Zdravotní a sociální pojištění - strana 2

Lze výkon statutární funkce předsedy SVJ řešit formou dohody o provedení práce (DPP), nebo je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce podle občanského zákoníku (případně § 59 zákona o obchodních korporacích)? V případě, že osoba vykonávající statutární funkci pro SVJ zároveň vykonává i jiné činnosti (např. úklid, údržbu domu, vedení evidence apod.), je možné na tyto činnosti uzavřít samostatnou DPP nebo DPČ, odděleně od výkonu statutární funkce? Chápeme správně, že odměna za výkon statutární funkce např. předsedy SVJ, je z pohledu zákona o daních z příjmů považována za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, a tedy podléhá běžnému režimu zdanění, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, pokud je překročena rozhodná hranice (aktuálně 4 000 Kč)? A platí v takovém případě povinnost SVJ jako plátce odvádět příslušné pojistné stejně jako zaměstnavatel?

Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je vybrat od plátců takový objem pojistného, aby mohly včas zaplatit svým smluvním partnerům (zdravotnickým zařízením, lékařům, lázním, ozdravovnám aj.) zdravotní služby, které byly na základě smlouvy poskytnuty pojištěncům. Tyto platby jsou vypláceny ze základního fondu zdravotního pojištění, který je tvořen z vybraného pojistného. Pro odbornou i laickou veřejnost je nepochybně dobrou zprávou, že v posledních letech obecně nejsou s bilanční vyrovnaností systému problémy, což je rozhodně záměrem i do budoucna.

Naše aplikace DAUČ se stala partnerem nové epizody podcastu SníDANĚ s Šárkou Connect Economic Group, která se zaměřuje na daňové a mzdové souvislosti rodičovství pro OSVČ, podnikatelky a zaměstnankyně.

Může být podnikatelská činnost považována za vedlejší, pokud je fyzická osoba (občan třetí země) s přechodným pobytem zaměstnána na DPP a zaměstnavatel za ni odvádí sociální a zdravotní pojištění? Podrobnosti: • zaměstnání na DPP, příjmy ze zaměstnání, odváděno sociální a zdravotní pojištění • plán zahájit podnikatelskou činnost (OSVČ) • dítě ve věku 1,5 roku, rodičovský příspěvek již vyčerpán.

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ (tedy včetně započtení všech položek podléhajících povinnosti placení pojistného) a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné plátce pojistného. Z jakého důvodu je ve zdravotním pojištění důležité podávání Přehledů zaměstnavatelem? Jaké lhůty platí pro zdravotní pojišťovnu při uplatňování nedoplatku a pro plátce při nárokování přeplatku? Odvádí se pojistné z příjmů (odměn) po skončení zaměstnání?

Fyzická osoba uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti. Má malé dítě ve věku jednoho roku a rodičovský příspěvek již byl zcela vyčerpán. Mám dotaz: bude v tomto případě její podnikatelská činnost považována za vedlejší? A jaké zálohy bude povinna hradit? Do jakého věku dítěte se podnikatelská činnost z titulu péče o dítě považuje za vedlejší?

Osoba si založila živnost v červenci, kdy byla zároveň zaměstnána. Jako OSVČ zatím neměla žádný příjem. Dne 15.9. byl ukončen pracovní poměr a byla zahájena podnikatelská činnost. Je třeba již za září platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění? 

Vláda zvýšila automatickou valorizací vyměřovací základ pro platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce pro rok 2026 - ze stávajících 15 749 Kč na 16 206 Kč měsíčně. V praxi to znamená, že platba za jednoho pojištěnce vzroste z aktuálních 2 127 Kč na 2 188 Kč měsíčně. Při předpokládaném počtu cca 6 milionů státních pojištěnců bude mít valorizace dopad na státní rozpočet cca 4,4 mld. Kč.

S.r.o., chráněná dílna přihlašuje nového zaměstnance na hlavní pracovní poměr, který dle posudku je uznán invalidním 1. stupně. Dle rozhodnutí ČSSZ pro nesplnění podmínek o důchodovém pojištění se žádost o pobírání invalidního důchodu zamítá. Tzn., že je invalidní 1. stupně, ale nepobírá inv. důchod. Jak máme tohoto zaměstnance přihlásit? Pouze kódem P? Jedná se o státního pojištěnce u kterého můžeme z vyměřovacího základu odečíst max. 15.749, - Kč (podmínku více jak 50% inv. zaměstnanců máme splněnou)? Jak ho správně přihlásit na OSSZ? Má z hlediska daně z příjmů nárok na slevu na dani na invaliditu?

Po dobu trvání zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění, tedy s odvodem pojistného zaměstnavatelem, má pojištěnec jako fyzická osoba řádně vyřešen svůj pojistný vztah. V rámci kalendářního měsíce postačuje, když takové zaměstnání trvá jen po část měsíce, za zbývající kalendářní dny (tedy mimo výkon zaměstnání) pojištěnec zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Zaměstnanec se o placení pojistného zdravotní pojišťovně nemusí starat, tato povinnost je právní úpravou zcela přenesena na zaměstnavatele. Zaměstnavateli oznamuje (a dokládá) vznik nebo zánik nároku zdravotní pojišťovny na platbu pojistného státem a také jí sděluje změnu zdravotní pojišťovny, pokud se k tomuto kroku odhodlá. Avšak skončením zaměstnání nastává pro pojištěnce povinnost řešit své pojištění, aby mu u zdravotní pojišťovny nevznikl problém.

V praxi dochází k tomu, že ještě po skončení zaměstnání je bývalému zaměstnanci zúčtován nějaký příjem (odměna). Jaké podmínky platí v těchto situacích pro zaměstnavatele z hlediska placení pojistného a posuzování osoby jako zaměstnance? Může být na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele uveden nulový počet zaměstnanců? A odvede se pojistné z každého příjmu zúčtovaného bývalému zaměstnanci, tj. po skončení zaměstnání?

Zaměstnankyně má měsíční hrubou mzdu ve výši minimální, tj. 20 800 Kč. Pracujeme 8 hodin denně, 40 hod týdně. V jednom dni přišla na 4 hod, pak jí nebylo dobře a doktor jí vystavil neschopenku, tj. 4 hod pracovala a 4 hod měla neschopnost. Další 4 pracovní dny byla v neschopnosti. Jak to bude s výpočtem minimálního vyměřovací základu za měsíc, který má 31 dní? Bude se počítat: 20 800/31 x 27 (vyloučím pouze celé dny pracovní neschopnosti) a bude mít zaměstnankyně vyměřovací základ pro zdravotní pojištění 18 116 Kč nebo 17 445 Kč? V případě, že by zaměstnankyně pracovala na směny, např. na 11 hod směnu a uprostřed směny, např. po 6 hod by odešla kvůli nemoci domů, jak by se toto řešilo v tomto případě? 

Senát schválil zákon, podle kterého zaměstnavatelé budou od ledna povinně přispívat pracovníkům ve vybraných náročných profesích (tzv. třetí kategorie rizika) 4 % vyměřovacího základu na penzijní spoření.

Dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V případě sjednání každého pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel především zabezpečit odvod pojistného alespoň z minima nebo alespoň z poměrné části  tohoto minima (je-li to ze zákona jeho povinností) a také u pracovní smouvy přihlásit, resp. odhlásit osobu jako zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě. Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo pouze formou dohody o provedení práce (DPP), pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Za nesplnění oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až 200 000 Kč.

Podnikatel, fyzická osoba, vede paušální výdaje, k 31.12.2024 ukončil podnikání. K 31.12.2024 eviduje neuhrazenou vydanou fakturu ve výši Kč 100 000,--. Ta mu byla uhrazena v roce 2025. Dle výkladu by měl v daňovém přiznání za rok 2024 dodanit pohledávku podle § 23 ZDP. 1. Znamená to tedy, že k danému příjmu nebude moct uplatnit paušální výdaje a zdaní celých 100 000 Kč? 2. Jak to bude s přehledem na okresní správu a zdravotní pojišťovnu? Patří tato dodaněná pohledávka do vyměřovacího základu daně pro zdravotní a sociální pojištění? Příklad: Příjmy z podnikání 1 000 0000, 40 % paušální výdaje , základ daně je tedy 600 tis. Kč. Má neuhrazenou pohledávku ve výši 100 tis. Kč. Pro účely daňového přiznání provedu dodanění pohledávek ve výši 100 tis. Kč, dílčí základ dane dle § 7 je Kč 700 000,--. Pro účely vyměřovacího základu pro pojistné vycházím ze základu daně 600 nebo 700 tis. Kč?

Ve zdravotním pojištění se osoba může stát zaměstnancem i tehdy, pokud nemá uzavřen pracovní nebo obdobný poměr. Je-li příjem z vykonávané činnosti předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů stává se taková osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní zákonné povinnosti dané právní úpravou.

OSVČ vedlejší, starobní důchodce, plátce DPH, předmět činnosti: nákup a prodej zboží. V roce 2025 měl příjmy a výdaje pouze v období leden–březen. V průběhu roku plánuje ukončit podnikání a zrušit živnostenské oprávnění. Zvažuje dvě možnosti – ukončení živnosti buď v červenci, nebo až v prosinci 2025. 1. Je výhodnější z hlediska daní a odvodů ukončit živnost v červenci, nebo až v prosinci? 2. Jaké budou dopady na daň z příjmu fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění 3. Do kdy musí být podáno daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu v případě, že bude živnost zrušena v červenci 2025 a v prosinci 2025?

Zaměstnavatel má dva zaměstnance na plný úvazek (40 hodin týdně). Jeden z těchto dvou zaměstnanců pobírá invalidní důchod I. stupně. Dále má jednoho dohodáře. Od 1/2025 je neinvalidní zaměstnanec dosud dlouhodobě nemocný. Lze v tomto případě snížit vyměřovací základ invalidního zaměstnance ve výši 15 749 Kč? Jestliže ano, tak od kterého měsíce?

Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů.