Zdravotní a sociální pojištění - strana 4

Zaměstnavatel má dva zaměstnance na plný úvazek (40 hodin týdně). Jeden z těchto dvou zaměstnanců pobírá invalidní důchod I. stupně. Dále má jednoho dohodáře. Od 1/2025 je neinvalidní zaměstnanec dosud dlouhodobě nemocný. Lze v tomto případě snížit vyměřovací základ invalidního zaměstnance ve výši 15 749 Kč? Jestliže ano, tak od kterého měsíce?

Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů. 

Prosím o sdělení jak mám postupovat při vyplácení hrubé měsíční mzdy na dohodu o provedení práce od 1. 1. 2025 ve výši 11 500Kč, které mám i na smlouvě a nemám odvedeno zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele, poněvadž jsem se domnívala, že tato povinnost je nad tuto částku. Registrovaná u PSSZ jsem pouze na výplatu na dohody o provedení práce. 

Zaměstnance pustili z vězení 29. 5. 2025, tzn. ten den byl propuštěn: Uvažuji správně, že zdravotní pojištění za něj do 28. 5. 2025 hradí stát a my mu strhneme zdravotní pojištění za 29.-31. 5. 2025? 

Od 16. 6. 2025 společnost má zaměstnankyni, která do září r. 2025 čerpá rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně spadá do kategorie osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (E – Příjemci rodičovského příspěvku). Který doklad z Úřadu práce měla by doložit zaměstnankyně jako prokázání čerpání rodičovského příspěvku do doby určité? Společnost bude odvádět zdravotní pojištění jenom z částky hrubé mzdy zaměstnankyně. 

Češka žijící dlouhodobě ve Velké Británii, založena živnost v ČR 05/2024, jedna vystavená FAV, hradí si VZP a podáme přehled. Na OSSZ ji paní neeviduje a tvrdí jí, že nemusí podávat a platit nic. Prosím o zdroj této informace případně vyvrácení. 

Nová podnikatelka bude v roce 2025 vybavovat ordinaci (nákup zařízení, úpravy prostorů), ale první zákazníky a tržby očekává až v roce 2026 (např. únor). Dotaz: Podle jakého zákona/parametru se určuje datum zahájení samostatné výdělečné činnosti pro: Živnostenský úřad (podle živnostenského zákona) Finanční úřad (podle zákona o dani z příjmů) Konkrétní nejasnosti: - možné momenty zahájení: Moment A: Zahájení přípravných prací (nákup vybavení, úpravy ordinace) - bez kontaktu s veřejností/zákazníky Moment B: Otevření ordinace a první fakturace zákazníkovi; Klíčové otázky: Berou oba zákony stejný okamžik jako zahájení činnosti?; Který z momentů (A nebo B) je rozhodující pro: - Živnostenský úřad, - Daň z příjmů fyzických osob - Případně Sociálku?; Mohou nastat situace, kdy se data zahájení podle obou zákonů liší?; Praktický dopad: podnikatelka chce využít ustanovení, že výdaje za rok předcházející (rok 2025) zahájení činnosti dle par. 5/7 DZP uplatní až s otevřením ordinace v roce 2026. Pokud by však zahájení činnosti bylo dle DZP už v 2025, tak by je musela uplatnit v roce 2025 a byla by v daňové ztrátě což nechce.; - Možný problém s pozdním oznámením na živnostenský úřad na datum zahájení činnosti

Dodržet správné postupy je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Zaměstnavatelé totiž rozhodující měrou finančně přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění a jsou průběžně kontrolováni zdravotními pojišťovnami stejně jako OSVČ, třeba po dodání Přehledu o výši daňového základu. Časté chyby vznikají například tehdy, když zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu pojišťovny. Základní podmínkou správného postupu zaměstnavatele je dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, na které se tato povinnost vztahuje. A zapomenout se nesmí na řádné oznámení „státní kategorie“ buď zaměstnavatelem nebo pojištěncem, jinak reálně vzniká zdravotní pojišťovně finanční újma.

Chystáte se na dovolenou do Chorvatska? Pokud ano, pak patříte mezi statisíce našich občanů, kteří v létě s oblibou tuto přímořskou destinaci vyhledávají. Na jaké zdravotní služby máte v této zemi nárok? A musíte si za zdravotní péči připlácet? Tento článek přináší informace, které vám jistě přijdou vhod, pokud byste během svého pobytu potřebovali lékařské ošetření. V závěru aktuálně upozorňujeme na novou povinnost při cestách do Spojeného království.

Uzavřeli jsme smlouvu se školou o praxi žáka v naší firmě, bude se jednat o produktivní činnost (aktivně ji bude vykonávat) 6 dnů v týdnů po 7 hodinách. Odměna bude osvobozena od odvodů sociálního a zdravotního pojištění? děkuji

Jsem OSVČ, která odvádí zdravotní a sociální pojištění ze své samostatné podnikatelské činnosti ve vyšší míře, než jsou minimální odvody, a dále mám uzavřené 2 smlouvy o výkonu funkce, z nichž je jedna na 4.000 Kč a druhá na 4.400 Kč. Kolik musí být odvedeno na zdravotním a sociálním pojištění na straně jednatele ("zaměstnance") a kolik na straně zaměstnavatele na smlouvě o výkonu funkce na 4.000 Kč a na smlouvě o výkonu funkce na 4.400 Kč? Je povinnost nahlásit vznik smlouvy o výkonu funkce jednatele u České správy sociálního zabezpečení a také u zdravotní pojišťovny, nebo nikoliv? Vykazuje se tento příjem každý měsíc ve výkazu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem činným na základě dohody o provedení práce nebo případně v jiném výkazu/přehledu u České správy sociálního zabezpečení a v přehledu u zdravotní pojišťovny? 

Společnost ukončila pracovní poměr se zaměstnancem k 31. 12. 2024 při jeho odchodu do starobního důchodu. Na základě pracovní smlouvy a mzdových pravidel společnosti mu náleží bonus za splněné cíle, které se týkaly roku 2024. Schválení a výplata bonusu proběhne v červnu 2025. Zaměstnanec tvrdí, že jelikož se bonus týká předchozího roku, kdy ještě před jeho koncem dosáhl na strop pro odvody sociálního pojištění, očekává, že z této výplaty žádný odvod platit nebude. Nalezneme pro toto jeho tvrzení oporu v zákoně?

Zaměstnankyně od 1. 6. 2025 nastoupila do zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Do té doby byla studentka vysoké školy v denní studiu a pracovala jen na dohody o provedení práce bez účasti na pojištění. V posledních 2 letech neměla účast na důchodové pojištění z žádného zaměstnání. Pracovat bude jen do listopadu 2025, protože už nyní ví, že je těhotná a půjde na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou.  1. Bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství? 2. Pokud by jí nárok nevznikl, jaké jsou možnosti? Bude jí vyplácen rovnou rodičovský příspěvek? 3. Může se peněžitá pomoc v mateřství vypočítat z příjmu manžela, ale fyzicky doma zůstane s dítěte manželka? Komu by pak dávka byla vyplácena? 4. Pokud by se jednalo i situaci v bodu 3, je peněžitá pomoc v mateřství příjmem manželky nebo manžela? Ptám se pro účely posouzení příjmu z titulu vyživované osoby, aby manžel mohl uplatňovat slevu na manželku, protože neměla příjem vyšší než 68 000 a mateřská se do příjmu manželky zahrnuje. 5. Zaměstnavatel ji vede ve mzdové agendě na peněžité pomoci v mateřství bez ohledu na to, zda dávku PPM dostane, či nikoliv?

Společník a jednatel s. r. o. chce pronajímat své s. r. o. automobil, který vlastní jako fyzická osoba (občan). Bude zdaňovat dle § 7 nebo § 9 ZDP? Jednalo by se dlouhodobý nájem cca na 12 měsíců. Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Ve vazbě na účast na zdravotním pojištění jsou v roce 2025 u vybraných skupin zaměstnanců rozhodnými částkami započitatelného příjmu hodnoty 4 500 Kč, resp. 11 500 Kč. Tyto se bezprostředně dotýkají osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3–6 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), kdy se jedná především o osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Příjmy funkcionářů, uvolněných i neuvolněných, jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP , které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem, a to bez ohledu na jejich výši.

Společník, syn, zdědil podíl na s. r. o. po svém otci. Společník (syn) používá firemní auto v majetku s. r. o. zcela soukromě, PHM si platí společník syn sám, auto je staré 10 let. Musíme odvádět DZČ, SP, ZP z hrubého příjmu (odpovídajícího 1 % PC auta)? S. r. o. platí na toto auto pojištění, toto máme v daňových nákladech. Tuto s. r. o. řídí jiný společník, který je i jednatel. 

Po dobu neplaceného volna nepřísluší zaměstnanci mzda ani plat, protože práci nekoná. Zaměstnanci taktéž nepřísluší ani náhrada mzdy nebo platu, protože se nejedná o některou ze zákonných osobních překážek v práci na jeho straně. S účinností od 1. 1. 2015 došlo k zásadní změně v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Změnou zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) byla opuštěna praxe, podle které zaměstnavatelé dříve museli brát při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v úvahu celé kalendářní dny neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stalo do dalšího období prioritní povinností dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.

Zaměstnanec, osoba zdravotně znevýhodněná, je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatel pobírá dotaci na tohoto zaměstnance podle § 78 zákona o zaměstnanosti, max. 5 000 Kč. Vylučuje tato dotace současně uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele na SP ve výši 5 %?

jsme účetní společnost, která zpracovává účetnictví a vede daňové evidence daňovým subjektům. Chtěli bychom Vás požádat o Vás odborný názor k odpovědi na dotaz, který jsme obdržely od našeho klienta. Náš klient je právnická osoba se sídlem v tuzemsku. Společnost je součástí koncernu německého podnikatelského seskupení ovládaného společností, která má sídlo v Německu. Společnost se zabývá mezinárodní silniční motorovou nákladní dopravou. V rámci této činnosti vykonává přepravu zboží vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny a to převážně v zemích EU dle požadavku svých zákazníků. Z logistických důvodů a z důvodu nižších nákladů nezahajují a neukončují vozidla své přepravy v České republice, ale v Nizozemí, kde má společnost pronajatý pozemek určený pro parkování vozidel. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době je nejen v České republice ale v celé EU nedostatek kvalitních řidičů a je problematické tato pracovní místa obsadit, byla společnost nucena zaměstnávat řidiče ze zahraničí, konkrétně se jedná o řidiče z Rumunska. Tito řidiči nemají v České republice přechodný pobyt ani zde nejsou ubytováni. Na pracovní směnu nastupují a směnu ukončují v Nizozemí, kde jsou zaparkovaná vozidla společnosti, kam se sami a na své náklady dopravují z míst svých bydlišť v Rumunsku. Od momentu nastoupení na pracovní směnu v Nizozemí je pracovníkům také počítán nárok na diety. V pracovních smlouvách však mají tito řidiči v současnosti uvedeno, že místem výkonu jejich práce je Karlovarský kraj s odkazem, že zaměstnavatel má právo, v případě potřeby, určit v budoucnu jako místo výkonu práce zaměstnance (místo jeho pravidelného pracoviště) kteroukoli svou provozovnu v Karlovarském kraji, ke které získá právo užívání. Vzhledem k tomu, že i v řadách zahraničních pracovníků ubývají vhodní kandidáti na pozici řidičů, chtěl by náš klient vyjít zahraničním řidičům, v současné době z Rumunska, vstříc (ať už z důvodu jejich udržení na stávajících pozicích či za účelem získání dalších zaměstnanců na pozici řidičů v budoucnu) a nabídnout jim pomoc s náklady při přesunu z jejich bydliště k vozidlům, a to formou proplácení letenek z místa jejich bydliště, tj. nyní z Rumunska do Nizozemí a bezúplatným svozem těchto řidičů z letiště v Nizozemí k vozidlům externí společností. Na naši účetní kancelář se klient obrátil s dotazem, jaké daňové povinnosti a dopady by uskutečnění jeho záměru společnosti přineslo. Chtěli bychom Vás zdvořile požádat o Váš názor na skutečnosti, které v souvislosti s výše uvedeným záměrem klienta vyvstaly: 1) Znamenala by realizace tohoto záměru klienta dodanění výše proplacených letenek a hodnot následných bezúplatných svozů u řidičů v rámci jejich mezd a s tím i odvedení zdravotního a sociálního pojištění? 2) Mohla by společnost proplacené letenky a fakturu za svoz řidičů uplatnit v rámci svých daňových nákladů? 3) Bylo by zapotřebí změnit místo výkonu práce v pracovních smlouvách řidičů a v těchto pracovních smlouvách či v jiných vnitřních předpisech ujednat závazek společnosti vůči zaměstnancům ohledně proplácení jízdních výloh či zabezpečení svozu zaměstnanců k vozidlům v Nizozemí?

Máme novou zaměstnankyni od 2. 5. 2025. Dosud byla OSVČ hlavní, ale z důvodu celodenní péče o 2 děti nebyla povinna platit povinné minimální zálohy. Jak nyní řešit ZP u zaměstnavatele, má kratší úvazek a nedosahuje minimálního vyměřovacího základu? Je možné nedoplácet ZP do minima a jak má případně vypadat znění čestného prohlášení? OSVČ nepřerušuje, ale chce být OSVČ vedlejší (nadále neplatit min. zálohy), má nízký příjem z podnikání.