Nájem (daně z příjmů)

Nepodnikatel, neplátce DPH, má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1 000 Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v § 9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu v 12/2025 doplatil (právní účinky vkladu 12/2025) a stane se vlastníkem nemovitosti. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude od 1/2026 pronajímat. Vstupní cenou bude pořizovací cena při nabytí vlastnictví. Odkdy můžeme zahájit odpisování – již za rok 2025? Jestliže se rozhodneme a vložíme nemovitost až v 1/2026 do „obchodního majetku“, tak začneme odpisovat prvním rokem v roce 2026 z pořizovací ceny?

Podnikatel, s.r.o., pracuje jako IT specialista. Sídlo podnikání má kanceláři, ale často pracuje i z bytu, kde bydlí. Je možné vyčlenit v bytě, kde bydlí jednu místnost, kterou bude využívat pro podnikání? Může dát na nákladů část nájmu, případně energie?

Nepodnikatel, neplátce DPH má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1.000,- Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v §9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu doplatil a stane se vlastníkem nemovitosti. Chtěli bychom začít po převodu vlastnictví nemovitost odepisovat. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude pronajímat. Jak stanovit vstupní cenu a odpis této nemovitosti? Kdy je doba zahájení nájmu? Před x lety, když ji začal podnajímat nebo od datumu, kdy se stal vlastníkem a nemovitost začne pronajímat?

Za příjmy fyzických osob z nájmu se považují: a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, b) příjmy z nájmu movitých věcí, pokud se nejedná pouze o příležitostný nájem. Za příjmy z nájmu nemovitých věcí nelze považovat příjmy z ubytování poskytovaného různými internetovými platformami (např. Airbnb). Za příjmy z nájmu se také nepovažují příjmy z pronájmu obchodního majetku. Tyto příjmy je nutno zdanit jako příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Vlastník domu, OSVČ vedoucí podvojné účetnictví, pronajímá v bytovém domě bytové i nebytové prostory. Nájemci (firmy i občané) hradí měsíčně nájemné a zálohy (na úklid spol. prostor, na odpady, vodu, elektřinu za společné prostory,...). Tyto zálohy se jednou ročně vyúčtovávají a ze všech zaplacených záloh je odváděno DPH. Roční vyúčtování záloh (nákladů) je ale vystaveno i za prostory, které momentálně nejsou obsazené a zálohy za ně nejsou placeny. Náklady vstupující do vyúčtování jsou v průběhu roku účtovány na 548 a uplatňován odpočet DPH. Je potřeba evidovat v účetnictví ve výnosech i vyúčtování za tyto prázdné byty? Dále bych se chtěla zeptat, zda by měly být náklady spojené výlučně s nepronajatými byty z hlediska daně z příjmů účtovány jako nedaňové náklady a tedy neuplatňováno DPH? Myšleno např. náklady na opravy v neobsazeném bytě. 

OSVČ má ve spoluvlastnictví dům (vlastní 7/10) ve kterém podniká a část pronajímá. V § 7 i v § 9 ZDP uplatňuje výdaje paušálem. Pronajímá pouze část nemovitosti, kterou vlastní. 3/10 nemovitosti vlastní druhý spoluvlastník, který ve své části má obchod. Předpokládáme, že příjmy z nájmu nejsou dosaženy společně poplatníky z titulu spoluvlastnictví, protože příjmy z nájmu plynou pouze našemu OSVČ z jeho části nemovitosti a může uplatňovat výdaje paušálem a nemusí uplatňovat skutečné výdaje. Ještě pro zjednodušení - dvě třetiny nemovitosti vlastní naše OSVČ, v jedné třetině podniká, druhou třetinu pronajímá, třetí třetinu vlastní spoluvlastník, který zde má obchod. Můžeme uplatňovat v § 9 ZDP výdaje paušálem?

Nezletilý syn po svém zemřelém otci zdědil garáž, v katastru nemovitostí je zapsán jako majitel nemovitosti. Jeho matka tuto garáž pronajímá. Jak to bude s vykázáním příjmů a podáním daňového přiznání. Je tomu tak, že přiznání bude na jméno syna a podepisovat bude zákonný zástupce ( matka) ?

Zaslechl jsem informaci, že pokud příjem z nájmu (jako fyzická osoba), který je daněn podle § 9 ZDP, převyšuje výdělek z hlavního příjmu na IČ, mohl by FÚ požadovat danit takovýto příjem ne jako nájem, ale zahrnout ho jako klasický příjem, nebo byla informace zmatečná?

Fyzická osoba se může rozhodnout k přerušení podnikání nebo nájmu z různých důvodů, např. když odjíždí na delší dobu za svými blízkými mimo území ČR nebo odjíždí na stáž mimo ČR, popř. když podstupuje náročnou operaci s delším pobytem ve zdravotním zařízení a následnou rekonvalescencí. Ukážeme si, jak bude postupovat poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, nebo s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP , který se rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

U fyzické osoby došlo v roce 2024 k ukončení dlouhodobého nájmu domu. V průběhu tří let došlo ke zhodnocení budovy. Pronajímatel obdržel kopie faktur za provedené služby. Nedojde k žádnému vypořádání a pronajímatel tak musí zohlednit nepeněžní příjem. Znamená to, že v § 9 ZDP uvede součet příjmů z nájmu i toto plnění? Poplatník uplatňuje paušální výdaje. Předpokládám, že ty na toto plnění uplatňit nemůže. V budoucnu dojde k přeměně domu na několik bytů a jejich prodeji. Jsou nějaké možnosti pro osvobození od daně z příjmů, například použití pro vlastní bytové potřeby? Jak to bude s plátcovstím DPH? Stane se i jako fyzická osoba po prodeji prvního bytu plátcem? 

Sourozenci vlastní nemovitost, z které jim plyne nájem. Každý z nich vlastní ideální polovinu - spoluvlastnický podíl 50 %. Mohu uplatnit na tyto příjmy paušální výdaj ve výši 30 % v případě, že rozdělím příjmy jinak než dle spoluvlastnického podílu (na základě dohody poplatníků, např. příjmy 80 % a 20 %)? Nebo lze rozdělit příjmy jinak než dle spoluvlastnického podílu jen v případě použití skutečných výdajů? Mohu tyto podmínky měnit pro každé zdaňovací období jinak?

Fyzická osoba v roce 2024 pronajímala parkovací stání. Do kterého řádku DPFO fyzická osoba měla by uvést příjem od pronájmu parkovacího stání? Příjem od pronájmu parkovacího stání patří do paragrafu 9 zákona o daních z příjmů? Pokud ano, lze uplatnit výdaje procentem z příjmů od pronájmu parkovacího stání? 

Fyzické osoby, nepodnikatelé, mají ve spoluvlastnictví bytový dům a celý ho pronajímají. Spoluvlastníci se dohodli, že příjmy z pronájmu nemovité věci nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů, ale plynou jen jednomu spoluvlastníkovi (nájmy jsou poukazovány na bankovní účet jednoho spoluvlastníka). Ten je zdaňuje v § 9 zákona o daních z příjmů. V souladu s § 12 odst. 2 zákona o daních z příjmů jsou uplatňovány výdaje v prokázané výši, nikoliv paušální výdaje. Uvedené rozdělení příjmů a výdajů je použito pouze pro účely zdanění daně z příjmů fyzických osob. Takto zdaněný příjem z pronájmu (čistý zisk) je následně přerozdělen mezi spoluvlastníky podle poměru podílů jednotlivých spoluvlastníků. Je takovýto postup správný?

Manželé vlastní nemovitosti v SJM. Mohou si příjmy ze SJM mezi sebou rozdělit? Nebo musí být všechny příjmy z nemovitostí, které mají v SJM, zdaňovány vždy pouze u jedné osoby? Myslím tím rozdělení např. bytů – jeden byt by zdaňovala manželka, jeden manžel.

Manželka (neplátce DPH) vlastní výrobní areál, který pronajímá s .r. o., tuto s. r. o. vlastní manžel. Nájemce (s. r. o.) provádí v tomto areálu opravy nad rámec obvyklého udržování a nad rámec nájemného, nájemce je k opravám zavázán v nájemní smlouvě. Dle mého názoru nevzniká pronajímateli nepeněžní příjem, protože tato situace není uvedena v § 23 odst. 6 ZDP. Pokud by na základě jiného ustanovení ZDP příjem u pronajímatele vznikal, dal by se použít § 23 odst. 3 pís a) bod 14 (příjem) a zároveň § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP (výdaj)? Výkladově by šel použít i komentář k § 24 odst 1 v GFŘ D-59 (bod 1). 

Manželé vlastní v SJM byt, který budou pronajímat. K příjmům z nájmu chtějí uplatnit skutečné výdaje (např. odpisy bytu). Může se manžel a manželka střídat ve zdaňování těchto příjmů z nájmu např. po roce? Příjmy za rok 2023 zdaní manžel ve svém DP a příjmy z nájmu za rok 2024 manželka? Bude manželka volně pokračovat v odpisech bytu dle odpisového plánu?

V článku si blíže vymezíme nájem nemovité věci a zdanění tohoto nájmu dle § 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a následně si rozebereme daňové řešení ukončení a přerušení nájmu zdaňovaného dle § 9 ZDP .

Zákon o daních z příjmů uvádí tři možné varianty zdanění příjmů fyzické osoby dosažených z pronájmu hmotného majetku (movité a nemovité věci). Jedná se o zdanění jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), zdanění jako příjem z nájmu podle § 9 ZDP a zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP . V textu se především zaměříme na rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu dle § 7 a 9 ZDP . Rovněž si ukážeme rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu a příjmů poskytovatelů ubytovacích služeb dle § 7 ZDP v souvislosti s informací GFŘ účinnou od 1. 1. 2023.

Firma (plátce DPH) pronajímá dlouhodobě parkovací místa. Jak je to s daní z příjmů právnických osob a s daní z přidané hodnoty, pokud dlouhodobě pronajme parkovací místo na stání osobních vozidel občanovi (fyzické osobě), nerezidentovi ČR, rezidentovi Dubaje? Bude DPH ve výši 21 % a jak to bude s daní z příjmů?

V příspěvku se zaměříme na řešení daňového odpisování v případě nájmu nemovité věci, kterou fyzická osoba získala jednak darováním a jednak zděděním.