Příjmy ze závislé činnosti - strana 6

V následujícím textu si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016, a dále si uvedeme případy, kdy tuto povinnost nemá a může požádat o roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění.

Zdaňování příjmů z nezávislých činností Ing. Milena Otavová Ph.D. Předkládaný příspěvek se bude věnovat příjmům z nezávislých činností, které jsou vymezeny v zákoně České národní rady č. 586/1992 Sb.,...

Příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jejich vymezení je obsaženo v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), v § 6 ZDP – Příjmy ze závislé činnosti. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku, která odpovídá povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na zdravotní pojištění, které je z příjmů povinen platit zaměstnavatel za své zaměstnance. Pro zdárné zvládnutí zdanění těchto příjmů je nutno správně vymezit, které příjmy jsou předmětem daně a které nikoliv a dále také, které z příjmů, jež jsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny. Důležité je také správně zvolit režim zdaňování a režimy uplatňování odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které se promítají do metodiky výpočtu zálohy na daň či srážkové daně.

Do 28. února každého roku se na finanční úřad odevzdává formulář „Vyúčtování daně ze závislé činnosti“. Jeho součástí je kolonka, kde se uvádí počet zaměstnanců v jednotlivých měsících. Započítávají se do počtu těchto zaměstnanců také zaměstnanci na dohody o provedení práce, kteří např. mají sepsanou dohodu na celý rok, ale reálně práci vykonávají pouze dva dny v měsíci?

Prosím o vysvětlení komentáře v pokynu GFŘ č. D-22 k § 38g odst. 4, který říká, že „Pro aplikaci § 38f odst. 4 zákona je dostačující, že předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová.“ Bude taková podmínka splněna i tehdy, pokud místní legislativa ve státě zdroje část předmětného příjmu osvobozuje?

Fyzická osoba byla českým daňovým rezidentem po celý rok 2014. Od 1. 1.–31. 10. 2014 pracovala v České republice v pracovním poměru u českého zaměstnavatele. Od 1. 11. 2014 do konce roku byla zaměstnána ve Francii, kde i fyzicky práci vykonávala, pro francouzskou pobočku švýcarské firmy. Ze mzdy jí nebyla srážena žádná daň, pouze odvody do systému sociálního a zdravotního pojištění. V ČR podá přiznání do 1. 7. 2015, kde přiznán jak příjmy z ČR, tak příjmy z Francie. Dle francouzských zákonů fyzická osoba podá daňové přiznání za dotčené období 11–12/2014 až v září 2015, v září 2015 také zaplatí výslednou daň z příjmů dosažených ve Francii. Je možné i za těchto okolností uplatnit v českém daňovém přiznání metodu vynětí dle § 38f odst. 4 ZDP? Zejména zda bude naplněna podmínka, že metodu vynětí lze uplatnit za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny, když k zaplacení daně ve Francii za dané období dojde až v září 2015, tedy až po podání přiznání za stejné období v ČR?

Musí fyzická osoba, český daňový rezident podávat české daňové přiznání k dani z příjmů FO v případě, že má pouze příjmy ze zaměstnaní v Kazachstánu? Daň z příjmů byla v Kazachstánu řádně odvedena i sociální pojištění. Osoba je zaměstnaná přímo Kazachstánskou firmou a to pouze po část roku. Neexistují žádné jiné příjmy této FO v roce 2014. Pokud musí podat, jakým způsobem se tento příjem vykáže v přiznání? A jakým způsobem případně musí doložit vydělané peníze?

Angličan, který se stal v roce 2014 daňovým rezidentem ČR má příjmy z ČR i z UK v roce 2014. V UK je zdaňovací období od dubna do dubna. Za toto období on v UK podá daňové přiznání a zaplati daň (jak v dubnu 2013, tak i 2014 i v dubnu 2015 protože tam má stále nějaké menší příjmy). V ČR pak po konci roku 2014 bude podávat daňové přiznání. Jak se v tomto případě postupuje? Vím, že musí zahrnout do ČR přiznaní své celosvětové příjmy a může si započíst daň zaplacenou v UK. Ale jak to udělat, když se zdaňovací období neshoduji? Má si spočítat příjmy za kalendářní rok bez ohledu na to, že v UK je jine zdaňovací období? A v tom případě jak doloží daň zaplacenou v UK, když ta je samozřejmě vypočtena z příjmů za jiné období?

S účinností d 1. 7. 2014 je ve smlouvách o výkonu funkce definována odměna pro členy orgánů. Jakým způsobem se tyto odměny daní a dle jakých předpisů? Vzhledem k tomu, že představenstvo již nemá pracovněprávní smlouvu, táži se, jestli se tedy odměny z výkonu funkce člena představenstva započítávají na důchod. Krom představenstva budou mít odměnu i členové dozorčí rady, jakým způsobem zdanit odměnu ve výši 5 000 Kč?

Naše společnost zaměstnávala v roce 2013 mimo jiné tyto zaměstnance Zaměstnankyni A, která byla do 30. 11. na rodičovské dovolené a od 1. 12. 2013 opět pracovala. Zaměstnance B na dohodu o provedení práce platnou od 24. 6. do 31. 12. 2013, který však pracoval pouze v červnu a srpnu, byly mu zúčtovány odměny za červen a srpen a z těchto sražena daň zvláštní sazbou. Odměny byly vyplaceny v srpnu a v říjnu/2013. Jak nyní tyto zaměstnance uvést do řádku 05 tiskopisu Vyúčtování daně ze závislé činnosti? Zaměstnankyni A po celý rok 2013 a zaměstnance B jen v měsících 6/13 a 8/13 ? A jak je tomu v případě, kdy má zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele uzavřen pracovní poměr a mandátní smlouvu? Uvádí se tento zaměstnanec do ř. 05 pouze jednou?

Jenom bych vše pro jistotu shrnula: Daňové přiznání se podávat nemusí, protože vyúčtování daně z příjmů provedl zaměstnavatel a jiné příjmy než příjmy ze zaměstnání byly buď osvobozené, nebo nebyly vyšší než Kč 6 000/ rok. Bude se ale muset podávat přehled na sociální pojištění i přehled na zdravotní pojištění, kde budou uvedeny příjmy za úklid ve výši Kč 5 800/ rok a to proto, protože se nejednalo o příležitostné příjmy dle § 10, ale o činnost opakující se - tzn. příjem dle § 6 nebo § 7 - podle konkrétní situace. Porozuměla jsem tomu tak správně?

U DPČ a zaměstnání malého rozsahu zůstává v roce 2014 stejná výše rozhodného příjmu a to 2 500 Kč? A jak je to s daní z příjmů?

Poplatník má za rok 2013 úhrn příjmů ze zaměstnání ve výši 120 000 Kč, zároveň má příjmy jako OSVČ a chtěl by v podnikání uplatnit výdaje procentem. Má v tomto případě nárok na daňový bonus na dítě?

Pracovnice je Češka a je zaměstnána u naší společnosti v pracovním poměru v ČR po celé zdaňovací období 2013, práci vykonává v ČR. Od 1. 3. 2013 do 31. 12. 2013 měla sjednaný pracovní poměr také na Slovensku, práci vykonávala na Slovensku. Po část roku 2013 tedy pobírala mzdu současně od českého i slovenského zaměstnavatele. Pracovnice má trvalé bydliště v ČR, bydlí v ČR a má tady rodinu. Na Slovensko do zaměstnání dojíždí. Chtěla bych se prosím zeptat, jestli této pracovnici můžeme v ČR provést roční zúčtování daně nebo jestli má povinnost podat si daňové přiznání v ČR. Pokud má povinnost podat si daňové přiznání v ČR, jestli do něj bude zahrnovat i příjmy ze závislé činnosti ze Slovenska.

Zaměstnanec byl v roce 2013, od 1. 1. do 31. 8., zaměstnancem jiné organizace, v Itálii. Příjmy ze závislé činnosti měl v té době jen z činnosti v Itálii. Od 1. 9. 2013 je zaměstnancem naší společnosti, přičemž měl sraženou zálohu na solidární daň. Musí si podat daňové přiznání v ČR. Moje dotazy prosím jsou: Bude si do "daňového přiznání" za rok 2013 uvádět i příjmy plynoucí ze závislé činnosti v Itálii? Bude si muset v Itálii podat přiznání daně z příjmu za rok 2013 z příjmů, které mu plynuly z Itálie?

Poplatník měl příjmy za rok 80 000 Kč výdaje 85 000 Kč – tzn. ztráta 5 000 Kč. Tento rok povede daňovou evidenci podle skutečnosti. Může si uplatnit daňový bonus na dítě?

Fyzická osoba uvedla v 12/2013 do provozu na střeše RD malou FVE. Do té doby měla jen příjmy ze závislé činnosti. Licenci k provozování získala 11. 12. 2013. K tomuto datu se registrovala na Fú, zdr. pojišťovně, ČSSZ a OTE. První příjmy z této vedlejší činnosti bude mít až od 1. 2. 2014. Je tento poplatník povinen sám podat daňové přiznání za rok 2013 nebo stačí pro tento rok, kdy neměl z této činnosti žádné příjmy, roční vyúčtování u zaměstnavatele? A jak to bude s přehledy na soc. a zdr. pojištění?

Fyzická osoba má české i australské občanství, v České republice má nahlášen trvalý pobyt. Tato fyzická osoba chce fakturovat práce organizační složce (sídlo organizační složky je v tuzemsku), kde není zaměstnancem, ale je vedoucím organizační složky. Tyto práce provádí v Austrálii, zejména projektová činnost. Jak se bude postupovat při zdanění příjmu vyfakturované práce? Měl by být příjem z těchto prací zdaněn v tuzemsku nebo v Austrálii?

Fyzická osoba má české i australské občanství, v České republice má nahlášen trvalý pobyt. Tato fyzická osoba chce fakturovat práce organizační složce (sídlo organizační složky je v tuzemsku), kde není zaměstnancem, ale je vedoucím organizační složky. Tyto práce provádí v Austrálii, zejména projektová činnost. Jak se bude postupovat při zdanění příjmu vyfakturované práce? Měl by být příjem z těchto prací zdaněn v tuzemsku nebo v Austrálii?

Fyzická osoba má příjmy plynoucí z následujících zdrojů: 1)      Fyzická osoba vlastní ochranné známky evidované Úřadem průmyslového vlastnictví ČR. Tato osoba uzavřela s právnickou osobou licenční smlouvu, jejímž obsahem je souhlas k výkonu práv z držení ochranné známky za účelem výroby a distribuce výrobků na území ČR. Za poskytnutí těchto práv získává fyzická osoba licenční poplatky a to po dobu užívání této ochranné známky právnickou osobou. Licenční poplatek je vypočten jako určité procento z obratu prodaného zboží. 2)      Fyzická osoba napsala knihu a každý rok získává od nakladatelství licenční honorář (na základě licenční smlouvy) vypočtený jako určité procento z prodaných výtisků. 3)      Fyzická osoba přispívá do novin svými články a jako autor dostává příspěvky, které jsou a)      do 7 000 Kč za měsíc a jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně z příjmů (srážková daň) a nebo b) jsou nad 7 000 Kč za měsíc a pak jsou zdaňovány v § 7 ZDP. Všechny uvedené příjmy zdaňuje fyzická osoba ve svém daňovém přiznání v § 7 (kromě příjmů uvedených v bodě 3/b). Dotaz zní, které příjmy (případně za jakých podmínek) budou podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění?