Provozovna - strana 4

Společnost (Ltd. ekvivalent s. r. o.) se sídlem ve Velké Británii má dva společníky, kteří jsou zároveň jednateli a prostřednictvím těchto dvou lidí provozuje svou činnost. Jeden ze společníků dlouhodobě bydlí v České republice a odtud činnost pro tuto společnost vykonává. Britská společnost poskytuje IT poradenství pro německou firmu se sídlem v Německu a pro britskou firmu se sídlem ve Velké Británii. Vznikne britské společnosti stálá provozovna v ČR z toho důvodu, že činnost vykonává společník na území ČR, přestože služby jsou poskytovány pro německou firmu? Společník pro výkon činnosti používá pouze vlastní notebook, jiné vybavení nepotřebuje. 

Účetní jednotka – právnická osoba – se při svém fungování může dostat do situace, kdy v rámci svých obchodních aktivit bude povinna provést platbu do zahraničí, která svým charakterem představuje licenční poplatek. V tomto případě je nutné věnovat zvýšenou pozornost daňovému posouzení dané situace.

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

K problematice zdaňování stálé provozovny, kterou má zahraniční subjekt umístěnou na území České republiky, si uvedeme několik stručných poznámek včetně novinky v zákoně o daních z příjmů .

Švýcarská mateřská společnost vyslala do české společnosti svého zaměstnance. Pracovní smlouvu bude mít tento švýcarský zaměstnanec nadále uzavřenu se švýcarskou společností, přičemž jeho pracovní náplní bude zejména dohled a koordinace stavebních prací souvisejících s výstavbou nové výrobní haly, kterou bude mít v majetku česká společnost, pomoc s implementací nové výroby v této výrobní hale, optimalizace nákladů a celkového cash flow české společnosti (tato činnost bude fyzicky probíhat na území ČR po dobu delší než 12 měsíců). Tento vyslaný švýcarský zaměstnanec bude nadále účasten systému sociálního pojištění ve Švýcarsku. V souvislosti s výše uvedeným bychom se rádi dotázali na tyto věci:   Švýcarská společnost bude z titulu vyslání svého zaměstnance požadovat po české společnosti úhradu mzdových nákladů tohoto zaměstnance s odůvodněním, že vyslaný zaměstnanec pracuje jen a pouze pro českou společnost. Jakým způsobem je vhodné nastavit tuto úhradu – např. na úrovni celkových výdajů, které švýcarská společnost tomuto zaměstnanci platí – čistá mzda + povinné odvody v oblasti zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň? Švýcarský vyslaný zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že česká společnost mu bude platit ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel) – může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu? Předpokládáme, že švýcarská společnost se bude muset v ČR registrovat jako plátce daně z příjmů a odvádět ze zúčtované mzdy svého zaměstnance zálohu na daň z příjmů fyzických osob? Vznikne švýcarské společnosti v ČR stálá provozovna z pohledu daně z příjmů?

Zajímá mne výklad zákona č. 223/2016 Sb. Jaká část provozovny (velkoobchod) patří do limitu 200m2? D

Zákaz reklamy na tabákové výrobky se nevztahuje na reklamu, která je umístěna ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni. Může být zmíněná reklama umístěna také v části prodejny, v níž se prodává široký sortiment jiného zboží?

V červenci roku 2015 Evropská komise ve svém Akčním plánu pro férové a efektivní korporátní zdanění představila záměr znovu uvést na scénu návrh společného konsolidovaného základu daně. Tentokráte ovšem ve dvou fázích. V první fázi v podobě směrnice o společném základu daně (CCTB), tj. zavedení společných pravidel pro konstrukci základu daně. V druhé fázi pak v podobě společného konsolidovaného základu daně (CCCTB), tj. s konsolidačním elementem.

Ať už se českému podnikateli – právnické nebo fyzické osobě – u nás daří anebo ne, může být pro něj výhodné zkusit štěstí v zahraničí. Kromě ekonomických, sociálních a právních problémů s tím spojených bude ale muset řešit také otázku zdanění těchto příjmů. Většina států přitom uplatňuje jednak právo na zdanění příjmů, které mají zdroj na jejich území, ať už plynou komukoli (jurisdikce zdroje), a jednak také právo na zdanění veškerých příjmů (i ze zahraničních zdrojů) plynoucích jejich daňovým rezidentům (jurisdikce rezidence). Což má ale logicky za následek, že příjem z podnikání v zahraničí je zdaněn dvakrát, poprvé v zahraničí z titulu tamního zdroje příjmu, a podruhé ještě „doma“, ve státě rezidence poplatníka. Takovéto mezinárodní dvojí zdanění ovšem nevyhovuje nikomu, nejen samotnému podnikateli a jeho zákazníkům, ale ani oběma dotčeným státům, protože významně narušuje, tlumí a znevýhodňuje podnikání v zahraničí, které je s ohledem na komparativní výhody jednotlivých států obecně prospěšné všem. Jak z toho ven. Žádný stát v tomto směru nepůjde příkladem, aby se hrdě jako první vzdal práva na zdanění příjmů z jeho zdrojů či příjmů jeho rezidentů. Znamenalo by to totiž citelný výpadek příjmů z daní a otevřely by se dveře mezinárodnímu daňovému plánování zneužívajícímu tuto výhodu. Jedinou možností je proto dohoda s ostatními podobně smýšlejícími státy. Za tímto účelem má Česká republika uzavřeno více než 80 smluv o zamezení dvojího zdanění (dále jen „Smlouva“).

Společnost se sídlem v ČR dlouhodobě nakupuje služby od společnosti na Slovensku (v ČR uplatňujeme přenesenou daňovou povinnost DPH). Pokud je spolupráce dlouhodobá a pravidelná, nevzniká slovenské společnosti z titulu nějakého zákona povinnost zřídit pobočku (provozovnu) v ČR? 

Společnost se sídlem v ČR dlouhodobě nakupuje služby od společnosti na Slovensku (v ČR uplatňujeme přenesenou daňovou povinnost). Pokud je spolupráce dlouhodobá a pravidelná, nevzniká slovenské společnosti zřídit pobočku (provozovnu) v ČR? 

Plátce DPH v ČR, fyzická osoba, podnikatel, prováděl montáž dveří a zárubní na nemovitosti v Německu občanovi. Z toho titulu se v Německu registroval k DPH. V Německu tedy daň z přidané hodnoty odvedl, v českém daňovém přiznání uvedenou zakázku dal do řádku č. 26. 1) Je tento postup správný? 2) Kde bude z této transakce odvádět daň z příjmů fyzickách osob? Dle jeho názoru mu provozovna v Německu nevznikla. 3) Od této transakce uplynulo 6 měsíců a plátce podává v Německu nulové přiznání k DPH. V současné době mu vznikla tato transakce - bude zasílat zboží občanovi do Německa. Pokud by nebyl registrovaný k DPH v Německu, jednalo by se o zasílání zboží (do limitu by odváděl DPH v ČR, nad limit by se musel registovat v Německu a odvádět tam). V případě, že je v Německu v současné době registrován k DPH, bude tedy odvádět DPH z tohoto zasílání v Německu (i když limit pro zasílání nepřekročil)? 

Česká firma, plátce DPH, bude poskytovat poradenské a konzultační služby v Rusku pro firmu, která má sídlo v Číně. V České republice tato čínská firma nemá sídlo ani provozovnu. Jsou tyto služby osvobozeny od DPH? 

Po čase opět pokračujeme v systematickém probírání všech tzv. Koordinačních výborů (dále také jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy - dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené finanční správou lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Osoba samostatně výdělečně činná provozuje volnou živnost, dva obory - práce s pilou v lese a řezbářství. 1. Musí mít dle zákona provozovnu? 2. na http://www.epravo.cz/top/clanky/provozovna-podle-zivnostenskeho-zakona-9151.html je uvedeno, že: provozování živnosti v provozovně, resp. její zřízení není povinností podnikatele. Živnostenský zákon nikde ve svých ustanoveních výslovně nevyžaduje zřízení provozovny podnikatelem. Záleží tedy zcela na rozhodnutí každého podnikatele, zdali si provozovnu zřídí či nikoliv." Pokud je výše uvedené tvrzení pravdivé, jak postupovat v případě, že živnostenský úřad zřízení provozovny vynucuje? 3. Může živnostenský úřad z důvodu odmítnutí zřízení provozovny živnost pozastavit (oba obory nebo pouze řezbářství)? 4. Pokud by svým případným rozhodnutím o pozastavení živnosti úřednice živnostenského úřadu porušila zákon, kde, jak a v jaké lhůtě se může OSVČ proti rozhodnutí odvolat?

Vydáváme dětské knížky a přidáváme předplatitelům drobné dárky (související hračka malé hodnoty, tričko s potiskem, apod.). Jaká jsou kritéria pro hlavní a vedlejší plnění, chceme vše v 10% DPH. Pokud nesplníme, jak prakticky rozdělit na 10 % a 21% DPH? Musí dostat předplatitel-osoba povinná k dani daňový doklad? Pokud je předplatitel osobou nepovinnou k dani, jaké jsou zákonné požadavky na vyúčtování-doklad o platbě, postačí souhrnná suma bez uvedení DPH? Jsme osobou neusazenou v ČR, s českým DIČ, máme povinnost plnit požadavky zákona o účetnictví? Vznikne nám stálá provozovna (polské firmy), v případě skladu bez personálu v ČR?

Jsme česká firma, plátce DPH a prodáváme zboží jak v tuzemsku tak do jiných členských států EU. Na Slovensku máme výdejnu zboží a bylo nám přiděleno DIČ a IČ DPH (jsme plátci DPH na Slovensku). Pokud si zákazník objedná zboží s doručením na tuto výdejnu, převodkou toto objednané zboží přepravíme na výdejnu na Slovensko (jedná se pouze skladový pohyb, neuvažujeme žádný režim DPH). V současné době na Slovensku zřizujeme přímý prodej (pobočku), kde si zákazník zboží koupí až na místě. Zboží bude průběžně převáděno z našeho hlavního skladu v ČR na sklad na Slovensku. Chtěla bych se zeptat, zda v takovém případě bude tento převod zboží Přemístěním obchodního majetku z tuzemska do JČS podle § 64 odst 4., kdy česká firma osvobodí toto plnění od dph a uvede do ř. 20 daňového přiznání a souhrnného hlášení? Slovenská provozovna uvede ve svém přiznání k DPH toto přijetí zboží - má povinnost přiznat daň a zároveň nárok na odpočet DPH?

Jsme český plátce DPH se sídlem v tuzemsku, všechny zmiňované subjekty nemají provozovny ani registraci k DPH mimo „mateřský“ stát. Dokumenty prokazující výstup nebo vstup zboží z EU respektive do EU jsou v pořádku. 1. Fakturujeme dopravu zboží z Německa do Švýcarska českému plátci se sídlem v tuzemsku. Fakturujeme se základní sazbou DPH. Nejedná se o službu vázanou na vývoz, protože vývozem se dle ZDPH rozumí pouze dodání zboží, které je přepraveno z tuzemska do třetí země. Místo plnění dle § 9 odst. 1 je v tuzemsku. 2. Fakturujeme dopravu zboží z Německa do Švýcarska osobě registrované k dani v jiném členském státě. Místo plnění dle § 9 odst. 1 je ve členském státě, kde má tato osoba sídlo (tedy jiný členský stát). Fakturujeme bez DPH, v přiznání k DPH uvedeme na řádek 21. 3. Český plátce DPH nám fakturuje dopravu zboží ze Švýcarska do Německa. Místo plnění je dle §9 odst. 1 v tuzemsku. Dle § 20 ZDPH se jedná o dovoz. Český dopravce by nám tedy měl fakturovat bez DPH, v souladu s § 69 ZDPH jako přepravu vázanou na dovoz. V přiznání K DPH toto vůbec neuvádíme. 4. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nám fakturuje dopravu zboží ze Švýcarska do Německa. Fakturuje bez DPH. Místo plnění je dle § 9 odst. 1 v tuzemsku (máme zde sídlo) a dle českého ZDPH se jedná o osvobozenou přepravu vázanou na dovoz. V přiznání k DPH vůbec neuvádíme.

Zpracovávám přiznání k DPH v ČR slovenské s. r. o. (je plátce DPH na Slovensku a v Čechách). Firma v České republice nakoupí materiál, zboží – v ČR nárokuje odpočet DPH. Pro osobu povinnou k dani - plátce DPH v ČR - bude provádět tyto služby: –        dodání zboží s montáží v ČR –        stavební práce na nemovité věci v ČR. Tyto služby bude fakturovat slovenská s. r. o. na své slovenské DIČ v režimu přenesení daňové povinnosti na českého odběratele. Pokud by slovenské firmě vznikla v ČR provozovna dle zákona o DPH, fakturovala by tyto služby na české DIČ, dodání zboží včetně montáže s 21% DPH, stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti. Je moje úvaha správná?  

Můj klient, právnická osoba, s. r. o. má v pronájmu provozovnu a zboží není jejím majetkem (zboží je majetkem pronajímatele) má jí pronajímateli, zaměstnance na HPP a dne 23. dubna 2016 nedal denní tržbu do trezoru (má to v nařízení firmy), provozovna byla v tuto noc vykradena (zápis od policie). Zaměstnanec podepsal dohodu o uznání dluhu a výši měsíčních splátek srážkami ze mzdy. Zaměstnavatel byl nucen tržbu vybrat z bankovního účtu a odevzdat jí pronajímateli, tím vznikla firmě ztráta, která bude splátkami splácena. Mzda je zaměstnancům vyplácena převodem na účet. Jak zaúčtovat tento případ, včetně srážek ze mzdy?