Povinnosti daňového subjektu

Faktura vystavena 1. 1. 2025, splatnost 14. 1. 2025, faktura ale došla 31. 8. 2025, DPH byla uplatněna 31. 8. 2025. Uhrazena byla 10. 9. 2025. Mezi datem splatnosti a úhradou je více než 6 měsíců. Znamená to, že v srpnu DPH neuplatním a uplatním ho až v září, tj. s úhradou? A další případ - dobropis - vystaven opět 1. 1. 2025, splatnost 14. 1. 2025, dobropis došel až až 31. 8. 2025, DPH byla vrácena státu 31. 8. 2025. Úhrada dodavatelem proběhla až 10. 9. 2025. Mezi datem splatnosti a úhradou je více než 6 měsíců. Znamená to, že v srpnu DPH nevrátím, do přiznání ho uvedu až v září, tj. s úhradou, nebo v tomto případě mohu považovat dobropis (opravný daňový doklad) za pohledávku? 

Právnická osoba, plátce DPH, účtuje v podvojném účetnictví. Za předcházející roky má řádně provedené uzávěrky a podaná přiznání k dani z příjmů. Podniká v pronajatých prostorech. Nyní přišel dopis s vyúčtováním energií za roky 2022 a 2023, tedy dávno uzavřené období, s vysokým doplatkem cca 1 mil. Kč s tím, že původní výpočet byl chybně, při odečtu si spletli jednotky mW/kW. S vyúčtováním asi nezbývá než souhlasit. Výdaj bude zaúčtován do roku 2025, aktuální období. Budeme účtovat na účet 502 nebo nebo rozvahově na účet 426? Tento výdaj přímo s aktuálním rokem nesouvisí, na druhou stranu jsme o výdaji nevěděli a ani nemohli vědět. Je možné v tomto případě zohlednit náklad do běžného období pro účely daně z příjmů, tedy myšleno jako daňový náklad, nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání?

Je OSVČ, neplátce DPH, povinna hlásit na nějakou instituci (FÚ, zdravotní pojišťovna, ČSSZ) číslo bankovního účtu? 

Živnostník měl živnost a pracoval v paušálním režimu v prvním stupni. Odpracoval tak tři měsíce. A pak živnost ukončil a šel pracovat do práce. Musí na konci roku podat přiznání k daní z příjmů a podat přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu, nebo nemusí nic dělat? 

Firma, která už funguje několik let, bude mít novou provozovnu, a ta bude její první provozovnou. Dosud měla pouze sídlo. Co je vše potřeba vyplnit v případě, že bychom to chtěli vyřídit přes datovou schránku? Je potřeba vyplnit jednotný registrační formulář, nebo stačí vyplnit pouze změnový list JRF, když jsme ještě jednotný registrační formulář nevyplňovali? A máme ho poslat na živnostenský úřad v místě, pod které spadá místo nové provozovny, nebo místo sídla firmy? Je v pořádku, když na živnostenský úřad odešleme jako přílohu nájemní smlouvu, na jejímž základě si pronajímáme dané místo, kde budeme mít provozovnu? Pronájem už máme dva měsíce, ale zatím se vše připravuje, takže činnost v této provozovně začne až od března. Vím, že zahájení činnosti v provozovně by se mělo hlásit alespoň tři dny před začátkem činnosti v této provozovně. Jakým způsobem to ještě ohlásit finančnímu úřadu? Vyplní se „Oznámení o změně registračních údajů“ 2. ODDÍL - Organizační složky obchodního závodu, 15 Organizační složky podniku a do b) se vyplní číslo 1 (v případě že společnost doposud žádnou provozovnu neměla a tato bude její první) a poté vyplnit pouze 1. Oddíl Identifikační údaje a tím by to bylo vše a už se nic dalšího nevyplňuje a takto se to odešle na finanční úřad?

Minulý rok mi byla druhem darována půlka bytu, druhou půlku vlastním. Musím podávat daňové přiznání za rok 2024? 

Jak se z pohledu výdajů a daní postupuje při sdílení elektřiny FVE? Fyzická osoba sdílí přebytky FVE (FVE umístěná na rodinném domě) se společností s ručením omezeným. Fyzická osoba vystaví daňový doklad pro s. r. o., které si fakturu může dát do výdajů, ale neuplatní si DPH, protože faktura bude vystavená bez DPH. Fyzická osoba sice podniká a je plátce DPH, ale FVE není majetkem firmy, je umístěná na rodinném domě ve společném jmění manželů. Proto si myslím, že fakturu bude vystavovat rodina a ne podnikatel. Musí někde tento zisk fyzická osoba hlásit a zdaňovat? 

Novela ukládá novou povinnost vrátit odpočet daně z neuhrazených závazků po uplynutí šesti měsíců. Tato povinnost se bude vztahovat na závazky zaúčtované od účetního období leden 2025, nebo se budou zahrnovat i neuhrazené závazky před 1. 1. 2025? Jak správně zaúčtovat případnou povinnost vrátit DPH z neuhrazeného závazku?

Musí zaměstnanec, který má příjmy jen ze zaměstnání a od SVJ obdrží jednorázově vyplacený podíl na nájmu ze společných částí domu, musí podat přiznání k dani z příjmu za rok 2024?

Chcete vědět, co to znamená být nespolehlivým plátcem? Podmínky, za kterých správce daně tento status plátci udělí, jsou obsahem tohoto checklistu. Současně se také dozvíte, jaké nebezpečí vám může hrozit při obchodování s plátcem, který je označen jako nespolehlivý.

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + § 10 ZDP – ostatní příležitostné příjmy (příjem z prodeje přebytků FVE bez licence ERÚ) 28 000 Kč za rok. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2024?

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

I poplatník daně z příjmů právnických osob, jemuž nevznikla v konkrétním zdaňovacím období daňová povinnost k této dani, je povinen podat daňové přiznání za toto zdaňovací období, nejde-li o jednu z výjimek z této povinnosti taxativně vymezených zákonem.

Mezinárodní spolupráce při správě daní se mezi členskými státy Evropské unie řídí zejména tzv. směrnicí DAC, která je pravidelně novelizována. Několik jejích posledních novel vzbudilo všeobecný rozruch, protože cílilo na zpřístupnění AML informací a dokumentů správcům daně (směrnice DAC 5) a na povinnost oznamovat přeshraniční daňově optimalizační schémata (směrnice DAC 6). Zatím poslední novela, označovaná jako DAC 7, zavádí další okruh automatické výměny informací a vedle toho reviduje další ustanovení směrnice DAC.

V první části příspěvku je pojednáno o důvodech vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsobu jeho zakotvení v právním řádu České republiky. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Součástí článku je i návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivého plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak i v rámci správního soudnictví. Článek je doprovázen výběrem z aktuální judikatury správních soudů k uvedené problematice.

Povinnosti odvolacího orgánu podle § 115 odst. 2 DŘ II JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Specialis s.r.o., advokátní kancelář V tomto kontextu však není povinností odvolacího orgánu zasílat daňovému subjektu...

Při formulaci tohoto závěru nicméně krajský soud vycházel z nesprávné premisy, že daň je jeden nedělitelný celek. Ona je však souhrnem jednotlivých položek, přičemž každá z těchto položek může mít vliv na konečnou výši daně. Jinými slovy, i změna jedné položky může vést ke změně celé daňové povinnosti. Výzva podle § 145 odst. 2 daňového řádu má tedy své místo i v situaci, kdy má správce daně informace důvodně nasvědčující tomu, že daňový subjekt takovou dílčí položku deklaroval v daňovém přiznání nesprávně.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2020, čj. 8 Afs 23/2018-37

Článek komentuje novelizaci právní úpravy oznamovací povinnosti, kterou zákon o daních z příjmů ukládá plátci daně v případech, kdy vyplácený příjem plyne do zahraničí. Změna je účinná od 1. 4. 2019 a je součástí daňového balíčku 2019 připraveného Ministerstvem financí v průběhu minulého roku. Článek se věnuje srovnání již novelizované právní úpravy oznámení s jejím dosavadním zněním a dále důsledkům, které z této změny vyplývají zejména pro plátce daně z příjmů. 1)