Příjmy ze závislé činnosti - strana 5

K dani z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1. Chci se zeptat, zdali může s. r. o. přispívat svému zaměstnanci na penzijní spoření v částce jakou si určilo...

Níže uvádíme srovnání zákonné úpravy upravující oblast prohlášení k dani, která má vliv na způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti, zda z příjmů poplatníka má plátce daně srazit zálohu na daň, či použít při zdanění daň vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně, případně kdy lze u zálohy na daň uplatnit snížení daňové povinnosti poplatníka prostřednictvím měsíčních slev na dani, či možnosti uplatnění daňového zvýhodnění, případně v kterých případech je možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění včetně výpočtu daně a uplatnit nezdanitelné části základu daně a roční slevy na dani, jako je sleva na manželku a školkovné. Celé toto posouzení se odvíjí od skutečnosti, zda poplatník u plátce daně podepsal v zákonných lhůtách „prohlášení k dani“ - nově „učinil prohlášení k dani“, či ne.

Následující příspěvek je zaměřen zejména na příjmy fyzických osob osvobozené od daně, kterých se týkají změny přijaté novelou zákona o daních z příjmů , s účinností od 1. 7. 2017, obsaženou v části první zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela ZDP“).

Odměna člena dozorčí rady se správně daní dle § 6 ZDP, a podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění? 

I u neziskových subjektů se objevují v případě zdanění příjmů ze závislé činnosti některé nejasnosti a problémy. Na některé z těchto problémů bychom chtěli v následujícím příspěvku upozornit a na příkladech naznačit jejich vhodné řešení.

Může profi sportovec provozovat svoji "práci" pod živností a tím pádem uplatňovat 60% paušál, nebo musí svoji činnost provozovat jako "svobodné povolání" a uplatňovat pouze 40% paušál? A podle jakého zákona se to řídí? A druhý dotaz, který se k tomu vztahuje: První rok platí odvody ze sociálního a zdravotního pojištění jako z minima a následně se vypočítává dle výkazů podle příjmů za předcházející rok (jako u začínajícího podnikatele)? 

Kam student VŠ s vlastním IČO zařadí příjem z dohod o provedení práce? Je společníkem ve společnosti (bez právní subjektivity). 

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je ve zdravotním pojištění navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. , o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, v části první, měnící ZDP , textově upravilo mimo jiné § 6 odst. 1 ZDP . Zde došlo jednak k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 ZDP byla slova „a funkční požitky“ zrušena), jednak ke koncepčně novému pojetí příjmů ze závislé činnosti, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou například i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Člen představenstva má ve smlouvě o výkonu funkce zakotven nárok na bezplatné použití osobního automobilu i pro soukromé účely. Jak je to s dodaněním? Podléhá to dani z příjmu, zdravotnímu i sociálnímu pojištění? 

Pomáhám naší zaměstnankyni s přiznáním. Zaměstnankyně je občanka ČR, na Slovensku jen pracovala v průběhu roku. Uplatnila jsem slovenské příjmy + české, a mám dvě otázky. Pokud zaměstnání mimo ČR trvalo během zdaňovacího období, ke kterému datu použiji kurz ČNB (přepočet)? Např. když skončila 28. 2. 2016, budete to k 28. 2. 2016, nebo 31. 12. 2016? Zároveň mi zaměstnankyně předložila ke snížení daňového základu životní pojistku, ale uzavřenou na Slovensku. Sdělila jsem jí, že toto nemůžu uznat, může být uznána jen tehdy, pokud bude převedena do ČR, řekla jsem jí to správně?  

Jak již bývá v naší zemi zvykem, daňové zákony se mění na poslední chvíli, a když se nestihne včas schválit novela některého zákona, posune se její účinnost o několik měsíců. Přesně tak je tomu i v případě sněmovního tisku 873, který byl Poslanecké sněmovně vládou předložen již na konci července 2016 a stále není znám výsledek. Sněmovní tisk je velmi rozsáhlý, jen u daně z příjmů navrhuje přibližně 200 změn, a proto se budeme věnovat jen změnám, které se týkají zdanění fyzických osob. Fyzické osoby se dočkají některých i velmi příjemných změn – změn k lepšímu. A co že nás vlastně vůbec čeká?

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (2.) Jana Šmídová metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Nerezidenti -...

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1.) Jana Šmídová metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Tiskopisy a...

Fyzická osoba (zaměstnanec) podávající daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob obdržela Potvrzení SVJ o příjmech z pronájmu nebytových prostor v domě. Na potvrzení je uvedeno: příjmy NP (nebytové prostory): 20.000 Kč, výdaje NP: 700 Kč, ke zdanění: 19.300 Kč. Daňoví poradci se rozcházejí v názoru, zda poplatník daně z příjmů může využít v § 9 DPFO paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů, když je v potvrzení vyčíslen výdaj 700 Kč. Může si poplatník i v tomto případě v souladu s § 9 odst. 4 vybrat, zda použije skutečné nebo paušální výdaje, aby nedošlo ke dvojímu uplatnění výdajů? Která konkrétní varianta zdanění těchto příjmů je správná? 1. § 9: příjem 20.000 Kč, výdaj 700 Kč, základ daně 19.300 Kč 2. § 9: příjem 20.000 Kč, výdaj 30 %=6.000 Kč, základ daně 14.000 Kč.

Zaměstnanec - příjmy ze závislé činnost dle § 6 ZDP a dále - příjmy z podnikání dle § 7 ZDP, a dále příjmy z úroků z půjčky ze ZONKY (FO půjčuje např. 100 Kč - vráceno 100 Kč + úroky 10 Kč - poplatek 2 Kč ZONKY = základ 8 Kč - dle ZONKY by měly být příjmy zařazeny do § 10 ZDP. Je to tak? Pokud budou příjmy cca 10 Kč - budou osvobozeny do 30 000 Kč? FO podává daňové přiznání.

Finanční správa zveřejnila na svých internetových stránkách 1. 2. 2017 obsáhlou informaci „Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2016/2017“, ve které se nejdříve věnuje § 6 zákona o daních z příjmů :

Pokud se mnou firma sepsala příkazní smlouvu s určitou odměnou, můžu jim fakturovat odměnu na IČO jako OSVČ, anebo za mě musí hradit sociální a zdravotní, jako bych byla zaměstnanec? 

Manžel jako uvolněný místostarosta dostal finanční dar ve výši 40 000 Kč od Městského úřadu za práce nesouvisející s výkonem jeho funkce. Jedná se o příjem podléhající darovací dani nebo dani z příjmu fyzických osob § 10? 

Je možné požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou dle pokynu GFŘ D-30, pokud kromě příjmů ze živnostenského podnikání jsou vykazovány i příjmy dle § 6, tj. příjmy ze závislé činnosti? Další pomínky a předpoklady pro stanovení daně paušální částkou dle § 7a jsou dodrženy.

Zaměstnanec, který podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani má kromě příjmů ze závislé činnosti (administrativní práce) také jednorázový příležitostný příjem do výše Kč 30 000,- z činnosti, kterou neprovozuje jako podnikatel (pronájem movité věci). Zákon o dani z příjmů uvádí, že pokud zaměstnanec nemá další příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než Kč 6 000,- a pokud v průběhu roku nepracoval zároveň pro více zaměstnavatelů, nemusí podávat daňové přiznání. Spadá tento osvobozený nahodilý příjem za pronájem movité věci do těchto Kč 6 000,- nebo se posuzuje zvlášť? Pokud má tedy zaměstnanec kromě příjmů ze závislé činnosti také jednorázový příjem Kč 30 000,- za pronájem movité věci a zároveň také pravidelný příjem za úklid kanceláří (jiný druh práce než administrativní práce) ve výši Kč 6 000,- tak nemusí podávat daňové přiznání?