Dovoz - strana 5

Česká solečnost s.r.o. nakoupila licenci na SW od společnosti sídlící v Austrálii (Atlassian Pty Ltd, Level 6, 341 George St, Sydney NSW 2000 Australie). Na faktuře je uvedeno Vat Number EU372001951. Předpokládali jsme, že je společnost zaregistrována k DPH v Evropě a zaúčtovali jsme jak přiznání k DPH, tak odpočet DPH, ale účetní program mi hlásí kritickou chybu, takže to neprojde na daňovém portálu. Poraďte co s tím? Má se to vzít jako dovoz služby? A pak by to bylo osvobozené?

Česká s. r.o., neplátce DPH, bude pořizovat stroj na výrobu za 100 000 Kč ze zahraničí. Zvažuje dvě možnosti. 1) pořízení od firmy 1 z Německa (osoby registrované k DPH v Německu), 2) pořízení od firmy 2 z Kanady (osoby registrované k DPH v Kanadě). Chápu správně, že v prvním případě se při pořízení nestane česká firma identifikovanou osobou a německý dodavatel bude fakturovat cenu stroje + tamní německou sazbu DPH, kterou si sice česká firma neodečte, ale zároveň nebude muset řešit nijak DPH (kromě toho, že německou DPH zaplatí již při obchodu)? U druhého případu bude kanadská firma naopak fakturovat BEZ kanadské DPH? A česká firma odvede české DPH na české celnici. S tím, že DPH vyměří a rovnou vybere celní úřad, tzn. česká firma se kromě zaplacení nebude muset o nic starat? A plátcem DPH se nestane.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2020, čj. 2 Afs 133/2018-38

Klient je chorvatská firma, která v Česku nemá žádnou pobočku ani zaměstnance, nemá zde stálou provozovnu, nemá CZ DIČ. Tato firma bude kupovat zboží v Číně a dopraví ho do Česka do skladu vlastněného třetí osobou) který si pronajímají. Z Česka pak toto zboží bude putovat ke koncovým zákazníkům z celé Evropy (zboží bude prodáváno přes e-shop). Musí se chorvatská firma v ČR registrovat k DPH nebo jako identifikovaná osoba a za jakých podmínek?

V souladu s Rozhodnutím komise č. 2020/1101 dochází k prodloužení lhůty pro osvobození od cla a DPH u dovozu zboží, které je nezbytné k boji proti následkům rozšíření onemocnění COVID-19, až do 31. října 2020.

Klient-prodejce A se sídlem v ČR (tuzemská firma) nakoupil zboží v Číně. Kupujícím byla firma B z Mongolska. Při dovozu bylo zboží procleno klasicky v ČR na začátku roku 2020 (1. vstup do EU). Prodej zboží se uskutečnil v dubnu 2020. Zboží bylo vyzvednuto ze skladu firmy A v ČR a dovezeno do Holandska. Zde bylo vycleno 27. 4. 2020 (vyclení zajišťovala holandská spediční firma) a opustilo EU. Dopravu ze skladu v ČR do přístavu v NL si zajistil kupující B. Prodejce-společnost A byla kontaktována příslušným finančním úřadem kvůli tomu, že zmíněné zboží bylo uvedeno na ř. 22 jako vývoz, avšak česká celní správa toto nemá v evidenci. Jedná se tedy o to, zda pokud bylo předmětné zboží uvedeno na ř. 22 přiznání k DPH, byl tento postup správný. Pokud nikoliv, rádi bychom uvítali popis postupu správného.

V posledních dnech zveřejnilo ministerstvo financí informaci o tom, že dovoz ochranných pomůcek z důvodu koronavirové krize lze v některých případech osvobodit od daně z přidané hodnoty. Smysl osvobození od daně je zřejmý: jedná se o léky a zdravotní materiál, které zachraňuje lidské zdraví a životy. Zároveň přibývá případů, kdy u dovozu léků ze zahraničí stát nemilosrdně požaduje po rodičích nemocných dětí DPH, ačkoliv lék není hrazen ze zdravotního pojištění, ani se na jejich nákupu stát finančně nepodílel. Navýšení částky o DPH znamená výrazné prodloužení doby nutné pro získání peněz na nákup léku, jehož včasné nasazení u pacienta může doslova zachránit život. Stát, potažmo ministerstvo financí má v důsledku neudělení výjimky pro osvobození od DPH přímou vinu na zhoršení zdraví či úmrtnosti jedinců.

Naše společnost pořídila zboží ze Švýčarska, toto zboží bylo přepraveno do tuzemska a zároveň procleno za účasti celního deklaranta v tuzemsku. Předpokládáme, že přeprava tuzemského přepravce je v souladu s 69 zákona o DPH osvobozena. My tuto přepravu zahrneme do základu daně dovezeného zboží. Toto zboží bylo dopraveno do sídla naší společnosti. Objednali jsme zařízení na vykládku tohoto zboží (již v sídle společnosti). Zajímá mne, zda i tyto náklady na vykládku v sídle společnosti lze považovat za náklady přímo vázané na dovoz zboží v souladu s § 69 odst. 2 zákona o DPH . Tzn. že faktura dodavatele této služby by byla bez DPH. Všude jsem se dočetla jen o nakládce a výkladce během předpravy. 

Běžný plátce DPH se zřejmě v praxi nesetká s osvobozením ve zvláštních případech, ale je vhodné tato pravidla alespoň pasivně znát a v případě relevantnosti si nastudovat konkrétní úpravu pro aplikaci osvobození od DPH ve zvláštních případech. Ale jak se říká „nikdy neříkej nikdy“, tak toto přísloví se může hodit právě pro oblast osvobození ve zvláštních případech, protože i běžný plátce DPH může dodávat své zboží či poskytovat služby kupříkladu některému subjektu EU či letecké společnosti, kde může být pak aplikace osvobození relevantní. Pro některé plátce DPH (například pro letecké společnosti) je ustanovení zákona o DPH pro osvobození ve zvláštních případech naprosto klíčové, protože ovlivňuje režim DPH jejich nakupovaných vstupů. Tento článek vymezuje plnění, u kterých se aplikuje osvobození ve zvláštních případech a upozorňuje na tuto problematiku několika praktickými příklady.

Společnost A (tuzemský plátce DPH) bude fakturovat společnosti B do USA dodání zboží. Zboží však bude přepraveno z ČR pouze do Rakouska, kde bude ukončena doprava zboží a zboží bude v Rakousku zůstávat. Společnost B (z USA), nemá v Rakousku ani provozovnu, ani VAT. Přeprava zajišťuje společnost A na své náklady. Jak to bude s DPH u tohoto případu? Kam se bude uvádět do přiznání k DPH?

Česká s. r. o., plátce DPH, se zaregistrovala k DPH i v Polsku. Dováží zboží z Číny, toto zboží nepřekročí českou hranici a směřuje rovnou do Polska. Zde s. r. o. provede samovyměření za nákup z Číny a uvede ho do polského přiznání k DPH. Zároveň v Polsku s. r. o. zboží prodá pod polským DIČ a v polském přiznání odvede DPH z těchto transakcí. Prosím o zhodnocení navrženého způsobu účtování transakcí s tím spojených: 1) FP z Číny - v celé hodnotě na MD 504/D 321, 2) zaplacené clo – MD 504/D 379, 3) v Polsku zaplacená DPH – MD 504/D 379, 4) FV vystavené s polským DIČ - v celé hodnotě včetně DPH na MD 311/D 604.

Dodací podmínky INCOTERMS vznikly přibližně před osmdesáti lety se záměrem odstranit nejednotný náhled obchodních zákoníků různých zemí do kupních smluv. Jejich odlišnosti potom vedly ke sporům ohledně odpovědnosti za řádný způsob dodávky a zajištění přepravy mezi prodávajícím a kupujícím. Nyní jsou standardně obsahem kupních smluv v mezinárodním obchodu, avšak jejich využití se rozšířilo i do obchodu tuzemského.

Společnost vykázala dovoz zboží na základě JSD v 1/2019. Následně zjistila, že k proclení nebyly deklarantovi doloženy všechny faktury za zboží, které obsahovala zásilka. Po zjištění chyby deklarant požádal celní úřad o opravu JSD. Celní úřad po doložení této skutečnosti vyhověl a dne 30. 7. zaslal rozhodnutí a platební výměr, kde doměřil DPH (což je běžný postup, protože chybějící faktura nebyla doložena v okamžiku dovozu, ale později). Deklarant nám toto DPH vyúčtoval k úhradě. 1. Je vyúčtování DPH od deklaranta nákladovou položkou pro naši firmu? 2. Jakým způsobem vykázat změnu JSD v DPH? Opravou DPH 1/2019 nebo dnem vydání rozhodnutí, tedy 7/2019? 3. Je platební výměr od celního úřadu daňovým dokladem, na jehož naše společnost jako plátce může nárokovat DPH zpět? A pokud ano, nárokuje se tato vratka pouze interním dokladem a v kontrolním hlášení se uvádí v oddílu B3? A je případné vrácení DPH účtováno minusově do nákladů?

