Zahraniční stravné

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 489/2025 Sb. publikována nová vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2026. Zpracovali jsme pro vás stručné shrnutí změn oproti roku 2025.

Společnosti (plátci DPH) byly přefakturovány společností se sídlem v UK cestovní náhrady (ubytování, občerstvení, letenky atd.) kvůli zahraničnímu výjezdu konzultanta ke klientovi, kde se řešil prodej firmy. Ve smlouvě je uvedeno, že společnost uhradí cestovní náklady spojené se zahraničním výjezdem konzultanta společnosti v rámci přefakturace nákladů. Jak se má postavit společnost k vykázaným nákladům dle jejich povahy (občerstvení, ubytování, letenky apod.)? Může si všechny náklady daňově uplatnit nebo existují zde nějaké výjimky (např. u občerstvení)? Je nutné náklady při účtování položkově rozlišovat? 

Rodiče, jednatelé a jediní vlastníci s. r. o. poslali na letní jazykový kurz do Kanady svoji dceru, která ve firmě pracuje prozatím na DPP (stále studuje VŠ) a připravuje se na převzetí firmy. Angličtina je pro firmu důležitá, jelikož stále více zákazníků hovoří pouze anglicky. Předpokládám, že s uznáním jazykového kurzu do daňově odčitatelných nákladů nebude problém, ale jedná se mi o všechny náklady s tím spojené, zda vše, co se za dceru zaplatí bude možné daňové odepsat. Faktura je vystavená na s. r. o. od agentury, která studium v zahraničí zajišťuje. Konkrétně se tedy jedná o: 1. jazykový kurz, 2. letenka, 3. doprava taxi z a na letiště, 4. učební materiály, 5. pojištění storna a zdravotní pojištění, 6. registrační poplatky účtované školou, 7. ubytování v rodině včetně polopenze. Především bod 7, neumíme odlišit částku ubytování od jídla cena je souhrnně, je to potřeba nějak řešit nebo lze celé uznat jako nákladovou položku jednou částkou? A pak ještě dotaz zda lze do nákladů uznat další stravné, které si dcera bude hradit sama?

Jsme základní škola, příspěvková organizace. Naše třída měla jednodenní výlet, který kombinovala v tuzemsku a i v zahraničí. Celkem strávená doba v ČR byla 11,5 hod. a v zahraničí 6 hod. Je správné toto stravné vypočítat podle počtu hodin v dané zemi – v tomto případě pokud převyšují hodiny tuzemska, tak vypočítat stravné ve výši 17,5 hod. pouze v tuzemsku, nebo nadále platí výpočet pro strávené hodiny jak v tuzemsku a tak i v zahraničí, a to v cizí měně?

Účetní jednotka má interním předpisem stanovený pevný měsíční kurz, který je roven kurzu k poslednímu dni předcházejícího měsíce, např. v lednu 2025 je roven kurzu k 31. 12. 2024, který byl vyhlášen ČNB. V případě vyúčtování pracovní cesty, kdy záloha na zahraniční cestu byla vyplacena (v měně CZK bezhotovostně) např. 20. 1. 2025 a samotná cesta proběhne v únoru 2025, může při vyúčtování stravného použít svůj pevný měsíční kurz z ledna 2025? I přesto, že § 183 zákoníku práce v tomto případě stanovuje směnný kurz pro určení hodnoty zahraničního stravného v den vyplacení zálohy?

S příchodem nového roku přichází i řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život poplatníků daně. V tomto článku shrnujeme vybraná čísla – limity, zálohy, sazby a náhrady, které vstoupily v platnost k 1. lednu 2025, včetně vybraných důležitých lhůt. Co je tedy dobré vědět?

Ministerstvo financí ČR vydalo novou vyhlášku č. 373/2024 Sb. se sazbami zahraničního stravného pro rok 2025. Shrnuli jsme pro vás změny v sazbách.

Zaměstnanec přivezl ze zahraniční pracovní cesty fakturu za ubytování a zvlášť fakturu za snídaní ve stejném hotelu. Snídaně objednával dodatečně. Hotel vystavil dvě faktury, jednu na ubytování a druhou za snídani. Lze snídaně zaúčtovat daňově uznatelné? Zaměstnanci jsme pokrátili stravné o poskytnuté snídaně. Některé ubytovací zařízení snídaně uvádějí na zvláštním řádku faktury, jaký je správný postup zaúčtování a výplaty stravného zaměstnanci.

Dnem 1. 1. 2024 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. prosince 2023 č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024,  a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 20. listopadu 2023, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2024, a to pod číslem 341/2023 Sb.

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Dnem 1. 1. 2023 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 2022 č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 1. prosince 2022, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2023, a to pod číslem 401/2022 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 511/2021 Sb., vyhlášku č. 47/2022 Sb., vyhlášku č. 116/2022 Sb. a vyhlášku č. 237/2022. výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 462/2021 Sb.

Cestovní agentura, s. r. o., má jednoho společníka, který je současně jednatelem. Pobírá mzdu na základě dohody o provedení práce. V rámci své činnosti jezdí na takzvané infocesty, tedy pracovní cesty. Od cestovní kanceláře, která infocestu pořádá, dostane fakturu, kde bývá nejčastěji uvedeno „infocesta” a jedna cena za všechny služby. V ceně je zahrnuto ubytování, různé druhy stravování a cena prohlídek různých objektů. Může si v tomto případě zaměstnanec uplatnit zahraniční stravné? Dokladem k pracovní cestě bude příslušná faktura vystavená od cestovní kanceláře, která bude zaúčtovaná na účtě 512 a daňově účinná. Pokud by byla faktura pouze za ubytování bez stravného, tak předpokládám, že si stravné může uplatnit. A ještě jedna varianta ubytování se snídaní, jak v tomto případě se stravným?

Nakupujeme kámen ze sousední země. Zaměstnanec s nákladním automobilem za den 3x překročí hranice. Ráno v 6 hodin vyjede a naloží a jede na stavbu v ČR, toto několikrát opakuje a na konci dne zase zaparkuje v ČR. Stravné za pobyt na Slovensku mu dáváme 1/3 denní sazby. Má právo i na české stravné, když úseky kdy je našem území v součtu činí víc než 5 hodin? Je v pořádku když zahraniční stravné vyplácíme v českých korunách přepočtené kurzem započetí cesty?

V návaznosti na Koordinační výbor z 23/6/2022, příspěvek č. 593/18.05.22 Daňová uznatelnost nákladů na zajištění stravování zaměstnanců při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště, jsem se chtěl dotázat na následující. Zaměstnanec koná časté zahraniční pracovní cesty. Na nich se stravuje většinou spolu se svými zahraničními partnery (společné obědy, večeře atp.). Jídlo si hradí každý sám, ale firemní kartou, tzn. na účet zaměstnavatele. 1) Náklady na zajištění stravování na pracovní cestě jsou dle KOOV daňově uznatelné, ale nesmí být excesivní, tzn. náklady na snídaně (většinou jsou ve faktuře s ubytováním), obědy a večeře – většinou jsou účty zvlášť, jsou daňově uznatelné? 2) Protože bylo na zahraniční pracovní cestě zaměstnanci poskytnuto bezplatné stravování, tzn. z toho vyplývají krácené cestovní náhrady – tyto jsou do zákonných limitů daňově uznatelné? Je krácením cestovních náhrad myšleno to, že bezplatné stravování je jejich „alternativou“ - jak zmíněno v příspěvku KOOV? Jsou tedy jak krácené cestovní náhrady, tak bezplatné stravování (hrazené zprostředkovaně/kartou zaměstnavatelem) daňově uznatelné? 3) Na straně zaměstnance toto stravování nepodléhá zdanění - mimo předmět daně, a to i když jsou v rámci stravování alkoholické nápoje? Nebo je nutné rozlišit – např. přípitek (daňově uznatelný), jedno pivo u oběda uznatelné a zbytek daňově neuznatelný? To samé v případě minibaru v hotelu a jeho využití a v případě jídel mimo hlavní jídla hrazených zaměstnancem. Pokud je občerstvení mimo hlavní jídlo součástí (přednáška, školení) – jedná se o daňově uznatelný náklad? 4) Spropitné - pokud zaměstnanec „dal“ spropitné na firemní kartě, posuzuje se tento příjem jako příjem zaměstnance, nebo pouze jako nedaňový náklad zaměstnavatele?