Účtování o majetku u ÚSC - 8. část

Vydáno: 16 minut čtení

Předkládáme vám osmý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Účtování o majetku u ÚSC – 8. část
Bc.
Klára
Vavrišinová
V částech 1–3 byla vysvětlena obecná pravidla evidence, účtování a oceňování dlouhodobého majetku.
Od části 4 se zabýváme
konkrétními postupy účtování.
Účtování o majetku je rozsáhlé téma. Pro účely seriálu jsme vybrali podstatné informace
k teoretickým znalostem o dlouhodobém majetku.
Poznámka:
V dokumentu je používán pojem „vyhláška“ ve smyslu vyhlášky č. 410/2009 Sb.
 
Základní výklad a otázky k části 8 – Reálná hodnota u majetku určeného k prodeji
Řešené oblasti v části 8
Bod ČÚS 709
Obecná pravidla k postupům účtování
3.4.
Postup účtování na účtu 407
4.3.
Poznámka:
Obecná zkratka pro reálnou hodnotu je RH.
V předcházejících částech jsme se věnovali rozboru jednotlivých ustanovení ČÚS č. 710 (Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek). V posledních třech dílech se zaměříme na ustanovení ostatních ČÚS, které mají vliv na účtování o dlouhodobém majetku, konkrétně části ČÚS č. 709 a ČÚS č. 706.
V této části si vysvětlíme metodu ocenění majetku určeného k prodeji reálnou hodnotou. V souladu s předpisy se na RH přeceňuje veškerý dlouhodobý majetek určený k prodeji (včetně drobného), dle vyjádření Minister­stva financí je ale možné si ve směrnici k RH, jak bude níže vysvětleno, stanovit významnost.
Závěrem této části bude ukázka účtování o RH v případě, že při prodeji majetek přeceňujeme (proto, že nemáme stanovenou významnost, nebo proto, že daný prodej stanovenou významnost překračuje).
 
Vymezení reálné hodnoty
Základním východiskem aplikace reálné hodnoty u majetku je , ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se reálnou hodnotou oceňuje:
h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.
Ve druhé části jsme vysvětlovali, že majetek nikdy, až na výjimky stanovené předpisy, nepřeceňujeme na jeho aktuální hodnotu a ponecháváme jej oceněn v „historických“ pořizovacích cenách. Jednou z výjimek, kdy majetek přeceňujeme, je právě přecenění na reálnou hodnotu v případě, kdy je majetek určen k prodeji.
Reálnou hodnotou se podle zákona (§ 27 odst. 3) rozumí:
„(3) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a) tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,
b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,
c) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,
d) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).“