Prominutí

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2025 ze dne 19. června 2025, který obsahuje pokyny č. GFŘ-D-69 a č. GFŘ-D-70.

S ohledem na znění kasačních námitek, které kromě tvrzení o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí směřují i vůči pokynu a jeho užívání daňovými orgány, považuje Nejvyšší správní soud za vhodné doplnit, že ve své judikatuře již opakovaně vyslovil, že interní normativní akty, které neodporují zákonu, jsou pro příslušné správní orgány závazné. Obdobně již opakovaně dovodil, předmětný pokyn, na který žalovaný v projednávané věci odkazoval, zákonu neodporuje, naopak má napomáhat jednotnosti výkladu užitého neurčitého právního pojmu „důvod, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit“ a transparentnosti postupu správce daně. Nelze proto stěžovateli přisvědčit v tom, že by prostřednictvím daného pokynu Generální finanční ředitelství nahrazovalo záměrně v zákoně nedefinované pojmy svými vlastními závaznými ustanoveními. Pokyn totiž obsahuje toliko demonstrativní výčet ospravedlnitelných důvodů, přičemž zákonné vymezení je širší, neboť je obecnější. Právě proto je však důležité individuální posouzení tvrzených důvodů uplatňovaných daňovým subjektem (zde stěžovatelem) v každém jednotlivém případě a důsledné zvážení, zda konkrétní tvrzené důvody nepředstavují skutečnosti, které by mohly konstituovat omluvitelný důvod ve smyslu § 259b odst. 2 daňového řádu , byť na něj uvedený pokyn výslovně v demonstrativním výčtu nepamatuje. K tomu v projednávaném případě nedošlo, ne však v důsledku nedostatečnosti samotného pokynu, nýbrž rezignací žalovaného své závěry v napadeném rozhodnutí řádné odůvodnit.

Správci daně plně zohlední aktuální mimořádnou situaci a využijí všech možností úlev dle platného práva.

Pokud se daňovému subjektu nepodařilo zvrátit nález správce daně týkající se výše daně samotné, může se ještě pokusit o prominutí sankcí. I v této oblasti vznikají spory, výběru z judikatury na toto téma je věnován dnešní příspěvek.

V jednom z předchozích článků byla pozornost věnována otázce zániku závazků, a to konkrétně problematice zániku splněním smlouvy. To, že dlužník plní a věřitel plnění přijímá, je de facto ideální a nejjednodušší varianta, jak lze smluvní vztah naplnit. Často se ale setkáváme s jinými případy, na které se zaměříme v následujícím textu. Jedná se o zánik závazku dohodou, započtením, splynutím, prominutím dluhu, výpovědí a odstoupením od smlouvy.

Od roku 2015 platí nová právní úprava prominutí daně a příslušenství daně podle § 259 až 260 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), kterou byla mimo jiné v nové podobě znovuobnovena dřívější možnost individuálního prominutí příslušenství daně na žádost daňového subjektu podanou u místně příslušného správce daně, kterou dosavadní právní úprava prominutí daně podle § 259 a 260 DŘ neumožňovala.

Pokuta za opožděné tvrzení daně JUDr. Jana Jarešová, Ph.D., Generální ředitelství cel Ing. Martina Havránková, Generální finanční ředitelství Pokuta za opožděné tvrzení daně je institutem poměrně mladým, který nově...

1. Popis problému Společnost poskytuje studentovi, který nemá se společností uzavřen pracovněprávní ani jiný vztah, půjčku dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném...