Odpisování technického zhodnocení - strana 2

Společnost s r. o. se rozhodla pro změnu topného média ve čtyřech svých budovách (změna ze zemního plynu na propan). Za tímto účelem nakoupila 8 zásobníků na plyn a 10 si jich pronajala. Ze stavebního hlediska se jedná o novostavbu objektů úložišť zkapalněného plynu. Nadzemní zásobníky jsou umístěny v určitých vzdálenostech vedle každé budovy tak, že 8 ks nakoupených zásobníků náleží k jedné budově a zbytek pronajatých zásobníků k dalším třem budovám. Zásobníky jsou usazené na volně položených vlastních betonových panelech vyrovnaných štěrkem, k nimž jsou přišroubované a uzemněné. Od nich vede nadzemní plynovod až k přípojce na plyn do budovy. Nosné sloupky plynovodu jsou zakotveny do stávajících panelů nebo založeny do betonových patek. Z 95 % se jedná o vnější plynovod. Po budově jde zbylých 5 %. Pro napojení plynovodu LPG na stávající rozvod plynu je nutné odpojit dané objekty od zemního plynu a přenastavit stávající plynové zářiče na spalování LPG. Dále bude nutné v daných budovách naistalovat detekční systém. Dodavatel, který vykonával práce na výstavbě tohoto projektu, nám byl schopen na faktuře rozdělit, co z fakturovaného se nachází vně a co uvnitř budov. Jak postupovat z hlediska zatřídění majetku? Je možné dát samostatně nakoupené zásobníky (hodnota zásobníků nepřevýší 80 000 Kč, takže by se účtovaly rovnou do nákladů), samostatně vnější plynovod jako stavbu a samostatně jako technické zhodnocení budov vnitřní rozvod a další služby s tím spojené, např. vybourání prostupů na plynovod, přetryskování apod., když se v podstatě jedná o jeden funkční celek? Nebo máme vše kromě pronajatých zásobníků zaúčtovat jako technické zhodnocení jednotlivých budov, případně dát zásobníky samostatně? V tomto postupu vidím velký problém s rozdělením nákladů na jednotlivé budovy, a navíc dle pokynu GFŘ k příloze č. 1 zákona o daních z příjmů jsou nedílnou součástí stavebních děl pouze vnitřní rozvody plynů. A jak zaúčtovat výdaje spojené s umístěním a uzemněním nakoupených/pronajatých zásobníků?

Nájemce si pronajímá kanceláře v jedné nemovitosti. Nájemce technicky zhodnocuje tuto jednu nemovitost pronajímatele postupně několik let. Pronajímatel udělil nájemci souhlas s provedením technického zhodnocení a s odpisováním. Pronajímatel v roce 2016 upravil kuchyňku příčkami a vestavěl kuchyňskou linku za 150 tis. Kč, v roce 2021 provedl stavební úpravy v kancelářích za 300 tis. Kč, v roce 2022 vyměnil podlahu za lepší za 200 tis. Kč. Na každé technické zhodnocení pořídil samostatnou kartu majetku jiného majetku a odepisuje každé technické zhodnocení zvlášť, daňově i účetně. Vede tedy majetek na kartách odděleně jako TZ 2016, TZ 2021, TZ 2022. Je to tak správně? Nemají být všechna TZ jako jeden majetek, který je postupně zhodnocován? Nyní vyměňuje nájemce kuchyňskou linku, která byla v TZ 2016, bude se jednat o technické zhodnocení (je vestavěná na míru, obsahuje lepší spotřebiče, je větší, stojí 120 tis. Kč). Jak správně tuto novou kuchyňskou linku zařadit? Jako nové samostatné TZ? Nebo jako TZ jiného majetku pořízeného v 2016? 

Pronajímatel technicky zhodnotil před 5 lety prostory, které pronajímá nájemci. V rámci těchto prostor byly provedeny různé úpravy vč. položení nových koberců v kancelářích nájemce (koberce jsou součástí technické zhodnocení budovy, kterou vlastní pronajímatel). V tomto roce se písemně domluvil s tímto nájemcem na výměně koberců za nové, které však již zaplatí nájemce (hodnota nových koberců zaplacených nájemcem je 60 tis. Kč bez DPH). Celá transakce proběhla přes fakturaci pronajímatele, kdy dodavatel koberců vyfakturoval demontáž starých a položení nových koberců na pronajímatele a ten to přefakturoval se ziskem na nájemce. Jak zaúčtovat celou tuto transakci? Musí pronajímatel provést částečné vyřazení koberců z hodnoty budovy a v jaké ceně? Musí dát pronajímatel souhlas s odpisováním nových koberců nájemci, protože jde o technické zhodnocení na cizím majetku?

Společnost si nechala na ploché střeše instalovat FVE, konstrukce FVE je položená na střeše a je zatížena betonovými dlaždicemi, tudíž tato konstrukce není pevně spojena s budovou. Bude i v tomto případě součástí stavby, a bude tedy zařazena v 5. odpisové skupině? Popř. lze tuto konstrukci považovat za samostatnou movitou věc a pokud ano, tak v jaké odpisové skupině?

Firma pořídila FVE, která je na nosné konstrukci přichycena na střeše najaté skladové haly. Dodavatel fakturuje položkově – panely, bateriová stanice, rozvaděč, komponenty nadřazeného řízení pro obchodování na spotovém trhu (tyto položky evidujeme jako technologickou část FVE). Dále položku nosná konstrukce evidujeme odděleně jako technické zhodnocení budovy (máme souhlas s technickým zhodnocením včetně jeho odpisování). Na faktuře jsou však další položky jako projektová dokumentace prováděcí, kabeláž, chráničky a nosné prvky kabelů, instalační práce a nastavení, drobný instalační a spojovací materiál, práce jeřábem (doprava panelů a montáž na střechu), revize, přesun materiálu a osob. U těchto dalších položek nedokážeme jednoznačně posoudit, zda by souvisely jen s konstrukcí nebo jen s FVE, je rozumné to matematicky rozpočíst na oba majetky? Dále je na faktuře celková sleva ke všem položkám, tu rozpočítáme také na oba majetky. Mimo tuto fakturu od hlavního dodavatele proběhly k této investici další přípravní práce od jiných dodavatelů a jsou evidovány z minulých let – projekt k dotaci, poplatek za příkon skrz FVE, provize za získání dotace, zpracování projektu, požárně bezpečnostní řešení, připojení do výrobny. Bude dobře, když tyto částky také rozpočteme matematicky na oba majetky? Fakturu za vypracování statických posouzení střešních konstrukcí FVE dáme jen do stavební části – TZH budovy. Je celkový postup rozdělení na tyto dva majetky správný? Neměla by nějaká položka být zařazena jiným způsobem? Jelikož na část se váže dotace a má vliv na rozdílené odpisy, tak bychom to chtěli rozdělit správně.

Účetní jednotka vytváří software (dlouhodobý majetek) vlastní činností, přičemž vždy k poslednímu dni v měsíci zúčtuje veškeré náklady použité k vytvoření tohoto software. Takto postupuje až do doby, než je software zařazen do užívání. Příklad: 1) měsíční náklady k 31/5, které se týkají sw 250.000 Kč 5xx/321, 331; 2) kapitalizace nákladů k 31/5 250.000 Kč 041/587; 3) měsíční náklady k 30/6, které se týkají sw 300.000 Kč 5xx/321, 331; 4) kapitalizace nákladů k 30/6 300.000 Kč 041/587; 5) zařazení do užívání k 30/6 550.000 Kč 013/041. Účetní odpisy jsou učetní jednotkou stanovené na 36 měsíců. Od kterého měsíce může být sw odepisován? Už od června, nebo až od následujícího měsíce července? Nikde v zákoně, ani vyhlášce tuto informaci nemůžu najít. V následujících měsících po zařazení pokračuje vytváření sw vlastní činností i nadále, přičemž se formou technického zhodnocení postupuje stejně jako je uvedeno výše s tím, že odpisy jsou počítány z navýšené zůstatkové ceny opět na 36 měsíců. ÚJ rozhodla, že TZ prodlužuje dobu použitelnosti sw zase na 36 měsíců z důvodu vylepšených vlastností sw. Je to takto v pořádku? Poslední část dotazu směřuje na DPH. ÚJ je plátce DPH (plný nárok na odpočet, nikoliv krácený či poměrový nárok) a vyvstává tak otázka, jestli se ke dni zařazení sw do užívání má uvádět hodnota kapitalizovaného majetku, resp. TZ do daňového přiznání k DPH na ř. 47? Pokud ano, má se tam uvádět celá hodnota (550.000 Kč) nebo jenom ta přijatá plnění, u kterých byl nárokován odpočet DPH? Předpokládám, že z důvodu absence poměru či kráticího koeficientu není důvod uvádět plnění na ř. 1 a 40. Je to správně? 

Klient si pořídil samostatně stojící markýzu nad zahrádku restaurace. Markýza se nedotýká stavby. V jaké bude odpisové skupině?

