Povodně

Jaké bude správné účtování u s.r.o.? Pojišťovna vyplatila zálohu z pojistky v důsledku povodní 09/2024. Částka je docela vysoká. Práce na opravách budovy probíhají, ale budou probíhat ještě dlouho z důvodu pomalého vysychání a postupného odhalování škod. Dočetla jsem se, že příjem, i když je zálohou budu muset zdanit v roce 2024. Přijde mi to nelogické a nesprávné, protože peníze od pojišťovny budou pochopitelně chybět, tak se chci zeptat, zda je tomu opravdu tak. Musím vytvořit rezervu na další práce, které budou v následujících letech probíhat? Pokud bude tato rezerva daňově uznatelná až při provedení oprav, je to zbytečné....Jsme malá organizace bez auditu. 

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2025 ze dne 5. března 2025, který obsahuje rozhodnutí o prominutí příslušenství daně z důvodu mimořádné události.

Fyzické osoby poslaly v roce 2024 finanční prostředky právnické společnosti (s. r. o., podnikatelský subjekt), která se zavázala vybrané prostředky použít jako dar na odstranění živelných následků - povodní. Pro tento účel právnická osoba založila transparentní účet vedený na její jméno. Vybrané peníze v roce 2024 právnická osoba skutečně darovala 2 fyzickým osobám na odstranění následků živelných pohrom. Jakým způsobem bude účtováno o přijatých a poskytnutých finančních prostředcích u právnické osoby? Je možné, aby právnická osoba vystavila potvrzení o přijatém daru pro následný odečet daru pro účely daně z příjmu fyzických osob jednotlivým fyzickým osobám, které jí poslaly finanční prostředky?

Účetní závěrka za rok 2024 má určitá specifika od předchozích let. Schválená novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se soustředila především na soulad se směrnicí 2013/34/EU v intencích dalších dosud 6 změn v souvislosti zejména se souvisejícími zprávami (výroční zpráva, resp. zpráva vedení, zpráva o udržitelnosti, o daních z příjmů, o platbách vládám). Mezi základní úpravy vstupující do zpracování účetní závěrky patří změna definice čistého obratu, funkční měna, zpráva o udržitelnosti, zjednodušení pro malé a střední podniky či režim odložených kurzových rozdílů. Účetní závěrku také ovlivnily významně povodně na území České republiky.

U OSVČ, daňová evidence, plátce DPH, došlo vlivem deštivého počasí k natečení vody do obchodu. Některé zboží bylo rozmáčeno, zničeno a vyhozeno. Nákupy za zboží má OSVČ v daňově uznatelných výdajích, nárokovala si odpočet DPH. Pojišťovna ji jako náhradu za zboží uhradila 25 000 Kč, ale zlikvidováno přitom bylo zboží za 70 000 Kč. Vše proběhlo v 10/2024. Jak tato událost ovlivní daň z příjmů a případně DPH? Jaké korekce musíme provést?

Společnost s r. o. postihly v září 2024 povodně. Pojišťovna jim vyplatila v listopadu pojistné plnění 3 mil. Kč. Společnost doložila pojišťovně škody na zásobách a drobném majetku (800 000 Kč), dlouhodobém majetku (1 200 000 Kč ve výši zůstatkových cen) a další náklady související s odstraňováním škod včetně opravy fasády 1 000 000 Kč. Prosím o kontaci u těchto škod souvisejících s povodní včetně pojistného plnění.   Některé náklady na odstraňování škod však ještě nebyly provedeny, např. oprava fasády. Pojišťovna tuto náhradu proplatila na základě cenové nabídky od firmy, která bude práce provádět v listopadu 2024, samotná oprava fasády za 600 000 Kč se bude provádět v roce 2025. Jak účtovat tento časový nesoulad? Pojistné plnění je v roce 2024 ve výnosech, ale náklad bude až v roce 2025. Je nutné vytvořit dohad nebo časově rozlišit plnění?

Naše společnost má výrobní haly v povodni postižených oblastech (9/2024). Bylo vyhodnoceno riziko výskytu žloutenky našim útvarem BOZP, takže se zaměstnanci v různých profesích, ale pracující v budově zatopených hal, mohli se nechat na žloutenku A, B naočkovat (po povodních se muselo odklízet, aby se co nejdříve mohlo začít s výrobou). Daňové doklady za očkování byly vystaveny na firmu. Myslíme si, že pokud útvar BOZP vyhodnotil žloutenku jako riziko dle zákoníku práce, tzn. že by mohlo dojít k ohrožení zdraví zaměstnanců, mohlo by být očkování daňově uznatelný náklad. V pokynu D-59 je informace, že daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výdaje na povinné očkování zaměstnanců, ke kterému je zaměstnavatel povinen podle jiných právních předpisů. Lze toto očkování uznat jako daňově uznatelný náklad pro firmu? Mohla by vazba na zákoník práce (riziko pro zdraví zaměstnanců) a obhájit daňovou uznatelnost nákladu za očkování? Mohl by dle pokynu D-59 být jiný právní předpis, tedy zákoník práce?

Provozuji dámské krejčovství, které bylo povodní zcela zničeno. Zničené jsou šicí stroje, nábytek, látky, pomocný materiál i rozpracované zakázky. Jsem v pronájmu, předpokládám tedy, že nemusím řešit poškození stavby jako takové. Ve vztahu ke škodě na mém vybavení však nedostanu žádnou pojistnou náhradu, neboť dům je v záplavové oblasti a proti vodě pojistit nejde. Vedu daňovou evidenci. Jak se daná situace v ní projeví včetně toho, co budu muset zdanit v daňovém přiznání?

Jsem fyzická osoba, která nijak nepodniká, nicméně mám u řeky zahrádku, která byla povodní silně poškozena. Protože je zahrádka s chatičkou v záplavovém území, není ji možné proti povodni pojistit.  První, kdo se přihlásil s pomocí byl zaměstnavatel, který mi daroval na odklízecí práce částku 8 000 Kč. Další dar jsem obdržel od komunity zahrádkářů, jejichž zahrádky jsou položeny výše, a proto povodní zasaženy nebyly, na obnovení skleníku. Od jednotlivých členů jsem získal částku 20 000 Kč. Jaké mám daňové povinnost ve vztahu k těmto darům?

Vlivem povodní v září 2024 došlo k poškození několika nemovitostí v majetku s.r.o. Pojišťovna přiznala náhradu a tuto vyplatí do konce roku 2024. Samotná oprava nemovitostí bude probíhat na jaře roku 2025. Dotazy: 1. V roce 2024 bude mít s.r.o. účetní (daňový) výnos z titulu pojistné náhrady, v roce 2025 pak účetní (daňový) náklad z titulu opravy majetku. Je správný postup z hlediska účetního vytvořit v roce 2024 účetní (nedaňovou) rezervu ve výši předpokládané hodnoty opravy? Je potřeba tento nesoulad nákladů a výnosů řešit nějak i daňově? 2. Je možné případně vytvořit k 31.12.2024 i opravnou položku na dočasné snížení hodnoty nemovitostí z důvodu poškození povodní?

Nedávné povodně za sebou nechaly značné škody, jejichž následky budeme řešit v účetnictví či daňové evidenci podnikatelských subjektů, stejně tak i u pronajímatelů v souvislosti s pronájmem majetku, jako i u fyzických osob u soukromého majetku, který neslouží ani k podnikání, ani k pronájmu. Posouzení samotných škod však ponecháme stranou a soustřeďme se na účetní a daňové dopady pojistných náhrad, které se z těchto pojistných událostí odvíjejí. V některých případech se výnos z pojistné náhrady a související náklady na sanace povodňových škod zobrazí ve stejném účetním a zdaňovacím období. V jiných situacích bude výnos z pojistné náhrady součástí účetního období roku 2024 a náklady související s opravou či prodejem poškozené věci budou účtovány do následujících období, se kterými souvisí. Toto časové přiřazení nákladů a výnosů je relevantní i pro účely sestavení základu daně z příjmů poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami.

V září 2024 zasáhla Českou republiku živelná pohroma v podobě povodní a záplav, které způsobily značné škody. V souvislosti s touto událostí informuje Finanční správa ČR o opatřeních, která mají pomoci fyzickým i právnickým osobám postiženým touto katastrofou.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku. Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.

Zákon o daních z příjmů stanoví, že příjmy z převodu majetku mezi blízkými osobami při ukončení zemědělské činnosti nejsou zdanitelné, pokud blízká osoba pokračuje v činnosti po tři zdaňovací období. Nesplněním podmínek se příjmy stanou zdanitelnými. Při darování majetku jako traktory či nákladní automobily není dar pro obdarovaného zdanitelný, pokud v podnikání pokračuje. Prodej majetku není zdanitelný pro prodávajícího, ale kupující může zahrnout majetek do výdajů a odpisů. Nesplnění podmínek vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

Podnikatel může přerušit svou činnost buď krátkodobě nebo dlouhodobě. Pokud podnikání obnoví do termínu pro podání daňového přiznání, postupuje, jako by k přerušení nedošlo. Pokud neobnoví, postupuje jako při ukončení podnikání. Pokud uplatňuje paušální daň a neobnoví podnikání, paušální režim mu končí, což musí oznámit správci daně a podat daňové přiznání.

Při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí poplatník uplatnit odpisy z hmotného majetku v poloviční výši, pokud aktivitu nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud tedy podnikatel ukončí činnost ještě v roce 2024, uplatní za rok 2024 poloviční odpisy. Pokud by činnost ukončil až k 1. 1. 2025, měl by nárok na plnou výši odpisů za předchozí rok.

Účetní a daňové záznamy v roce 2024 mohly být v roce 2024 negativně ovlivněny povodněmi, ale i dalšími mimořádnými událostmi. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí zveřejnilo v rámci mimořádných událostí novou položku 02 – Povodně. Následně finanční správa vydala metodické informace na pomoc účetním jednotkám a daňovým subjektům. Pokyny také obdržely města a obce, dochází k osvobození od daně z nemovitostí. Ministerstvo vnitra radí, jak lze pořádat veřejné sbírky a Ministerstvo místního rozvoje se zaměřilo na veřejné zakázky.

V září 2024 došlo v souvislosti s povodní a záplavami ke značným škodám na majetku, což ovlivní i výsledky podnikatelských subjektů a řada podnikatelů se dostane za zdaňovací období roku 2024 do daňové ztráty z podnikání. Tu je možné si odečíst od celkového základu daně podle zákona o daních z příjmů . Podnikatelé mohou ztrátu uplatnit jak v roce 2024, tak zpětně za dvě předcházející zdaňovací období nebo v pěti následujících obdobích. Prakticky to znamená, že mohou snížit svou daňovou zátěž a využít ztrátu k lepšímu plánování finančních toků. V článku si podrobněji uvedeme možnosti uplatnění vzniklé daňové ztráty v rámci daňového přiznání za rok 2024.