Výchova

Jsme SŠ, příspěvková organizace, zřízená krajem. Součástí školy je i domov mládeže (internát). Na domově mládeže jsou žáci ubytovaní zpravidla od neděle 16.00 hodin do pátku 15.00. V dnech školního vyučování jsou žáci na domově do 7.30 hodin a Zaměstnáváme 3 vychovatele s úvazkem 0,925 (tj. 3 x 37 hodin). Jejich výchovná činnost se dělí na přímou na nepřímou. Při rozpisu pracovní doby musíme tyto vychovatele rozdělit tak, aby byly pokryty tyto hodiny: neděle od 16.00 do 24.00 hod., tj. 8 hodin pondělí - čtvrtek od 00.00 do 7.30 hod - 11.30 - 24.00 hod., tj. 20 hodin x 4 = 80 hodin pátek od 00.00 do 7.30 hod - 11.30 - 15.00 hod., tj. 11 hodin, takže 99 hodin týdně. Vychovatelé se nepřekrývají (nejsou na pracovišti společně). Pracovní dobu každého vychovatele určujeme do všech těchto 6 dnů v týdnu. Některý den je jejich doba určena na 4 hodiny, některý den 8 hodin. Příklad určení: Neděle Pondělí 11:30 - 20:00 8,5 Úterý 20:00 - 24:00 4 Středa 0:00 - 8:00 8 Čtvrtek 11:30 - 20:00 8,5 Pátek 11:00 - 14:30 3,5 Nevíme, jakým způsobem jim určit přestávku v práci. Musíme tuto přestávku v práci určit? (poskytnout?), vychovatel je totiž na pracovišti sám. Ale, vychovatelé většinou jdou na oběd nebo na večeři, takže přestávku v práci mají a musí ji tím pádem nadpracovat? Nebo lze v tomto případě využít § 88 ZP a přestávku brát jako dobu odpracovanou a zaměstnanec ji nadpracovat nemusí? 

Ženě se narodilo jediné dítě v roce 1982, které řádně vychovala do jeho zletilosti. Nyní by ji za takové dítě náleželo 500 Kč výchovné. Na základě jaké zákonné konstrukce ji bude těch 500 Kč náležet, když do důchodu odejde v roce 2027? Ustanovení § 34a odst. 1 písm. a) ZDP ve znění k 1. 1. 2027 podmiňuje získání výchovného za první dvě děti výpočtem procentní výměry důchodu, která byla stanovena z výpočtového základu, při jehož stanovení se vycházelo z osobního vyměřovacího základu stanoveného při použití postupu podle § 19a odst. 2 písm. a). Ustanovení § 19a se ale týká pouze těch pojištěnců, kteří v rozhodném období získali náhradní doby pojištění z titulu doby péče o dítě do 3 let jejich věku, a jiné. Takovou náhradní dobu ale žena v rozhodném období (od roku 1986) nezískala.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 28. 4. 2022 ve věci C-612/20 Happy Education

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. 10. 2021 ve věci C-373/19 Dubrovin & Tröger – Aquatics

DPH u tuzemských obchodních transakcí – VII. část Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí --Nájem nemovitých věcí je osvobozen od daně s pěti výjimkami. Jednou z...

Dne 1. 1. 2020 nabyla účinnosti vyhláška č. 248/2019 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb. , o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 72/2005 Sb. , o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Nadále se zde budu zabývat pouze novelizací vyhlášky č. 27/2016 Sb. , o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Jedním z cílů kladených na zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě “), v době jeho přijetí byla i profesionalizace státní správy. Hlavním prostředkem, jak tohoto cíle dosáhnout, je zvýšený důraz kladený jednak na vzdělání státních zaměstnanců, jednak na jejich další vzdělávání v průběhu trvání služebního poměru.

Pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), je nutno rozlišovat dva rozdílné druhy plnění osvobozených od daně, a to: – plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, – plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. V tomto článku se zaměříme na plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. U těchto plnění se neuplatňuje daň na výstupu a u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečnění těchto osvobozených plnění nejsou plátci oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně (viz § 72 odst. 1 ZDPH ), tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je podle § 72 odst. 6 ZDPH oprávněn u tohoto přijatého zdanitelného plnění uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, přičemž příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se v tomto případě stanoví postupem podle § 76 ZDPH , který upravuje způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši.