Provozovna - strana 5

Tuzemská společnost s. r. o. plátce DPH pronajala výrobní plochu a zařízení odběrateli z EU, plátci DPH. Odběratel v ČR nemá provozovnu. Bude toto plnění v systému reverse charge anebo se zdaní v tuzemsku 21%?

Kdy vznikne Ukrajinci stálá provozovna?

Ukrajinec, nerezident, v únoru 2016 zřízen živnostenský list - zednictví. Jeho činnost v Čechách bude probíhat tak, že bude dle nabídky provádět zednické práce pro soukromé osoby, ale i pro jedno s. r. o. (stavební práce). Ukrajinec bude tomuto s. r. o. fakturovat svoje práce (není závislá činnost). Kdy bude mít povinnost s. r. o. provádět zajištění daně 10 % a odvádět tuto částku na finanční úřad? na školení jsem se dověděla, že až v případě, kdy vznikne Ukrajinci stálá provozovna - prosím o vysvětlení tohoto problému.

Slovenské společnosti vznikne na území ČR povinnost registrace k DPH, jelikož zde bude provádět dodání zboží s montáži (žaluzie apod). Je možno, aby tato slovenská společnost, která nemá na území v ČR sídlo ani provozovnu se zaregistrovala pouze jako identifikovaná osoba, aby nemusela v měsících, kdy nebude provádět činnost, podávat daňové přiznání.

V listopadu 2015 byla ukradena z provozovny společnosti hotovost ve výši např. 150 000 Kč, vyšetřování po pachateli bylo dosud. V lednu 2016 přišlo Usnesení Policie ČR, že pachatel je neznámý. Společnost je proti krádeži hotovosti z provozovny pojištěna na 100 000 Kč. Bohužel ještě nevíme, zda výplatu pojistného dostaneme v plné výši, to je stále v řešení. Do daňových výnosů roku 2015 dám odhad pojistného plnění. Jde mi o správné zaúčtování a zdanění nákladů 2015 - zda mohu dát do daňových nákladů celou částku, dle protokolu od Policie ČR, nebo pouze do výše uznatelného pojistného plnění a zbytek na nedaňové náklady.

Pojem „stálá provozovna“ je výhradně daňovým termínem a byl zaveden za účelem účinného zdanění zisků z podnikání nerezidentů. Stálou provozovnou může být přitom nejen „fyzicky stálá“ stavba, např. továrna, kancelář, dílna, ordinace, v níž nerezident v Česku působí, ale také dlouhodobě „časově stálé“ vykonávání služeb nerezidenta v České republice. Díky této umělé daňové konstrukci lze pak příjmy stálých provozoven, které jsou po právní stránce stále příjmy nerezidentů, zdanit ve státě umístění příslušné stálé provozovny. Což je opodstatněné tím, že stálé provozovny obecně využívají veřejných služeb financovaných z daní právě státu jejich umístění. Asi je vhodné předeslat, že stálou provozovnu v ČR mají jen nerezidenti alias zahraniční podnikatelé.

Fyzická osoba, OSVČ (automobil má registrován v ČR), která pracuje (poskytuje služby) více jak polovinu roku v zahraničí (v Rakousku), na základě toho mu vzniká stálá provozovna v Rakousku, tudíž podléhá silniční dani v ČR ? Na základě zák. o silniční dani §2a) - automobil je registrován v ČR a §4(4).

Majitel, fyzická osoba, plátce DPH si chce zakoupit v hotovosti osobní automobil za 900 000 Kč, který bude používat denně pouze k dojíždění z místa trvalého bydliště do své, 15 km vzdálené provozovny a zpět. Žádné jiné pracovní cesty nevykonává. Může si uplatnit DPH z nákupu automobilu (v případě zakoupení na IČO)?  

Fyzická osoba, se sídlem i občanstvím v České republice, vede daňovou evidenci, živnostenský list má na (obecně) lesní práce vyd. v ČR, neplátce DPH. Na základě smlouvy o dílo poskytuje tyto služby v Rakousku, vždy pravidelně 3–4 dny v týdnu po celý kalendářní rok. Nemá stálou provozovnu. 1)      Podléhá zdanění k dani z příjmu v České republice? V uvedené odpovědi je věta: ...poskytování služeb v Rakousku v úhrnu po dobu delší než šest měsíců během 12 měsíčního cyklu… Zatím jsme zdaňovali u nás, postupovali jsme správně? 2)      Tato fyzická osoba je z hlediska DPH osobou identifikovanou k dani jen v případě, pokud poskytuje služby pro rakouského plátce DPH? (§ 6i ZDPH?) K tomu podotázky: a) Vystavování a náležitosti vystavovaných dokladů se řídí pravidly zákona o DPH v České republice? Údaje musí být v obou jazycích a obou měnách? Eventuálně co musí obsahovat? b) Platby dostává cca dvakrát do měsíce, čili na každou platbu musí vystavit daňový doklad? Prosím, uveďte, případná jiná „úskalí“ v této činnosti.  

Pro společnost A (plátce DPH v tuzemsku, má sídlo a místo podnikání v tuzemsku) provádí a fakturuje stavební práce na nemovitosti, která se nachází tuzemsku (v ČR), společnost B (má sídlo a místo podnikání na Slovensku, je to osoba povinná k dani, není plátce DPH na Slovensku, ani v ČR, v ČR nemá sídlo, ani provozovnu). Pro společnost B provádí a fakturuje práce (subdodávka) na stejné nemovitosti v ČR společnost C (má sídlo a místo podnikání na Slovensku, je to osoba povinná k dani, není plátce DPH na Slovensku, ani v ČR, v ČR nemá sídlo, ani provozovnu). Vše probíhá v roce 2014 a 2015. Společnost B nemá povinnost se registrovat k dani na Slovensku, ani v ČR (poskytuje služby, dle § 10 (1) zákona o DPH, místo plnění je v tuzemsku (ČR), poskytuje plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytnuto). Společnost A z plnění přizná a zaplatí daň v tuzemsku (přesto, že společnost B není na Slovensku plátce DPH, je jen osoba povinná k dani) a v případě splnění dalších podmínek zároveň nárokuje vrácení daně. Společnost C je povinna se registrovat před poskytnutím výše uvedené služby dle § 6 c (2) zákona o DPH jako plátce DPH v tuzemsku (ČR), stejně, jako by výše uvedené služby poskytovala osobě nepovinné k dani (nepodnikajícímu občanovi) a z výše uvedené služby odvést a zaplatit daň v tuzemsku (ČR). Je tato úvaha správná?

Advokátní kancelář se sídlem v ČR poskytuje právní služby pro klienty - podnikatele, kteří mají sídlo ve třetích zemích a nemají provozovnu v ČR. Jakým způsobem mají v souvislosti s § 9a písm. b) ZDPH určit, zda mají ve faktuře vyčíslit DPH, či ne? Není mi jasné, kdy u právních služeb dochází ke skutečnému užití v tuzemsku a kdy ne. Zároveň - mělo by na případné vyčíslení vliv, pokud by cizí firma měla také provozovnu v ČR, nicméně fakturu by požadovala vystavit do sídla firmy - do třetí země?

OSVČ má provozovnu - pevný stánek v centru Prahy, 1 zaměstnankyni, se kterou se v prodeji střídá, ta ale neřídí. V roce 2014 uplatňoval paušální výdaje. V roce 2015 asi překročí hranici 2 mil Kč, proto vede daňovou evidenci a na konci roku se podle příjmů rozhodne, zda uplatní skutečné, či paušální výdaje. Od 1. 2. 2015 se stal povinně plátcem DPH. Od února na cesty do provozovny používá své staré osobní auto, základní náhradu + PHM. Auto se mu "sype", ale pro cestu do práce ho používá. Pokud má poruchu, jede MHD a auto pak odtáhne. Na toto auto má "Parkovačku" v centru. 15. 8. 2014 si koupil nové auto za 363 tis. Kč + DPH 76 tis. Kč, celkem 440 000 Kč. Jako fyzická osoba, nikoliv na podnikání. Nyní se rozhodl, že toto auto vloží do podnikání, k 30. 6. 2015 ho převedl na své IČ. 1) Je nějaká možnost uplatnění odpočtu DPH 76 tis. Kč? Na faktuře za auto je samozřejmě jen jméno a adresa podnikatele, nikoliv IČ, ani DIČ. Jak „optimalizovat“ daň v souladu se zákonem? Lze např. udělat opravné přiznání za únor. 1. odpočet, nové auto vložil do podnikání 1. 2. 2015, ale na DIČ ho převedl až k 30. 6. 2015, pokud by to vůbec tomu odpočtu DPH pomohlo? Nebo lze odečíst DPH za červen, vložil ho 30. 6. 2015, nebo nelze odečíst DPH za auto vůbec?

Pokud má s. r. o. dvě provozovny - prodejny, může vest 1 účetnictví bez použití účtování na střediska?

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. října 2014, ve věci C-605/12 , Welmory

Jednatel firmy prodává jedinou provozovnu-restauraci za kompenzaci svého závazku vůči jednomu dodavateli. Tato kompenzace bude zaúčtována v účetnictví. Nová firma začne podnikat v této restauraci od nuly. Staré firmě zůstane účetnictví se zůstatky v účtech. Musím udělat mimořádnou závěrku a poslat na Finanční úřad? Jednatel zamýšlí pak prodat IČO firmy - tzn. včetně této mimořádné závěrky, tj. zůstatků na účtech. Je tento postup správný?

V tomto článku bychom čtenáře rádi seznámili se základními ustanoveními souvisejících právních předpisů a podzákonných norem, z kterých lze jednoznačně vyvodit povinnost stálé provozovny zahraniční osoby1) vést účetnictví a její rozsah. Z důvodu odlišné úpravy stálé provozovny v jednotlivých smlouvách o zamezení dvojímu zdanění bude pro účely celého článku použito znění ustanovení modelové smlouvy OECD, ze které většina uzavíraných smluv vychází.2)

Prosím o radu, jak by se z hlediska DPH zdaňoval prodej provozovny od fyzické osoby (plátce DPH). Jednalo by se o prodej zásob, vybavení drobným majetkem, nábytkem a "dobrého jména" v celkové výši 5 mil. Kč. Z toho zásoby činí 3 mil. Kč vč. DPH s 9 % sazbou, zůstatková cena majetku 300 tis. vč DPH s 19 % sazbou, zbylá část by bylo know how. To by se zdanilo 19% nebo by se jednalo o finanční plnění, které nepodléhá DPH?

Prosím o radu, jak by se z hlediska DPH zdaňoval prodej provozovny od fyzické osoby (plátce DPH). Jednalo by se o prodej zásob, vybavení drobným majetkem, nábytkem a "dobrého jména" v celkové výši 5 mil. Kč. Z toho zásoby činí 3 mil. Kč vč. DPH s 9 % sazbou, zůstatková cena majetku 300 tis. vč DPH s 19 % sazbou, zbylá část by bylo know how. To by se zdanilo 19% nebo by se jednalo o finanční plnění, které nepodléhá DPH?

Slovenské firmě - společnosti s ručením omezeným - vznikla v ČR službová stálá provozovna dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Slovenskem. Je povinna službová stálá provozovna povinna vést účetnictví dle českých předpisů nebo to není nutné?

Dne 8. prosince 2010 byl ve Sbírce zákonů publikován pod číslem 346/2010 Sb. předpis s účinností od 1. ledna 2011 novelizující zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „novela“ a „zákon o daních z příjmů“). Novela je obecné veřejnosti známa zejména z titulu zrušení osvobození příjmů z provozu elektráren z ekologických zdrojů, především solárních elektráren. Autoři tohoto článku si kladou za cíl posoudit novelu z pohledu evropského práva. Článek se zabývá nejen ustanoveními, která byla do konečného znění novely vtělena, ale i ustanoveními, která byla předmětem diskusí v rámci legislativního procesu.