Provozovna - strana 3

Zákon č. 80/2019 Sb. – tzv. daňový balíček 2019 – přinesl řadu změn do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále také „zákon o DPH “ nebo „ZDPH “). Tento příspěvek se zaměřuje na některé změny, které přinesl v oblasti mezinárodních obchodů v rámci EU. Většinou se nejedná o „převratné“ změny, ale v konkrétním případě důležité nepochybně být mohou. Seznámení s těmito změnami navíc pomáhá pochopit příslušné principy i v situacích, jejichž vlastní posouzení daňový balíček nijak nezměnil.

Česká republika je velmi otevřenou ekonomikou, ostatně co nám zbývá, když nás není moc a nemáme žádné významné nerostné bohatství. Proto v ČR působí bezpočet zahraničních podnikatelů, kteří využívají naši infrastrukturu, právní řád, policii, hasiče, soudy, stále slušnou vzdělanost i zdravotní péči o pracující. To vše je placeno hlavně z českých daní, na které by tak spravedlivě měly přispívat i zahraniční firmy podnikající v Česku. Jenže o jejich daně z příjmů stojí rovněž státy, kde firmy sídlí/bydlí. Jako kompromis se v rámci mezinárodního zdanění uplatňuje pravidlo, že pokud je činnost zahraničního podnikatele dostatečně „stálá“, patří daň z takových příjmů státu výkonu činnosti, jinak zůstává daňová povinnost jen vůči státu usazení (rezidence) poplatníka. A tak vznikl daňový pojem „stálá provozovna”, která může být nejen fyzicky stálá – např. coby stavba továrny, kanceláře, dílny, nebo ordinace; ale případně také časově stálá – jestliže u nás působí již dosti dlouhou dobu.

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

Slovenská akciová společnost (A) koupila v červenci 2017 20% podíl na české společnosti s ručením omezeným. V říjnu 2017 byly ze strany této společnosti (A) veškeré akcie české společnost prodány jiné slovenské společnosti (B). Rádi bychom se zeptali, zda tento převod je předmětem zdanění ve smyslu příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SK či podle českého zákona o daních z příjmů? Pokud ano, jak má dojít ke zdanění – má společnost A podat daňové přiznání k DPPO v ČR?

Poskytujeme programátorské práce pro společnost registrovanou ve Švýcarsku. Tato společnost má v ČR 100% vlastněnou dceřinou společnost, jejíž zaměstnanci práce zadávají a přebírají, a tato skutečnost je i zachycena ve smlouvě. Je místem poskytnutí služby z pohledu DPH v tomto případě ČR nebo Švýcarsko?

OSVČ má doma pekárnu, kde peče dorty. Má to schváleno od stavebního úřadu, hygieny atd. Provozovna tvoří asi 1/3 z podlahové plochy celého domu. Je nutno z této plochy platit zvýšenou daň z nemovitých věcí?

Jsme firma s. r. o. na výrobu motorů, registrace k DPH jen v České republice. Koupili jsme stroje z Německa. Dodavatel je německý plátce DPH se sídlem v Německu a s výrobní pobočkou na Slovensku. Vyfakturované stroje (náš hmotný majetek) byly vyrobeny na Slovensku, kde i zůstanou, a slovenská pobočka na nich bude pro nás vyrábět díly k výrobě motorů. Dodavatel na faktuře uvedl svoje a naše DIČ a napsal umístění na Slovensku. Jak je to v tomto případě s DPH?

Slovenská firma má v ČR zřízenu stálou provozovnu, která poskytuje v ČR montážní služby. Současně ale tato slovenská firma fakturuje některé montážní práce do ČR přímo ze Slovenska a tyto faktury nejdou přes účetnictví stálé provozovny. Je tento postup správný? Vyplývá z nějakého právního předpisu, že po vzniku stálé provozovny se musí všechny práce do ČR fakturovat přes stálou provozovnu?

Poskytování služeb v Rakousku (servis programů). Pokud zaměstnanci poskytující služby pracují déle než 6 měsíců, vzniká obchodní společnosti na území Rakouska stálá provozovna. Jak provést výpočet dnů, ve kterých jsou služby poskytovány? Na služební cestě jsou např. 3 zaměstnanci 4 dny, dále 1 zaměstnanec 2 dny. Práce není vykonávaná souvisle, cesty jsou nepravidelné.

Příjmy českých občanů a firem ze zahraničních zdrojů jsou v praxi poměrně časté, ovšem stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k české dani z příjmů musí daňový rezident ČR obecně uvést veškeré své příjmy – a to v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje příjmu) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy u nás zdaníme podruhé, tomu totiž efektivně čelí velká flotila smluv o zamezení dvojího zdanění. Souvisejícím druhým častým omylem bývá podcenění rizika odhalení příležitostných malých příjmů ze zahraničí, např. ze sběru jahod v Anglii. Věřte tomu, že ohledně zdanění příjmů jsou finanční úřady téměř celého světa vzájemně spolčeny a nic před nimi neutajíme.

Český subjekt, plátce DPH, vystavuje fakturu za zprostředkování prodeje nemovité věci, která se nachází na území ČR. Odběratelem je firma ze Singapuru, která nemá v ČR sídlo ani místo podnikání ani stálou provozovnu. Bude se tato služba považovat za službu spojenou s nemovitostí a česká firma uplatní DPH na výstupu?

a) Jakým způsobem je možné účtovat o vkladu peněžních prostředků do odštěpného závodu v ČR od jeho zahraničního zřizovatele? Můžeme účtovat tento vklad proti vlastnímu kapitálu (např. kapitálové fondy), nebo je třeba ho zachytit jako závazek? b) Pokud by bylo účtováno o vkladu zřizovatele jako závazku, musí být úročen? c) Pokud by bylo o vkladu zřizovatele účtováno jako o vlastním kapitálu, je možné tento vklad kdykoliv vyplatit? Jaké by v takovém případě byly daňové dopady? 

Společnost se sídlem na Slovensku uzavře pracovní smlouvu s fyzickou osobou (slovenským daňovým rezidentem) na dobu určitou na časové období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018, přičemž předmětem činnosti je pracovní činnost výhradně na území České republiky, a to za účelem shromažďování informací pro svého slovenského zaměstnavatele (tj. je zde předpoklad, že slovenské společnosti nevznikne na území ČR stálá provozovna ve smyslu zákona o daních z příjmů a zároveň předpokládáme, že fyzická osoba bude po celou dobu klasifikována jako slovenský daňový rezident).  1) Jakým způsobem má dojít ke zdanění odměny této fyzické osobě v časovém období od počátku uzavření zmíněné pracovní smlouvy? Je nutné s ohledem na objektivní fakt, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu delší než 183 dní již z odměny za první měsíc provést odvod daně ze závislé činnosti? Nebo pro období nepřesahující v úhrnu 183 dnů je odměna fyzické osoby zdaněna jen na území druhého smluvního státu (zde tedy Slovenska) a až po uplynutí tohoto období bude odměna fyzické osoby předmětem zdanění v ČR? 2) Jaký subjekt je v pozici plátce daně z příjmů v daném případě?

Česká společnost má na Slovensku zřízenu stálou provozovnu, která vede slovenské účetnictví. Je možné vést účetnictví provozovny pouze na Slovensku a jednou měsíčně (čtvrtletně) obratově zaúčtovat zůstatky účtů do českého účetnictví? Bude tím naplněn § 4 odst. 9 zákona o účetnictví?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, sídlo v ČR má stálou provozovnu v Německu. Veškeré operace jsou účtovány v účetnictví v ČR, na konci roku rozdělíme co patří do ČR a co do SRN a zpracujeme daňové přiznání. Otázka zní, zda zisk po zdanění, vytvořený z činnosti stálé provozovny v SRN, můžeme použít na výplatu podílů na zisku v ČR a zdanit srážkovou daní 15 % v ČR.

Podnikatel - OSVČ trvale bydlící v ČR - provádí služby (strojní technik) na území ČR i v Německu. Letos možná poprvé překročí práce v Německu více než 183 dnů. Jezdí pracovat do Německa např. na 1-2 měsíce s tím, že na víkendy dojíždí do bydliště v ČR. Pak pracuje 1 měsíc v ČR a znovu pracuje v Německu. Jak se správně počítá překročení 183 dnů, když dojíždí domů. Pokud 183 dnů překročí, jak se postupuje u OSVČ ke zdanění. POdává DP v ČR i v Německu nebo v ČR jen oznámení, že daní v Německu. V ČR používá OSVČ paušál. Nebylo by výhodnější si zřídit živnostenský list i na území Německa? 

Společnost s r.o., plátce DPH v ČR, uzavřela kontrakt se slovenským plátcem DPH na demoliční práce na nemovitosti na Slovensku. Předpoklad trvání prací byl 5 měsíců, ve skutečnosti se akce protáhla na 9 měsíců. V jakém případě vzniká povinnost registrovat se k DPH na Slovensku? Jde nám hlavně o možnost vrácení DPH z nakoupeného materiálu od plátců DPH na Slovensku. V jakém případě vzniká povinnost zřízení provozovny na Slovensku? Prosíme o posouzení z hlediska DPH i daně z příjmů.

Společnost (Ltd. ekvivalent s. r. o.) se sídlem ve Velké Británii má dva společníky, kteří jsou zároveň jednateli a prostřednictvím těchto dvou lidí provozuje svou činnost. Jeden ze společníků dlouhodobě bydlí v České republice a odtud činnost pro tuto společnost vykonává. Britská společnost poskytuje IT poradenství pro německou firmu se sídlem v Německu a pro britskou firmu se sídlem ve Velké Británii. Vznikne britské společnosti stálá provozovna v ČR z toho důvodu, že činnost vykonává společník na území ČR, přestože služby jsou poskytovány pro německou firmu? Společník pro výkon činnosti používá pouze vlastní notebook, jiné vybavení nepotřebuje. 

Účetní jednotka – právnická osoba – se při svém fungování může dostat do situace, kdy v rámci svých obchodních aktivit bude povinna provést platbu do zahraničí, která svým charakterem představuje licenční poplatek. V tomto případě je nutné věnovat zvýšenou pozornost daňovému posouzení dané situace.

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna?