Provozovna - strana 6

Ať už se českému podnikatelskému subjektu působícímu v České republice daří nebo ne, může být pro něj výhodné zkusit štěstí v zahraničí. Kromě ekonomických a právních problémů s tím spojených bude ale muset řešit také otázku zdanění těchto příjmů. A právě hlavně s tímto úkolem by měl pomoci předkládaný příspěvek. Naprostá většina států, kde lze reálně uvažovat o působení českých podnikatelů, patří mezi cca 80 tzv. smluvních států, s nimiž má Česká republika uzavřenu účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (dále také jen „Smlouva“). Proto si vcelku klidně můžeme dále omezit zahraničí pouze na tyto tzv. smluvní státy.

Klient má v osobním vlastnictví několik bytových jednotek. V bytové jednotce „A“ má trvalý pobyt. Z osobních důvodů v této jednotce skutečně nebydlí, ale pronajímá ji a podává daňové přiznání dle § 9 zákona o dani z příjmu. Naopak, v bytové jednotce „B“ kde skutečně fyzicky bydlí (velikost bytu vyhovuje v současné době jeho potřebám) v jedné místnosti podniká. Jedná se o makléře pracujícího v terénu. V bytě kde bydlí a má i své věci pro podnikání má hlášenu korespondenční adresu a místo podnikání. 1) Je pro účely správce daně a živnostenský úřad správně, že má v bytové jednotce „A“ s trvalým pobytem evidováno sídlo firmy a v bytové jednotce „B“ místo podnikání? 2) Je bytová jednotka „B“ s korespondenční adresou a místem, kde v jedné místnosti eviduje své podnikatelské záměry a má umístěn počítač provozovnou? 3) Je vůbec možné, aby někdo podnikal v bytě?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Mám stánek s občerstvením, kde je posezení pro 10 osob. Podávám ke konzumaci nealko nápoje, zmrzlinu balenou, cukrovinky, několik druhů kávy atd. Na fakturách od dodavatele tohoto sortimentu je DPH 10 %. Jaké DPH mám účtovat při prodeji já?

OSVČ má různé činnosti a např. realizoval dětské koutky v různých obchodních centrech. V jednom mu nabídli, aby ho provozoval. Přijal zaměstnance (pouze na tuto činnost). Nyní mu sdělili, že bude končit, budou tam místo toho dětského koutku dělat něco jiného. Tři ze stávajících zaměstnankyň, které tam dělaly dozor dětského koutku, jsou nyní na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Jinou práci pro zaměstnance nemá. Stávajícím zaměstnankyním bude muset dát výpověď a odstupné. Může dát výpověď také maminám na té rodičovské dovolené - jinou práci pro zaměstnance nemá a mít nebude. A jak s odstupným u zaměstnanců a u mamin? Dětský koutek nemá jako provozovnu zapsanou. Ve své jiné činnosti bude pokračovat sám, jako před tím.

Prosím Vás o pomoc při zaúčtování nákupu know how při nákupu lékárny. Paní magistra koupila od jiného magistra jednu jeho provozovnu (lékárnu) na základě kupní smlouvy za částku 6 mil. Kč. Jednalo se o nákup zásob zboží, vybavení nábytkem, hmotným majetkem a know how. Nevím si rady, jak zaúčtovat nákup know how, zda jako nákup služby, tedy ihned do nákladů na 518 nebo jako nákup nehmotného majetku, tedy zařadit do příslušné třídy majetku a odepisovat? Nejedná se o prodej části podniku.

Jsme právnická osoba, plátci DPH. Chci se zeptat, kdy vzniká provozovna při odběru zboží ze zahraničí? A do jaké doby se musí přihlásit.

Jsem OSVČ a tedy se sídlem podnikání v místě trvalého bydliště. Letní měsíce trávím však vždy na chatě a odtud tedy dojíždím za svými zákazníky. Jelikož jezdím hromadnou dopravou, mám na jízdence uvedenou začáteční (cílovou) stanici jinou než místo trvalého bydliště. Rád bych si tyto doklady započítával do výdajů. Je možné mít jako OSVČ provozovnu či dočasné sídlo podnikání jinde, než trvalé bydliště? Musím to hlásit na živnostenském úřadě?

Kadeřnice si pronajala provozovnu, na své náklady zrekonstruovala a zařídila. Se souhlasem majitele, pronajímá „kadeřnická křesla“ dalším kadeřnicím. V roce 2008 činily její příjmy z řemeslné živnosti cca 245 tis. Kč a příjmy z pronájmu těchto křesel 203 tis. Kč, ale v roce 2009 bude už asi činit příjem z křesel více než 50 % příjmů. Musí mít kromě živnostenského listu na kadeřnictví též živnostenský list na pronájem?

Obchodní společnost zařadila do obchodního majetku stavbu „rodinný dům s provozovnou“, který obsahuje provozovnu a jednu bytovou jednotku 2 + k.k. V provozovně jsou kanceláře, komora a sociální zařízení. Poměr bytu a provozovny je cca 49 % byt a 51 % provozovna. Do jaké odpisové skupiny tuto stavbu zařadit – 5. nebo 6.?

Potřebovala bych poradit ohledně institutu \"stálé provozovny\" a § upravujících její činnosti. Společnost se sídlem ve Francii má zřízenou \"stálou provozovnu\" v Prachaticích, tato provozovna má české DIČ, ale nikoliv IČ. Informaci potřebuji pro celní správu, která si není jistá způsobem vystavení JSD (společnost obchoduje se 3. zeměmi).

Veřejná obchodní společnost poskytuje služby na Slovensko, zde bylo u těchto služeb provedeno zajištění daně ve výši 15 %. Jakým způsobem je možné u společníků provést vyúčtování takto zaplacené daně na Slovensku? Podle jejich podílů? Potvrzení o zaplacení daně je vystaveno na v. o. s.

Je možná vzájemná fakturace mezi společností s hlavním sídlem v Praze a organizační složkou na Slovensku? Zda fakturovat s DPH, v obou případech jde o plátce DPH. Jedná se o výzkumy, které probíhají fyzicky na Slovensku (dotazování), ale celková analýza a výsledek výzkumu se provede v Praze. Konečný zákazník je slovenská firma někdy i česká firma. Vzájemným přefakturováváním lze dosáhnout vlastně obrovských účetních obratů, je to v pořádku? Pokud vykáže organizační složka na konci roku zisk, zdaní slovenskou sazbou 19 %, mohou si společníci (občané ČR) tento zisk rozdělit bez dalšího zdanění nebo čistý zisk podléhá českému zdanění srážkovou 15% sazbou? Danění na Slovensku by pak bylo výhodnější, ale co z toho plyne pro českou firmu. Jak vůbec provést účetní uzávěrku, jde o velikou změnu, když máme organizační složku nebo je dostatečné, když si každá firma provede uzávěrku sama nebo jsou uzávěrky vzájemně provázané. Dále bych se ráda zeptala, jak účtovat zapůjčení služebního automobilu organizační složce evidovaného u pražské firmy?

V roce 2006 nám na Slovensku vznikla organizační složka - stálá provozovna. Účetnictví vede stálá provozovna ve SK, k 31. 12. 2006 transformujeme účetnictví této provozovny do účetnictví naší společnosti, a to přepočtem kurzu k 31. 12. 2006. Provozovna podá daňové přiznání na Slovensku a zaplatí daň z příjmů. Jak zaúčtovat tuto daň v našem účetnictví a kde se zaplacená daň na Slovensku promítne v daňovém přiznání za celou naší společnost, tj. na kterých řádcích daňového přiznání? Musím v této souvislosti vyplňovat tabulku I daňového přiznání (jedná se o úplný zápočet?), nebo jenom promítnu zaplacenou daň na ř. 320. Musím mít potvrzení finančního úřadu ze Slovenska, že daň byla zaplacena? Pokud ano, uhrazena bude až v roce 2007.

1) Lze uzavřít obchod (kupní smlouvu), a to následovně: Písemnou kupní smlouvu uzavřou dvě strany - subjekt A (jako kupující), který je plátcem DPH v ČR, s českým subjektem B (jako prodávajícím), který není plátcem DPH v ČR ani v jiném čl. státu EU. Dodavatelem zboží (stroje) je však subjekt C z jiného čl. státu - z Anglie - který je plátcem daně v tomto jiném čl. státu (Anglie) a není plátcem daně v ČR. Subjekt B je dceřinou společností - organizační složkou subjektu C v ČR, není však údajně stálou provozovnou ve smyslu zákona o DPH. Předmětem kupní smlouvy je dodávka stroje z Anglie od subjektu C do ČR přímo subjektu A. Subjekt C nejprve požádá subjekt A o zaplacení 100% ceny dodávky stroje (150 000 EUR) zálohovým listem. Po zaplacení této zálohy odešle subjekt C stroj z Anglie do ČR přímo subjektu A, a na základě potvrzených expedičních listů subjektem A vystaví subjekt C daňový doklad pro subjekt A (s DIČ subj. A a subj. C), a to do 5 dnů ode dne potvrzení převzetí stroje v ČR. Firma A následně zahrne pořízení tohoto zboží (stroje) do souhrnného hlášení a do hlášení Intrastat. Kupní smlouva však dále obsahuje ujednání smluvních stran (subjektů A a B), že v ceně dodávky stroje je započítán dohled specialisty prodávajícího (subjektu B) nad montáží stroje na pozici u subjektu A. Ve smlouvě není dohodnuta fakturace těchto služeb subjektem B, který ji ani vyúčtovat subjektu A nehodlá. 2) Jak je to s povinností k DPH. Kdo z výše uvedených subjektů (A nebo B) je povinen přiznat daň?

Dopravce se sídlem v ČR občas provádí i dopravu mezi ČR a SR. K provádění dopravy po SR se zaregistruje na DPH ve SR. - Přiznání k DPH bude podávat čtvrtletně. Lze v tomto přiznání uplatnit i nárok na odpočet DPH (např. při nákupu nafty)? Je nutné podávat přiznání i v případě nulového základu daně v období? - Daň z příjmu bude danit v ČR (na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění se SR). Je to správně? - Týká se nás i silniční daň ve SR? - Jelikož nemáme v SR provozovnu, podnikání se týká jen automobilu přítomného na území SR, předpokládáme, že na živnostenském úřadu nemusíme nic hlásit.