Veřejná správa - strana 7

Projekční firma má různé zakázky na dodání stavební dokumentace obcím. Nyní má 2 objednávky z roku 2017. Na základě různých školení bylo opakovaně vykládáno, že nedokončené zakázky musí být dle § 21 odst. 8 zákona o DPH vyfakturovány, tzn. co započalo v roce 2017, na to musí být k 31. 12. 2018 vystaven daňový doklad a odvedena daň. A to jak zboží, tak služby. Ale všechny příklady byly na to, že na zakázce se pracuje (staví se dům, poskytují se právní služby) a u firmy bylo něco vykonáno, existuje nějaký stav rozpracovanosti. Knižní vydání zákona o DPH s komentářem to omezují na již dodané zboží a dodané služby. Opravdu to platí pro všechny případy? Projekční firma, která má od roku 2017 zakázku a dodávat bude asi v roce 2019, by měla vystavit daňový doklad dle § 21 odst. 8 zákona o DPH. Ale firma má zatím nulovou rozpracovanost. Má pouze výdaje za geodetické a jiné podklady, čeká se na různá vyjádření a samotný projekt bude dodávat subdodavatel, samostatný projektant, fyzická osoba, neplátce DPH, nejdříve v roce 2019. To, co je předmětem objednávky, ještě vůbec neexistuje. Má nebo měla by projekční firma vystavit daňový doklad k 31. 12. 2018? Další otázka je, pokud ANO tak co s ním? Obec ho rozhodně nepřijme, nebylo nic dodáno, stupeň rozpracovanosti výstupu je nula, dodavatel má jen část podkladů, na jejichž základě bude teprve projektovat. Pokud by projekční firma byla opravdu nucena vystavit daňový doklad k 31. 12. 2018, tak jako jediné řešení vidím, že by ho musela po skutečném dodání dokumentace stornovat, aby mohla vystavit nový doklad pro obec.

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Ve zřizovací listině máme kromě vymezení hlavního účelu činnosti uvedenou i vedlejší hospodářskou činnost (pronájem prostor, hostinskou činnost - praní a žehlení prádla pro cizí organizaci, stravování zaměstnanců zřizovatele, důchodců a zaměstnanců školských organizací ve městě). Podíl z tržeb z těchto činností je možno použít na výplatu odměn zaměstnancům školy, jejichž výši určuje ředitel organizace. Je možno část těchto mzdových prostředků použít i na odměnu řediteli organizace. Pokud ano, kdo stanoví její výši? Může tak učinit statutární zástupce ředitele a je její výše omezena (např. % z celkového ročního objemu takto získaných finančních prostředků)?

Může být uvolněnému starostovi obce poskytnuto služební vozidlo také k soukromému použití? Na jednom školení jsme dostali informaci, že od roku 2018 toto není možné. 

Svazek obcí (DSO, rozpočtová organizace): Nesprávně jsem zaúčtovala účetní odpis předmětu v r. 2017. Jedná se o odpis předmětu, který byl pořízen z dotace. Účtovala jsem takto: MD 403/D 082 a MD 551/D 672. Jedná se o cca 7 000 rozdíl, o který jsem zaúčtovala odpis nižší, než měl být. Jak toto napravit? Mám účtovat přes účet 408-Opravy minulých období, anebo jen MD 403/D 082, když to vlastně neovlivňuje výsledek hospodaření? Jak se posuzuje významná částka v této souvislosti a podle jakého právního ustanovení?

Dotace je poskytnutá Státním fondem životního prostředí České republiky prostřednictvím Národního programu Životní prostředí, v rozhodnutí je uvedená podpora formou dotace ve výši 80 % z celkových nákladů, bohužel UZ není uvedené ani upřesnění, jestli se jedná o spolufinancování EU. Dotační titul: revitalizace a posílení stávajících vodních zdrojů (investiční). 

Účetní předpisy jsou na rozdíl od daňových již poměrně liberální a ani při zohlednění podpůrných Českých účetních standardů rozhodně nevedou účetní „za ručičku jedinou možnou úzkou pěšinkou“, ale často umožňují více variantních postupů, nebo některé dílčí účetní problémy vůbec neřeší. A to bývá v praxi problém.

Podle § 5 vyhlášky č. 84/2005 Sb., v platném znění, poskytuje příspěvková organizace zřízená obcí svým zaměstnancům za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni (a to v rámci ve vyhlášce uvedených finančních limitů). Ze znění tedy vyplývá, že organizace musí toto jídlo poskytnout zaměstnanci i v případě odpracování např. 3 a více hodin v sobotu mimo rozvrh pracovní doby (který je pondělí až pátek). Pak ovšem je tento náklad daňově neuznatelný [viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, který daňovou uznatelnost staví na práci zaměstnance ve směně]. Je tato úvaha správná?

Jsme povinni zveřejňovat smlouvy v registru smluv, když jsme lesní firma, která spravuje majetek obcím?