Podnikatel FO, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, má od neplátce DPH v pronájmu pěstební plochy k podnikání (jedná se o pronájem plochy ve skleníku, k hospodaření, uložení kontejneru apod.). V současné době probíhá oplocení na jedné pěstební ploše (oplocení + vrata). Pronajímatel souhlasí se stavbou oplocení. Celková cena bude za 250 000 Kč bez DPH. 1) Jedná se o technické zhodnocení na cizím majetku – pokud máme písemný souhlas od pronajímatele, můžeme oplocení zařadit do majetku a odpisovat ho ve 4. odpisové skupině? 2) Je možné pronajímateli neplatit nájem a částku z technického zhodnocení rozpočítat do 10 let jako kompenzaci nájemného? Současně musí pronajímatel tuto částku uvádět do § 9 zákona o daních z příjmů? 3) Pokud dojde k ukončení nájmu např. za 5 let, na co vše si dát pozor – vrácení DPH v poměrné výši? Naopak z hlediska nájemce bude nutné dodanit nepeněžní příjem?

Pořizujeme FVE, v dodávce je měnič (invertor), panely a kabeláž. Kabeláž půjde do TZ budovy. Zbytek jsme se rozhodli zařadit jako celek. Nejsme si jisti, jakou kategorii majetku zvolit, zda se bude jednat o IN, OH či jinou? A dotaz druhý, je pravda, že pokud bude FVE vyrábět elektriku pro spotřebu v budově, že dle § 26 ZDP se nejedná o samostatný majetek, ale o funkční celek s budovou? 

Společnost rozděluje prodejnu přepážkou z dřevotřísky na dvě části, kvůli oddělení prodeje rozdílného zboží. Materiál spotřebovaný na tuto přepážku má společnost účtovat na účet 501, když si tuto přepážku vyrábí sama, nebo na účet 511 ?

Společnost vlastní ekonomický informační software, který pořídila v roce 2000. Každoročně na něm provádí technické úpravy dle potřeb společnosti. Software se skládá z jednotlivých modulů jako např. fakturace, sklady, saldokonto, účetnictví apod., pořizovací hodnota je cca 2 mil. Kč a je zařazen na jedné inventární kartě. 1/ Vzhledem k tomu, že se jedná o software zařazený dle „starých“ pravidel, je nutné dodržet původní částku 40 000 Kč a neplatí nová hodnota 80 000 Kč? Současně musíme dodržet dobu odpisování dle starých pravidel tedy 18 měsíců? 2/ U nehmotného majetku se technické zhodnocení posuzuje samostatně každý měsíc. Jak tedy posuzovat, pokud se provede např. technické zhodnocení v jednom měsíci na modulu fakturace cca 30 000 Kč, na modulu sklady cca 15 000 Kč? Posuzujeme každé toto dokončené technické zhodnocení samostatně, i když je provedeno na jedné kartě a účtujeme do nákladů, protože nepřekročilo částku 40 000 Kč. Je tento postup správný nebo je nutné tyto částky sečíst?

Nájemce provedl technické zhodnocení na pronajaté nemovitosti. Na základě písemného souhlasu pronajímatele nájemce toto TZ evidoval jako DHM a odepisoval. Při ukončení nájmu bylo ústně dohodnuto, že technické zhodnocení se nebude odstraňovat a nájemce ani od pronajímatele nedostane žádnou náhradu za vynaložené náklady na TZ. Pro pronajímatele se tedy bude jednat o zdanitelný nepeněžní příjem a pro nájemce bude zůstatková cena nedaňový náklad a ještě bude muset odvést DPH z předaného TZ. Vše ale bylo ujednáno ústně popř. existuje pouze nějaká emailová komunikace. Může nájemce vyřadit TZ z DM a odvést DPH pouze na základě toho nebo má požadovat po pronajímateli nějakou písemnou dohodu o vypořádání TZ? Pronajímatel navíc vyfakturoval nájemci náklady ve výši daně z příjmu, kterou bude pronajímatel muset z bezúplatného přijetí odvést. Předpokládám, že i to je pro nájemce nedaňový náklad?

Společnost s r. o. v pronajaté nemovitosti provedla stavební úpravy se souhlasem pronajímatele. Má udělen souhlas pouze k opravám. Některé stavební úpravy však překročily rámec oprav a jsou technickým zhodnocením (výměna vchodových dveří obyčejných za bezpečnostní, rekonstrukce WC, zvětšení otvorů dveří) atd. Tyto práce překračují 80 000 Kč. Pokud nedostane písemný souhlas vlastníka s tímto TZ a s jeho odpisováním, nemůže toto technické zhodnocení odepisovat daňově. Jak to bude s účetními odpisy? Odpisuje se toto TZ účetně, nebo ani účetní odpis v účetnictví nebude uplatněn?

Tohle dilema nás v běžném civilním životě ani nenapadne, natož abychom v tom viděli nějaký problém. Po roce vítězoslavně uvítáme v domě/bytě vyprošeného řemeslníka, který nám přišel zvelebit koupelnu. Vymění vanu za sprchu, záchod s nohou nahradí praktičtější zavěšený, bílé kachličky na zdi zastoupí duhové, podlahové lino vystřídá velkoplošná dlažba, popraskané malé umyvadlo uvolní místo většímu a centrální osvětlení vystřídá nepřímé lištové. Poděkujeme, zaplatíme roční průměrnou mzdou a hotovo. Pokud by ale šlo o koupelnu sloužící podnikatelské činnosti nebo k nájmu, bylo by nutno pečlivě posoudit, zda došlo k tzv. technickému zhodnocení, které se coby investice daňově uplatní postupně formou odpisů, nebo o opravu, která je ihned daňově uznatelná.

Firma pořizuje stroj od mateřské společnosti. Demontáž a montáž je zajištěna vlastními zaměstnanci. Je potřeba mít znalecký posudek na cenu stroje od spojené osoby? Budou cestovní náhrady zaměstnanců součástí pořizovací ceny stroje? Z důvodu pořízení tohoto stroje dojde k přesunu dvou stávajících strojů v hale. Jsou náklady na přesun těchto strojů náklady daného účetního období (mimo rozvody plynu, elektřiny, základy ke stroji apod.). Jde hlavně o nájem jeřábu, práce technika externí firmy pro znovu zprovoznění,elektroinstalace, stavební úpravy (betonová patka jeřábu), montáž a demontáž vlastními i externími zaměstnanci atd. Původní elektroinstalace od rozvaděče ke stroji byla součástí poř.ceny. Ta byla nyní odstraněna a je udělána nová, jak v tomto případě postupovat? Pokud vzniklo v minulosti technické zhodnocení, např. přístavek v rohu hal, který je nyní odstraněn, jaký je správný postup. Zůstává toto technické zhodnocení nadále v majetku? Shrnutí: Které náklady při přesunu již zařazeného majetku na jiné místo lze považovat za daňové náklady běžného účetního období a které by měly být popř. zohledněny jako technické zhodnocení? Jaký je postup při pořízení majetku od spojené osoby, jsou nějaká omezení? Vstupují cestovní náhrady do pořizovací ceny majetku? Jak postupovat u technického zhodnocení (najatého majetku budovy), pokud je odepisováno a dojde ke změně a toto technické zhodnocení je odstraněno?

V následujícím textu si s využitím příkladů zodpovíme otázky související s daňovými postupy při řešení technického zhodnocení na hmotném majetku a jeho odpisování. Podstatné je uvědomit si, že v případě zařazení movité nebo nemovité věci v obchodním majetku a jejím používání k podnikatelským účelům je nutno z hlediska daňového důsledně rozlišovat mezi výdaji na opravu a údržbu majetku a mezi výdaji na provedené technické zhodnocení.

Poplatník začal od 01/2022 pronajímat byt, který pořídil v roce 2015 za 3 mil. Kč. V průběhu roku 2016-2021 v bytě provedl úpravy za 500 000 Kč, které měly charakter oprav i technického zhodnocení. V roce 2022 by chtěl poplatník uplatňovat skutečné výdaje. Může si jako náklad uplatnit odpis bytu ve výši 1/30 z pořizovací ceny (tedy 3 mil. Kč)? Nebo z jaké ceny může stanovit odpis (z ceny 3,5 mil. nebo musí mít znalce)?

V souvislosti se změnou výrobního programu bude nutné u některých CNC obráběcích strojů provést konstrukční úpravy, např. výměnu pohonné jednotky, převodového mechanismu, zásobníku výměny nástrojů, apod. za nové s jinými parametry. Lze při výměně těchto podsestav postupovat tak, že o vyřazovanou část se nejprve sníží vstupní a podle stupně odepsanosti i zůstatková cena CNC stroje (bez uplatnění poloviční výše daňového odpisu) a následně se obě ceny zvýší o ocenění nově zařazované komponenty, nebo tento postup platí pouze pro soubory movitých věcí? Pokud bude vyřazovaná část prodána nebo likvidována, je poměrná část zůstatkové ceny daňově uznatelným nákladem?  

Osoba A, neplátce DPH (fyzická osoba nepodnikatel zdaňující v § 9 ZDP), pronajímá komerční budovu osobě B, plátci DPH, a ta ji následně podnajímá osobám C, D, E, F. Pokud proběhnou na budově větší opravy, může si nájemce B dát opravy a technická zhodnocení do nákladů a uplatnit DPH?

Pronajímatel má v nájmu 5 let nájemce. Nyní by chtěl nájemce provést na své náklady obložení nemovitosti včetně reklamního banneru. Bude se jednat asi pravděpodobně o opravu, kterou si nájemce nechá ve svých nákladech a pronajímatel mu jí nebude proplácet. Musí v tomto případě daňově něco řešit pronajímatel? Oprava bude stát zhruba 250 000 Kč. Musí mít nájemce souhlas pronajímatele? Kdyby se jednalo o technické zhodnocení nemovitosti jaké by to mělo důsledky pro pronajímatele?