Obchodní právo

V případě, že existuje záměr zlikvidovat s. r. o., které obsahuje vysoké kumulované neuhrazené účetní ztráty z předchozích let, lze likvidaci i tak provést? Kromě neuhrazených účetních z minulých let obsahuje s. r. o. pouze nesplacenou půjčku od společníka, jinak je kompletně bez majetku. Jakým způsobem lze neuhrazenou účetní ztrátu v průběhu nebo na konci likvidace vyřešit? Je nutné ztráty během likvidace předepsat společníkům k úhradě? Nebo je možné neuhrazenou účetní ztrátu ponechat na konci likvidace tak jak je? Nejednalo by se v tomto případě spíše o insolvenci? Jaké jsou možnosti řešení této situace? A je likvidace ta ideální cesta?

Akciová společnost, jako kupující, na základě kupní smlouvy na zpětní odkup akcií odkoupila od svého akcionáře za nižší hodnotu ( pod nominální hodnotou) vlastní akcie, ke snížení základního kapitálu nedošlo. Jakým způsobem tuto účetní transakci zaúčtovat?

Jak je to se zprávou o vztazích? Je aktuálně platné, že zpracovává každá obchodní společnost bez výjimek, nebo musí být naplněna definice ovládané osoby dle ZOK? Konkrétně s. r. o., 3 jednatelé = společníci se stejným podílem – mají povinnost zpracovávat a zveřejňovat? Mají ve zprávě zveřejňovat pozice v jiných společnostech, pokud s nimi je nějaký obchodní vztah, a pokud ano, pak všechny, nebo jen ty pozici s významným vlivem? 

Jednatel a společník s. r. o. by chtěl úročit prostředky na firemním účtu v cizí měně, právnické osobě to v ČR banky nenabízejí, ale fyzické ano. Tak vymyslel, že si převede EUR na soukromý účet, aby získal úroky, které mu banka zdaní. V případě půjčky jednateli bychom měli z hlediska firmy chtít po jednateli úroky v běžné výši, tak mám dotaz, jestli je něco takového možné a jaká je v tomto případě běžná výše? Protože je zcela jasné, že běžná výše úroků v Kč bude určitě mnohem vyšší než získá úročením EUR. Ale mu je líto nechat EUR ležet jen tak ladem. A chce je vrátit do firmy, nechce je pro sebe. Jaké jsou daňové dopady?

Podíl v s. r. o. zdědilo 6 podílníků jedním podílem. Chtěli by tento podíl rozdělit na 6 různých podílů místo vlastnění jednoho. Co z toho plyne z daňového hlediska?

Zemědělské družstvo eviduje ve svém účetnictví jako součást základního kapitálu členské vklady zemřelých členů (zemřelých pět a více let). Jak správně s těmito vklady naložit (vypořádat) a jaká je promlčecí lhůta pro vyplacení vypořádacích podílů těchto zemřelých členů?

Široká laická i právnická veřejnost zaregistrovala od 1.1.2014 velké změny v oblasti soukromého práva v praxi. V loňském roce byla chválena velká spousta zákonů, které ovlivní právní vztahy mezi fyzickými osoba navzájem, fyzickými a právnickými osobami a právnickými osobami navzájem. Ve svém článku chci upozornit na změny, které se dotknou právnických osob.

1. leden 2014 bude mezníkem soukromého práva v Česku. Účinnosti totiž nabudou dva nejdůležitější zákony - po Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod - nový občanský zákoník (přezdívaný nový "Občan") a nový obchodní zákoník (alias "Obchodník"). Nejde o pouhé novely, ale o zcela přepracované nové kodexy významně měnící koncepci, principy, systematiku a pojmy. V následujícím příspěvku Vám nabízíme jejich stručného průvodce.

Již 25.7.2012 schválila vláda novelu zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ “), která do českého právního systému zapracovává směrnici 2011/7/EU , o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen „směrnice“). Ačkoli původní účinnost zákona byla navržena k 1.3.2013 a termín pro zapracování směrnice uplynul již 16.3.2013, novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení až 27.3.2013 (ačkoli její projednávání bylo naprosto bezproblémové). V důsledku vrácení zákona Senátem (Senát požaduje přijetí jednoho pozměňovacího návrhu ve věci splatnosti faktur vůči veřejným zadavatelům) došlo k dalšímu zpoždění a Poslanecká sněmovna se musela novelou zabývat 11.6.2013. Novela je tedy oběma komorami Parlamentu České republiky již schválena. Po předpokládaném schválení prezidentem by měla novela vyjít ve Sbírce zákonů během července, a nabýt tak účinnosti od 1.8.2013; méně pravděpodobné je, že by novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů ještě v červnu a nabyla účinnosti od 1.7.2013.

V minulém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 2/2012 na s. 10 jsme se seznámili s novelou obchodního zákoníku, v následujícím příspěvku budeme pokračovat výkladem změn vyplývajících ze schválení novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Obě novely jsou účinné od 1. ledna 2012.

V nadcházejících řádcích bychom stručně pojednali nejprve na téma novelizace obchodního zákoníku a posléze (v příštím čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 3/2012) i zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, to vše k datu 1. ledna 2012, vždy se zaměřením na účetně-ekonomické aspekty. Výchozím předpokladem pro další výklad je alespoň rámcová orientace jak v obchodním právu, tak také v systému přeměn obchodních společností a družstev.

Dne 1. 1. 2012 nabývá účinnosti zákon č. 351/2011 Sb. (dále též jen „novela“), který novelizuje zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ či „ObchZ“). Novela měla mít původně spíše technický charakter, ale význam změn (částečně zařazených až v rámci poslaneckých pozměňovacích návrhů) z ní činí novelu poměrně zásadní. Nově tak bude v obchodním zákoníku upraven souběh funkcí statutárního orgánu, oprávnění vzdát se práva na náhradu škody před jejím vznikem či důsledky odstoupení z funkce statutárního orgánu u společnosti s jediným společníkem. Změna se dotkne i sídla podnikatele a rejstříkového řízení. Obchodní zákoník byl ovšem novelizován i několika dalšími zákony, z nichž nejvýznamnější změny přinesla novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Níže informujeme o podstatných změnách.