Dohadné položky - strana 2

Zákon o účetnictví ve svém § 3 odst. 1 stanoví „známou“ zásadu časové a věcné souvislosti (neboli akruální princip). Přestože to čtenářům může připadat zbytečné, zastavme se u ní. Obecně je tato zásada v účetnictví vnímána jako pravidlo, které vyžaduje přiřazení nákladů k výnosům, s nimiž časově a věcně souvisí, stejně tak přiřazení výnosů k nákladům, s nimiž časově a věcně souvisí. Dále je obecně vžité, že časová a věcná souvislost je upravena pro účely účetnictví a pro účely stanovení základu daně z příjmů stejným způsobem. Ani jeden z uvedených závěrů nelze zcela potvrdit.

Manažerovi bude od 1. 12. 2021 vyplacena finanční náhrada dle 310 zákoníku práce, a to konkurenční doložka po dobu následujících 10 měsíců, tzn. až do 9/2022. Jak je to s daní z příjmu právnických osob? Máme na tuto finanční náhradu vytvořit dopadnou položku pasivní do r. 2021? Pokud by byla vyplacena najednou tzn. v 12/2021, byl by to náklad r. 2021 nebo máme časově rozlišit? 

Společnost s. r. o. tvořila dohadnou položku aktivní - úroky z poskytnuté zápůjčky, přesně nebylo doložené "čerpání" kvůli ztraceným pokladním dokladům (chyba jednatele) částka je tedy "odhadem". Účtování 388/662. Rok poté se jednatel s dlužníkem domluvili, že úroky společnost "odpustí", jistina byla vrácená. Navíc je komplikace, že úrok vypočítaný "odhadem" z loňska je menší, tedy zkrácený zisk, (skutečnost, že se úrok odpustí se "tušila" od začátku, dluh byl zajištěný nemovitostí). Bude potřeba opravovat dodatečným tvrzením loňský rok? Úrok se vypočetl chybou firmy menší, následně ale byl odpuštěný ..... tedy k žádnému plnění ani nedošlo. Jak velká míra „odchylky“ při tvorbě dohadné položky je vůbec tolerovatelná bez nutnosti dodatečného přiznání? A nyní nejdůležitější dotaz, co s účtem 388 v aktuálním roce? Připustíme-li možnost, že mylně zdaněný výnos minulého roku na účtu 662 je menší, bez nutnosti opravy, lze ho v aktuálním roce nedaňovým účtováním 562/388 vyrušit? Chci zrekapitulovat situaci, že v loňském roce firma zdanila zisk na účtu 662, chybou výpočtu firmy menší, ale přesto se ten zisk nerealizoval. Tedy je nutné dělat dodatečné na opravu 662 když je nyní jasné, že žádný zisk nebyl? Nedaňový náklad v aktuálním roce firmě nevadí. Jde o to, aby nebylo zpětně finančním úřadem vymáháno plnění z úroků, které se nikdy společnosti nezaplatily.

K 31. 12. 2017 jsme do účetnictví zaúčtovali přes dohadné položky pasivní náklad za doménové poplatky za nevyúčtované období 01-10/2017. Žádný doklad jsme do dneška nezískali. Jak nyní dále postupovat? Jak účetně „vyčistit“ účet 389 k 31. 12. 2020? Má tato situace vliv na daňovou stránku? 

V sedmé části našeho seriálu si dokončíme účtování o službách společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) zaúčtováním závěrečných účetních případů týkajících se služeb, jak bylo avízováno v časopisu UNES č. 6/2020 na s. 23 v tabulce s časovým sledem účtování o službách.

V roce 2017 jsme neobdrželi fakturu za právní služby od advokátní kanceláře, které nám v roce 2017 poskytla. Vytvořili jsme tedy dohadnou položku na účet 389. Fakturu jsme však nedostali ani v roce 2018 - stále jsme tedy nechávali dohadnou položku na účtu 389. Fakturu jsme obdrželi až v roce 2019 a zúčtovali ji s tou dohadnou položkou. Je to správný postup?

