Úmrtí

Zaměstnanec dostal 30. 6. 2025 výpověď z důvodu § 52 písm. a) ZP. Během výpovědní doby onemocněl, a proto byla se zaměstnancem sepsána a realizována dohody, ve které stálo: „Dne 30. 6. 2025 jste obdržela výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. Pracovní poměr měl skončit k 31. 8. 2025, ale jelikož jste od 23. 8. 2025 v pracovní neschopnosti, ukončení pracovního poměru se posouvá do dne ukončení pracovní neschopnosti plus 9 dnů. Podpisem této dohody zaměstnanec souhlasí s dřívějším proplacením odstupného, na které má nárok, a to ve výplatě mzdy za měsíc srpen 2025.“ Odstupné tedy bylo vyplaceno, ale zaměstnanec zemřel během pracovní neschopnosti. Znamená to, že nárok na odstupné zanikl, protože pracovní poměr byl ukončen smrtí? Pokud ano, jak se vypořádat s již vyplaceným odstupným? Zaměstnavatel je ochoten částku nijak nevymáhat, ale pokud to udělá, je nutno dodatečně odvést odvody na SP a ZP? A pokud ano, je nutné opravit srpnové mzdy a srpnové přehledy pojistného, nebo lze zahrnout vyměřovací základ z odstupného do nejbližší mezd a odvést pojistné tam?

Podnikatel OSVČ zemřel. Manželka zdědila jeho obchodní majetek (stroje, bagry). Majetek byl zařazen v daňové evidenci. Po skončení dědického řízení bude tento majetek prodávat. Prodej se uskuteční prostřednictvím kupní smlouvy. Příjem z tohoto prodeje musí manželka zdanit dle § 10 ZDP? V případě, že ano, lze dát do výdajů zůstatkovou cenu majetku?

Podnikatel, fyzická osoba, neplátce DPH, ukončil podnikání zrušením živnostenského listu ke dni 21. 10. 2025. Bylo nahlášeno na finanční úřad, OSSZ i zdravotní pojišťovnu. V živnostenském rejstříku bylo zaneseno ukončení k 21. 10. 2025. Dne 22. 10. 2025 zemřel. Je potřeba podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob ke dni úmrtí, nebo podává se daňové přiznání, vzhledem k tomu, že měl ukončenou živnost 21. 10. 2025 a zemřel následný den, v termínu 31. 3. 2026? Jak to bude prosím s přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Provedení opětovného výslechu svědků K. a B. bylo objektivně nemožné z důvodu jejich úmrtí. Žalovaný proto postupoval správně, jestliže vyhodnotil, zda obstojí závěr o existenci objektivních okolností svědčících o tom, že stěžovatelka mohla a měla vědět o podvodu na DPH, i při odhlédnutí od těch okolností, k nimž měli být svědci opětovně vyslechnuti. Neplatí tedy, že by důsledkem předchozího procesního pochybení žalovaného v kombinaci s úmrtím svědků měl být automaticky úspěch stěžovatelky ve věci samé.

Ustanovení § 239a odst. 1 daňového řádu zakládá právní fikci, která se vztahuje na daňové povinnosti zůstavitele, nikoli na daňové povinnosti jeho dědiců.

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Fyzická osoba, důchodkyně, pronajímá nemovitost dle § 9 ZDP, používá skutečné výdaje, je neplátce DPH. V 9/2025 darovala nemovitost svým dvěma dětem, podílem 50 % každému. Návrh na vklad nemovitosti do katastru byl 22. 9. 2025. Dne 4. 10. 2025 dárkyně zemřela. Jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2025: Musí se daňové přiznání podat do 3 měsíců od úmrtí, i když už není v den úmrtí majitelkou nemovitosti? Nebo se daňové přiznáníe udělá až v klasickém termínu 3/2026 za období 1–9/2025, kdy byla ještě majitelkou nemovitosti? Daňové přiznání poté udělají děti za období 10-12/2025, kde si zisk z nájemného podělí na polovinu? Bude stačit, když evidenci nájmu povede jeden z nich, a poté si rozdělí zisk na polovinu, každý do svého přiznání?

Fyzická osoba, daňová evidence, má staré nedobytné pohledávky. Na základě inventarizace bylo zjištěno, že někteří dlužníci jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že zánikem dlužníka bez právního nástupce zaniká také pohledávka věřitele, tak již nepovažujeme za nutné ji uvádět ve výkazu o majetku a závazcích. Samozřejmě bez daňového dopadu do základu daně. Je naše úvaha správná?

Jsme s. r. o., máme pohledávku ve výši 24 200 Kč vč. DPH z důvodu neuhrazené faktury ke společnosti s r. o., kde došlo k úmrtí jediného společníka. V obchodním rejstříku je zapsán jenom jednatel, který nekomunikuje. Pohledávka je mladá, byla splatná 11. 8. 2025. Jak máme dál postupovat s ohledem na DPH a daň z příjmu? Je možný daňový odpis pohledávky, a pokud ano, kdy ji můžeme odepsat?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uzavřela nájemní smlouvu na prostory k podnikání na období 1. 12. 2022–30. 11. 2032. Ve smlouvě je uvedeno: „bod smlouvy 12.4. V případě nedodržení doby trvání smlouvy ze strany nájemce (tj. období od 1. 12. 2022–30. 11. 2032) se nájemce zavazuje k úhradě smluvní pokuty za provedené stavební a zařizovací práce, které byly pronajímatelem provedeny v předmětu nájmu dle požadavků nájemce před předáním předmětu nájmu nájemci. Výše smluvní pokuty je odvozena od termínu ukončení této smlouvy ze strany nájemce, a to následujícím způsobem : jedna desetina z částky 564 865.- Kč (hodnota stavebních a zařizovacích prací dle požadavků nájemce určená pronajímatelem) bude vynásobena počtem zbývajících nedodržených let nájmu. Úhrada smluvní pokuty nebude nárokována v případě, že případné předčasné ukončení této smlouvy bude vyvoláno/zapříčiněno pronajímatelem. Toto však neplatí v případě, že pronajímatel ukončí nájemní vztah dle bodu smlouvy 12.6. toto smlouvy.“ (Pronajímatel vypoví nájemci smlouvu z důvodu neplacení nájmu.) V roce 2025 OSVČ zemřela. Nejsem si zcela jistá, že se jedná o smluvní pokutu, jak je uvedeno ve smlouvě nebo o úhradu technického zhodnocení. Jak by to bylo v případě, že by se jednalo o technické zhodnocení? Dal by se z požadované částky, kdyby ji museli uhradit, uplatnit odpis ve výši 1/2 a zůstatkovou cenu do výdajů? Bylo by možné tuto úhradu smluvní pokuty zahrnout do výdajů zemřelé OSVČ v případě, že by se osoba spravující pozůstalost nedohodla s pronajímatelem o odpuštění pokuty ?

Účelem tohoto příspěvku je vyjasnění daňového režimu nárokového plnění ve formě sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance (dále jen „zaměstnance“) jeho pozůstalým, a to i v návaznosti na zrušení...

Podnikatel, OSVČ, zemřel 29. 5. 25. Budeme podávat přiznání k dani z příjmů ke dni 28. 5. 2025. Lze v tomto přiznání uplatnit odpisy ve výši 1/2 ročního odpisu? V dalším přiznání ke dni skončení dědického řízení už žádné odpisy uplatnit nelze?

V článku si blíže rozebereme daňové řešení související s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to jak podnikatele (pronajímatele), tak zaměstnance. Zejména se zaměříme na postup při sestavení daňového přiznání správcem pozůstalosti za zůstavitele a na postup odpisování při pokračování dědice v podnikání a pronájmu zůstavitele. V závěru si blíže uvedeme daňové řešení v případě úmrtí zaměstnance.

Jaká sazba DPH se uplatní u sdělení příčiny úmrtí pro potřeby pojišťoven? A jaká sazba DPH se uplatní testu na alkohol v krvi u zemřelého? Dle mého názoru se nejedná o činnosti osvobozené dle § 58 ZDPH. Nicméně váhám, zda jsou tyto služby brány jako zdravotní péče pod kódem CZ NACE 86 či nikoli. 

V 5/2024 nám zemřel zaměstnanec. Výplatu dostával vždy v hotovosti . V době smrti žil ve společné domácnosti pouze s družkou. Jak máme nyní a komu vyplatit výplatu za květen?

Společník s. r. o. zemřel (s. r. o. měla celkem 3 společníky). Dědicové se o podíl v s. r. o. nepřihlásili, a protože společenská smlouva neumožnuje dědění podílů, nedošlo tak ani k výplatě uvolněného podílu na s. r. o. dědicům. Nárok na výplatu podílu se tak promlčel. Základní kapitál  s. r. o. tak byl snížen o tento podíl zemřelého společníka. Jak máme toto snížení zaúčtovat? V rozhodnutí valné hromady to uvedeno není – MD 411/D 428? 

Plátce DPH zemřel 27. 12. 2023. Byl čtvrtletní plátce Dědické řízení bylo ukončeno 8. 4. 2024. Jaký je správný postup? Podám přiznání k DPH za 1. Q/2024 prázdné a úpravu odpočtu provedu za 2. Q/2024, nebo mohu provést úpravu odpočtu již za 1. Q/2024? 

Zemědělské družstvo eviduje ve svém účetnictví jako součást základního kapitálu členské vklady zemřelých členů (zemřelých pět a více let). Jak správně s těmito vklady naložit (vypořádat) a jaká je promlčecí lhůta pro vyplacení vypořádacích podílů těchto zemřelých členů?

Podnikatel zemřel 24. 2. 2024, přiznání k DPFO za rok 2023 dosud nebylo podáno, mělo být podáno daňovým poradcem na základě plné moci, t. j. k 1. 7. 2024. K jakému datu musí být v této situaci podáno daňové přiznání za rok 2023, a dále podání za období od 1. 1. 2024 do 24. 2. 2024. Lze použít § 245 daňového řádu a sjednotit lhůty?

Podnikatel, fyzická osoba, vedoucí podvojné účetnictví, zemřel 24. 2. 2024. Dědic, syn, bude pokračovat v provozování živnosti. Jak konkrétně se tato situace promítne ve vedení účetnictví – bude se otevírat účetnictví pro nový subjekt, nebo se bude pokračovat a provede se pouze mimořádná uzávěrka?