Vklad majetku

Jedná se o poskytnutí nepeněžního příplatku mimo základní kapitál formou vkladu podniku, lékařské praxe z DE. 1. Pokud bude ve smlouvě výslovně uvedeno, že veškerá budoucí vyúčtování, která vzniknout po rozhodném dni vkladu připadají na nabyvatele, je možné o vyrovnání ZP účtovat až v s. r. o. nebo nelze převést? 2. Rozhodný den je 1. 1. vkladatel ukončí vkladem svoji činnost, musí provádět korekce když fakticky nic nezbyde a vše bude převedeno? 3. Vklad ocenil znalec majetkovou metodou, tedy toto jsou účetní vstupní ceny a u daňových pokračujeme z cen dle předchozího odepisování? 4. Předchozí nabytí praxe bylo formou koupě podniku z DE do DE, do majetku se zanesly hodnoty majetku tvořícího podnik dle ZP s tím, že se dle § 7d odst. 3 zbytek hodnoty do rozdílu majetku a hodnoty podniku rozpočetl mezi majetek, tedy nám vznikly pořizovací ceny hmotného majetku v nesmyslných výších. Je to takto v pořádku? Nyní v novém posudku jen znalec zohlednil stáří a ceny jsou stále vyšší než standardní. 

Nová forma přeměny obchodních korporací, rozdělení vyčleněním, byla předmětem nedávného jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Jak vyplývá z tohoto jednání, praktické postupy při rozdělení vyčleněním závisí na povaze vyčleňovaného majetku. Je potřeba vždy posoudit, zda jde o obchodní závod, obchodní podíl nebo jiný majetek a podle toho aplikovat správné ustanovení ZDP pro daňové účely a pro stanovení nabývací ceny podílu. Přístup je obdobný jako u vkladu, ale s nutností respektovat právní kvalifikaci přeměny. Některé aspekty tohoto nového institutu jsou však stále předmětem diskusí a očekává se, že v praxi se postupně sjednotí účetní i daňové postupy.

1. Popis problematiky Zákonem č. 162/2024 Sb. byl do zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „ZP“) doplněn do českého právního řádu nový typ...

Fyzická osoba vloží do obchodního majetku starý vlastní automobil (cca 20 let), jehož cena je přibližně 60 000 Kč. Zařadí ho do drobného hmotného majetku a neuplatní daňově uznatelný výdaj. Poté chce uplatňovat paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně. Automobil bude pouze využívat pro podnikání. Je to takto akceptovatelné? Jak by to bylo v případě s. r. o., kdy by do obchodního majetku s. r. o. chtěl automobil vložit společník? Jde mi o pořizovací cenu, jak zaúčtovat a zda lze něco dát do nákladů? Opět by s. r. o. uplatňovala poté paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně.

Společníci, dvě fyzické osoby, neplátci DPH, čeští daňoví rezidenti, vyvinuli vlastní činností software jako soukromé osoby, který nikdy nebyl v obchodním majetku. Záměr společníků je software nechat ocenit znalcem a vložit (případně prodat) do s. r. o., kde ho chtějí prodávat, prostřednictvím licencí. Fyzickými osobami odhadovaná částka určená znalcem bude v jednotkách milionů Kč.   V případě vkladu: 1. Účetní pohled: Lze nechat ocenit znalcem dle § 25 odst. 5 písm. a) ZÚ reprodukční pořizovací cenou a z té účetně odpisovat? 2. Daňový pohled: § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP říká že: „U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny." Toto ustanovení zamezuje daňové odepisování u majetku nabytého vkladem bez úplaty, tedy, daňové odpisy nelze uplatnit v případě vkladu takto nabytého software? 3. Daňový pohled - Jak určit nabývací cenu podle § 24 odst 7. když fyzické osoby vyvinuly software vlastní činností?   V případě prodeje do s. r. o.: 1. Účetní pohled: Lze nechat ocenit znalcem dle § 25 odst. 5 písm. a) ZÚ reprodukční pořizovací cenou a z té účetně odpisovat? 2. Daňový pohled: § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP říká že: „U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny." Toto ustanovení umožňuje daňové odepisování u nehmotného majetku byl-li pořízen úplatně a byl-li v obchodním majetku u fyzické osoby, fyzické osoby jej však v obchodním majetku neměly, vyvinuly jej jako soukromé osoby, tedy daňové odpisy nelze uplatnit? 3. Daňový pohled: Jak určit nabývací cenu podle § 24 odst 7 ZDP, když fyzické osoby vyvinuly software vlastní činností? Je-li hypotéza nemožnosti uplatnění daňových odpisů u vkladu i prodeje dle výše uvedeného platná, jakým způsobem, je-li to možné, dostat software do daňově uznatelných nákladů? Je potřeba při vkladu řešit DPH, když vkladatelé jsou fyzické osoby, neplátci?

Společnost A (s. r. o.) s jediným jednatelem, který je zároveň i jediný společník vlastnila 12 let nemovitosti, které využívala k podnikatelské činnosti (pronájem/skladování), toto však nebylo hlavním příjmem společnosti. Jednatel se rozhodl pro založení nové společnosti B (s. r. o.), kde je také jediným společníkem a zároveň jednatelem, jelikož chtěl oddělit činnost pronájmu/skladování a sepsáním kupní smlouvy se společností A a B převedl nemovitosti na společnost nově založenou (B). Dle výpisu z katastru je již novým vlastníkem společnost B. 1) Z pohledu nově založené společnosti (B): Jde o navýšení jmění (Příplatek) mimo základní kapitál, kdy nová společnost je nabyvatelem a mohu zaúčtovat majetek oproti navýšení účtu 413 - Kapitálové fondy s tím, že částka bude použita dle kupní smlouvy a majetek nebude nabyvatel odepisovat. Je to takto v pořádku? 2) Z pohledu společnosti A: Jde o vklad do základního jmění jiného subjektu, kde částky budou dle kupní smlouvy (cena byla stanovena součtem daňových zůstatkových cen majetku) a bude zaúčtováno interním dokladem ve výnosech (MD 061/D 641), zároveň v nákladech daňová zůstatková cena a majetek bude ze společnosti tímto vyřazen. Jde tedy o daňově neutrální situaci z pohledu daně z příjmů a zároveň se netýká ani DPH? Nebo mi zde něco uniká?

Firma s.r.o ABC má v majetku nemovitost +pozemek. Pozemek je evidován v pořizovací ceně a neodepisuje se a budova-sklad je evidována v pořizovací ceně a odepisuje se. Nyní se bude zakládat novou s. r. o, kam přejde tento majetek a ten bude pronajímán. Převod se uskuteční způsobem odštěpění. Jedním, z požadavků přípravných prací je vypracování znaleckého posudku ocenění části odštěpovaného majetku. Pokud znalecký posudek určí cenu vyšší než je v původní sročce, zaeviduji tento majetek v nové s. r. o. podle znaleckého posudku? A v té s. r. o., kde byl majetek původně, zaúčtuji odpis a zůstatkovou cenu, jako při prodeji?

OSVČ, která provozuje bazar (zahrnující široké spektrum předmětů jako nábytek, obrazy, nádobí, oblečení apod.), se rozhodla od října ukončit svoji činnost jako OSVČ a převést provoz bazaru na s. r. o., kde je jedinou majitelkou, s. r. o. je plátcem DPH. Je možné, aby byl majetek bazaru převeden na s. r. o. bezúplatně? Jaké jsou právní, daňové a účetní podmínky, které je nutné splnit pro uskutečnění takového převodu? Jak se v tomto případě zachází s majetkem, který byl součástí obchodního majetku OSVČ. OSVČ neevidovala sklad. Má s. r. o. povinnost vést skladovou evidenci? Pokud ano, jaké jsou konkrétní požadavky a povinnosti spojené s vedením skladu v této situaci?

Mateřská firma holdingu vlastní nemovitost. Nyní by chtěla tuto nemovitost vložit do nově založené dceřiné společnosti ve formě s. r. o., a to z důvodu rozložení rizika. Nemovitost je již 17 let odpisována a má zůstatkovou hodnotu 3 mil. Kč. Jaká hodnota bude považována za vklad matky do dcery a jak se bude nemovitost dále odpisovat? 1) Daná zůstatková hodnota 3 mil. a bude následně dcera pokračovat v odpisech či bude odpisovat tyto 3 mi. na dalších 30 let? 2) Nemovitost se ocení znalcem na současnou hodnotu a daná dcera bude odpisovat tuto nemovitost 30 let z ceny dle odhadu a zároveň bude mít oproti matce závazek ve výši dané odhadnuté ceny? 

OSVČ, vedoucí daňovou evidenci, neplátce DPH od 1. 1. 2024 přechází na právní formu s. r. o. (elektroinstalace), kde bude jednatelem, který bude pobírat měsíční odměnu, která bude jeho hlavním zdrojem příjmů (z pohledu daňového a v rámci pojistného na něj bude nahlíženo jakožto na zaměstnance), dále si jednou ročně vyplatí odměnu z výplaty podílu na zisku (za elektroinstalace). V dosavadním obchodním majetku OSVČ má zahrnuto vozidlo, které půjde posledním rokem (2024) daňově odepisovat. Dále za vozidlo tento podnikatel v současnosti uplatňuje krácený paušální výdaj na dopravu (dále jen „paušál“), neboť vozidlo užívá taktéž soukromě (tj. 4 000 Kč měsíčně). Ostatní „povolené“ výdaje mimo „paušál“ uplatňuje dle skutečnosti (tj. u vozidla opravy, úpravy, náhradní díly, pojistné). Nyní uvažuje, jak nejlépe ekonomicky toto vozidlo využít v rámci své FO, ale zároveň s. r. o. Tzn. vozidlo by využíval jak pracovně pro s. r. o., tak soukromě (případně připusťme i možnost, že by vozidlo využívala pracovně pouze s. r. o.). Víme, že vozidlo může tato osoba do své s. r. o. vložit, odprodat, využít cestovních náhrad či ho své společnosti pronajímat (spojené osoby, čili za cenu obvyklou). Následně musí vhodně zkombinovat uplatnění výdajů (buď tzv. "paušálem", nebo skutečnými výdaji). Prosíme o zhodnocení všech těchto možností, popř. co doporučujete jako nejvýhodnější variantu, kterou zvolit pro s. r. o. a kterou pro OSVČ? Také prosíme o zhodnocení zákonných povinností při tom kterém způsobu, a to zvlášť jak pro s. r. o., tak pro shora zmíněnou osobu, která má prozatím vedeno vozidlo v obch. majetku (jako OSVČ).

Zemědělec (OSVČ) se rozhodl, že část svých nemovitostí, které vlastní, zahrne do obchodního majetku. Vstupní cenou bude reprodukční pořizovací cena, jelikož majetek vlastní déle než pět let. Je možné vyčlenit do obchodního majetku pouze dvůr, stodoly a pozemek, a rodinný domek ponechat nadále v soukromém vlastnictví, i přesto, že nemovitosti mají společné číslo popisné?

FO podnikající (účetnictví) přešla k 1. 1. 2023 dle OR na PO společnost s. r. o. Notářský zápis o přeměně společnosti byl sepsán 1. 12. 2022. Dle notářského zápisu se společník podílí na základním kapitálu společnosti vkladem 1 mil., který je nepeněžitý. Obchodní závod zakladatele tvoří nepeněžitý vklad do základního kapitálu dle ocenění majetku. Ocenění majetku je ve výši 13,5 mil a na vklad společníka je započítán 1 mil. Zbytek 12,5 mil má být vkladové ážio. Jak bude o těchto vkladech, pohybech účtováno u FO a u PO? Koncové stavy RZV k 31.12 FO budou počáteční stavy RZV PO. Jak bude účtováno o základním kapitálu-vkladu společníka a vkladovém ážio. V majetku FO jsou NA automobily, které by měly přejít v rámci vkladu do majetku nové právnické osoby, s. r. o., zápis v obchodním rejstříku je od 1. 1. 2023. Kdy dochází tedy k jejich nabytí - zápisem do OR nebo přepisem v registru (do 31. 1. 2023 stále nejsou převedeny)? Zajímá mne od kdy a kdo bude platit silniční daň, náklady za vozidla, PHM, opravy. Zda bude probíhat mezi firmami přefakturace? Stejný problém s nemovitostmi - od kdy se bere rozhodný okamžik - s ohledem na daň z nemovitosti - zápis do OR nebo až změnou v katastru - do této doby 31. 1. 2023 nezměněno?

Dobrý den, U společnosti AA s.r. o. došlo k rozdělení odštěpením se vznikem nové společnosti BB s.r.o. Do této nově vzniklé společnosti byla vyčleněna nemovitost a na základě rozhodnutí statutárního orgánu bylo rozhodnuto o vyčlenění nemovitosti v hodnotě 3 mil. Kč na straně aktiv (s odpisy 0,5 mil. Kč). Na straně pasiv bylo rozhodnuto o snížení nerozděleného zisku 2,5 mil. Kč. odúčtování nemovitosti bych volil 4xx/021 3 mil. a 081/4xx 0,5 mil. Je možné nerozdělený zisk odúčtovat 428/4xx 2,5 mil. tak, aby se účet 4xx vzájemně pokrátil a byl ve výsledku nulový? Děkuji

Majitel nemovitosti (fyzická osoba - nepodnikající) vlastní apartmán, který chce vložit do své společnosti s r. o., ale vlastníkem (na katastru nemovitostí) by nadále zůstal on a společnost s r. o. by s tímto majetkem nakládala, spravovala jej, pronajímala atd. Je toto vůbec možné? A je možné, aby společnost tento majetek odpisovala? A jak by to bylo při prodeji této nemovitosti, když majitel bude chtít tuto nemovitost prodat?

OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2019 pořídila osobní automobil za 38 000 Kč na fakturu, která byla zaplacena z osobního účtu OSVČ. V roce 2022 by ho chtěla vložit do obchodního majetku, aby mohla daňově uplatnit opravy automobilu. Jakým způsobem a v jaké ceně ho OSVČ do obchodního majetku vloží? Bude se jednat o drobný hmotný majetek, který se nebude odpisovat a vykáže se na kartě zásob? V přiznání se pak za rok 2022 vykáže v příloze č. 1 v tabulce D v části 4. v Zásobách v částce 38 000 Kč a tak se bude vykazovat každý rok až do vyřazení z obchodního majetku? V roce zařazení, tj. v roce 2022 nijak základ daně neovlivní, ani v roce vyřazení, je to tak?

Nedávno jsem se ve praxi setkal se zajímavou situací, kdy do svěřenského fondu chtěl zakladatel, právnická osoba, vyčlenit zvláštní typ majetku. Je to takový typ majetku, na který si nemůžeme „hmotně sáhnout“. Nicméně i takový majetek může mít v praxi významné ocenění a také bohaté reálné využití. Mohou to být např. ochranné známky, software, licence nebo know-how. Takové položky představují nehmotný majetek. V oblasti svěřenských fondů nejdříve panovala obrovská panika, která se v průběhu času trochu zklidnila, nicméně stále nemáme jasnou daňovou legislativu, která by neumožňovala více různých výkladů. Další nevyjasněnou otázkou bylo, jakým způsobem může svěřenský fond daňově odepisovat nehmotný majetek, pokud do něj vyčlenil majetek zakladatel, právnická osoba.

Obecně prospěšná společnost má tři zakladatele, přičemž dle stanov obecně prospěšné společnosti zakladatel nevkládá do majetku obecně prospěšné společnosti žádný vklad. Majetkové vklady do obecně prospěšné společnosti nebyly jednotlivými zakladateli vloženy. Mají dva zakladatelé z celkového počtu všech tří zakladatelů většinovou majetkovou účast v obecně prospěšné společnosti ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb. , o registru smluv, zejména ustanovení § 2 odst. 1 písm. n) tohoto zákona?

Jednatel společnosti s. r. o. vložil v roce 2016 do společnosti nemovitou věc v hodnotě 820 000 Kč, zaúčtováno MD 022/D 413. V roce 2017 nemovitou věc prodal za 1 920 000 Kč. Je možno snížit účet 413 o 820 000 Kč, nebo musí zůstat ve stejné výši?

Základní kapitál patří mezi nejstálejší účetní položky rozvahy, a to bez ohledu na velikost, rozsah a druh činnosti ve společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Poté, co je vytvořen vklady zakladatelů, totiž již zpravidla není nutné jeho výši měnit, a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné zvýšit základní kapitál. Například příchod nového společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, snazší přístup k úvěrům, daňový test nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob atd. Jindy zase naopak společníci usoudí, že dříve vytvořený základní kapitál je nyní již „zbytečně vysoký“, a sníží jej třeba za účelem „bezpracné“ úhrady účetní ztráty nebo pro finanční přilepšení společníků. V tomto příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou i daňovým řešením zvýšení a snížení základního kapitálu s. r. o., přičemž obdobná pravidla platí také pro jiné obchodní korporace.