Zdravotní a sociální pojištění - strana 5

Podnikatel, fyzická osoba, vede paušální výdaje, k 31.12.2024 ukončil podnikání. K 31.12.2024 eviduje neuhrazenou vydanou fakturu ve výši Kč 100 000,--. Ta mu byla uhrazena v roce 2025. Dle výkladu by měl v daňovém přiznání za rok 2024 dodanit pohledávku podle § 23 ZDP. 1. Znamená to tedy, že k danému příjmu nebude moct uplatnit paušální výdaje a zdaní celých 100 000 Kč? 2. Jak to bude s přehledem na okresní správu a zdravotní pojišťovnu? Patří tato dodaněná pohledávka do vyměřovacího základu daně pro zdravotní a sociální pojištění? Příklad: Příjmy z podnikání 1 000 0000, 40 % paušální výdaje , základ daně je tedy 600 tis. Kč. Má neuhrazenou pohledávku ve výši 100 tis. Kč. Pro účely daňového přiznání provedu dodanění pohledávek ve výši 100 tis. Kč, dílčí základ dane dle § 7 je Kč 700 000,--. Pro účely vyměřovacího základu pro pojistné vycházím ze základu daně 600 nebo 700 tis. Kč?

Ve zdravotním pojištění se osoba může stát zaměstnancem i tehdy, pokud nemá uzavřen pracovní nebo obdobný poměr. Je-li příjem z vykonávané činnosti předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů stává se taková osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel plní zákonné povinnosti dané právní úpravou.

OSVČ vedlejší, starobní důchodce, plátce DPH, předmět činnosti: nákup a prodej zboží. V roce 2025 měl příjmy a výdaje pouze v období leden–březen. V průběhu roku plánuje ukončit podnikání a zrušit živnostenské oprávnění. Zvažuje dvě možnosti – ukončení živnosti buď v červenci, nebo až v prosinci 2025. 1. Je výhodnější z hlediska daní a odvodů ukončit živnost v červenci, nebo až v prosinci? 2. Jaké budou dopady na daň z příjmu fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění 3. Do kdy musí být podáno daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu v případě, že bude živnost zrušena v červenci 2025 a v prosinci 2025?

Zaměstnavatel má dva zaměstnance na plný úvazek (40 hodin týdně). Jeden z těchto dvou zaměstnanců pobírá invalidní důchod I. stupně. Dále má jednoho dohodáře. Od 1/2025 je neinvalidní zaměstnanec dosud dlouhodobě nemocný. Lze v tomto případě snížit vyměřovací základ invalidního zaměstnance ve výši 15 749 Kč? Jestliže ano, tak od kterého měsíce?

Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů. 

Prosím o sdělení jak mám postupovat při vyplácení hrubé měsíční mzdy na dohodu o provedení práce od 1. 1. 2025 ve výši 11 500Kč, které mám i na smlouvě a nemám odvedeno zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele, poněvadž jsem se domnívala, že tato povinnost je nad tuto částku. Registrovaná u PSSZ jsem pouze na výplatu na dohody o provedení práce. 

Zaměstnance pustili z vězení 29. 5. 2025, tzn. ten den byl propuštěn: Uvažuji správně, že zdravotní pojištění za něj do 28. 5. 2025 hradí stát a my mu strhneme zdravotní pojištění za 29.-31. 5. 2025? 

Od 16. 6. 2025 společnost má zaměstnankyni, která do září r. 2025 čerpá rodičovský příspěvek. Zaměstnankyně spadá do kategorie osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (E – Příjemci rodičovského příspěvku). Který doklad z Úřadu práce měla by doložit zaměstnankyně jako prokázání čerpání rodičovského příspěvku do doby určité? Společnost bude odvádět zdravotní pojištění jenom z částky hrubé mzdy zaměstnankyně. 

Češka žijící dlouhodobě ve Velké Británii, založena živnost v ČR 05/2024, jedna vystavená FAV, hradí si VZP a podáme přehled. Na OSSZ ji paní neeviduje a tvrdí jí, že nemusí podávat a platit nic. Prosím o zdroj této informace případně vyvrácení. 

Nová podnikatelka bude v roce 2025 vybavovat ordinaci (nákup zařízení, úpravy prostorů), ale první zákazníky a tržby očekává až v roce 2026 (např. únor). Dotaz: Podle jakého zákona/parametru se určuje datum zahájení samostatné výdělečné činnosti pro: Živnostenský úřad (podle živnostenského zákona) Finanční úřad (podle zákona o dani z příjmů) Konkrétní nejasnosti: - možné momenty zahájení: Moment A: Zahájení přípravných prací (nákup vybavení, úpravy ordinace) - bez kontaktu s veřejností/zákazníky Moment B: Otevření ordinace a první fakturace zákazníkovi; Klíčové otázky: Berou oba zákony stejný okamžik jako zahájení činnosti?; Který z momentů (A nebo B) je rozhodující pro: - Živnostenský úřad, - Daň z příjmů fyzických osob - Případně Sociálku?; Mohou nastat situace, kdy se data zahájení podle obou zákonů liší?; Praktický dopad: podnikatelka chce využít ustanovení, že výdaje za rok předcházející (rok 2025) zahájení činnosti dle par. 5/7 DZP uplatní až s otevřením ordinace v roce 2026. Pokud by však zahájení činnosti bylo dle DZP už v 2025, tak by je musela uplatnit v roce 2025 a byla by v daňové ztrátě což nechce.; - Možný problém s pozdním oznámením na živnostenský úřad na datum zahájení činnosti

Dodržet správné postupy je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Zaměstnavatelé totiž rozhodující měrou finančně přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění a jsou průběžně kontrolováni zdravotními pojišťovnami stejně jako OSVČ, třeba po dodání Přehledu o výši daňového základu. Časté chyby vznikají například tehdy, když zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli změnu pojišťovny. Základní podmínkou správného postupu zaměstnavatele je dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, na které se tato povinnost vztahuje. A zapomenout se nesmí na řádné oznámení „státní kategorie“ buď zaměstnavatelem nebo pojištěncem, jinak reálně vzniká zdravotní pojišťovně finanční újma.

Chystáte se na dovolenou do Chorvatska? Pokud ano, pak patříte mezi statisíce našich občanů, kteří v létě s oblibou tuto přímořskou destinaci vyhledávají. Na jaké zdravotní služby máte v této zemi nárok? A musíte si za zdravotní péči připlácet? Tento článek přináší informace, které vám jistě přijdou vhod, pokud byste během svého pobytu potřebovali lékařské ošetření. V závěru aktuálně upozorňujeme na novou povinnost při cestách do Spojeného království.

Uzavřeli jsme smlouvu se školou o praxi žáka v naší firmě, bude se jednat o produktivní činnost (aktivně ji bude vykonávat) 6 dnů v týdnů po 7 hodinách. Odměna bude osvobozena od odvodů sociálního a zdravotního pojištění? děkuji

Jsem OSVČ, která odvádí zdravotní a sociální pojištění ze své samostatné podnikatelské činnosti ve vyšší míře, než jsou minimální odvody, a dále mám uzavřené 2 smlouvy o výkonu funkce, z nichž je jedna na 4.000 Kč a druhá na 4.400 Kč. Kolik musí být odvedeno na zdravotním a sociálním pojištění na straně jednatele ("zaměstnance") a kolik na straně zaměstnavatele na smlouvě o výkonu funkce na 4.000 Kč a na smlouvě o výkonu funkce na 4.400 Kč? Je povinnost nahlásit vznik smlouvy o výkonu funkce jednatele u České správy sociálního zabezpečení a také u zdravotní pojišťovny, nebo nikoliv? Vykazuje se tento příjem každý měsíc ve výkazu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem činným na základě dohody o provedení práce nebo případně v jiném výkazu/přehledu u České správy sociálního zabezpečení a v přehledu u zdravotní pojišťovny? 

Společnost ukončila pracovní poměr se zaměstnancem k 31. 12. 2024 při jeho odchodu do starobního důchodu. Na základě pracovní smlouvy a mzdových pravidel společnosti mu náleží bonus za splněné cíle, které se týkaly roku 2024. Schválení a výplata bonusu proběhne v červnu 2025. Zaměstnanec tvrdí, že jelikož se bonus týká předchozího roku, kdy ještě před jeho koncem dosáhl na strop pro odvody sociálního pojištění, očekává, že z této výplaty žádný odvod platit nebude. Nalezneme pro toto jeho tvrzení oporu v zákoně?

Zaměstnankyně od 1. 6. 2025 nastoupila do zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Do té doby byla studentka vysoké školy v denní studiu a pracovala jen na dohody o provedení práce bez účasti na pojištění. V posledních 2 letech neměla účast na důchodové pojištění z žádného zaměstnání. Pracovat bude jen do listopadu 2025, protože už nyní ví, že je těhotná a půjde na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou.  1. Bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství? 2. Pokud by jí nárok nevznikl, jaké jsou možnosti? Bude jí vyplácen rovnou rodičovský příspěvek? 3. Může se peněžitá pomoc v mateřství vypočítat z příjmu manžela, ale fyzicky doma zůstane s dítěte manželka? Komu by pak dávka byla vyplácena? 4. Pokud by se jednalo i situaci v bodu 3, je peněžitá pomoc v mateřství příjmem manželky nebo manžela? Ptám se pro účely posouzení příjmu z titulu vyživované osoby, aby manžel mohl uplatňovat slevu na manželku, protože neměla příjem vyšší než 68 000 a mateřská se do příjmu manželky zahrnuje. 5. Zaměstnavatel ji vede ve mzdové agendě na peněžité pomoci v mateřství bez ohledu na to, zda dávku PPM dostane, či nikoliv?

Společník a jednatel s. r. o. chce pronajímat své s. r. o. automobil, který vlastní jako fyzická osoba (občan). Bude zdaňovat dle § 7 nebo § 9 ZDP? Jednalo by se dlouhodobý nájem cca na 12 měsíců. Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Ve vazbě na účast na zdravotním pojištění jsou v roce 2025 u vybraných skupin zaměstnanců rozhodnými částkami započitatelného příjmu hodnoty 4 500 Kč, resp. 11 500 Kč. Tyto se bezprostředně dotýkají osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3–6 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), kdy se jedná především o osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Příjmy funkcionářů, uvolněných i neuvolněných, jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP , které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem, a to bez ohledu na jejich výši.

Společník, syn, zdědil podíl na s. r. o. po svém otci. Společník (syn) používá firemní auto v majetku s. r. o. zcela soukromě, PHM si platí společník syn sám, auto je staré 10 let. Musíme odvádět DZČ, SP, ZP z hrubého příjmu (odpovídajícího 1 % PC auta)? S. r. o. platí na toto auto pojištění, toto máme v daňových nákladech. Tuto s. r. o. řídí jiný společník, který je i jednatel. 

Po dobu neplaceného volna nepřísluší zaměstnanci mzda ani plat, protože práci nekoná. Zaměstnanci taktéž nepřísluší ani náhrada mzdy nebo platu, protože se nejedná o některou ze zákonných osobních překážek v práci na jeho straně. S účinností od 1. 1. 2015 došlo k zásadní změně v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Změnou zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) a zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) byla opuštěna praxe, podle které zaměstnavatelé dříve museli brát při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v úvahu celé kalendářní dny neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stalo do dalšího období prioritní povinností dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.