Svazek obcí uzavřel s Povodím Ohře dohodu o finanční náhradě za omezení vlastnického práva k pozemku. Povodí má právo hospodařit k příslušnému pozemku a vykonává tak vlastnická práva státu k tomuto pozemku. Na části tohoto pozemku se nachází stavba vodního díla - jezu, která není zapsaná v katastru nemovitostí a je ve vlastnictví svazku obcí. Povodí je povinno strpět za náhradu na předmětném pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Za omezení vlastnického práva k pozemku spočívající v povinnosti strpět na pozemku vodní dílo svazek obcí uhradí jednorázovou náhradu ve výši 10 000 Kč + DPH. Prosím o radu, jak mám účtovat ve svazku obcí. Věcné břemeno to není, jako součást pořizovací ceny to v tomto případě také nepůjde, tak pak to vidím na nějaký náklad, ale váhám jaký.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále také „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Kde bych našla vypsané oznamovací povinnosti vůči zřizovateli, tzn. co nám musí zřizovatel schvalovat (co zastupitelstvo a co jen starosta), kde stačí vzít pouze na vědomí starostovi? Pokud není konkrétní předpis, prosím o vypsání. Jedná se mi především o odpisový plán. Ten je každoročně schvalován zastupitelstvem, ale tento dokument neobsahuje pouze obecné informace, týkající se odpisů, ale i konkrétní majetek a jeho výše odpisů za daný rok. Nyní jsme zakoupili nový investiční majetek a mne zajímá, jestli musím provést změnu odpisového plánu a nechat schválit zastupitelstvo (i zpětně) nebo stačí, když jsme informovali před koupí starosty - dle zřizovací listiny. Nemohla bych vytvořit takový odpisový plán, ve kterém nebudou uvedeny konkrétní položky majetku, ale pouze předpis, dle kterého se musím řídit při zařazování majetku? Nebo mohu do schvalovaného odpisového plánu uvést, že změny v průběhu roku se budou řešit např. pouze oznámením a uvedou se až v odpisovém plánu na další rok? 

Podnikám jako fyzická osoba v autodopravě, vedu daňovou evidenci. Mám pronajaté parkovací místo pro kamion, ale majitel mi dal výpověď, prostory potřebuje. Vlastním nemovitou věc a pozemek, obojí nemám v obchodním majetku a nechci je do obchodního majetku vkládat ani v budoucnu. Můžu nastalou situaci řešit tak, že sypkým materiálem (obdoba kamení) zpevním příjezdovou cestu (ta je obce) a část mého pozemku, aby kamion mohl na této zpevněné ploše parkovat? Pozemek je chráněný/oplocený. Můžu výdaje na zpevnění příjezdové cesty a pozemku dát do daňových výdajů i uplanit DPH?

Na jakém majetkovém účtu vést majetek, který je určen k prodeji, ale dle vnitří směrnice nepodléhá přecenění? Rozdíl netto hodnoty od hodnoty prodejní je nevýznamný. Ponechává se na účtu 01x, 02x a nadále odpisuje, nebo se převede na účet 036 (035)? 

Opět pokračujeme v systematickém probírání všech ukončených tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (dále „ČR“) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Dobrovolný svazek obcí má zřízen fond na podporu sportu. Z tohoto fondu zaplatil dárkové poukazy na sportovní vybavení pro vítěze soutěží v cenách 500-3 000 Kč/ks, celková výše 20 000 Kč. Má svazek obcí nějakou daňovou povinnost ve vztahu k těmto darům a stejně tak i příjemci poukázek?

Jaké mají být náležitosti pokladních dokladů po platnosti GDPR? Hlavně se ptáme na identifikaci osoby, která platí na pokladně a vydává se jí příjmový pokladní doklad. I nadále se uvádí jméno, příjmení a adresa poplatníka, jelikož tento požadavek vychází z požadavků zákona o účetnictví? Pakliže bychom i nadále z titulu jednoznačné identifikace dané údaje používali, je nutný souhlas se zpracováním osobních údajů? 

Veřejnosprávní subjekt (ÚSC), plátce DPH, nakoupí v rámci své působnosti v oblasti veřejné správy (§ 5 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb.) např. sanitky či hasičská auta, která svěří k hospodaření dle zákona č. 250/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů svým příspěvkovým organizacím do majetku, kde slouží k osvobozeným činnostem. Když dochází životnost těchto vozidel, převezme je od příspěvkových organizací zpět a obratem daruje např. dobrovolným hasičům, či charitativním organizacím, i mimo EU. Jak to bude s DPH na výstupu v ČR, do EU a mimo EU? Využít § 62 ZDPH nelze, protože řeší použití majetku při osvobozené činnosti (či pro účely reprezentace), což ÚSC neprováděl, i když majetek de facto k těmto účelům sloužil. Obstojí tvrzení, že dar ÚSC věnuje postavení neplátce DPH dle výše zmíněného § 5 odst. 3, protože jinou oporu pro nezdanění daru nelze v ZDPH nalézt a případným zdaněním by byl narušen princip neutrality daně?

Jak správně účtovat movitou stavbu - na účet 021 - Stavby, nebo účet 022 - Samostatné hmotné movité věci? Platí pravidlo, že na účet 021 se účtují věci nemovité a na účtu 022 movité, přestože jsou stavbou dle definice OZ? (Dotaz směřuje k účetnímu zařazení jednotlivých malých herních prvků, odpadkových košů, stojanů, informačních panelů, laviček, hodin, ... pevně spojených se zemí betonovou patkou, ale s možností jejich odmontování a přenesení na jiné místo, aniž by došlo k porušení její podstaty.)

Musí mít ředitel školy (příspěvková organizace) schválenou zahraniční pracovní cestu zřizovatelem (obec)?

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd.