Posudek znalecký

Následující soudní spor ukazuje, jak složité může být prokázat daňově uznatelné výdaje na výstavbu domu bez potřebných dokladů. V několika soudních kolech se odehrála kauza mezi soukromým prodávajícím, finančním úřadem a soudy o to, zda lze výdaje na výstavbu rodinného domu prokázat i bez klasických dokladů – například znaleckým posudkem. Zatímco znalecká hodnota darovaného pozemku byla uznána, výdaje na samotnou stavbu bez podkladů neprošly. Soudy se nejprve přiklonily k poplatníkovi, nakonec však rozhodly ve prospěch správce daně. Kauza je jasným příkladem toho, že v daňových otázkách platí: Co není řádně doloženo, nelze uplatnit – a ani znalecký posudek nemusí stačit, pokud chybí konkrétní doklady k výdajům.

Jediný společník (fyzická osoba) vložil do společnosti s.r.o. (neplátce DPH) nepeněžní příplatek mimo základní kapitál v souhrnné hodnotě oceněné znaleckým posudkem zhruba na 2 mil. Kč. Společnost tento nepeněžní příplatek používá ke své činnosti, a pravidelně jej účetně odepisuje prostřednictvím účtu 557. Součástí příplatku byl Godwill (odepisováno 60 měsíců) a software, ocenitelná práva, samostatné movité věci (zde odepisováno 52 měsíců). Dejme tomu, že v roce 2026 bude příplatek kompletně odepsán, jeho účetní zůstatková hodnota tedy bude nulová. V témže roce rozhodne valná hromada o vrácení příplatku společníkovi (což může být stejná, ale i jiná osoba, než v době vložení příplatku). Dle § 10 odst. 1 písm. g) ZDP je vrácení příplatku mimo základní kapitál pro společníka ostatním příjmem, při kterém dochází ke zvýšení majetku. Dle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP činí zvláštní sazba daně z příjmů z příplatku mimo základní kapitál 15 %. Z jaké částky bude společník hradit onu daň 15 %? Z původní hodnoty 2 mil. Kč dle znaleckého posudku, anebo z nulové hodnoty již odepsaného základního kapitálu? Anebo z nějaké jiné hodnoty (např. se musí udělat nový aktuální znalecký posudek)?

Referenční cenu pro potřeby aplikace § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, jsou finanční orgány oprávněny určit svou vlastní úřední činností. Ani správní soud nemusí nařizovat znalecké zkoumání, je-li schopen závěry finančních orgánů řádně přezkoumat a zhodnotit.

Nejvyšší správní soud rovněž musí zdůraznit, že má-li se znalec vyjadřovat zpětně k povaze určité činnosti, která se již odehrála a při níž sám znalec nebyl v rozhodné době bezprostředně přítomen, je jeho posouzení z povahy věci retrospektivní a závislé na vstupních podkladech a předaných informacích. Vypovídací hodnotu pak mají pouze takové znalecké závěry, které jsou náležitě a logicky odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, vypořádávají se se všemi rozhodnými skutečnostmi a nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů. Jestliže znalec bez dalšího vychází z určitých vstupních údajů a tyto reprodukuje, pak tím nijak neverifikuje jejich autenticitu a pravdivost jejich obsahu a nečiní z nich fakta. Zjednodušeně řečeno, určitá skutečnost se nestává prokázanou jen proto, že ji znalec uvedl ve svém posudku. Stěžovatelka se pak sice při podání vysvětlení znalce doptávala, zda její činnost vlastními zaměstnanci naplňovala znaky výzkumu a vývoje, na což znalec odpověděl obdobně. Ani ona se však nezeptala, ačkoliv měla tu možnost, z jakých podkladů předmětný závěr znalce vyplývá. Nejvyšší správní soud však připouští, že by bylo vhodné, aby tuto otázku položil sám správce daně.

Naše společnost s r. o. si objednala v březnu r. 2025 znalce, který ocení naše s. r. o. tržní hodnotou ke dni 31. 12. 2024 za účelem uplatnění nákladu oproti výnosu z prodeje s. r. o. po 1. 1. 2025. Může být toto ocenění zpracováno v dubnu 2025 ke dni 31. 12. 2024, anebo musí být toto ocenění zpracováno ještě v roce 2024 s datem zpracování v roce 2024?

Pokud chce správce daně využít možnosti stanovit daň v návaznosti na odsouzení v trestním řízení, musí dodržet několik zásadních pravidel. Daňové a trestní řízení jsou dva zcela samostatné světy, jak konstantně tvrdí judikatura Nejvyššího správního soudu. Nicméně za určité konstelace může dojít k tomu, že svět trestního práva zásadním způsobem ovlivní daňové řízení konkrétního daňového subjektu: Vydání trestního rozhodnutí vede k ovlivnění lhůty pro stanovení daně. Pravomocný rozsudek ovlivní daňové řízení, protože bude zdrojem potenciálních důkazních prostředků pro správce daně. Pravomocný trestní rozsudek však na druhou stranu není pro správce daně závazný co do výše správné daňové povinnosti. Správce daně je povinen zohlednit veškeré okolnosti, které z protnutí dvou jinak samostatných odvětví práva vyplývají. Jinak hrozí, že se dopustí nezákonnosti znemožňující mu ve výsledku včas stanovit daňovou povinnost ve správné výši tak, jak požaduje cíl správy daní.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Je třeba připomenout, že znalecký posudek byl vypracován na základě žádosti stěžovatele. Znalec nereprezentuje žádného účastníka řízení, ani správní orgán. Znalec je povinen vykonávat svou činnost nezávisle a nestranně (§ 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb. , o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech). Nešlo tedy o žádného znalce správního orgánu, jak naznačuje stěžovatel v kasační stížnosti. Již z tohoto důvodu nemohlo dojít k porušení rovnosti zbraní, pokud byl v řízení vypracován pouze jeden znalecký posudek.

Nejvyšší správní soud přes právě uvedené nesouhlasí s dílčím závěrem krajského soudu o tom, že posouzení otázky existence chybějící daně je otázkou právní. Naopak má ve shodě se stěžovatelkou za to, že se jedná o otázku skutkovou.

Město jako zřizovatel dceřiné společnosti vložilo do s. r. o. několik nemovitostí jako nepeněžní vklad do základního jmění. V loňském roce se rozhodli, že jednu nemovitost chtějí vrátit a současně, že o hodnotu nemovitosti sníží základní kapitál. Za tímto účelem nechali nemovitost odhadnout. Odhad byl cca 9 mil. Kč. Zůstatková cena daňová v s. r. o. u této nemovitosti byla cca 3 mil. Kč.  s. r. o. vyřadilo nemovitost zápisem MD 541/D 081, v hodnotě účetní zůstatkové ceny, MD 081/D 021 v hodnotě pořizovací ceny a zápisem MD 355/D 641 ve výši odhadu. Město rozhodlo o snížení základního kapitálu ve výši odhadu nemovitosti, zápis v s. r. o. MD 411/D 365. Pohledávka a závazek budou započteny. Bude částka rozdílu mezi znaleckým posudkem a daňovou zůstatkovou cenou zdanitelným příjmem s. r. o. a je tento postup správný?

Obec má 100% podíl na s.r.o. Obec ze svého majetku vyčlení nemovitosti a na základě znaleckého posudku je vloží do společnosti. Mohou být náklady na znalecký posudek v nákladech s.r.o.?

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

Akciová společnost si nechala dle znaleckého posudku ocenit své akcie, je tento výdaj daňově uznatelný pro tuto společnost nebo je to spíše výdaj za akcionáře vlastnící akcie této společnosti?

Fyzická osoba zakoupila v červnu 2022 byt s příslušným spoluvlastnickým podílem na pozemku. Byt od 1. 11. 2022 pronajímá. Chce uplatňovat skutečné výdaje a v jejich rámci i odpisy. Víme, že ke dni zahájení pronájmu musí pronajímatel stanovit vstupní cenu dle § 29 ZDP. Byt nabyl v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, vstupní cenou je tedy kupní cena plus případné náklady na opravy a technické zhodnocení do doby zahájení pronájmu. Pozemek nelze odepisovat, proto si pronajímatel pro tyto účely nechá vyhotovit znalecký posudek. Znalec nabízí variantu, kdy stanoví pouze cenu pozemku bez bytu. Tuto cenu si pak odečteme od kupní ceny a dostaneme tak vstupní cenu bytu bez pozemku. Je tato varianta možná? Byli jsme zvyklí na variantu, kdy znalec určil cenu bytu i pozemku, poměr znaleckých cen byl pak použit pro rozdělení kupní ceny na byt a pozemek.

Společník s. r. o. nechal vypracovat znalecký posudek na hodnotu svého obchodního podílu z důvodu jeho plánovaného prodeje druhému společníkovi. Kdo nese náklady na vypracování znaleckého posudku - prodávající společník nebo společnost s. r. o.?

Pronajímáme nebytový nemovitý prostor, došlo k ukončení nájemního vztahu. Nájemce zanechal v prostorech technické zhodnocení, které jsme nechali ocenit znalcem, abychom provedli dodanění. Je částka faktury od znalce součástí pořizovací ceny technického zhodnocení nebo můžeme zaúčtovat do nákladů?   

Vlastník (FO) prodává společnosti (PO) - "spojené osoby" svoji nemovitost (konkrétně rodinný dům vč. garáží). Pro účely určení tržní ceny nemovitosti, která bude výchozí pro stanovení kupní ceny byl zpracován znalecký posudek. Objednavatel znaleckého posudku byl kupující. Může kupující náklady na znalecký posudek dát do ceny pořízení dané nemovitosti nebo pokud ne tak to dát do daňových nákladů (nemovitost bude pronajímána novým vlastníkem, tzn. bude určena k ekonomické činnosti společnosti).

Vlastník nemovitostí (fyzická osoba) si nechala vypracovat znalecký posudek na určení ceny obvyklé těchto nemovitostí, protože je bude prodávat své majetkově spřízněné osobě, tzn. spojené osobě – konkrétně právnické osobě s. r. o., která je bude využívat pro svoji ekonomickou činnost – pronajímat je. Kupní cena těchto nemovitostí (rodinný dům, samostatně garáž dle listu vlastnictví KN, nově vystavená druhá garáž, obě garáže jsou podzemní stavbou a přiléhající pozemky) vychází ze znaleckého posudku, kde jsou všechny tyto nemovitosti oceněny jako celek. Do kupní smlouvy chtěla fyzická osoba po dohodě s kupujícím uvést zvlášť cenu odpisovaného majetku, který si kupující zařadí v této ceně do účetnictví a bude nadále odpisovat a cenu neodpisovaného majetku, tj. pozemků. Co všechno se řadí do neodpisovaného majetku v našem případě, tj. které pozemky můžeme do neodpisovaného majetku zařadit, některé jsou totiž zastaveny částečně stavbami (Ty se vyjímají úplně z neodpisovaného majetku a jsou součástí ocenění stavby, která tam je postavena?), některé nejsou zastavěny vůbec?

Zaměstnanec pronajímá 2 byty. Zároveň bydlí v rodinném domě, ve kterém má trvalý pobyt. Bude podávat daňové přiznání, ve kterém bude mít uvedeny příjmy za zaměstnání a příjmy z pronájmu dvou bytů. Na rodinný dům má hypotéku, takže si v daňovém přiznání bude uplatňovat úroky z hypotéky. U pronájmu dvou bytů dle § 9 nechce uplatňovat 30% paušální výdaje, ale skutečné. Jaké výdaje může uplatnit? Byty kupoval před 15 lety. Jakou hodnotu bytu má použít pro stanovení odpisů? Musí si aktuální hodnotu bytů nechat stanovit znalcem? Nebo použít tu před 15 lety dle kupních smluv? A jak stanovit cenu nemovitosti, kterou postupně během těch 15 let opravoval a technicky zhodnocoval? Kdy má požít faktury, a kdy cenu stanovenou znalcem? Může dát do nákladů i spotřebované pohonné hmoty automobilu, se kterým jezdí za nájemcem?

Vlastník nemovitostí (jde o rodinný dům, garáže a pozemky) prodává své majetkově spřízněné osobě - tzn. „spojené osoby“ tyto nemovitosti a nový vlastník firma bude tento majetek využívat pro svoji ekonomickou činnost. Znalecký posudek při určení ceny obvyklé těchto nemovitostí ocenil tyto nemovitosti jako celek porovnávací metodou – na základě vyjádření znalce nelze rozdělit centu na stavby a na pozemky. Do kupní smlouvy chce kupující rozdělit cenu na stavby a na pozemky tak aby byla stanovena pořizovací cena odpisovaného majetku (tj. staveb) a neodpisovaného majetku (tj. pozemků), celková cena kupní se bude rovnat ceně znalecké - jak však rozdělit cenu na stavby a pozemky zvlášť tak aby to bylo v souladu se zákonem o účetnictví a odpovídající vyhlášce č. 500/2002 Sb.? Může výpočet ceny pozemků vycházet z následujícího: celková výměra pozemků × cena/m2 dle cenové mapy s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu (např. porovnámím s cenami „obdobných pozemků“)?