Firma z USA nám vyfakturovala formy na odlitky, která ale nebude dodána do ČR. Forma zůstane ve Spojených státech a stejný dodavatel formy nám na ni bude vyrábět díly na naše výrobky, které budou dováženy. Bude nákup formy zaznamenán v přiznání DPH, i přesto, že nenaplňuje známky dovozu? Pokud ano, na který řádek tento prodej uvést? 

Česká firma - plátce DPH v ČR - dodala do Švýcarska občanovi kolo. Švýcarský občas poslat zpět do ČR kolo k zušlechtění (domontování elektropohonu). Kolo bylo po zušlechtění vyvezeno zpět do Švýcarska. Jakou povinnost má česká firma při transakci, kdy je kolo dovezeno do ČR k zušlechtění?

Prosím o radu, která se týká dovozu z Číny. V květnu nám přišla faktura na cca 26 000 USD, zboží bylo dovezeno (procleno) v květnu a v červnu 2019, ale částka na dovozních dokladech nesouhlasí s dokladem z května, to znamená, nákup byl ve vyšší hodnotě, než následný dovoz a to o téměř 23 000 USD. Do základu daně pro DPH nemohu dát nic jiného než to, co mám na dovozních JSD, celnice nás v tomto ignoruje, protože se řídí tím, co jim poskytla Čína. Jak se mám k tomuto postavit? Když dám základ dle faktury, tak to nebude sedět FÚ na mojí DPH, ale takto to nemám vykázané správně.

Společnost s r. o. se v červenci 2019 stala plátcem DPH. Do té doby byla identifikovanou osobou. V dubnu 2019 společnost nakoupila zboží od čínského dodavatele. Zboží bylo propuštěno do volného oběhu, firma uhradila DPH celní správě. Zboží měla firma k datu registrace k DPH stále na skladě. Je možné provést zpětný odpočet DPH z tohoto zboží (§ 79 zákona o DPH)? 

Česká s. r. o., neplátce DPH, dovezla z Číny zboží. Faktura od čínského dodavatele je vystavena 31. 12. 2018, do volného oběhu bylo zboží propuštěno 5. 1. 2019 (JSD). Do jakého účetního období případ patří? Do prosince 2018 nebo do ledna 2019? Zaúčtuji na základě faktury nebo JSD? 

Česká s. r. o., neplátce DPH, dovezla zboží z Číny letecky do Prahy. Mám k dispozici fakturu za zboží a fakturu za dopravu, obojí od čínského dodavatele. Dále mám JSD na propuštění do volného obchodu. V JSD je stanoven základ pro DPH pouze z ceny zboží bez dopravy. Takto vypočtená daň byla zaplacena celnímu úřadu. Celý proces proclení obstarávala specializovaná firma. Je nutné základ daně zpětně opravit - navýšit o dopravu? Pokud ano, jakým způsobem a kam nahlásit/doplatit? Nebo jak jinak naložit s fakturou za dopravu?

Dovezli jsme pomocí spediční dodávkové firmy zboží ze Švýcarska. Na vyžádání jsme obdrželi "Steuerbescheid", zásilka byla propuštěna do volného oběhu v Německu. Na potvrzení je uvedeno pouze "vertreten durch DE28635610000. Bohužel nevím, je-li to jejich EORI nebo neúplné DIČ. Kdo v tomto případě hlásí celnímu úřadu, platí clo a odvádí DPH? Jak to máme hlásit my, jako dovoz ze 3. země nebo odvést daň - reverse charge? Jsme německá firma GmbH a máme společné EORI pro Německo a pobočku v ČR (ale každý má jiné DIČ/VAT), přepravní firma materiál proclila v Německu na naše EORI na německou adresu. Materiál, ale doručili až do ČR, k nám na pobočku. Faktura od švýcarského dodavatele byla vystavena na naši německou firmu GmbH, jako zasílací adresu uvedli ČR. Myslím si, že nám přepravní firma zašle ještě fakturu (přefakturaci) s vyčísleným DPH a clem, bohužel zatím jsem fakturu neviděla. Tuto fakturu by účtovali kolegové v Německu, aby si mohli DPH nárokovat. Domníváme se, že správný postup je tento: -          fakturu od švýcarského dodavatele zaúčtují naši kolegové v Německu -          zaúčtují také případnou fakturu s vyměřením cla a DPH -          naskladní u nich v Německu -          poté udělají přemístění k nám do ČR -          my nahlásíme na jejich německé DIČ