Žaloba ve správním soudnictví

V předchozím dílu článku z cyklu plných mocí bylo pojednáno o technických záležitostech, které souvisí s plnými mocemi. V tomto dílu se článek vrátí k právním aspektům plných mocí a naváže na pojednání obsažené v prvním dílu článku, který v obecné rovině charakterizoval institut zmocnění a potažmo plné moci a také pojednal o tom, která osoba může udělit plnou moc. Tento díl článku z cyklu plných mocí se zaměří na obsah plných mocí a nejdříve pojedná o náležitostech plných mocí. Článek v této souvislosti popisuje, jakým způsobem je třeba označit zmocnitele a zmocněnce v plné moci, ať už jde o obecného zmocněnce či o advokáta a daňového poradce, a také uvádí, jakým způsobem by měly být označeny osoby oprávněné jednat za právnickou osobu. Poté se článek v obecné rovině věnuje rozsahu zmocnění obsaženého v plné moci, uvádí vztah vymezení rozsahu zmocnění v plné moci a v dohodě o smluvním zastoupení. V neposlední řadě článek vyzdvihuje rozsah zmocnění obsažený v plné moci, což směřuje k tomu, že správce daně se musí vždy seznámit s plnou mocí a nemůže se spokojit s tvrzením, že určitá plná moc byla udělena.

Zásada subsidiarity je nedílnou součástí soudního přezkumu aktů veřejné správy. Stanoví hranici, po jejímž překročení je možné obrátit se na správní soud. Dá se na ni nahlížet dvěma pohledy – formálním (kdy se lze na soud obracet) a materiálním (s čím a v jakém rozsahu). V praxi se tak řeší, jaké žalobní typy je možné využít, popřípadě v jakém okamžiku. Výjimečné nejsou ani spory o koncentraci dokazování, resp. o možnost jeho přenesení ze správního do soudního řízení. V článku se budu věnovat formální stránce subsidiarity, konkrétně jednomu případu, u kterého se domnívám, že zmíněný princip dodržen nebyl. Konkrétně se jedná o spor vedený před Krajským soudem v Praze (sp. zn. 43 Af 4/2019 ze dne 28. 1. 2021) a následně před Nejvyšším správním soudem (sp. zn. 2 Afs 25/2021 ze dne 26. 10. 2022). Správní soudy posvětily postup, kdy bylo žalobou napadeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, aniž by došlo k vyčerpání řádných opravných prostředků ochrany.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2021, čj. 7 Afs 354/2019-25

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2021, čj. 2 Afs 188/2019-51

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.4.2015, sp. zn. 8 Afs 11/2015, www.nssoud.cz

Minimální obsah žaloby Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2011, sp. zn. 5 Afs 56/2011. www.nssoud.cz K předpisům: * § 71 odst. 2 SŘS, *...