Odpisování technického zhodnocení - strana 4

Fyzická osoba dlouhodobě pronajímá komerční nemovitost právnické osobě. Tato právnická osoba (nájemce) provedla před více než 5 lety na této najaté nemovitosti technické zhodnocení, který se souhlasem vlastníka odpisuje. Fyzická osoba se rozhodla prodat tuto nemovitost jiné právnické osobě (tj. nejedná se o nájemce). Vzhledem k tomu, že se jedná o spřízněnou právnickou osobu, byl vypracován znalecký posudek na cenu obvyklou a nemovitost byla za tuto cenu stanovenou znaleckým posudkem prodána. Nájemní smlouva byla převedena a běží za stejných podmínek dále, tj. nový vlastník dále pronajímá nemovitost původnímu nájemci. Původní nájemce tak nadále odpisuje provedené technické zhodnocení. Otázka je, zda je správné, aby nový vlastník odpisoval nemovitost z celé vstupní ceny (kupní cena dle znaleckého posudku), když tato vstupní cena odráží aktuální stav nemovitosti, tj. vč. jejího technického zhodnocení. Dochází tak k tomu, že nájemce odpisuje provedené technické zhodnocení a de facto ho současně v rámci kupní ceny odpisuje i nový vlastník nemovitosti.

Nájemce provede se souhlasem pronajímatele na své náklady technické zhodnocení na najatém majetku a disponuje písemným souhlasem pronajímatele s daňovým odepisováním, tj. v průběhu zdaňovacích období technické zhodnocení nájemce ve svém účetnictví eviduje, a také jej daňově odepisuje. V průběhu nájemního vztahu se ale nájemce rozhodne toto technické zhodnocení zlikvidovat, přičemž se může jednat o následující dvě varianty: a) Technické zhodnocení je kompletně odstraněno a v souvislosti s touto činností není realizováno žádné jiné technické zhodnocení na najatém majetku. b) Technické zhodnocení je kompletně odstraněno, nicméně tato činnost bezprostředně souvisí s realizací dalšího technického zhodnocení na stejném najatém majetku (např. vybourání původních příček, které si nájemce na počátku nájemního vztahu zajistil, a provedení výstavby příček nových). Ad a) Je možné v případě varianty a) celou daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení na najatém majetku uplatnit do daňově uznatelných nákladů u nájemce v roce provedení likvidace technického zhodnocení (samozřejmě za předpokladu, že bude likvidace doložena příslušnou dokumentací) a to v souladu s ustanovením § 24 zákona o daních z příjmů ? Pro úplnost lze uvést, že tato likvidace souvisí s efektivnějším uspořádáním nájemních prostor, tj. má spojitost se zdanitelnými výnosy nájemce. Ad b) Je možné v případě varianty b) celou daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení na najatém majetku uplatnit do daňově uznatelných nákladů u nájemce v roce provedení likvidace technického zhodnocení, nebo se daňová zůstatková cena likvidovaného technického zhodnocení (včetně bouracích prací či jiných nákladů souvisejících s odstraněním technického zhodnocení) stane součástí vstupní ceny nového technického zhodnocení, které nájemce realizuje, a jako jeho součást bude do daňových nákladů promítnuta až následně, a to formou daňových odpisů? Daňový odpis technického zhodnocení na najatém majetku by byl vypočten koeficientem pro zvýšenou vstupní cenu?

Pořídili jsme formou finančního leasingu vrtací stroj za 1,1 mil. EUR, který v roce 2020 odkoupíme za 50 EUR. K tomuto stroji máme v majetku technické zhodnocení za 1,9 mil. Kč, které se souhlasem leasingové společnosti odepisujeme. Technické zhodnocení bude účetně odepsáno až v roce 2029. Jak zařadíme vrtací stroj do majetku?

Člověk je tvor věčně nespokojený, který se neustále snaží o nejrůznější vylepšení své stávající situace. Ještě výrazněji to platí o lidech podnikajících, ať už individuálně nebo jako fyzické osoby nebo v rámci nějakého širšího společenstva (s. r. o., družstva nebo a. s.), stejně jako o manažerech řídících každodenní chod nebo strategii firem. Protože prakticky žádné podnikání se neobejde bez většího či menšího počtu hmotných věcí – movitých i nemovitých – je nasnadě, že všeobecné individuální snahy o podnikatelská vylepšení často neminou ani je.

Mezi daňovými odborníky proslavené a oblíbené závěry Koordinačního výboru vznikají z odborných jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupů státní správy, kterými jsou obvykle zaměstnanci Generálního finančního ředitelství. Představíme si některá zajímavá stanoviska k problémům, které se často vyskytují a z jejichž řešení se můžeme poučit. Závěry a stanoviska z těchto jednání nejsou samozřejmě žádným výkladem zákona, neboť to může v České republice činit pouze soud. Z praktického pohledu lze tyto závěry považovat za bezpečná daňová řešení, která nebudou na daňových kontrolách zpochybněny, neboť byly odsouhlaseny právě nadřízeným orgánem finančních úřadů. Ne každý problém projednávaný Koordinačním výborem však vyústí ve shodné stanovisko obou stran, jednání pak skončí s rozporem a do praxe žádnou jistotu nepřináší. Naopak shodná stanoviska jsou pro praxi velkým přínosem.

V letošním roce došlo k přijetí „balíčku“ novel daňových zákonů zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“). Jednou z významných změn v zákonu o daních z příjmů je přístup k technickému zhodnocení hmotného majetku, konkrétně k technickému zhodnocení u podnájmu, podpachtu a výpůjčky. Změny se týkají podmínek odpisování technického zhodnocení, nepeněžních příjmů v souvislosti s technickým zhodnocením a podmínek při přeúčtování technického zhodnocení.

Podnikatel odpisoval se souhlasem vlastníka 13 let technické zhodnocení najaté budovy. V letošním roce byl nájem ukončen s tím, že podnikatel si najatou budovu od vlastníka koupil. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Daň z příjmů fyzických osob Ing. Eva Sedláková Podnikatel podniká v budově, která je nemovitou kulturní památkou a tuto budovu odpisuje podle § 31 ZDP ze vstupní ceny 1...