jsme měli 50 % (výše příspěvku ze sociálního fondu) masáže každému zaměstnanci ve mzdě zdanit, což se nestalo. Jak máme teď postupovat? Můžeme dodanit v ročním vyúčtování daně?

Prosím o podrobné popsání účtování porušení rozpočtové kázně dle § 22 zákona č. 250/2000 Sb. z pohledu ÚSC jako poskytovatele dotace. Prosím o popis účtování i porušení rozpočtové kázně dle § 22 odst. 6. Jedná se o sankce nebo vratky dotací? Jakými § v účetních předpisech se máme řídit?