Odložená daň

Firma vznikla dne 1. 1. 2025, formou odštěpení. Byla vytvořena počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2025. V aktivech je zůstatek na účtu 097 ve výši 1 565 000 Kč. V pasivech je zůstatek na účtu 418 ve výši 1 565 000 Kč. Tyto částky řeším pomocí účtu 557-Oprávky k oceňovacímu rozdílu. Ale také je v pasivech zůstatek na účtu 481 ve výši 328 650 Kč. V roce 2025 účtuji účetní případy. Na konci roku vypočítám daňovou povinnost a předpis zaúčtuji MD 591/D 341. Jak se budu vypořádávat z účtem 481? Myslela jsem si, že na konci roku 2025 zaúčtuji rozpuštění odloženého závazku a pohledávky jako MD 481/D 592, ale prý to není možné. 

Příspěvek se zabývá problematikou odložené daně v účetnictví. Vysvětluje, jak vznikají odložené daňové pohledávky a dluhy v důsledku rozdílů mezi účetním a daňovým oceněním aktiv a pasiv. Text popisuje, kdo je povinen účtovat odloženou daň a uvádí praktické příklady, které demonstrují výpočet odložené daně při různých metodách odpisů. Dále vysvětluje, jak se tyto účetní operace promítají do vykazování daňového základu a zdůrazňuje zásadu opatrnosti při předvídání budoucích zisků.

Účetní jednotka A nabyla majetek fúzí s jinou společností B. Účetní hodnota majetku v B byla 70 000, cena dle znaleckého posudku je 100 000. Znalec použil výnosovou metodu diskontovaného cash flow. Ze znaleckého posudku není zřejmé, zda znalec při odhadu ceny započítal vliv zdanění, nebo nezapočítal. Diskontní sazbu určil jako bezriziková sazba + přirážka, daň nezmínil. Může se v tom případě automaticky brát, že vliv zdanění nezapočítal? A je správný následující výpočet? Za předpokladu, že znalec nezapočítal vliv zdanění, oceňovací rozdíl je 100 000 - 70 000 = 30 000, odložená daň 0,21 × 30 000 = 6 300, účtovaná jako MD jiný výsledek hospodaření D odložená daň v rozvaze. V případě, že by diskontní sazba obsahovala efekt zdanění (tj. byla by vyšší než bez daně), oceňovací rozdíl je 30 000/0,79 = 37 975, odložená daň 7 975.

Od roku 2024 mohou poplatníci daně z příjmů právnických osob využít možnost vyloučit nerealizované kurzové rozdíly vyplývající z pohledávek a dluhů vyjádřených v cizí měně ze základu daně. Využití tohoto režimu je dobrovolné, avšak aby bylo možné jej využít, je nutné správci daně vstup do tohoto režimu oznámit nejpozději do konce třetího měsíce zdaňovacího období, za které chce společnost tento režim využít, a je nutné v něm setrvat nejméně dvě zdaňovací období. Vstup do tohoto režimu však přináší určité účetní a daňové důsledky, zejména ve vztahu k odložené dani, což podrobněji rozebírá Národní účetní rada ve své interpretaci I-50. Tento článek se zaměřuje na vysvětlení hlavních principů, které se vztahují k odložené dani v souvislosti s cizoměnovými přepočty a novým daňovým režimem vyloučení kurzových rozdílů.

Neodmyslitelnou součástí účetní uzávěrky je daňová analýza, tedy kvantifikace jak splatné, tak odložené daně z příjmů právnických osob. V našem chytrém checklistu vás provedeme tímto složitým procesem, počínaje výpočtem daňových odpisů či vyloučením daňově neuznatelných nákladů/výnosů a odpočitatelných položek, přes výpočet splatné daně z příjmů a sestavení daňového přiznání až po výpočet odložené daně. Získejte přehled o vašich daňových povinnostech jednoduše a efektivně s naším checklistem.

Nakoupené akcie a podíly jsou nedílnou součástí dlouhodobého, resp. krátkodobého finančního majetku. Jejich správné zatřídění je pak klíčové pro návazné oceňování k rozvahovému dni. Tento chytrý checklist je navržen tak, aby vám poskytl nejen znalosti, ale i jistotu u všech transakcí spojených s držbou akcií a podílů. S naším chytrým průvodcem bude každá uzávěrka hračkou!

Nakoupené dluhopisy jsou nedílnou součástí dlouhodobého, resp. krátkodobého finančního majetku. Jejich správné zatřídění je pak klíčové pro návazné oceňování k rozvahovému dni. Vydané dluhopisy představují závazek emitenta do budoucna minimálně splatit jejich jmenovitou hodnotu, často však v průběhu existence dluhopisu i pravidelné kuponové platby. Tento chytrý checklist je navržen tak, aby vám poskytl nejen znalosti, ale i jistotu u všech transakcí spojených s držbou dluhopisů a jejich vydáváním. S naším chytrým průvodcem bude každá uzávěrka hračkou!

Deriváty patří mezi finanční inovace a jsou využívány pro ekonomické zajištění rizik, zejména spojených se změnami měnových kursů, úrokových sazeb a cen komodit. Tento chytrý checklist je navržen tak, aby vám poskytl nejen znalosti, ale i jistotu u všech transakcí spojených s deriváty včetně zajišťovacího účetnictví. S naším chytrým průvodcem bude účtování každého derivátu hračkou!

Počínaje účetním obdobím začínajícím 1. 1. 2024 nebo později mohou účetní jednotky s výjimkou těch, které vedou jednoduché účetnictví, využít možnost vyloučení určité skupiny tzv. „nerealizovaných“ kursových rozdílů ze základu daně. Pokud tuto možnost účetní jednotky využijí, pak kromě poměrně pracného procesu sestavení základu daně na ně čeká ještě reakce účetnictví, a to v podobě vzniku dočasného rozdílu, který je součástí základu pro výpočet odložené daně.

V dalším čísle Účetnictví v praxi se pokusíme blíže představit jednotlivé body, kterými se zabývá tzv. „technická novela konsolidačního balíčku“, o které jsme vás informovali v předchozím čísle a která již byla schválena poslanci ve třetím čtení. Dále vás seznámíme s navrhovanou interpretací Národní účetní rady NI-70 týkající se problematiky odložené daně a kurzových rozdílů vyloučených ze zdanění, která se v současné době nachází ve vnějším připomínkovým řízení. Stručně se vyjádříme ke zrušení kolkových známek, k platbě daně z nemovitých věcí a k nové online službě ČSSZ.

Nová česká účetní legislativa, očekávaná od 1. 1. 2024, a následně i nový zákon o účetnictví , plánovaný od 1. 1. 2025, přinášejí významné změny zejména ve vymezení čistého obratu, zavedení funkční měny, ale také zrušení Českých účetních standardů a aktivaci finančního i operativního leasingu. Víte o všech těchto změnách? I o změně způsobu tvorby a rozpouštění rezerv? To vše se dozvíte v následujícím příspěvku!

Ovlivní kalkulaci odložené daně z příjmů již k 31. 12. 2023 očekávaná změna sazby daně z příjmů právnických osob od 1. 1. 2024? Je třeba v souvislosti s přepočtem odložené daně z příjmů novou sazbou daně vzít v potaz nějaké důležité skutečnosti, na které by se nemělo zapomenout?

Obchodní společnost, v našem případě s. r. o., je malou účetní jednotkou bez povinnosti auditu (aktiva: 49 mil., obrat: 4 mil., zam: 25), je však ovládanou společností (dceřinou společností) bez povinnosti provádět konsolidovanou účetní závěrku v rámci celého konsolidovaného celku. Plný rozsah státních výkazů provádí společnost dobrovolně. Je v tomto případě povinnost účtovat o odložené dani?

U veřejné obchodní společnosti vznikají dočasné rozdíly (rezerva na dovolenou, rozdíl DZC a ÚZC). Má se v případě v. o. s účtovat odložená daň? A v případě že ano, máme použít sazbu 15 % nebo 19 %?

Vzniká titul pro odloženou daň v případě vytvořených opravných položek k účtu 061 ?

O odložené dani v souladu s platnou českou účetní legislativou povinně účtují ty účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, a dále ty, které tvoří konsolidační celek. Její účtování plyne z odlišného chápání výsledkových položek v účetnictví a daních (nedaňová položka bude výhledově položkou daňově účinnou).

Tvorbou interpretací usiluje Národní účetní rada (dále také jen „NÚR“) o jednotné a vhodné používání zákona o účetnictví a navazujících účetních předpisů. Jejich cílem je dosáhnout toho, aby účetní závěrky podávaly kvalitní informace pro ekonomické rozhodování jejich uživatelů. Jednou z oblastí, které se NÚR věnovala již od samého začátku tvorby interpretací, byla odložená daň. V současné době odložená daň v českém účetnictví již zdomácněla a účetním jednotkám její účtování nečiní větší problémy. Avšak v době účetní reformy počátkem 90. let minulého tisíciletí se historicky jednalo o kategorii relativně novou, která byla převzatá z Mezinárodních účetních standardů, konkrétně ze standardu IAS 12 – Daně ze zisku (dále také jen „IAS 12“).

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme například daňovým přiznáním k dani z příjmů, inventarizací zásob a dlouhodobého majetku nebo účtováním o odložené dani.

Jednou z nejméně oblíbených oblastí spjatých s uzávěrkovými operacemi je bezesporu stanovení a vykázání odložené daňové povinnosti. V následujícím textu vymezíme subjekty, které jsou povinny o odložené dani účtovat, a dále na praktických příkladech naznačíme, jak postupovat u typických oblastí účtování o odložené dani, tzn. u odpisovaného majetku, ztráty minulých let, opravných položek a kapitálového přecenění majetkových cenných papírů.

Jsme střední škola, příspěvková ­organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti provozujeme také činnost doplňkovou, která plně podléhá dani z příjmů. Pravidelně využíváme možnosti odečítat od základu daně 300 000 Kč (viz § 20 odst. 7 zákona). Ve třech bezprostředně následujících obdobích však musíme prokázat její použití pro hlavní činnost, která není předmětem daně. Ptám se, co všechno se může vykázat na použití prostředků získaných úsporou daně dle § 20 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), z předcházejících období? Jedná se o ten odpočet 300 000 Kč, tzn. u nás ročně 57 000 Kč. Předpokládám, že se tam může použít: 1) Čerpání na provoz z rezervního fondu (myslím, že je to ale mimo darů do rezervního fondu). 2) Čerpání na mzdy z fondu odměn. 3) Dále platba, která není z rezervního fondu, ale je u ní napsáno, že je to náklad z hlavní činnosti, který slouží k prokázání daňové ztráty za zdaňovací období např. 2015, ve výši např. 50 000 = částka na faktuře za opravy. Ale výsledek hospodaření to v podstatě neovlivní. Předpokladem ovšem je, že máme záporný výsledek hospodaření v hlavní činnosti. 4) Dále si nejsem jista, jestli se tam může počítat i převod z rezervního fondu do investičního fondu.