Stále dostávám otázku, kdy máme v účetnictví účtovat o rezervách a kdy máme účtovat na dohadné účty (aktivní a pasivní). Dalším problémem je případ, kdy o rezervách není účtováno vůbec, přesto jejich tvorba v případě významných položek vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “). Nebo je místo účtování o rezervách účtováno na dohadné účty. To může mít zásadní dopad. V prvním případě jsme porušili zákon o účetnictví . Druhý případ má obvykle za následek nesprávně vypočtenou daňovou povinnost.

Lékař převedl svou praxi z OSVČ do s. r. o. Vystavuje na zdravotní pojišťovny faktury, ale téměř žádná není uhrazena v té hodnotě, jak byla vystavena, někde je zaplaceno více, jinde méně. Jak v závěru roku 2019 ošetřit výnosy účtované dle vydaných faktur, aby byl základ daně z příjmu s. r. o. za rok 2019 v pořádku? Pokud do data podání přiznání přijdou platby a vyúčtování pojišťoven, mám vydanou fakturu v roce 2019 opravit na tu částku, co ve 2020 následně přišla? A když do data podání přiznání za 2019 nepřijde vyúčtování, tak mám zaúčtovat dohadnou položku do výnosů, že očekávám více, abych měla „rezervu“ v základu daně 2019? 

Dodavatel vytvoří opravný daňový doklad za platební morálku v roce 2018 svému odběrateli. Zdanitelné plnění je 31. 1. 2019, doklad byl vystaven 5. 2. 2019. Z hlediska daně z příjmů u odběratele, kam patří fakturovaná částka? Má být v závěrce roku 2018 odběratele použit dohadný účet aktivní na neznámou částku, anebo lze opravný doklad zaúčtovat kompletně do roku 2019?

Společnost s. r. o. má pronajaté kanceláře a složenou jistinu ve výši 85 000 Kč. Ve smlouvě o pronájmu není stanoven úrok z jistiny. Musí společnost účtovat do dohadných položek aktivních (výnosů) každoročně obvyklý úrok? Pronajímatel tvrdí, že úročení jistiny je pouze u pronájmu bytu, a ne u pronájmu nebytových prostor.

Když ke konci roku 2018 zaúčtuji dohadný účet pasivní (např. na energie) za spotřebu roku 2018, vyúčtování energie dojde v roce 2019 a je o např. 5 000 vyšší. Mohu dát tento rozdíl 5 000 Kč do uznatelných nákladů roku 2019? Pokud nastane stejná situace jako v předešlé otázce, jen naopak (někomu jeho spotřebu já naopak účtuji a vyúčtování je vyšší než dohad), rozdíl musím, nebo nemusím dát do výnosů roku 2019? Nebo jsem i povinná udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2018?

Společnost pořídila nemovitou věc na hypoteční úvěr, na základě zápisu do katastru zařadila majetek do užívání ke dni 15. 11. 2018. Poplatek za poskytnutí úvěru byl bankou sražen až 20. 11. 2018. Zřejmě by měl být součástí pořizovací ceny, ale nevím, zda i v případě, kdy byl uhrazen později. Nemovitá věc byla pořízena přes realitní kancelář, služba byla uskutečněna před zařazením do užívání, ale faktura byla vystavena později. Bude se účtovat ke dni zařazení majetku na dohadné účty nebo po zařazení přímo do nákladů? 

Společnost s r. o. má zdaňovací období hospodářský rok do 31. 10. 2018. Používá krátící koeficient u DPH, tzn. že k 31. 12. 2018 dojde k vyrovnání a to zaúčtuji na +- 548. Používá se nějaká dohadná položka k 31. 10. 2018? Jak by se zaúčtovala do 31. 10. 2018 a poté následující zdaňovací období? Podle mého výpočtu by mělo dojít k 31. 12. 2018 k nadměrnému odpočtu.

Dohadné účty patří k poměrně problematické oblasti v daňové i účetní oblasti. Jedná se také o oblast, která se relativně často objevuje v judikatuře. Dohadné položky jsou vyjádřením respektování zásady časového rozlišení, která stanoví, že výnosy a náklady se účtují do účetního období, se kterým věcně a časově souvisejí. Tato zásada vyplývá z § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zaúčtování do nákladů a výnosů je potom nutné dobře posoudit také z pohledu daňové uznatelnosti, správné zaúčtování tak může mít i daňové dopady.

Moje lékařka měla v pronájmu ordinaci s nájmem 1 Kč a zálohami na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně. Po odchodu z pronájmu v roce 2015 urgovala zbytečně vyúčtování služeb. V účetnictví byl odhad zaúčtován do dohadných položek. Po dalších urgencích obdržela fakturu za rok 2015 a 2016 s vysokým nedoplatkem a bez podkladů, jak se k částkám došlo. Do jaké doby má pronajímatel povinnost vyúčtování služeb provést? Nemůže se lékařka bránit, že se již nedá spotřeba zkontrolovat? Objekt byl vrácen v roce 2015 bez předávacího protokolu o spotřebě. Může být zaúčtován poměrně vysoký náklad za spotřebu do roku 2017 (2018) nebo je třeba podat dodatečné daňové přiznání? Účet 389 je víc než trojnásobný.

Společnost s ručením omezeným má hospodářský rok od 1. 11. 2017 do 31. 10. 2018. Je poplatníkem silniční daně, která činí 3 000 Kč. Jaký bude postup účtování této daně? Bude se používat dohadný účet 389?

Dne 27. 12. 2017 se stala dopravní nehoda na firemním vozidle. Jsme s. r. o. a nejsme plátci DPH. Dne 6. 2. 2018 nám bylo s datem DUZP 6. 2. 2018 fakturováno od opravny 13 976 Kč za zapůjčení náhradního vozidla a 30 100 Kč za opravu vozu. Též DUZP 6. 2. 2018. K oběma fakturám máme krycí dopis od pojišťovny ze dne 6. 2. 2018, kde je uvedeno datum škodní události 27. 12. 2017 a zároveň je uvedeno, že částka 30 100 Kč a částka 13 976 Kč je hrazena na účet opravny. Jak a do jakého období zaúčtujeme tyto skutečnosti? Pojistnou událost 2017, plnění od pojišťovny, které bylo hrazeno v roce 2018 na účet opravny a náklady na opravy z 2018 a zapůjčení vozu (fakturace od autoopravny)?

Společnost s. r. o. má pronajaté nebytové prostory ke svému podnikání. Kvartálně hradí faktury za nájem, za spotřebu tepla, vody a služeb. Elektrická energie je hrazena na základě faktury od pronajímatele (jedenkrát za rok) a vyúčtování proběhne v dubnu následujícího roku. Spotřeba elektrické energie je tedy k 31. 12. zaúčtována dohadnou položkou MD 502/D 389 a po vyúčtování je tato dohadná položka rozpuštěna. V letošním roce 2017 ale žádná faktura na spotřebu elektrické energie za rok 2016 nebyla vystavena, z tohoto důvodu k 31. 12. 2017 nemáme dohadnou položku rozpuštěnou. Musíme celou dohadnou položku rozpustit k 31. 12. 2017 do výnosů? Jak bychom pak měli postupovat v případě, že nám v dubnu 2018 bude vystavena faktura za spotřebovanou energii za rok 2016?

Firma, která podniká ve stavebnictví, vede účetnictví, plátce DPH. Vydala zálohovou fakturu na 120.000 Kč na stavební práce (stavba RD). Následně investor (FO) zaplatil tuto částku na běžný účet. Proúčtovala jsem 120.000 Kč MD 221/D 324. Následně jsem vyhotovila interní doklad na 104.347,83 (MD 324/D 324) a 15.652,17 (15% DPH - 324/343015). DPH se odvedlo FÚ. Tuto zálohu firma bude vyúčtovávat až na konci zakázky v roce 2018. V současné době mám 104.347,83 na účtu 324. Každý měsíc se vystavuje faktura za práce na tuto zakázku a záloha se neodečítá, bude odečtena až v poslední faktuře. Blíží se konec roku, musím tuto zálohu dát do výnosů? Musím udělat nějakou rozpracovanost? Musí být tato záloha stále držena na účtu? 

Nakupujeme pozemky, součástí pořizovací ceny jsou vedlejší náklady ve formě ceny za vyhotovení posudku, daň z nabytí, správní poplatek. Jak řešit časové prodlení? Při zařazení do majetku není ještě známa výše daně a mnohdy ani cena za vyhotovení posudku. Na školení bylo doporučeno řešit tuto situaci dohadnou položkou. Jak ale naložit s případnými rozdíly?