Zdravotní a sociální pojištění - strana 5

Při placení pojistného nehraje ve zdravotním pojištění roli rozsah pracovního úvazku, jinými slovy, jestliže se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem tento odvod zabezpečen. Když je v roce 2023 příjem zaměstnance nižší než 17 300 Kč, musí zaměstnavatel (resp. mzdová/mzdový účetní) vědět, zda zaměstnanec nespadá do některé ze skupin osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. – viz dále. Pokud zaměstnanec některou ze zde vyjmenovaných podmínek (výjimek) splňuje, může být jeho vyměřovací základ nižší než aktuálně platné minimum, což je: – částka 17 300 Kč při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc nebo – příslušná poměrná část tohoto minima dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Ráda bych se zeptala, zaměstnavatel uvedl do dohody o ukončení pracovního poměru odstavec „Odstupné“ ve znění: „smluvní strany se dohodly na odstupném ve výši poměrné části mzdy za neodpracované dny měsíce června“. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zákonný důvod poskytnutí odstupného (byla učiněna dohoda), bude celé odstupné podléhat odvodům zdravotního a sociálního pojištění a dani z příjmu? 

V tomto příspěvku se formou příkladů zaměříme na analýzu postupů zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnání trvá kratší dobu. Primárně se budeme zabývat odvodem pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu nebo jeho poměrné části a také na postupy v případě souběžných příjmů.

V poslední době se rozběhly po 2 letech kontroly ze strany OSSZ na splnění podmínek zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení. Často dochází k nálezům, kdy není splněna podmínka 90 % vyměřovacího základu v porovnání s měsícem 3/2020 - stačí jen, že někdo onemocní, odejde na mateřskou apod. Penále bývají cca ve výši doplatku pojištění. V té souvislosti řešíme obsah a význam § 3: „Do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc uvedený v § 1 odst. 1 větě první se nezahrnují vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce." Není jasné, co tím měl zákonodárce na mysli – česky pochopeno by se nepočítali do vyměřovacího základu ti zaměstnanci, kteří byli zaměstnáni celý měsíc. To by však nedávalo smysl.

Česká republika uzavřela Rámcovou dohodu (Framework Agreement) týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku (tzv. telework). Žádost podle Rámcové dohody lze podat pouze ve vztahu ke státům, které k Rámcové dohodě přistoupily.

Vláda schválila novelu zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří s účinností od 1. ledna 2024. Novela navrhuje úpravy III. penzijního pilíře s cílem zvýšit atraktivitu spoření na stáří a nový státem podporovaný způsob spoření na důchod, tzv. dlouhodobý investiční produkt.

Čas od času se v rámci své praxe setkávám s chybným postupem zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, přesněji řečeno s tím, že zaměstnavatel neodvede z některého plnění pojistné na zdravotní pojištění, čímž zjevně porušuje zákon.

Jednatel slovenské s. r. o. pobírá na Slovensku na základě smlouvy o jednatelství měsíční mzdu 1 000 EUR hrubého. Jednatel žije v ČR. Z této mzdy odvádí na Slovensku daň a pojištění (kromě zdravotního pojištění). Jednatel je zároveň jednatelem české s. r. o., ze které pobírá měsíční pravidelnou mzdu, ze které platí zdravotní, sociální pojištění a daň v ČR. Slovenský zaměstnavatel provádí zaměstnanci roční zúčtování. Musí jednatel Česku podávat za rok daňové přiznání a zmiňovat zde příjem ze Slovenska, pokud na Slovensku dělá za něj zaměstnavatel roční zúčtování?

Který den se považuje za den ukončení pracovního poměru v případě, kdy dojde ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době? Jde o zahraniční pracovníky, kteří utečou a my jim zasíláme poštou toto ukončení. Mám za to, že je to den doručení (vrácenky z pošty). V některých případech ale toto doručení trvá dlouho – ve mzdě pak uvádíme neomluvenou nepřítomnost, platíme tak (než se nám dodejka vrátí) za ně zdravotní pojištění. 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na HPP, kromě HPP má u dalších zaměstnavatelů tři DPP do 10 000 Kč. V tuhle chvíli nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění z DPP. Jak tomu bude po novele zákoníku práce?

Zaměstnankyni končila RD 5. 5. 2023 po 3 letech věku dítěte dle její původní žádosti. Může si prodloužit RD např. do 25. 5. 2023 a 26. 5. 2023 podat zaměstnavateli výpověď, protože pečuje o dítě? Zaměstnankyně se poté přihlásí na úřad práce. Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči ČSSZ a ZP? 

Zdravotní pojištění nefunguje v našem společensko-ekonomickém prostředí izolovaně, ale je navázáno na spoustu dalších právních předpisů (dále uváděné právní normy jsou zásadně míněny ve znění pozdějších předpisů). Takže například nástup zaměstnance do zaměstnání na základě pracovní smlouvy vychází z ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “). „Rozhodné částky“ 4 000 Kč a 10 000 Kč, důležité především u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nenaleznete v právní úpravě zdravotního pojištění – v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6 se pro účely zdravotního pojištění pracuje s pojmem započitatelný příjem. A právě částky 4 000 Kč, resp. 10 000 Kč si zdravotní pojištění pomocně přebírá z § 6 odst. 2 a § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění “). V ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti “), je definováno tzv. nekolidující zaměstnání, což v podmínkách zdravotního pojištění umožňuje zaměstnávání osob s příjmem do poloviny minimální mzdy a odvod pojistného z dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočítávat a doplácet pojistné do zákonem stanoveného minima.

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.

OSVČ podala za rok 2022 přehledy pro ZP a OSSZ. Od ledna do září měla podnikání jako hlavní činnost. Od října do prosince byla již zaměstnána a neodváděla zálohy. Za leden-září zaplatila na zdravotní pojištění na zálohách 2 627 x 9 = 23 643 Kč a měla celkem korunový přeplatek. 1) Je to správně z pohledu zdravotního pojištění? Od října do prosince měla zaměstnání a pojistné bylo odvedeno alespoň z minimální částky, ale zatím se nijak OSVČ u ZP jako podnikající fyzická osoba neodhlásila. 2) Při vyplňování přehledu pro OSSZ se její celkový daňový základ (150 000 Kč) rozdělil v poměru na hlavní činnost 9 měsíců a vedlejší činnost 3 měsíce a OSVČ doplácí "jakoby" za ty tři měsíce vedlejší činnost cca 7 000 tis. Kč - může to tak být správně? 3) Předpokládám, že se OSVČ měla k poslednímu záři odhlásit a za tři měsíce by žádný doplatek za tu vedlejší činnost nedoplácela? 4) Z pohledu sociálního pojištění je to nastaveno tak, že se celý daňový základ rozpočítá do 12 měsíců oproti zdravotnímu pojištění (pokud není odhlášena), byť v těch třech měsících žádné příjmy z podnikání neměla a měla pouze příjem ze zaměstnání?

V tomto pojednání se jak z pohledu osoby s trvalým pobytem na území České republiky, tak u osob bydlících v jiných státech zaměříme na problematiku výkonu samostatné výdělečné činnosti v České republice i v rámci „evropského“ prostoru. Členství České republiky v Evropské unii výrazně zlepšuje podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU, budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“. Pokud se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států za účelem výkonu podnikatelské činnosti, jsou průvodním jevem této migrace i určité povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Obdobně při návratu do České republiky je rovněž nutno splnit určité povinnosti ve vztahu k českým institucím sociálního zabezpečení.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené v Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Firma poskytuje 22 dní dovolené, tzn. 2 dny nad rámec daný zákoníkem práce. Má zaměstnance, na které uplatňuje slevu na sociálním pojištění ve výši 5 %. Při ověřování, zda daný zaměstnanec splňuje podmínky pro uplatnění slevy dle § 7a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pro účely stanovení průměru na jednu hodinu dle vyjádření ČSSZ se musí z úhrnu odpracovaných hodin vyjmout hodiny za dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc. Je rozšířen názor, že má zaměstnanec čerpat nejdříve tu část dovolené, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat alespoň v minimální výši, a teprve poté že se čerpá ta část dovolené, o kterou její délku zaměstnavatel dobrovolně prodloužil. Je někde v zákoně opora, že se dovolená nad rámec stanoveným zákonem nepovažuje za odpracovanou dobu, a proto se pro účely § 7 a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,, tato doba nepovažuje za odpracovanou dobu?

Dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé kupříkladu uzavírají se zaměstnanci pracovněprávní vztahy různé povahy na dobu určitou, přičemž jsou následně tyto smlouvy či dohody u téhož zaměstnavatele (za stejných či změněných podmínek) obnovovány nebo upravovány. S ohledem na tyto skutečnosti musejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění jednak adekvátně postupovat při plnění oznamovací povinnosti, to znamená zaměstnance přihlašovat a odhlašovat u zdravotní pojišťovny, jednak za ně řádně odvádět pojistné.

Za zaměstnance s 2. stupněm ZTP zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění? A od sociálního pojištění je úleva? V jaké výši?

OSVČ, vedlejší činnost, má také příjmy z ubytování na Airbnb a booking.com. Jedná se o § 7 zákona o daních z příjmů. Musí být i tyto příjmy vyčíslené na přehledech pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ?