Úmrtí

Ustanovení § 239a odst. 1 daňového řádu zakládá právní fikci, která se vztahuje na daňové povinnosti zůstavitele, nikoli na daňové povinnosti jeho dědiců.

Fyzická osoba, důchodkyně, pronajímá nemovitost dle § 9 ZDP, používá skutečné výdaje, je neplátce DPH. V 9/2025 darovala nemovitost svým dvěma dětem, podílem 50 % každému. Návrh na vklad nemovitosti do katastru byl 22. 9. 2025. Dne 4. 10. 2025 dárkyně zemřela. Jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2025: Musí se daňové přiznání podat do 3 měsíců od úmrtí, i když už není v den úmrtí majitelkou nemovitosti? Nebo se daňové přiznáníe udělá až v klasickém termínu 3/2026 za období 1–9/2025, kdy byla ještě majitelkou nemovitosti? Daňové přiznání poté udělají děti za období 10-12/2025, kde si zisk z nájemného podělí na polovinu? Bude stačit, když evidenci nájmu povede jeden z nich, a poté si rozdělí zisk na polovinu, každý do svého přiznání?

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Fyzická osoba, daňová evidence, má staré nedobytné pohledávky. Na základě inventarizace bylo zjištěno, že někteří dlužníci jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že zánikem dlužníka bez právního nástupce zaniká také pohledávka věřitele, tak již nepovažujeme za nutné ji uvádět ve výkazu o majetku a závazcích. Samozřejmě bez daňového dopadu do základu daně. Je naše úvaha správná?

Jsme s. r. o., máme pohledávku ve výši 24 200 Kč vč. DPH z důvodu neuhrazené faktury ke společnosti s r. o., kde došlo k úmrtí jediného společníka. V obchodním rejstříku je zapsán jenom jednatel, který nekomunikuje. Pohledávka je mladá, byla splatná 11. 8. 2025. Jak máme dál postupovat s ohledem na DPH a daň z příjmu? Je možný daňový odpis pohledávky, a pokud ano, kdy ji můžeme odepsat?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uzavřela nájemní smlouvu na prostory k podnikání na období 1. 12. 2022–30. 11. 2032. Ve smlouvě je uvedeno: „bod smlouvy 12.4. V případě nedodržení doby trvání smlouvy ze strany nájemce (tj. období od 1. 12. 2022–30. 11. 2032) se nájemce zavazuje k úhradě smluvní pokuty za provedené stavební a zařizovací práce, které byly pronajímatelem provedeny v předmětu nájmu dle požadavků nájemce před předáním předmětu nájmu nájemci. Výše smluvní pokuty je odvozena od termínu ukončení této smlouvy ze strany nájemce, a to následujícím způsobem : jedna desetina z částky 564 865.- Kč (hodnota stavebních a zařizovacích prací dle požadavků nájemce určená pronajímatelem) bude vynásobena počtem zbývajících nedodržených let nájmu. Úhrada smluvní pokuty nebude nárokována v případě, že případné předčasné ukončení této smlouvy bude vyvoláno/zapříčiněno pronajímatelem. Toto však neplatí v případě, že pronajímatel ukončí nájemní vztah dle bodu smlouvy 12.6. toto smlouvy.“ (Pronajímatel vypoví nájemci smlouvu z důvodu neplacení nájmu.) V roce 2025 OSVČ zemřela. Nejsem si zcela jistá, že se jedná o smluvní pokutu, jak je uvedeno ve smlouvě nebo o úhradu technického zhodnocení. Jak by to bylo v případě, že by se jednalo o technické zhodnocení? Dal by se z požadované částky, kdyby ji museli uhradit, uplatnit odpis ve výši 1/2 a zůstatkovou cenu do výdajů? Bylo by možné tuto úhradu smluvní pokuty zahrnout do výdajů zemřelé OSVČ v případě, že by se osoba spravující pozůstalost nedohodla s pronajímatelem o odpuštění pokuty ?

Účelem tohoto příspěvku je vyjasnění daňového režimu nárokového plnění ve formě sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance (dále jen „zaměstnance“) jeho pozůstalým, a to i v návaznosti na zrušení...

Podnikatel, OSVČ, zemřel 29. 5. 25. Budeme podávat přiznání k dani z příjmů ke dni 28. 5. 2025. Lze v tomto přiznání uplatnit odpisy ve výši 1/2 ročního odpisu? V dalším přiznání ke dni skončení dědického řízení už žádné odpisy uplatnit nelze?

V článku si blíže rozebereme daňové řešení související s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to jak podnikatele (pronajímatele), tak zaměstnance. Zejména se zaměříme na postup při sestavení daňového přiznání správcem pozůstalosti za zůstavitele a na postup odpisování při pokračování dědice v podnikání a pronájmu zůstavitele. V závěru si blíže uvedeme daňové řešení v případě úmrtí zaměstnance.

Jaká sazba DPH se uplatní u sdělení příčiny úmrtí pro potřeby pojišťoven? A jaká sazba DPH se uplatní testu na alkohol v krvi u zemřelého? Dle mého názoru se nejedná o činnosti osvobozené dle § 58 ZDPH. Nicméně váhám, zda jsou tyto služby brány jako zdravotní péče pod kódem CZ NACE 86 či nikoli. 

V 5/2024 nám zemřel zaměstnanec. Výplatu dostával vždy v hotovosti . V době smrti žil ve společné domácnosti pouze s družkou. Jak máme nyní a komu vyplatit výplatu za květen?

Společník s. r. o. zemřel (s. r. o. měla celkem 3 společníky). Dědicové se o podíl v s. r. o. nepřihlásili, a protože společenská smlouva neumožnuje dědění podílů, nedošlo tak ani k výplatě uvolněného podílu na s. r. o. dědicům. Nárok na výplatu podílu se tak promlčel. Základní kapitál  s. r. o. tak byl snížen o tento podíl zemřelého společníka. Jak máme toto snížení zaúčtovat? V rozhodnutí valné hromady to uvedeno není – MD 411/D 428? 

Plátce DPH zemřel 27. 12. 2023. Byl čtvrtletní plátce Dědické řízení bylo ukončeno 8. 4. 2024. Jaký je správný postup? Podám přiznání k DPH za 1. Q/2024 prázdné a úpravu odpočtu provedu za 2. Q/2024, nebo mohu provést úpravu odpočtu již za 1. Q/2024? 

Zemědělské družstvo eviduje ve svém účetnictví jako součást základního kapitálu členské vklady zemřelých členů (zemřelých pět a více let). Jak správně s těmito vklady naložit (vypořádat) a jaká je promlčecí lhůta pro vyplacení vypořádacích podílů těchto zemřelých členů?

Podnikatel zemřel 24. 2. 2024, přiznání k DPFO za rok 2023 dosud nebylo podáno, mělo být podáno daňovým poradcem na základě plné moci, t. j. k 1. 7. 2024. K jakému datu musí být v této situaci podáno daňové přiznání za rok 2023, a dále podání za období od 1. 1. 2024 do 24. 2. 2024. Lze použít § 245 daňového řádu a sjednotit lhůty?

Podnikatel, fyzická osoba, vedoucí podvojné účetnictví, zemřel 24. 2. 2024. Dědic, syn, bude pokračovat v provozování živnosti. Jak konkrétně se tato situace promítne ve vedení účetnictví – bude se otevírat účetnictví pro nový subjekt, nebo se bude pokračovat a provede se pouze mimořádná uzávěrka? 

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

Dne 31. 5. 2023 zemřel jediný společník a jednatel společnosti s.r.o. Ke dni úmrtí je v účetnictví evidován zůstatek pokladní hotovosti ve výši 1 mil. Kč, ovšem v kanceláři s.r.o. žádná hotovost nebyla nalezena. Jak postupovat účetně a daňově v tomto případě? Odpovědná osoba za svěřené finanční prostředky zemřela, není tedy možné předepsat pohledávku za jednatelem. Ke dni úmrtí je dle fyzické inventury zůstatek pokladní hotovosti 0,- Kč, lze odepsat manko v pokladně do nedaňových nákladů? Nebo má povinnost nahradit chybějící hotovost manželka, která společnost zdědila a je nyní nově jediným společníkem a jednatelkou?

Fyzická osoba - nepodnikatel, měla příjmy ze starobního důchodu a z pronájmu nemovitosti, žádné jiné příjmy neměla. Příjmy z pronájmu uváděla v daňovém přiznání v paragrafu 9, k nim uplatňovala paušální výdaj 30 %. Dne 23. 11. 2023 došlo k úmrtí této osoby, k 10. 1. 2024 zatím ještě nezapočalo dědické řízení, příjem z pronájmu pokračuje i po úmrtí poplatníka. Jak nyní postupovat? Jaké typy daňových přiznání, z jakých příjmů a v jakých lhůtách je nutné nyní podat za zemřelého? Které příjmy za rok 2023 a 2024 patří do daňového přiznání zemřelého a které již do daňových příjmů dědiců? Mohou se dědicové rozhodnout, zda budou po zdědění majetku uplatňovat skutečné výdaje nebo musí převzít i dosud uplatňovaný paušál 30 %? Děkuji za odpověď.

V listopadu 2023 zemřel nepodnikající občan. Během roku 2023 měl příjmy z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Kdo a do kdy musí podat daňové přiznání za tyto příjmy?