Rejstříky

Jaké informace má zapsaný spolek povinnost zveřejňovat? Lze to chápat tak, že dle § 21a zákona o účetnictví: „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.",  mají spolky povinnost zveřejnit účetní závěrku (v případě podvojného účetnictví) či přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví)? Jaké další údaje je spolek povinen zveřejnit? 

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

Společnost s r. o. na mimořádné valné hromadě schválila převod dvou obchodních podílů na jediného společníka. Společnost s r.o. měla základní kapitál ve výši 100 000 Kč, jeden společník 33 000 Kč, druhý společník 33 000 Kč, třetí společník 34 000 Kč. Na základě smlouvy o převodu obchodních podílů převedli 2 společníci (2 × 33 000 Kč ZK) na nabyvatele (společník s vkladem 34 000 Kč) své obchodní podíly. Jak zaúčtovat převod dvou obchodních podílů na nabyvatele? Základní kapitál byl účtován analyticky na účtě 411 podle vkladů jednotlivých společníků. Je potřeba zaslat a založit do Sbírky listin zápis z jednání mimořádné valné hromady společnosti, kde byly projednány a odsouhlaseny prodeje obchodních podílů?

Každá právnická osoba se vyznačuje organizační strukturou a ustavením orgánů, které činnost daného subjektu řídí, rozhodují, kontrolují jeho činnost či mají jiné úkoly. Nejinak tomu je i u ústavu. Právě systematikou orgánů a vnitřní organizační strukturou ústavu se zaobírá následující příspěvek.

Znakem každé právnické osoby je její název. Název má zásadní význam jako identifikační znak organizace, uvádí se již v zakladatelském právní jednání a je její obligatorní náležitostí, neboť právě název ji individualizuje. Název je nezbytnou formální náležitostí při zápisu do příslušného rejstříku a také skutečností do rejstříku zapisovanou.1) Volba názvu organizace může být také jistým způsobem dosahování cíle tohoto subjektu.

Charakteristickým rysem každé právnické osoby, což platí i o spolku, je jeho organizační struktura, tedy systém orgánů, mezi které jsou rozděleny jednotlivé kompetence v oblasti jejího fungování (rozhodovací, kontrolní, rozhodčí atd.). V oblasti spolkového práva ponechává zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák. “), ve stanovení vnitřní organizace, s ohledem na princip nezasahování státu do spolkové samosprávy, volnost spolku. Konstruuje pouze povinnou bipartici spolkových orgánů, kterým je statutární orgán a nejvyšší orgán. Oba orgány se zapisují do spolkového rejstříku. Jak se budou jmenovat, jak budou utvářeny, jaká bude jejich působnost, upraví stanovy.

Dne 1. 1. 2018 nabyla účinnosti třetí část zákona č. 368/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zmíněná třetí část tohoto zákona novelizuje zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „Novela“), a je také výsledkem implementace tzv. IV. AML (Anti Money Laundering) směrnice.

Spolek, který účtuji, změnil sídlo. Změna sídla byla uvedena v návrhu nových stanov. Stanovy byly schváleny členskou schůzí v dubnu 2015. Současně byla uzavřena nájemní smlouva na nájem prostor v novém sídle a po získání dalších náležitostí byl v prosinci 2015 podán návrh na zápis nových stanov s uvedením nového sídla do veřejného rejstříku. Spolek již vyvíjí činnost v novém sídle. Doposud (leden 2016) však nedošlo k zápisu změn v rejstříku. Je zde tedy uvedeno staré sídlo. Spolek je plátcem DPH. Odkdy má spolek používat nové sídlo na fakturách (daňových dokladech) a kdy má oznámit změnu sídla příslušným úřadům (FÚ, ČSSZ, Zdravotní pojišťovna a další). Tedy nyní, kdy je již nové sídlo používáno, nebo máme počkat až na zápis změny sídla ve veřejném rejstříku?

Zapisujeme spolek do rejstříku - II. část Mgr. Václav Dobrozemský Dokončujeme příspěvek z minulého vydání UNES. IV. Přílohy Dle § 19 ZVR musí být návrh na zápis doložen listinami...

V souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů došlo v praxi k poměrně četným změnám. Mezi ně patří i změna v evidenci spolků (dříve občanských sdružení) a zápisech změn.

O plánovaných změnách v oblasti veřejných rejstříků, do nichž se podle nové právní úpravy musí zapisovat i jednotlivé nově ustavené právní formy nestátních neziskových organizací, jsme přinesli zevrubnou informaci již před časem. V tomto příspěvku přinášíme aktuální informace vyplývající z účinných právních předpisů a zaměřujeme se výhradně na spolkovou praxi.

I v tomto vydání časopisu UNES budeme pokračovat v již započatém seriálu příspěvků, jež se zabývají dopady nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ"). Tentokrát bude tématem zápis spolků do veřejného rejstříku. Doprovodný zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou v posledním jednacím dni, tedy 12. 8. 2013.